Boj o bionaftu: Indonésie chce, aby EU ustoupila ze svých cel

Indonésie v pondělí vyzvala Evropskou unii, aby okamžitě zrušila vyrovnávací cla na dovoz bionafty poté, co Světová obchodní organizace (WTO) podpořila několik jejích klíčových argumentů ve stížnosti podané této instituci. Spor je další kapitolou konfliktu mezi oběma aktéry, kteří se blíží dohodě o volném obchodu.

Největší světový vývozce palmového oleje ve své stížnosti z roku 2023 tvrdil, že cla uvalená Evropskou unií, která je pro Indonésii třetím největším odbytištěm výrobků z palmového oleje včetně biopaliv, porušují pravidla WTO. Ta nyní souhlasila s indonéskými argumenty.

"Vyzýváme EU, aby okamžitě zrušila tato vyrovnávací dovozní cla, která nejsou v souladu s pravidly WTO," uvedl indonéský ministr obchodu Budi Santoso v prohlášení po rozhodnutí WTO z minulého týdne.

EU uplatňuje vyrovnávací cla od roku 2019, a to v rozmezí 8–18 %. Cla byla zavedena poté, co Soudní dvůr EU nařídil zrušit antidumpingová cla na dovoz indonéské bionafty. Jejich zdůvodněním je tvrzení, že indonéští producenti bionafty těží z dotací, daňových úlev a přístupu k surovinám za ceny nižší než tržní.

Podle indonéského ministerstva obchodu WTO rozhodla, že indonéské vývozní clo a vývozní odvod na palmový olej nelze klasifikovat jako dotaci. Evropská komise navíc podle něj nedokázala prokázat hrozbu podstatné újmy evropským producentům bionafty způsobenou dovozem paliva z Indonésie.

Sdružení indonéských producentů biopaliv však uvedlo, že podle jejich zkušeností je nepravděpodobné, že by EU na výzvu reagovala.

Dohoda o volném obchodu

EU a Indonésie v červenci oznámily, že urychlují vyjednávání o komplexní dohodě o hospodářském partnerství (CEPA). Už v červnu bylo řečeno, že k dohodě dojde. Oběma stranám by volný obchod vyhovoval a o spolupráci se snaží dlouhodobě. Indonésie byla navíc silně zasažena americkými cly zavedenými Trumpovou administrativou v první polovině tohoto roku. Dohoda s EU by tak otevřela nové trhy i možnosti.

Palmový olej však představuje jednu z hlavních bariér při vyjednávání. Jde především o dva aspekty evropského práva: Směrnici o obnovitelných zdrojích (RED II) a Nařízení o odlesňování (EUDR). RED II de facto vyřadila palmový olej a z něj vyrobená biopaliva z evropských cílů pro obnovitelnou energii a byla původním důvodem, proč se Indonésie v roce 2019 obrátila na WTO. EUDR zase vyžaduje, aby komodity jako káva, palmový olej, sója, guma či dřevo nebyly spojeny s odlesňováním. Několik studií potvrdilo vazbu mezi rozšiřováním pěstování palem olejných a negativními dopady na klima.

Podle nařízení je však povinnost prokázat soulad s pravidly na producentovi. Indonéské environmentální organizace upozorňují, že drtivá většina místních farmářů na to není připravena. Vzhledem k tomu, že indonéská produkce palmového oleje stojí převážně na malých farmářích, je pro ně obtížné dokládat, zda jejich výrobky EUDR neporušují. I proto státy jako Indonésie či Malajsie regulaci považují za diskriminační.

Současný stav a budoucnost

Vývoz indonéské bionafty na bázi palmového oleje dosáhl v roce 2024 objemu 27 tisíc kilolitrů. Drží se tak na podobných číslech po výrazném propadu z 1,32 milionu kl v roce 2019 na 36 tisíc kl v roce 2020.

Rozhodnutí WTO lze napadnout odvoláním. Konečný verdikt však není možný, protože nejvyšší odvolací orgán WTO přestal fungovat už v roce 2019 kvůli opakovaným blokacím jmenování soudců za první administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jakarta proto spoléhá spíše na připravovanou dohodu o volném obchodu než na WTO.