<h2>Bezemisní budoucnost?</h2>
Elektromobilita má dnes mnoho zastánců i odpůrců. Určitě je to ale jedna z mnoha cest k udržitelnější budoucnosti s menším množstvím smogu v ovzduší, a i proto se ve stále větší míře stává součástí našeho běžného života. Je jasné, že naplnění očekávání závisí zejména na energetickém mixu výrobních zdrojů, protože provoz elektromobilu je stejně tak ekologický, jak ekologické jsou energetické zdroje, ze kterých je nabíjen. Nicméně ve zdrojích elektrické energie máme daleko více prostoru a alternativ pro jejich zlepšení i zefektivnění, než je tomu v omezeném prostoru každého jednotlivého vozidla. A to považuji za hlavním argument, proč se touto cestou vydat.
Další podmínkou pro to, aby výše uvedené fungovalo a mohly přibývat elektrické vozy, je také nutnost rozšiřovat síť dobíjecích stanic. A právě k tomu se v Unicornu snažíme přispět tím, co umíme nejlépe – vývojem kvalitního softwarového řešení.
<h2>Software je všude</h2>
Software je důležitou součástí každého odvětví a jinak tomu není ani u energetiky. Od doby, kdy byly energetické sítě izolované, uběhlo mnoho desítek let a s postupným spojováním soustav do větších celků přišla nutnost vyvinout komplexní softwarovou podporu, bez které si dnešní energetiku již neumíme představit. Software je využíván v různých podobách od velkých systémů, které řídí národní i nadnárodní distribuční sítě, podmořské kabely nebo energetické obchody, až po malé aplikace v mobilních telefonech. A jinak tomu není ani u elektromobility, která by bez softwarových řešení nemohla existovat. S nadsázkou lze říct: IT is fuel of electric cars.
Řešení podporující elektromobilitu se od těch energetických trochu liší. Typickým rysem informačních systémů v energetice je, že se většinou jedná o specializované řešení určené pro úzkou skupinu energetických odborníků/uživatelů. Elektromobilita je dnes všeobecně vnímána jako součást energetiky, nicméně ve skutečnosti se jedná o celý „ekosystém“, který má velký přesah i do ostatních oblastí, jako je např. automobilový průmysl či B2C služby. Z tohoto faktu vyplývá, že i softwarová podpora elektromobilního „ekosystému“ je velmi rozmanitá a musí zajistit spojení mezi provozovateli dobíjecích stanic, obchodníky i distributory elektrické energie na straně jedné a koncovým zákazníkem (uživatelem elektrovozu) na straně druhé. Potřeby obou skupin jsou rozdílné a od toho se odvíjí i různorodost systémů, které využívají. Pro tyto systémy je ale naprosto nezbytná jejich dokonalá integrace. Klíčové pro budoucí rozvoj elektromobility bude nepochybně zejména zaměření na koncové uživatele, kteří musí mít k dispozici snadný a spolehlivý způsob dobíjení svého vozu. Toho lze jednoznačně docílit pouze perfektním fungováním celého „ekosystému“.
<h2>Řízení dobíjecí infrastruktury</h2>
Pro provozovatele a distributory je hlavním požadavkem bezproblémový provoz dobíjecích stanic a jejich optimální využití s bezproblémovým výdělkem z dobíjení. Takové potřeby by měl plnit systém typu CPO (charging point operator). Naopak pro koncové zákazníky jsou důležité aktuální informace o stanicích a on-line dostupnosti jejich dobíjecích bodů, následné komfortní dobíjení elektromobilu a jednoduché vyúčtování a placení služeb bez nutnosti vlastnit předem vydanou identifikační kartu pro každého operátora zvlášť.
K plnění těchto cílů jsou určeny systémy ESP (Elektromobility Service Provider).
<figure id="attachment_84885" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2104px;"><img class="size-full wp-image-84885" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1.png 2104w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-512x377.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-768x566.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-1024x755.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-725x534.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uuBMLDrawDiagramHD-1-800x590.png 800w" alt="" width="2104" height="1551" /><figcaption class="wp-caption-text">Obrázek č. 1: Principiální schéma vhodného modelu fungování „ekosystému“ elektromobility</figcaption></figure>
Při návrhu řídicího softwaru (CPO) je nutné zaměřit se na tyto klíčové procesy:
<ul>
<li>Správa dobíjecích stanic – evidence, řízení a komunikace se samotnými stanicemi. Strukturovaná evidence, komunikace a servisní operace probíhající automaticky prostřednictvím standardizovaných protokolů pro elektromobilitu (OCPP).</li>
<li>Správa zákazníků – evidence základních informací o zákaznících, přidělování autorizačních a platebních metod a sledování stavu jejich účtů včetně všech historických transakcí.</li>
<li>Platby &amp; tarifikace – podpora platebního styku s koncovým zákazníkem včetně případné komunikace na platební brány. Klíčovou součástí této oblasti je nastavení a přiřazení cenových tarifů (triviálních i velmi komplexních) pro vyúčtování provedených dobíjení a rezervací. Součástí takového modulu musí být také poskytnutí fakturačních podkladů.</li>
<li>Nabíjení &amp; autorizace – autentizace klienta proti evidovaným autorizačním metodám (RFID čip, zaměstnanecké karty, PIN kód voucheru a další) a podpora procesu nabíjení. V rámci správy dobíjení je možné vzdálené zahájení/ukončení dobíjení přes mobilní aplikaci nebo automatizované ukončení dobíjení v případě překročení nastaveného limitu pro daného zákazníka.</li>
