Bulharský antimonopolní úřad podle agentury Seenews udělil třem bulharským společnostem z energetické skupiny ČEZ pokutu celkem 4,4 milionu leva (šedesát milionů korun) kvůli zneužití dominantního postavení na trhu. Toho se měly společnosti CEZ Electro Bulgaria, CEZ Distribution a CEZ Bulgaria dopustit v roce 2016, když uzavřely smlouvu se společností Fast Pay, která poskytuje platební služby. Firmy se však rozhodly smlouvu vypovědět a Fast Pay tak byla donucena k přejednání kontraktu. Píše o tom dnešní deník E15. ČEZ zneužití postavení na trhu odmítá, pravděpodobně se proti rozhodnutí odvolá.
Firma Fast Pay nakonec s poskytováním služeb pro společnosti ČEZ souhlasila, aniž by realizovala jakýkoli zisk, aby si udržela své klienty, napsala agentura SeeNews. Podle ní Fast Pay ve stížnosti uvedla, že by v případě neuzavření dohody ztratila velkou část zákazníků.
Pro ČEZ je rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu překvapením, protože ve stejné kauze s totožným subjektem již jednou úřad došel k závěru, že ČEZ nepochybil, sdělila E15 mluvčí ČEZ Alice Horáková. &#8222;Naše společnosti v Bulharsku postupují striktně v souladu s místní i evropskou legislativou, včetně antimonopolního práva,&#8220; dodala. Podle ní se nyní ČEZ s rozhodnutím detailně seznámí, s velkou pravděpodobností se proti němu odvolá.
ČEZ na bulharský trh vstoupil v roce 2004, ale ze země se rozhodl odejít kvůli sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho investice v zemi. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu zhruba třem milionům z celkem 7,1 milionu obyvatel Bulharska. Počátkem loňského listopadu ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu.

Energetika v zahraničí

E15: Bulharský antimonopolní úřad udělil třem firmám ČEZ pokutu

Na Chomutovsku dnes oficiálně skončí provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Za svou třiapadesátiletou existenci vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé republice. Zaměstnanci přecházejí do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru, řekl ČTK mluvčí skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Ekologické organizace konec Prunéřova I vítají, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Dohromady byly elektrárny Prunéřov I a II největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon byl 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan).
Elektrárna Prunéřov I do poslední chvíle zajišťovala dodávky tepla pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří, protože v sousední elektrárně se uskutečnila celozávodní odstávka. &#8222;Zjednodušeně řečeno odstavení elektrárny probíhá tak, že se postupně snižuje výkon jednotlivých výrobních bloků na nulu. Následně musí vše vychladnout, pak nastane vypouštění, vyčištění apod. tak, aby elektrárna byla zajištěna jak po ekologické, tak i protipožární a bezpečnostní stránce,&#8220; uvedl Schnepp. Všechny práce potrvají podle Schneppa minimálně půl roku.
V elektrárně pracovalo zhruba 150 kmenových zaměstnanců ČEZ. Někteří z nich přecházejí do sousední elektrárny Prunéřov II nebo do nedaleké elektrárny Tušimice, případně do provozů v jiných lokalitách. Další opustili ČEZ natrvalo, protože šli do důchodu. Někteří odešli i proto, že si mezitím sami našli práci jinde.
Zhruba třetina zaměstnanců zůstává ještě v elektrárně Prunéřov I právě kvůli dokončení odstavování provozu a demontážním pracím, jsou tam také jako údržba toho, co z provozní technologie zbude.
Elektrárna se bude likvidovat systematicky a to samé se týká i provozní technologie. &#8222;Tedy žádný nájezd bagrů a buldozerů, aby se vše srovnalo najednou se zemí. Prostě až bude známo, jaká plocha, kde, jak a pro co bude zapotřebí, tak bude docházet i k likvidaci jednotlivých staveb a zbytkové technologie,&#8220; uvedl mluvčí. Zbylí zaměstnanci se postupně rozptýlí po okolních elektrárnách, případě se přeškolí na provoz budoucího využití, které už bude podle Schneppa vysoce ekologické a bezemisní.
ČEZ chce lokalitu podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Odstavení elektrárny přivítali ekologové. Podle hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Elektrárny v ČR

