Datová centra pro AI do roku 2030 zdvojnásobí spotřebu elektřiny, vody i půdy

orbitální elektrárny a datová centra jsou z ekonomického hlediska nesmysl, proto sází provozovatelé spíše na jádro, co je reálně schopné napájet 365 dní v roce, včetně noci, oblačnosti, bezvětří a nepotřebujete levný dopravní prostředek na oběžnou dráhu. Ono tam samozřejmě nějaké družice schopné provozovat výpočty a uložiště v cloudu a ještě k tom ve vyšší hladině než starlink budou, ale masovější použití datacenter bude stále na povrchu, případně v oceánu

Priklad datoveho centra na obezne draze. Z pohledu datovych center drobecek 1MW. Napajeni co nejlepsimi FV panely, s vykonem na m² 500W pri degradaci 2% rocne na 10 let, jen pro vypocetni vykon 2400m². Ten samy vykon musite chladit. Jedine mozne radiacni chlazeni zvladne LEO v lepsim pripade 300W/m² , to mame dalsi plochu 3333m² + chlazeni FV panelu, ktere se budou na primem slunci zahrivat. Radiacni prostredi elektronice nesvedci takze bude pro moderni cipy potreba dobre stineni = tezke, nebo pouzit odolnejsi elektroniku = mensi vypocetni efektivita na spotrebovany watt. To cele dostat na LEO. Za velky balik dostanete to same co na zemi za "drobne" bez moznosti oprav a upgradu. Pro srovnani ISS ma elektricky vykon 140kW. Datova centra ve vesmiru nedavaji prilis smysl.

Z experimentálních dat z radiative cooling naší Zeměkoule vyplývá, že to bude fungovat. Samozřejmě, základní předpoklad úspěšné a levné dopravy je znovupoužitelnost rakety. Musí to být podobně jako u letadel= po letu a přistání kontrola, případné opravy a zase nový let. Ceny půjdou dolů jako šly dolů (s korekcí na inflaci) ceny letenek za posledních 50 let.

Jen to nebude tak rychlé, jako Musk inzeruje....

Netvrdim ze to nebude fungovat, technologie na to existuje. Tvrdim ze se to nevyplati. Oproti serverum na zemi to je nevyhodne a nevyplati se to. Dalsi vec je ze na stejny vykon jako jedes server na zemy bude potreba stovek az tisicu satelitu, ktere budou urcite velke tak akorad i pro muskovu Starship, ktera slibuje velkou nosnost za malou cenu az bude fungovat. Drive ci pozdeji bude muset dojit na regulaci takovych konstelaci, uz ted to zacina byt neprijemne pro astronomy a to je starlink teprve rozpracovany a maji prijit dalsi podobne site. A pro nekoho kdo si usmysli vypustit tisic raket a spalit miliony tun paliva na neco co jde postavit na zemy to nebude dobre PR.

Jaký má píár letecká doprava? Která pálí miliony tun paliva neustále? Kolik milionů tun se spálí při současných vojenských konfliktech?

A uvědomte si, že Musk cílí nejen na Zem, ale i na Měsíc a Mars.

Samozřejmě ještě dlouho bude fotovoltaika především na Zemi.

Kde je jí nejvíce, v přepočtu na počet obyvatel v roce 2025?

Je to v zemích kde hodně svítí slunce a mají spoustu volného prostoru (z velkých zemí nad 20 milionů obyvatel to jsou Australie a Španělsko).

A fotovoltaika na střechách bude samozřejmostí a nutností ve stále více zemích všude ve světě.

Ale všude ve skutečném kapitalismu to bude až se to vyplatí. A to se neustále rozšiřuje s rostoucí účinností a životností FV panelů a s klesající cenou, ve většině světa, kde žije nejvíc obyvatel, už to tak je, k nám to taky dojde, bez dotací.

Tohle nové jádro nedokáže, je stále dražší a vývoj se po každé velké havarii zastaví na určitou dobu, ceny rostou neustále...

osobní letecká doprava je v přeprave na delší vzdálenost lepší i levnější volbou, to je něco úplně jíného než stavba serveru na zemi vs posílání serverů na oběžnou dráhu. Proč do toho motáte válku?

Něco jiného je napájet komunikační družici, něco jiného server po kterém chcete výpočetní výkon (velká spotřeba).

Jak s tím souvisý fotovoltaika na zemi v jakémkoli státě?

Za klesající cenu může především čínské dotování tamního průmyslu, který měl díky tomu umetenou cestu, to není kapitalismus. Účinnost FVE se nezlepšuje a nejspís ani nikdy nezlepší natolik aby to kompenzovalo nevýhodu nevyrované občasné výroby a s tím potřeby řízení sítě a záložních zdrojů, které kvůli FVE také musí fungovat jen občasně. Z toho dostáváme dva zdroje energie které se musí dotavat protože si na sebe jeden z fyzikálního principu a druhý z policitkého důvodu nedokáží vydělat "kapitalisticky".

Nové jádro ať už malé nebo velké je drahé hlavně proto že lidi co nedokáží vidět rozdíl v jaderné bombě a jaderném reaktoru šíří hysterii a ztěžují cestu vývoji i stavbě jaderných zdrojů, protože politici radši poslechnou toho kdo víc křičí než aby se namáhali něco skutečně řešit.

Ona je hezká otázka, co pak s tím šrotem, až to na orbitu doslouží? Na přízemních instalacích to posbírá kamión a děti v Africe kladívky zrecyklují (což je užitečné, aspoň nemlátí opice), tohle asi nechají shořet v atmosféře, že?

Nesvatá Gráta by měla už stavět vzducholoď poháněnou svatými prdy, aby měla čím blokovat starty nosičů... :-)

Že jde o kus velkého PR a velké AI hype vlny, kde se každý bojí, aby nebyl až ten druhý, ať to stojí co to stojí. Tímhle tempem začnou mít brzy problém i s okny pro start, ať něco netrefí, ne jen astronomové. :-(

Také bych rád věděl, jak chtějí řešit ochranu před radiací. Nebo pokud to bude čistě pro AI, tak ji třeba tolik řešit nebudou, že když to udělá častěji chybu, tak to třeba ještě něco nového vymyslí. :-)

Počítají s 150 kW na jeden satelit, FVE s 250 W/m^2, satelit dlouhý 70 metrů....

Tohle chtějí střílet nahoru tempem 6000 ks/ročně.

Proč by měla být radiace problém? Vždyť obíhají ještě o 50 km níže než ISS.

Další problém jsou mikrometeority a "kosmické smetí".

A už jste se to "radiative cooling" a chlazení obecně naučil počítat?

Zkuste nám spočítat, jak velká plocha chladiče je potřeba k uchlazení 1 kW ztrátového tepla (uvažujeme teplotu 80°C, větší elektronika nevydrží):

1) ve vesmíru radiací

2) na zemi radiací a prouděním, v případě, že chladič bude intenzivně ofukován ventilátorem (běžný způsob chlazení).

Podobná hysterie byla kdysi s internetem. A pak se všichni uklidnili.