Zelená dohoda pro Evropu

DomůŽivotní prostředíZelená dohoda pro Evropu
Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Evropská unie přijala dokument Zelená dohoda pro Evropu. A česká společnost je rozštěpená. Ekologičtí aktivisté v ní vidí spásný nástroj, zatímco čeští politici se k ní staví spíše skepticky. Česká republika se společně se státy V4 k “diktátu” Evropské unie staví spíše tvrdohlavě. Nechtějí Zelenou dohodu přijmout jednoznačně, jedna část vlády ji odmítá, druhá ji přijímá, avšak za určitých podmínek.

I toto téma ovlivnila pandemie COVID-19 – koronavirus pozastavil vášnivé debaty o tom, jaké bude nejlepší řešení, abychom naši planetu zachránili. Některá témata vztahující se k naší budoucnosti pandemie naopak oživila.

Co by vlastně Zelená dohoda přinesla nám, jakožto veřejnosti? Pojďme si nastínit její nejvíce diskutabilní body.

Bezuhlíková budoucnost

Nejvíce diskutovaným tématem je jednoznačně snižování skleníkových emisí. Evropská unie chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 skrze klimatický zákon. Do roku 2030 by šlo o snížení emisí až o 50 % (diskutuje se ovšem i cíl 65 %).

Jde o trend započatý a diskutovaný již před vypuknutím pandemie koronaviru. Německo a další země rozhodly o postupném odstavování uhelných elektráren. Nutno podotknout, že i Česká republika postupně omezuje svoji “uhelnou” činnost a více se soustředí na jaderné zdroje.

Další plány týkající se snížení emisí mají za cíl založit energetiku na obnovitelných zdrojích a mít plně propojený a digitalizovaný trh s energiemi napříč celou Unií. To nás přivádí k ceně. EU chce zajistit cenově dostupné dodávky energie pro celou Evropu a zároveň posílit spolupráci mezi jednotlivými státy. A to i na regionální úrovni.

Cirkulární ekonomika

Díky sníženým emisím by došlo k proměně ekonomiky. Česká republika je jednou z nejvíce průmyslových zemí Evropy, musela by se přeorientovat na jiná odvětví, což by bylo dost drastické.

Cílem Zelené dohody je i změna hodnotového žebříčku. Klade se především důraz na udržitelnost a ohleduplnost. Došlo by k plné ekonomické transformaci, která by spíše odpovídala potřebám klimatu; to je požadavek celkem nereálný k uskutečnění.

Jednak  díky krizi způsobené koronavirem a také v rámci světové konkurenceschopnosti. Evropská ekonomika hraje spíše druhé housle a otázka zní, zda se ji vyplatí transformace ekonomiky na úkor své vlastní závislosti?

Doprava, udržitelnost a další

Spíše než na výstavbu, by se jednotlivé země měly zaměřit na renovaci budov, aby byly více odolné proti změnám klimatu. Zároveň se EU snaží posílit využití železniční dopravy, elektromobilů a celkové snížení spotřeby fosilních paliv. Jednalo by se o přechod na tzv. udržitelnou mobilitu. Lodní a letecká doprava by pak byla zahrnuta v placení poplatků za vyprodukované emise.

Mezi další plány patří i čistější zemědělství, tzv. strategie z farmy rovnou na stůl. Dále zaměření se na výzkum a inovace v oblasti klimatu a důraz na postupné nulové znečištění. Všechny body jsou dostupné na stránkách Evropské komise.

Bude Zelená dohoda pro Evropu naplnitelná?

Otázkou zůstává, jak se bude dařit její naplnění. Hlavní myšlenka Zelené dohody není špatná a nutno podotknout, že i když se ČR jeví jako odpůrce této dohody, mnoho ustanovení již plní.

Přesto se rychlé uskutečnění, myšleno do roku 2050, jeví jako nemožné. Mnoho zemí za současné situace bude mít co dělat, aby splácelo své dluhy a popohnaly ekonomiku.

Ilustrační foto

Navíc všechna opatření, které Zelená dohoda prosazuje budou stát mnoho peněz. Odkud se peníze vezmou, když je mnoho zemí v krizi? Další věcí je, že zabývat se zlepšením klimatu má smysl, ale musí se zapojit celý svět. Evropa se na emisích nepodílí tak velkou měrou jako jiné státy např. USA nebo Čína, které se k boji za lepší klima staví spíše odmítavě.

Zda dostane Zelená dohoda opravdu zelenou je tedy otázka budoucnosti.