Na Chomutovsku končí provoz elektrárny Prunéřov I

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Dnes o tom rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 18,3 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá 12,8 miliardy korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ. Analytici už dříve uvedli, že podobnou výši dividendy očekávali. Loni byla dividenda 24 korun za akcii.
Akcionáři dále rozhodli o tom, že novým členem dozorčí rady ČEZ je Vladimír Černý, starosta obce Rouchovany, v jejímž katastru částečně leží Jaderná elektrárna Dukovany. Nahradil Lubomíra Lízala, který byl z rady odvolán. V dozorčí radě dále pokračují Vladimír Kohout, František Vágner a Ondřej Landa, kterým letos vypršel dosavadní čtyřletý mandát.
Valná hromada také souhlasila s vyčleněním zbývající části elektrárny Mělník &#8211; technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III &#8211; do dceřiné společnosti Energotrans, kam už patří modernizované bloky Elektrárny Mělník I. Energotrans je provozovatelem Elektrárny Mělník I od roku 1993. Od roku 2012 tuto společnost plně vlastní ČEZ. Krok má podle firmy mimo jiné vytvořit předpoklady pro dlouhodobou bezpečnou dodávku tepla pro Prahu.
S přístupem ČEZ na dnešní valné hromadě nebyl spokojen minoritní akcionář a kritik současného představenstva firmy Michal Šnobr. Tvrdí, že menšinoví vlastníci se vesměs nedočkali odpovědí na dotazy, které vedení firmy pokládali. Se schválenou dividendou 34 korun za akcii před zdaněním je spokojen. ČEZ reagoval tak, že snahou firmy je akcionáře maximálně informovat.
K plánované stavbě nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany dnes valná hromada ČEZ nepřijala žádné usnesení, ani to neměla v plánu. Projednávaný bod o této problematice měl pouze informativní charakter. Místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani dnes uvedl, že podpis plánovaných smluv mezi státem a ČEZ o stavbě bloku se z konce června posunul na polovinu července.
Dnešní jednání akcionářů firmy doprovázela přísná bezpečnostní opatření, především kvůli nebezpečí šíření koronaviru. Už před vstupem do Kongresového centra Praha, kde se valná hromada konala, hlídkovala policejní ochrana. Organizátoři akce měli od vstupu do budovy až po vchod do sálu nasazeny většinou plexisklové štíty.
Součástí byla povinná dezinfekce rukou a změření teploty. Před vstupem do sálu prošli účastníci důkladnou prohlídkou u rentgenového rámu. Prvním bodem na informačních tabulích byla zdůrazněná povinnost pro všechny účastníky mít po celou dobu konání hromady nasazeny roušky.
ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání resortu financí. Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy odrazily od pomyslného dna. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, vzrostl proti roku 2018 o 44 procent na 18,9 miliardy korun.

Společnosti

ČEZ vyplatí dividendu 34 korun za akcii, stát získá 12,8 mld. Kč

Pondělní valná hromada ČEZ opět přinese střet argumentů mezi představenstvem společnosti a minoritními akcionáři, především těmi sdruženými kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra. Není tak vyloučeno, že se jednání podobně jako v minulých letech protáhne na mnoho hodin. Tématem bude mimo jiné plánovaná stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. K velkým překvapením podle nich ale pravděpodobně nedojde. Vesměs předpokládají, že budou přijaty návrhy představenstva firmy.
Valná hromada ČEZ se navzdory opatřením proti koronaviru bude konat prezenčně. Představenstvo firmy ale podle <a href="https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/investor-relations/vh2020_slm1/cj/vh2020_00a_pozvanka-cz.pdf" target="_blank" rel="noopener">pozvánky</a> připravilo některá opatření, jejichž podstata spočívá ve snaze co nejvíce zefektivnit a zrychlit průběh valné hromady, a tím omezit přítomnost zúčastněných osob na místě jejího konání na nezbytně nutnou dobu. Loňské jednání akcionářů společnosti bylo dosud nejdelší, trvalo více než 20 hodin. Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí – vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě ČEZ tak vesměs končí podle přání resortu.
Akcionáři budou mimo jiné tradičně schvalovat výši vyplacené dividendy. Vedení společnosti v dubnu uvedlo, že navrhuje dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 24 korun, nejnižší za 12 let. „Schválení dividendy předpokládáme v plné výši, opak by byl velkým překvapením,“ řekl ČTK analytik Patria Finance Martin Cakl. „Investoři počítají s výplatou dividendy v navrhované výši. ČEZ si štědrou dividendovou politiku může dovolit vzhledem k poměrně optimistickému výhledu hospodaření,“ doplnil analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
<figure id="attachement_17121" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Valná hromada bude rozhodovat také o případných změnách v dozorčí radě ČEZ. Z informací na <a href="https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/majetek-statu/podle-nominacniho-zakona" target="_blank" rel="noopener">webu</a> ministerstva financí vyplývá, že do ní nově míří bývalý šéf amerického koncernu GE pro Evropu Peter Stračár a Vladimír Černý, starosta Rouchovan, v jejichž katastru částečně leží dukovanská elektrárna. Mimo to projednají akcionáři také několik bodů specifických pro tuto valnou hromadu. Jde mimo jiné o přesun technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III do dceřiné společnosti Energotrans.
Valná hromada se bude zabývat také plánovanou stavbou nového dukovanského bloku. Žádné usnesení ale v tomto bodě přijímat nebude, bod má pouze informativní charakter. Na žádost minoritních akcionářů kolem Šnobra by akcionáři měli probrat i návrh na změnu koncepce podnikatelské činnosti firmy. „Vzhledem k účasti aktivistických minoritních akcionářů lze opět očekávat živější, a tím pádem delší valnou hromadu než na jakou jsme byli zvyklí v minulosti. Z mého pohledu bude zajímavé sledovat debatu týkající se připravované výstavby nového jaderného zdroje,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
Šnobr ČTK řekl, že minoritní akcionáře, které sdružuje, budou kromě jaderných plánů zajímat mimo jiné také detaily prodeje hnědouhelné elektrárny Počerady nebo plánovaný projekt těžby lithia u Cínovce. Odmítl, že by minoritní akcionáři svým jednáním valnou hromadu uměle prodlužovali. „Já to vidím obráceně. My to vnímáme tak, že obstruuje představenstvo ČEZ. Při lepší organizaci a schopnosti odpovídat na otázky konkrétně a plnohodnotně hned napoprvé by valná hromada byla podstatně kratší,“ dodal.

Akcie

Analytici očekávají při valné hromadě ČEZ opět střet argumentů

Ceny ropy dnes klesají. Náladu trhu určují rekordní zásoby suroviny a obavy z druhé vlny pandemie, které převážily nad vlivem postupného otevírání světové ekonomiky.
V 18:00 SELČ cena severomořské ropy Brent odepisovala 6,5 procenta na 39,84 dolaru za barel. V úterý stoupla na maximum od březnového propadu. Ropa Brent sice vystoupala od dubnové ceny pod 16 dolarů za barel, ale stále je o třetinu levnější než na konci roku 2019. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu klesala zhruba o sedm procent na 37,56 dolaru za barel.
Investory znepokojuje stoupající počet nově nakažených koronavirem ve Spojených státech, Číně, Latinské Americe a Indii.
<blockquote>&#8222;Jsou to všechno důležitá centra poptávky po ropě. Druhá vlna nákazy a zavírání ekonomiky by zhatily obnovu světové ekonomiky a s tím i poptávku po ropě a ceny,&#8220; řekl agentuře Reuters analytik Stephen Brennock ze společnosti PVM.</blockquote>
Skladovací zařízení po světě jsou téměř plná a pokud druhá vlna pandemie zasáhne poptávku, vyvstane podle analytiků problém, co s nevyužitou ropou.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">BURZA</td>
<td valign="middle">TYP</td>
<td valign="middle">KONTRAKT</td>
<td valign="middle">AKTUÁLNÍ CENA</td>
<td valign="middle">PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Londýn &#8211; ICE</td>
<td valign="middle">Brent</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">39,84</td>
<td valign="middle">42,63</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">New York &#8211; NYMEX</td>
<td valign="middle">WTI</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">37,56</td>
<td valign="middle">40,37</td>
</tr>
</table>

Ropa

Ropa oslabuje vlivem rekordních zásob, obav z druhé vlny pandemie

Novým předsedou Asociace provozovatelů energetických služeb (APES) je Miroslav Marada (54) z firmy ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Nahradil Ivo Slavotínka. Dalšími členy nově zvolené rady asociace jsou místopředsedové Martin Hvozda ze společnosti MVV Energie CZ a Libor Prouza z poradenské firmy LOYD GROUP. Pětičlenný tým doplňují Jaroslav Maroušek z SEVEn, The Energy Efficiency Center a Eduard Paulík ze společnosti D-energy. Rada byla zvolena na tři roky. Asociace to oznámila ČTK.
Marada vystudoval obor jaderné elektrárny a zařízení na Moskevském energetickém institutu. Na začátku své profesní kariéry se věnoval jaderné energetice, nejprve jako operátor reaktoru v elektrárně Dukovany a poté v elektrárně Temelín jako směnový inženýr spouštění generálního dodavatele technologie Škoda Praha.
Energeticky úspornými projekty se začal zabývat ve společnosti MVV Energie, kde mezi lety 2000 až 2005 pracoval v divizi energetických služeb. Následně přešel do společnosti ENESA, která se na poskytování energetických služeb specializuje. Aktuálně je ředitelem pro strategii a rozvoj společnosti.
<blockquote>&#8222;APES je respektovaná organizace. Její hlas má svoji váhu při jednáních o vytváření a formování prostředí příznivého pro další zvyšování energetické účinnosti v budovách a technologických provozech. Nová rada bude proto klást na své členy ještě vyšší nároky v oblasti dodržování etických norem regulujících trh energetických služeb, jak je definuje zákon o hospodaření energií. Každá společnost, která je připravena tyto normy v zájmu dalšího rozvoje tohoto trhu dodržovat, bude v APES vítána,&#8220; uvedl Marada.</blockquote>
APES byla založena v roce 2010. Sdružuje nejvýznamnější hráče v energetických úsporách se zaručeným výsledkem, ať už jde o poskytovatele těchto služeb, odborné poradce, až po dodavatele technologií, specializované právní kanceláře a zástupce akademické sféry. Má 25 členů. Cílem asociace je přispívat k rozvoji energetických služeb, jako metodě doporučované Evropským parlamentem ke snižování energetické náročnosti budov a k určování a slaďování standardů energetických služeb v ČR i zahraničí.
<blockquote>&#8222;Pro nastartování ekonomiky po koronavirové krizi budou klíčové finance a pracovní příležitosti. Oboje energeticky úsporné projekty nabízí. APES se také podílí na vzniku investiční platformy iniciované Evropskou investiční bankou a podporovanou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Platforma by kromě výhodnějšího financování realizace energeticky úsporných projektů měla zjednodušit i proces přípravy projektů zvyšujících energetickou účinnost,&#8220; dodal výkonný ředitel asociace Radim Kohoutek.</blockquote>

Energetika v ČR

Novým předsedou asociace energetických služeb je Miroslav Marada

Státu se vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci, která byla dnes představena. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun, loni jim <a target="_blank" href="https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019">bylo</a> vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun.
<blockquote>&#8222;Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme,&#8220; řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Primární motivací zadání analýzy bylo podle něj veřejnosti ukázat, že provoz solárních elektráren generuje států nemalé příjmy nejen na daních.
<blockquote>&#8222;Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem fotovoltaických elektráren překročily hranici deset miliard korun bylo pro nás samotné překvapením,&#8220; uvedl dnes partner EY Česká republika Blahoslav Němeček.</blockquote>
Podporu solárním elektrárnám garantuje stát po dobu 20 let. Během této doby má sloužit k navrácení investice, zaplacení provozních nákladů, daní, odvodů, splacení úvěrů a dosažení přiměřeného zisku. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Aktuální kalkulace EY předpokládá, že bilance státních nákladů na podporu solárních elektráren bude mnohem nižší. Z částky 14,1 miliardy korun, která se podle analýzy společnosti státu ročně z provozu solárních elektráren vrací, činí 6,9 miliardy korun příjem z odvodu daní do státního rozpočtu. Dalších 7,2 miliardy korun tvoří ostatní příjmy jako odvody za zaměstnance, příjmy obcím a další.
Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Letos stát přispěje dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než jeho roční příspěvek v posledních třech letech. Stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.

