Domů
Životní prostředí
Na severu Čech zkouší experimentální použití biouhlu při rekultivaci

Na severu Čech zkouší experimentální použití biouhlu při rekultivaci

Studentky České zemědělské univerzity dnes vysadily stromky do půdy po rekultivacích obohacené o biouhel. Materiál má pomoci snížit uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, zvýšit kvalitu půdy a pomoci zadržet vodu v krajině. Vědecký experiment, který má význam biouhlu potvrdit, se realizuje u Strupčic na Chomutovsku na rekultivovaném území Vršanské uhelné.

„Biouhel se vyrábí zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství CO2 (oxidu uhličitého) a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování,“ uvedla Markéta Hendrychová, pod jejímž vedením vědecký tým fakulty životního prostředí pražské zemědělské univerzity experiment provádí.

Biouhel podle vědců efektivně zadržuje v půdě vodu a živiny, které by jinak byly mnohem rychleji splaveny do nižších vrstev půdy. Podobně jako humusové látky má schopnost živiny udržet, ale i zpětně uvolnit rostlinám, zvyšuje provzdušnění půdy, což spolu s uhlíkem samotným podporuje aktivitu mikroorganismů. „Pokud produkt biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat i několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti,“ uvedla Hendrychová.

Biouhel má podle odborníků velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Aplikací biouhlu do výsypkových zemin mohou podle nich vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost.

Biouhel podle vědců napomůže ujímání lesních sazenic a usnadní pěstební péči o nově založené lesnické rekultivace. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a její strukturu, takže může fungovat také jako protierozní opatření. V případě kontaminace půd biouhel účinně adsorbuje nežádoucí prvky. „Biouhel je tedy multifunkčním řešením pro tak specifické prostředí, jako jsou hnědouhelné výsypky, a může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů,“ uvedla Hendrychová.

Výsledky experimentu budou publikovány v disertačních pracích a ve vědeckých časopisech.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
luboš
28. listopad 2020, 19:34

Fandím tomuto projektu. Podobné postupy uplatňovali údajně původní obyvatelé kontinentu Jižní Amerika již údajně před Kristem.

Jan Veselý
28. listopad 2020, 20:10

Jo, já tomu taky fandím. Chtělo by to vymyslet funkční ekonomický model, který by podobné aktivity stimuloval.

Martin Pácalt
29. listopad 2020, 10:03

Nebavili jsme se tu o něčem podobném před pár měsíci?

Jan Veselý
29. listopad 2020, 11:47
KeB
29. listopad 2020, 14:24

Já přidám ještě tenhle odkaz na veronicu

https://www.veronica.cz/biouhel

Petr
29. listopad 2020, 14:28

U nás máme orné půdy dost, že klidně ty oblasti necháváme cizince zastavovat primitivními nízkými skladišti. I když budoucnost zásobování bude zřejmě v plně automatizovaných vysokopatrových skladech na hranicích velkých měst.

V Česku na rozdíl od Amazonie je problém zemědělství nedostatek vody a hlavně tepla. Řešení než opisovat od primitivů z pralesa je samozřejmě samostatné myšlení, čehož se odšem přikyvovači Brusele a další duté loutky děsí nejvíc na světě.

V českém případě by nejefektivnější bylo postavit zeleninové hydroponické velkoskleníky u našich jaderek.

A dále ubrat 20% v zemědělství Bruselem na východě preferované jednostranné dotace na plochu, jenž nejrychleji vylidňují venkov. Místo toho tu část dát smíšeným ovocným sadům, aby kromě jablek bylo víc cenově dostupných i hrušek, švestek, třešní atd. Na sběr místo Afričanů povolat kancelářské ekology a výzkumníky biouhlu.

Kamil Kubů
29. listopad 2020, 14:52

Asi jedna z mála metod, o které se dá říct, že je skutečně prospěšná životnímu prostředí.

Pokud by dřevní hmota šla z nově pěstovanych rychle rostoucích dřevin, které by přispěly ke zvýšení biodiverzity obrovských lánů, teplo z pyrolyzy se použije k vytápění, biochar skončí v půdě v nejbližším okolí.Na rozdíl od mnoha jiných metod, skutečne odebirani CO2 z atmosféry.

Jenže moc pracné, technologie jednoduché, dokáže to skoro každý, takže žádný prostor pro to si bezpracne nahrabat.

Tom
30. listopad 2020, 22:37

Zajímavé, ani zmínka o metanu. Pokud to v půdě živí bakterie, tak to jistě produkuje metan. A ten je snad 80x horší, než co2.Samozřejmě záleží na množství....

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se