Domů
Elektrárny v Evropě
Rakousko: Nová 360MW přečerpávací vodní elektrárna Obervermunt II byla uvedena do provozu

Rakousko: Nová 360MW přečerpávací vodní elektrárna Obervermunt II byla uvedena do provozu

V Rakousku byla oficiálně uvedena do provozu nová přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Obervermunt II s instalovaným výkonem 360 MW (2 x 180 MW). Celkový instalovaný výkon rakouských PVE tak nyní dosahuje téměř 5 GW. 

Výstavba PVE Obervermunt II trvala 4,5 let a stojí za ní německá energetická společnost EnBW a rakouská Vorarlberger Illwerke (ViW). Investiční výdaje činily 500 milionů eur.

VIW díky uvedení nové PVE do provozu v současné době provozuje v Rakousku PVE o celkovém  instalovaném výkonu 1,6 GW.

„Vzhledem k významu zařízení pro akumulaci energie pro udržování stability soustavy a zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny budou tato zařízení i nadále důležitou součástí dodávek elektřiny v Evropě. To platí jak pro přečerpávací vodní elektrárny, tak pro nové technologie akumulace energie. Díky Obervermunt II opět významně navyšujeme náš výkon přečerpávacích vodních elektráren a můžeme tak nyní ukládat více elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární elektrárny,“ uvedl technický ředitel EnBW Hans-Josef Zimmer.

Současný instalovaný výkon rakouských PVE dosahuje díky zprovoznění elektrárny Obervermunt II téměř 5 GW. Pro srovnání, v sousedním Německu jsou provozovány PVE o celkovém instalovaném výkonu 6,7 GW. Instalovaný výkon českých PVE činí 1 175 MW (Dlouhé stráně – 650 MW, Dalešice 480 MW, Štěchovice II – 45 MW).

Více informací o principu a uspořádání přečerpávacích vodních elektráren je uvedeno v našem dřívějším článku.

Historii, popis a parametry přečerpávacích vodních elektráren v České republice naleznete zde.

Úvodní fotografie: Přehrada jezera Silvretta. Zdroj: andritz

Komentáře

(11)

petr

21. červen 2019, 12:16

Gratuluji. Budou moci v noci využít více elektřiny z Temelína koupenou za hubičku a pak to ve špičce bouchnou za raketu....

Tak jak to dělají doposud, OZE je jen zlomek...

Martin Pácalt

22. červen 2019, 09:28

360 MW/ 500 mil. Eur (asi 13mld. Kč) . Tzn. také ty krušnohorské "Dlouhé Stráně" by vyšly na cenu asi 25 mld. Kč. na jednu elektrárnu. A vešly by tam min. dvě PVE. Ať půjde Česko jadernou cestou s kombinací s OZE a nebo jen OZE, přečerpávačky se budou hodit. Málokdy je smysluplnost investice tak jasná jako v tomto případě.

Carlos

22. červen 2019, 11:47

V Krušných horách by mohl být náklady na MW menší, Obervermunt II má spád asi 311m, ČSA by měla spád asi 620m, Bílina asi 630m. Takže nám to vyjde ještě líp a pokud se budou všude pro podobný spád instalovat stejné Francisky (i když by možná bylo lepší uspořádání s čerpadly a Peltonovými turbínami, které by výrazně okysličily vodu v jezeře, což by pomáhalo boji se znečištěním vody stejně jako se vzduchem aktivují odpadní vody), tak by se zase ušetřilo, ale to by bylo na dohodě společností. Také by bylo možné je nechat turbíny navrhnout na veřejné náklady a pak prodat licenci. Se sníženým výkonem by se pak tyto daly nasadit i na PVE Lipno-Dunaj.

Martin Pácalt

22. červen 2019, 20:19

Carlosi, se vším souhlas až na poslední myšlenku, které se pořád nevzdáváte jak vidím ;-) , a to je ta PVE Lipno-Dunaj. Míchat vody dvou různých povodí není dobrý nápad. Samotný Dunaj zápasí s invazivními druhy živočichů již léta a po chemické stránce jde o úplně jinou vodu.

V podkrušnohoří půjde vždy o povodí řeky Ohři či Bíliny a navíc ze zdevastované krajiny může během pár let být po rekreační stránce "druhé Lipno".

K lomu Bílina, ve výhledu jde snad o poslední z lomů, který má být zatopen, čili ty PVE by byly spíš prováděny namísto lomu ČSA (kde to již reálně končí). U Dl.Strání je objem dolní nádrže 3 405 000 m³, celý lom ČSA po zatopení má mít 274 000 000 m³ , takže by mohl složit jako spodní nádrž klidně i dvěma projektům . Přenosové kapacity tam jsou již díky nynějším uhelným GW.

Carlos

22. červen 2019, 22:37

Jenže hladina lomu ČSA by měla být, v mých úvahách, volně spojena s Bílinou, která by do jezera měla vtékat po umělých vodopádech zhruba v místech současného uzávěru přeložky, takže její kolísání by mělo být minimální, řekněme asi +-0.5m, odtok by regulovala klapka u elektrárny Komořany. Při asi 14km^2 je to jenom 14 milionů kubíků.