Analýza: Státu se vrací polovina roční podpory solárním zdrojům

Společnost Sokolovská uhelná (SUAS) skončila loni ve ztrátě téměř 331 milionů korun, přestože jí mírně stouply tržby na skoro 6,6 miliardy korun. Ztráta byla způsobená hlavně opravnými účetními položkami, které souvisejí s ohlášeným ukončením některých provozů v letošním roce. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou firma zveřejnila na portálu justice.cz.
Ztrátu před zdaněním loni vykázala Sokolovská uhelná ve výši 419 milionů korun. &#8222;Záporný hospodářský výsledek byl způsoben jednorázovým vytvořením účetních opravných položek ve výši 655 milionu Kč na zůstatkovou hodnotu technologií, které přestanou být provozovány v roce 2020. V případě, že by tato účetní operace nebyla provedena, činil by hospodářský výsledek společnosti zisk před zdaněním ve výši 236 milionů Kč,&#8220; uvádí výroční zpráva.
SUAS měla letos výnosy ve výši 7,7 miliardy korun, celkové náklady dosáhly 8,1 miliardy korun.
Sokolovská uhelná, která se zabývá vedle těžby hnědého uhlí i jeho zpracováním a výrobou elektrické energie, se potýká s pokračujícím tlakem na útlum využívání uhlí. Ještě v roce 2016 firma dosahovala více než miliardového zisku, v roce 2018 byl její zisk už jen 252 milionů korun.
Téměř 56 procent tržeb (4,1 miliardy korun) společnosti tvořily v roce 2019 příjmy z prodeje elektřiny, tržby za pevná paliva činily 26,6 procenta příjmů.
Na nákladech se loni největší měrou podílela výkonová spotřeba (34,5 procenta). Hned za ní byly náklady na emisní povolenky, které tvořily 23,7 procenta nákladů, což bylo ale více než mzdové náklady.
V roce 2019 Sokolovská uhelná investovala 700 milionů korun. V těžební části šly peníze na stavby, které zajišťují postup lomu a jeho efektivní vyuhlení, a stavby, které mají snižovat prašnost a hlučnost provozu. Ve zpracovatelské části firma investovala vedle staveb v oblasti výroby elektrické energie a tepla do staveb zaměřených na ekologizaci a zefektivnění provozu celého kombinátu ve Vřesové.
Podle žebříčku, který každoročně na základě registru znečišťovatelů sestavuje sdružení Arnika, byl v roce 2018 kombinát Sokolovská uhelná ve Vřesové největším producentem skleníkových plynů v Karlovarském kraji. Na druhém místě je elektrárna Tisová, která také patří Sokolovské uhelné.
Průměrný počet zaměstnanců celé skupiny firem, v níž má Sokolovská uhelná podíl, byl loni 3472 lidí, z toho 2814 zaměstnávala Sokolovská uhelná. Průměrný výdělek v Sokolovské uhelné byl loni 36.329 korun.
Sokolovská uhelná letos ohlásila ukončení činnosti plynárenské části kombinátu ve Vřesové, což by znamenalo propuštění asi tisícovky zaměstnanců. Firma ale jedná se státem i o jiném řešení. Nabídla, že v případě odpuštění emisních povolenek za tuto část technologie, by byla schopna provoz i zaměstnanost udržet ještě tři roky.
pnp ktp

Sokolovská uhelná skončila loni ve ztrátě 331 milionů korun

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální <a target="_blank" href="https://uhelnakomise.cz/">skupinu</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.
<blockquote>&#8222;Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,&#8220; řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).</blockquote>
Členka SUK Alena Klírová, která pochází z Mostecka a vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí, uvedla, že k problematice by se měli vyjadřovat mnohem více lidé, kteří v uhelných regionech žijí. &#8222;Chceme veřejnost seznámit s příběhy lidí, na něž těžba a spalování uhlí dopadá, například v podobě zdravotních potíží. Zohledňujeme přitom i nejnovější studie českých lékařů a vědců. Regiony dotčené těžbou patří mezi ty nejchudší a sociálně nejslabší, s nejvíce postiženou krajinou i zdravím, což prokazatelně souvisí se spalováním uhlí,&#8220; řekla.
<a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/uhelna-komise/uhelna-komise--248771/">Uhelná komise</a>, která je poradním orgánem vlády, byla zřízena loni. Má <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">19 členů</a>, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Havlíček po zasedání komise na začátku června v Prunéřově na Chomutovsku uvedl, že komise do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Podle Brabce doba uhelná končí. Komise se podle svého člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; uvedl na začátku června Rovenský.
Podle dnešních řečníků však uhelnou komisi tvoří převážně lidé, kteří nejsou rychlému konci uhlí nakloněni. &#8222;I přes příslib, že bude komise složená především z odborníků z různých oborů, je tvořena hlavně politiky a zástupci různých silných zájmových skupin. Zájmy komunit, vědecká obec a environmentální hnutí jsou v komisi zastoupeny jen symbolicky,&#8220; uvedli. Nově vzniklá stínová uhelná komise bude kriticky komentovat průběžné výstupy i finální doporučení, k nimž práce vládní komise směřuje, dodali.

Složení stínové uhelné komise:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alexander Ač &#8211; výzkumný pracovník CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ondřej Císař &#8211; sociolog a politolog, působí v Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jitka Češková &#8211; občanka z Pardubicka, spolupracuje se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Hollan &#8211; astrofyzik a environmentalista, věnuje se zejména problematice klimatické změny, světelného znečištění a energeticky úsporných staveb</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Horáček &#8211; jaderný fyzik, působí v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, dlouhodobě se věnuje problematice udržitelné energetik</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tomáš Kábrt &#8211; člen spolku Sokolovská beseda věnující se tématům jako demokracie, svoboda a životní prostředí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alena Klírová &#8211; pochází z Mostecka, vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí na střední škole Schola humanitas v Litvínově a biologii na Univerzitě Karlově v Praze</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Martin Madej &#8211; analytik Výzkumného centra AMO, vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Eva Richter &#8211; působí na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde mimo jiné učí kurzy zaměřené na environmentální sociologii a riziko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Smrž &#8211; působil v Ústavu energetiky VŠCHT, zabývá se obnovitelnými zdroji energie a je aktivní v evropské asociaci EUROSOLAR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Starec &#8211; občan žijící u polského dolu Turów, aktivně vystupuje proti jeho rozšiřování</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Iva Zvěřinová &#8211; výzkumnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zaměřuje se na environmentální ekonomii a sociologii</td>
</tr>
</table>
Zdroj: tisková konference SUK

Uhlí

Vznikla stínová uhelná komise, chce otevírat opomíjená témata

Nový energetický zákon chce odrážet zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál víc zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí nebo ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy. Vyplývá to z věcného záměru zákona, který ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBQLGLK0X">vložilo</a> do připomínkového řízení.
Současný energetický zákon z přelomu milénia byl podle MPO novelizován osmadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným. Z podkladů aktuálního materiálu mimo jiné vyplývá, že na věcný záměr má do poloviny příštího roku navázat návrh nového zákona.
<blockquote>&#8222;Ve srovnání se současným stavem nepochybně dojde k dalšímu významnému posunu v kumulaci rolí fyzických a právnických osob. Zákazník tak může být v jednom okamžiku i výrobcem, provozovatelem zařízení na ukládání energie, poskytovatelem flexibility a současně dodávat elektřinu jinému zákazníkovi. Všechny tyto role pak může i nemusí činit jako nepodnikající osoba nebo osoba podnikající,&#8220; píše v materiálu MPO.</blockquote>
Nová právní úprava podle něj zavede mimo jiné databázi energetických zařízení a subjektů provozujících tato zařízení, dále takzvaný institut aktivního zákazníka nebo takzvané energetické společenství, které pro své členy nebo společníky bude oprávněno vyrábět a dodávat elektřinu nebo zajišťovat dodávku elektřiny nakoupené od jiných účastníků trhu. Místo pojmu spotřebitel věcný návrh zákona používá pojem zákazník v domácnosti.
Ministerstvo slibuje, že nový zákon rozšíří také ochranu zákazníků. Připomíná, že už aktuální novela současného energetického zákona, která je právě v Poslanecké sněmovně, zavádí jako nový druh podnikání v energetice zprostředkovatelskou činnost. Nový registr zprostředkovatelů, který povede Energetický regulační úřad (ERÚ), má pomoci učistit energetický trh od takzvaných šmejdů.
Věcný záměr počítá také s dalším krokem k decentralizaci, a to s rozdělením distribučních soustav podle jejich charakteru. &#8222;V elektroenergetice se zavádí tři typy distribučních soustav na základě jejich rozdílného charakteru: regionální, lokální a uzavřené. V plynárenství pak dva typy: regionální a lokální. Práva a povinnosti provozovatelů jednotlivých distribučních soustav budou strukturována dle typu provozované distribuční soustavy,&#8220; uvedlo v materiálu MPO. Zákon má poprvé řešit také akumulaci a agregaci.
V předkládací zprávě dokumentu ministerstvo doplnilo, že věcný záměr vychází z tezí, které loni v říjnu dostala pro informaci vláda. &#8222;Do přípravy konceptu a návrhu věcného záměru energetického zákona byli zapojeni přední odborníci z oblasti energetiky a zástupci státní správy v rámci několikaměsíčních diskusí na platformě čtyř pracovních skupin a řídicího výboru. Jednání pracovních skupin se tak pravidelně účastnili zástupci subjektů působících na trhu s elektřinou, trhu s plynem a v teplárenství, ERÚ a Státní energetické inspekce. Snahou MPO je vyváženost návrhu z pohledu dopadu na jednotlivé účastníky trhu,&#8220; dodal resort.