Domů
Životní prostředí
Porcování miliard: dotaci už má osm velkých projektů z uhelných regionů. O některých panují pochyby
"Tykačův" povrchový důl ČSA u Mostu, na fotce z roku 2015. I na něj chce skupina Sev.en získat dotaci. Foto: ČTK / AP / Petr David Josek
Zdroj: ČTK / AP / Petr David Josek

Porcování miliard: dotaci už má osm velkých projektů z uhelných regionů. O některých panují pochyby

Osm projektů a téměř devět miliard korun na dotacích. To je prozatímní stav přidělování financí na pomoc uhelným regionům. Dalších 23 projektů, včetně těch vzbuzujících pochyby, na schválení čeká. O přiklepnutí zhruba jedenácti miliard úředníci rozhodnou do necelých dvou měsíců.

Celkem se hraje o zhruba čtyřicet miliard korun, které mají z Operačního programu Spravedlivá transformace zamířit do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského regionu. Do tří krajů, kterým mají peníze pomoci s přechodem od uhlí k udržitelnějšímu modelu rozvoje.

Na velké strategické projekty má jít zhruba polovina z uvedené částky. Nejvíce pro kraj Moravskoslezský 18,9 miliardy korun, pro Ústecký 15,8 miliardy a pro Karlovarský 6,3 miliardy. Stejně velká suma se pak rozpustí mezi menší tematické výzvy či zastřešující projekty.

Jezero Milada
Ilustrační foto

Právě severní Morava je zatím v žádostech nejúspěšnější. Procesem schvalování už prošlo podle dostupných informací sedm projektů z třinácti podaných žádostí, což odpovídá osmi miliardám korun.

Přiklepnuté peníze mají projekty Černá kostka, Lerco (Výzkumné centrum ostravské univerzity), Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií (CEPIS), Poho Park Gabriela, Refresh (Centrum pro výzkum energetické a sociální změny), Technologická a podnikatelská akademie a Centrum veřejných energetiků.

Projekty s otazníky

Černá kostka v Moravskoslezském kraji je typickým šuplíkovým projektem. Ty měly největší šanci, neboť na první předložení projektů k posouzení krajům měli autoři v roce 2022 pouhý měsíc. První návrh Kostky pochází už z roku 2007 a od té doby se výrazně proměnil. Co zůstalo, je podle lidí sledujících proměnu název, tvar budovy a počet pater. Nemá už jít jen o vědeckou knihovnu, ale o centrum digitalizace, vědy a inovací s rozpočtem 2,6 miliardy, z čehož dotace tvoří 1,65 miliardy korun.

Pochyby vzbuzují i další projekty, zatím na čekačce. Například Eden, velkokapacitní skleníky, kterým by se podle jejich autorů skleníky říkat nemělo, protože se jedná o „vzdělávací a vědecko-výzkumný areál, v němž tedy bude realizována vzdělávací a výzkumná činnost“. Za projektem stojí Slezská univerzita, která se inspirovala u podobného projektu v Anglii.

Už teď je ale jasné – což potvrdili i představitelé kraje – že projekt bude ztrátový, a tudíž bude potřebovat podporu z krajského či jiného rozpočtu. Na tom se zatím schvalování zadrhlo, protože by šlo o veřejnou podporu, kterou musí schválit EU. „U Edenu se zatím nepodařilo najít existující rámec veřejné podpory,“ sdělil na dubnové tiskové konferenci Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.

Drahá plazma

Další projekt s nejasnou návratností je na severní Moravě Podolupark. O dotaci na technologii plazmového zplyňování odpadů se v rámci něj uchází společnost PDI v čele s podnikatelem Grischou Kahlenem. Ten se dané technologii, která má na jedné straně polykat odpady a na druhé produkovat vodík, věnuje v Česku pod hlavičkou různých firem už přes dvacet let a snaží se ji prosadit. Tentokrát v Karviné s vazbami na některé tamní politiky.

V průmyslovém měřítku a na komerční bázi však tato technologie dosud nefunguje ani u nás, ani ve světě. Projekty zpravidla po pilotní fázi skončily. Například ty od společnosti Solena Group, s kterou dříve spolupracoval i Kahlen, ve Velké Británii či v Kalifornii. Plazmové zplyňování, což je vlastně spalování za velmi vysokých teplot, je totiž hodně energeticky náročné, a tudíž drahé.

Na české straně jde schvalování pomaleji

V Ústeckém kraji je devět podaných žádostí, úspěšného schválení se zatím dočkalo jen Transformační centrum Ústeckého kraje v hodnotě necelé miliardy korun. Karlovarský kraj podal devět žádostí, zatím bez výsledku.

O dotaci zde přitom žádají i samotní znečišťovatelé, což je otázka, zda by právě oni měli dostávat dotaci na obnovu krajiny po těžbě uhlí. Jde například o projekt Green Mine na revitalizaci a resocializaci dolu ČSA, který patří pod skupinu Sev.en Pavla Tykače. Podobně v Karlovarském kraji jde o projekt Sokolovské uhelné.

Ilustrační foto

Platit by totiž měla pravidla Do No Significant Harm a Znečišťovatel platí. „Pokud se bavíme o energetickém využívání odpadů, nebo o tom, že nějaká těžební společnost získá prostředky na území po těžbě, tak je potřeba si říct, jestli to není proti tomuto principu a jak si ten princip vykládáme. Je potřeba přemýšlet v kontextu: znečistila jsem, vydělala jsem touto činností peníze, mám žádat od daňových poplatníků další peníze na to, abych na svém pozemku něco zase budovala. A co to má být a jak z toho budou lidé profitovat,“ uvedla již dříve Zuzana Vondrová, která se v rámci neziskové organizace Centrum pro dopravu a energetiku věnuje transformaci uhelných regionů už šest let.

„Podpora není pro těžaře"

Posoudit by to měli hodnotitelé na základě studií proveditelnosti zpracovaných žadateli o dotace. Vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí ministerstva životního prostředí Jan Kříž na tiskové konferenci v dubnu vyvracel, že by podpora šla velkým firmám.

„Není to pro těžaře, to není pravda,“ uvedl a představil koláčové grafy z nichž vyplývá, že největší porce peněz, téměř deset miliard korun, na strategické projekty připadne vysokým školám. Soukromému sektoru má jít 6,6 miliard korun.

Hnědouhelný lom Garzweiler (Germany) lignite. Zdroj: RWE
Ilustrační foto

O všech dosud podaných žádostech má být rozhodnuto do poloviny roku. Nicméně ministerstvo už teď prohlašuje, že finanční podpora transformace uhelných regionů musí pokračovat i po roce 2027. Na nedávné Radě EU vyzval ministr životního prostředí Hladík ostatní členské státy, aby se přidaly ke Karlovarskému prohlášení, které s tímto cílem vzniklo v minulém roce.

„Mělo to pozitivním ohlas, věřím, že program bude pokračovat i po roce 2027, přechod uhelných regionů na cestu dekarbonizace je časově a finančně náročný, není ho možné plně realizovat během jednoho programového období, dodává ministr.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Nefi
20. květen 2024, 20:13

Knihovna, centrum, centrum, park, centrum, akademie, centrum.

Češi umí dotace pouze prožrat. Je jedno jestli je to 30 nebo 1000 miliard.

Zvolená metoda - "porcování" - navíc k prožrání přímo vybízí.

V dalších letech navíc zjistí, že nemají na provoz všech těch center.

Jan Stehlik
20. květen 2024, 21:19

To je standart. Vrchnost pracuje systémem zvelebování . Zdaníme plebs (aktivitu , spotřebu) no a pak rozfrcáme na takzvaný krajinný ráz . No a dělat to budou místní firmy co si vezmou dotace na firmy co zařizují dotace a udělají pak výběrové řízení , kde bude zhotovitel místní Pepa , protože jedninej splní podmínky zadání :-) . Samozřejmě bez konkurence a tedy ceny krásné .

Richard Vacek
21. květen 2024, 12:18

Člověk by řekl že máme napjaté veřejné finance a zatím je peněz i na projekty, které nejen že stav financí nezlepší, ale dokonce ani v budoucnu nic nepřinesou.

Dpetr
21. květen 2024, 13:12

Protože tohle nejsou peníze českého rozpočtu.

Bob
21. květen 2024, 13:54

Ovšem dofinancování už z našeho rozpočtu jde.

Milan Vaněček
21. květen 2024, 14:33

To jsou jen drobečky, ty regiony by potřebovaly investice do moderní výroby jako náhradu za starou výrobu, v desítkách miliard EUR.