<li>Rezervace – objednání nabíjecího bodu na určitý čas. Toto je jedno z aktuálně největších témat elektromobility: správa rezervací dobíjecích bodů koncovými zákazníky. Základním prvkem standardizovaného protokolu OCPP jsou ad-hoc rezervace stanice, platné vždy od aktuální doby rezervace do zahájení dobíjení na rezervovaném bodě. Typicky se jedná o 15minutový časový interval nutný k dojezdu uživatele ke zvolené stanici. Při návrhu je však nutné pamatovat i na komplexnější rezervační systém, a to takový, který dokáže rezervovat dobíjecí bod dle kalendáře a předem stanoveného plánu.</li>
<li>Smart Charging &amp; Metering – řešení musí být připraveno na podporu chytrých metod nabíjení, ke kterým systém využívá znalost širších okolností. Cílem je na základě posbíraných dat a predikovaných hodnot chování sítě a trhu s elektrickou energií maximálně optimalizovat průběh probíhajících dobíjení. Právě v této oblasti je nutné pamatovat na integraci s okolními řídicími systémy distribuční soustavy.</li>
</ul>
V případě dalšího rozvoje trhu a správně navrženého CPO, integrovaného do „ekosystému“ pro řízení distribučních soustav, se nabízí další možnosti využití kapacity uložené v připojených vozech pro distribuční sítě. Tím je myšlena zejména oblast poskytování flexibility (regulace +/-) dodávek elektrické energie. Výhody takového řešení mohou být jak v podobě „rychlé“ zálohy pro regulaci sítě, což ocení distributoři, tak finanční pro koncové uživatele za „nepotřebnou“ energii. Pokud vezmeme v úvahu projektovaný počet vozů dle modelu MPO, pak by objem poskytované flexibility mohl být v roce 2025 až stovky GWh/rok. V reálném světě bude nutné zohlednit fyzikální vlastnosti přípojek a nabíjecích bodů, ale řídicí software musí být na tuto oblast plně připraven.
<figure id="attachment_84886" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2315px;"><img class="size-full wp-image-84886" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO.png 2315w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-512x357.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-768x535.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-1024x713.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-725x505.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Desktop_CPO-800x557.png 800w" alt="" width="2315" height="1612" /><figcaption class="wp-caption-text">Obrázek č. 2: Příklad inteligentního systému pro řízení nabíjecí infrastruktury</figcaption></figure>
<h2>Služba pro koncové zákazníky</h2>
Koncoví zákazníci přijdou do styku se systémem buď přímým kontaktem s dobíjecí stanicí, nebo prostřednictvím webové aplikace. Aplikace by proto měla být připravena tak, aby dokázala nejen naplnit hlavní cíle, ale i požadavky na rychlou identifikaci provozovatele jednoduchým grafickým rozhraním. Řidiči elektromobilů mohou pomocí interaktivní mapy snadno najít dobíjecí stanici provozovatele, vybrat preferovaný dobíjecí tarif, zahájit dobíjení, zaplatit za něj jednou z dostupných platebních metod a obdržet účtenku v souladu s platnou legislativou, a to vše v jediné aplikaci.
<figure id="attachment_84887" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1640px;"><img class="size-full wp-image-84887" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins.png 1640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-512x351.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-768x527.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-1024x702.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-725x497.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp_Skins-800x549.png 800w" alt="" width="1640" height="1125" /><figcaption class="wp-caption-text">Obrázek č. 3: Příklady, jak aplikaci pro koncové zákazníky jednoduše přizpůsobit identitě provozovatele infrastruktury</figcaption></figure>
Hlavním cílem aplikace zůstává komfortní dobití vozu. Modelový případ využití aplikace je pak pro samotný návrh následující:
<ul>
<li>Koncový uživatel má potřebu dobít svůj vůz mimo domov.</li>
<li>V případě, že nezná místo umístění stanice, otevře aplikaci v mobilním telefonu a za použití aktuální polohy GPS nebo na mapě najde vhodnou stanici (ať už ve svém okolí, nebo v místě, kudy projíždí nebo kde chce auto zaparkovat).</li>
<li>Po kontrole dostupnosti stanice s vhodným konektorem vyhovujícím jeho vozu si rezervuje vybraný dobíjecí bod.</li>
<li>Po příjezdu k dobíjecí stanici opět otevře mobilní aplikaci a naskenuje QR kód, fyzicky umístěný na dobíjecí stanici, případně opíše jeho číselný kód.</li>
<li>Jednou z uvedených možností je přesměrován přímo na detail dobíjecí stanice se seznamem jejích dobíjecích konektorů.</li>
<li>Vybere vyhovující nebo rezervovaný konektor, dále maximální finanční částku, kterou si pro své dobíjení zvolí, a provede on-line platbu.</li>
<li>Připojí kabel ke svému autu a kliknutím v aplikaci zahájí dobíjení.</li>
<li>V průběhu svých aktivit (ať už nakupuje, obíhá úřady, nebo je v práci) vidí v mobilní aplikaci průběh svého dobíjení, které má možnost vzdáleně ukončit.</li>
<li>O průběhu dobíjení je informován v aplikaci notifikačními sms, případně e-mailem.</li>
<li>Přichází k dobitému automobilu, odpojí kabel a odjíždí.</li>
<li>Zpětně poskytuje aplikace zákazníkovi daňový doklad a historii jeho dobíjení.</li>
</ul>
V rámci návrhu aplikace pro koncové zákazníky je nutné dbát zejména na komfort a přehlednost celé aplikace. Řešení výše uvedené modelové situace musí být možné realizovat co nejmenším počtem kroků, avšak při zachování jednoduchého vzhledu s minimálním možným počtem rušivých prvků na stránce. