Šéf maďarské MOL: Nevidím důvod, proč bychom se měli zbavit ruské ropy

Dodávky ruské ropy do zemí střední Evropy jsou v posledních týdnech a dnech často skloňovaným tématem. Impulzem bylo zastavení přepravy ropy dodávané ruskou společností Lukoil ze strany Ukrajiny, a to z důvodu sankcí. Kromě maďarských politiků se k odběru ruské ropy nedávno vyjádřil i samotný šéf tamní společnosti MOL. Na nedávné konferenci se vyslovil, že nevidí důvod, proč by země měla ruskou ropu přestat odebírat.

Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jsou v Evropě aktuálně silným politickým tématem. Ukrajina nedávno zakázala přepravu ropy ruské společnosti Lukoil, a to s ohledem na uvalené sankce. Vládní zástupci Maďarska a Slovenska se proti tomuto kroku v posledních týdnech silně ohrazují. Do sporu se zapojila i Evropská komise, která jim navrhla využívání alternativní přepravní trasy přes Chorvatsko, to obě země nicméně odmítají.

Otázkou je, jaký reálný dopad mají sankce a zastavení dodávek ropy přepravované společností Lukoil na dodávky ropy do zmiňovaných zemí. Podle vyjádření ukrajinské strany, konkrétně šéfa tamní společnosti Naftogaz Oleksiye Chernyshova, byl objem ropy přepravené přes Ukrajinu v červenci stejný jako v červnu, tedy více než 1 milion tun.

Podle Chernyshova sankce nemají dopad na přepravované objemy, jelikož obchodníci s ropou nabývají její vlastnictví na rusko-ukrajinské hranici. Podle agentury Reuters ukrajinské sankce proti společnosti Lukoil nabyly účinnosti již na konci června, ani Maďarsko ani Slovensko se nicméně o možných problémech s dodávkami nezačaly vyjadřovat do poloviny července.

"Dostávají stále stejné objemy ropy, jenom se může lišit vlastnická struktura," uvedl podle Reuters Chernyshov bez toho, aniž by o vlastnické struktuře poskytl bližší detaily.

"O tom, kde budeme nakupovat ropu, rozhodne MOL, ne politici"

Zákaz dovozu ruské ropy do EU navrhla Evropská komise krátce po plné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Zákaz se však vztahoval především na dodávky ropy po moři. Na odběr ropy skrz ropovody dostaly členské země, včetně Maďarska, Slovenska, ale i Česka výjimku. Většina členských zemí, včetně Česka, svou nezávislost na ruských fosilních palivech, včetně ropy, postupně posiluje. Ne všude jsou však podle některých kritiků snahy silné, a to zejména v případě Maďarska.

"Proč přesně bychom se měli zbavovat ruské ropy?" zeptal se Hernadi publika podle Reuters při panelové diskuzi během nedávné konference v maďarské Ostřihomi.

Podle politických zástupců Maďarska a Slovenska nejsou alternativy k ruské ropě dostatečné. Chorvatsko podle obou zemí dostatečně neinvestovalo do posílení infrastruktury a stejně tak zpochybňují přepravní kapacitu tamní trasy. Maďarský ministr zahraničních věcí se minulý týden dokonce nechal slyšet, že "Chorvatsko prostě není spolehlivou zemí pro tranzit", což chorvatští politici promptně odmítli.

"Nejsou to politici, ale vedení společnosti MOL, kdo bude rozhodovat o tom, odkud budeme nakupovat ropu," uvedl Hernadi.

Maďarsko podle Reuters od Lukoilu každoročně odebírá zhruba 2 miliony tun, tedy třetinu dodávek ropy do země. Hernadi nicméně prozatím odmítá možné problémy se zásobováním země ropou a současné diskuze označuje za politické.

"Pokud se rozhodneme zastavit dodávky skrz ropovod Družba… Maďarsku zbude pouze jedna zásobovací trasa. Co je lepší? Dvě nebo jedna? Co nám dává větší bezpečnost?" dodal podle Reuters Hernadi.