Postavit Gigafactory na baterie, na auta (elektrická), na fotovoltaické panely anebo na SiC výkonovou elektroniku (pro energetiku i auta). Jedna by ČR stačila. Silovou elektroniku ze silikon karbidu vidím jako nejperspektivnější.

Elon Musk kdysi řekl, že světu by stačilo 100 takovýchto perspektivních Gigafactories na celý energetický přechod.

Zatím jich je nejvíc v Číně, pak v USA, jedna Muskova v Německu, další určitě přibudou (možná Číňané v Maďarsku), Indie taky plánuje, ale pořád jich je málo (zatím cca 10-15) na celý svět.

Když můj děda dělal v Ringhofferových závodech na Smíchově, tak České zeme vyráběly více než 1% celosvětové průmyslové produkce ... to by byla 1 gigafactory

Bob
21. květen 2024, 15:14

Továrnu na akumulátory, no možná, vzhledem k tradici automobilového průmyslu a možná i kvůli perspektivě těžby lithia.

I když v době případné dostavby to už může být lithium zastaralá technologie.

Pamatujete se na tu "slavnou" velkou investici Philipsu do výroby vakuových obrazovek v Hranicích na Moravě?

Fabrika na FV panely by už od počátku byla ztracená investice a bezedná jáma na peníze. Číně nemáme naději konkurovat.

Co se týká polovodičů, Onsemi investuje v Rožnově do SiC.

Ale samotná mateřská Onsemi na tom vůbec není dobře, takže nám nezbývá, než "držet palce".

Milan Vaněček
21. květen 2024, 17:21

Ano, pamatuji se na tu investici Philipsu a tahanice okolo. Opět se projevila naprostá neschopnost, my, co děláme fyziku polovodičů jsme už mnohem dříve věděli, že tenké LCD displeje s maticemi transistorů z amorfního křemíku převálcují starodávné vakuové obrazovky.

V roce 1987 jsme v Praze pořádali 12. světovou konferenci o amorfních polovodičích, informace jsme měli z první ruky.....

Číně ani USA konkurovat nemůžeme, ale Američané nebo Číňani by gigafactory u nás postavit mohli (stejně jako ji postaví v Maďarsku a možná v Polsku). Dostala by se k nám perspektivní technologie na budoucích 50 let.

Petr Hariprasad Hajič
21. květen 2024, 16:50

Tu funční baterkárnu bychom opravdu potřebovali. Pro automobilový průmysl i pro úložiště. Pokud by se rozjel výzkum, mohli bychom naskočit na vlnu levných Na-ion. Tam je technologie poměrně dobře zvládnutá, jenom jak klesla cena lithia, tak protože to pořád ještě startuje, tak se produkce zpomalila. Bohužel zatím Na-ion Li-ion moc nekonkurují cenou.

Bob
21. květen 2024, 18:59

Kromě těch výše zmíněných investicí by ale bylo velmi vhodné navázat a rozvíjet náš jaderný průmysl. Zvláště, když se plánuje stavba tolika reaktorů i v sousedství.

Vyrábíme a stále dodáváme mnoho komponent současných typů JE 3,5 generace. Třeba celé vnitřní vybavení reaktoru.

V Řeži ve výzkumném ústavu jsou na pokusném reaktoru testovány různé chladící smyčky vhodné do reaktorů 4 generace a do budoucí termojaderné elektrárny. Třeba superkritická smyčka je jediná v celé Evropě. Dělali něco i pro Američany a pravděpodobně je to použito při aktuální stavbě projektu Natrium. To je rychlý reaktor 4. generace chlazený tekutým sodíkem.

cs.wikipedia.org/wiki/Centrum_výzkumu_Řež

Také je u nás v oboru světoznámá firma na výrobu elektro lyzérů a k tomu potřebnému příslušenství.

Galipoli
22. květen 2024, 08:14

Zrovna Gigafactory je jej a jen montovna. Navíc z kompletně dovezených díků. Povětšinou z Číny. Protože se tady nic z důležitých komponent nevyrábí (synt. grafit, Li, Co). Stejně tak i u těch fotočlánků. Ani mono- ani polykrystalický křemík, O kovech na konstrukci (Al, Mg) ani nepíšu. No a tu výkonovou elektroniku už v ČR vyrábějí (i tu založenou na SiC) - Hitachi Energy.

Milan Vaněček
22. květen 2024, 08:35

Je to hi tec robotická montovna, kterou uvést do chodu a optimalizovat provoz a během provozu neustále vylepšovat dříve neexistující produkt k dokonalosti, co může být po technické stránce víc?