Jaké nejvhodnější místo pro horní nádrž se mi jeví planina u stezky E3 na kótě 900m.n.m., tam by se mělo těch 14 milionů kubíků vlézt při hloubce nádrže asi 30m 50.5743125N, 13.4504281E. Pořád se dostaneme na cca 2GW po dobu 10 hodin. Samozřejmě, pokud by to mělo být izolované jezero a s omezeným přístupem a rekreačním využitím, tak můžeme postavit ještě dalších několik nádrží, ale je otázka kde, nevidím tam moc dalších míst poblíž.

Ano, samozřejmě k velké PVE na Lipně existuje ještě alternativa v podobě malé PVE vzniklé přestavbou současné elektrárny, ale tam jsme limitováni tím kolik vody se vleze do současné nádrže a kolik se s tím dá hýbat. Zhruba to odpovídá že 1m hladiny Lipna II je 1 hodina provozu na plný výkon. Pokud by se s tím hýbalo opravdu v maximální možné míře, tak je tam vody tak pro 5 hodin provozu, víc ne.

Martin Pácalt

23. červen 2019, 13:14

Ty Dlouhé stráně mají provozní objem horní nádrže 2 580 000 m³, čili cca 1/100 objemu vod případné dolní nádrže ČSA (700ha) . To by nemuselo kolísat nijak brutálně, ale na ten volný průtok bych si nevsadil. Spíš by Bílinu udělali v otevřeném umělém korytě (cca v trase Ervěnického koridoru) a jen v době nadbytku vody to jezírko proplachovali :-) .

Carlos

23. červen 2019, 16:29

Jenže já tu počítám s PVE, která bude pracovat s objemem asi 5x takovým, to znamená že by hladina kolísala násobně více. Proč rovnou uvažuji takovou velkou "krávu"? Důvod je vcelku jednoduchý, přestože se u nás energetici stále drží starých konceptů a snů o síti spoléhající na jaderné elektrárny, situace ve světě jde jiným směrem, dvě PVE o výkonu 2GW a kapacitě 20GWh každá jsou dost na to aby mohly jednak efektivně pochytat nápory od Severního moře a také dost na to aby umožnily výrazné zvýšení podílu FVE a případně dalších OZE přičemž se budou s to postarat i o zajímavou část noční spotřeby v pro solární elektrárny výhodném období. Tím zmizí jedna z výrazných překážek změny celé místní energetické koncepce.

Ivan Novák

24. červen 2019, 13:07

Na mapě vypadá kombinace "nahoře roviny JZ od Medvědí skály - dole lom ČSA" úžasně. Mohl by tam ale být zakopaný pes á la Vaiont: svahy kolem Jezeří se opírají o pilíř s vrstvami, které jsou nyní odlehčené těžbou, ale suché, takže drží, a až se namočí, možná uklouznou. Kromě toho, jak jsem tu někde psal před pár měsíci, PVE se hodí do skalnaté pouště a ne do krajiny, která je schopná produkovat organickou hmotu. Centimetr ornice roste sto let, tak dlouho hladovět nevydržím.

Martin Pácalt

24. červen 2019, 14:26

1) geologie podkrušnohoří je nestabilní, souhlas,

2) záleží ale na geologii vrcholků a horní nádrž mívá asfaltovou hydroizolační vrstvu. O promáčení masivu se tedy nemusíme bavit,

3) Zmíněná PVE v Jeseníkách, kdy z dejme tomu 20 původních horských vrcholů obětujete jeden, podle mého vůbec nevadí. Naopak. Převaha téměř bezzásahových zón nad jedním inženýrským dílem je zachována. U Krušných hor jde navíc o to, že je tam krajina již poškozena historicky, dolní nádrž by vznikla na místě "brownfieldu", horní je z tohoto pohledu problematičtější, ale nikoliv nereálná.

Petrik

21. červen 2019, 13:25

Rakusaci nam ukazuji ,ze to jde, u nas mame nekolik vhodnych vodnich elektraren k prebudovani,ale penize tecou uplne nekam jinam.......

Carlos

21. červen 2019, 16:27

Rakušáci v tom mají jednak tradici a jednak nemají ve výkonných pozicích, nejspíš, energetiky tak posedlé, jak pan Vaněček říká, koncepty RVHP.

Přestavba Vltavské kaskády v kaskádu přečerpávaček (ale mezi Orlíkem a Slapy se to nevyplatí). by znamenalo že k dispozici bude minimálně dalších 330MW přečerpávacího výkonu, které by byly nezávislé na přítoku do nádrží a průtok Vltavy a Labe by se pak dal lépe regulovat i s ohledem na požadavky vodní dopravy. Úpravy dalších nádrží ve republice by byly složitější. Úprava elektráren na přečerpávací by nicméně umožnila v kombinaci s FVE mít stále dostupný slušný regulační výkon a v kombinaci s případnými novými pomocnými průtočnými elektrárnami v konečném důsledku i zvýšit výrobu proudu z vody protože by mohly převádět v době vysokých průtoků přes turbíny více vody.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.