Jinak při "circular economy" už pak ty suroviny máte, jen je hi tec recyklujete...

Dělat jen části SiC řetězce v menším než Giga množství (=současný stav) by si taky vyžádalo velký upgrade na Gigafactory.

A pro ty spin off s novými produkty (ne s novým software-to umíme)- to nejdřív musíte vytvořit podhoubí (a to se nedá dělat tak, že někde postavíte "knihovnu", to většinou již vzniká okolo existujících center s dlouhou tradicí, ale ty jsou v oblastech co podporu memohou dostat, protože mají "na papíře" vysoký HDP-jenom kvůli tomu že tam jsou účetní ústředí těch velkých koncernů.

Takže rozumná gigafactory, která si sama zajistí levnou elektřinu, je řešení

A k tomu kráčíme do TRVALE vysokých cen elektřiny v ČR.....

Bob
22. květen 2024, 15:49

Příspěvek o vhodnosti investic do jaderného průmyslu, když vyrábíme a aktuálně dodáváme technologii pro JE čeká už celý den na schválení.

Nicméně nejnovější trend je spojení umělá inteligence - ja derné reak tory. To je budoucnost a my bychom neměli zůstávat stranou, zvláště, když máme "našlápnuto" do výzkumu pokročilých JR i fůze.

Odkaz:

newstream.cz/zpravy-z-firem/umela-inteligence-a-pokrocile-reaktory-rysuji-ekonomicky-mix-budoucnosti

Bob
22. květen 2024, 15:53

P.s. Modulární reaktory se plánují po prvním zkušebním v Temelíně právě do bývalých uhelných regionů na místa rušených stávajících uhelných elektráren, optimálně současně pro dodávky tepla (třeba Ostrava).

Milan Vaněček
22. květen 2024, 17:13

Ty desítky miliard EUR může naše vláda investovat buď do

1)hi tec Gigafactories, za nimi bude výroba stále modernějšího, ekologičtějšího a levnějšího zboží pro naše lidi a export

anebo do

2)Gigawattových jaderných elektráren.

Za nimi bude u nás zabetonována vysoká cena elektřiny (pro ostatní země EU se naše investice třeba vyplatí, ale my budeme platit ty náklady za vysokou hodnotu CfD-to je závazek našeho státu, to budou platit naši daňoví poplatníci). To nám hodí podobný, ale dražší a dlouhodobější příplatek na naše účty za elektřinu, jako je ten 20letý za solární tunel 2010

Na obojí investice ČR nemá, musí se rozhodnout.

Bob
22. květen 2024, 18:48

Pane Vaněčku, linka na FVE, nebo Lion akumulátory je současnost, kde bychom lehce mohli dopadnou podobně, jako s továrnou na vakuové obrazovky, kterou jsme s Philipsem postavili v Hranicích na Moravě a za cca 5 let po uvedení do provozu se ukázalo, že technologie je zastaralá a všichni už chtějí ploché LCD panely.

Navíc třeba s FV panely pohořeli i jiní silnější, třeba v Americe. A to tam mají podstatně levnější energii, než v Evropě a u nás. Ono výroba křemíku, skla a hliníku je hodně energeticky náročná. Dokonce i samotná jejich recyklace.

Co se týká komponent do velkých JR(třeba celé vnitřní vybavení reaktoru), ty vyrábíme, jsme v tom dobří a na rozdíl od nákupu FV panelů a akumulátorů z Číny jde zisk k nám. Byli bychom hloupí, kdybychom nevyužili příležitostí. To je fajnová, odborná a dobře placená práce s exkluzivními materiály.

Ale budoucnost je AI a modulární reaktory 4. generace, později termonukleární. A na tom všem se pracuje i u nás a tam by měla jít podpora. Do výzkumu i pozdější stavby a zapojení našeho průmyslu.

Bob
23. květen 2024, 13:49

Tak další slovo, které vadí místním cen zorům je zřejmě r e a k t o r, zvláště ve spojení s výzkumným ústavem v Ře ži pro nové typy a t e r m o j a d e r n é.

Dále e l e k t r o l y z é r ve spojení s v oboru se světoznámou firmou.

Přičemž obojí by si zasluhovalo podporu.

Příspěvek čeká na schválení od 21.5. 18:59

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se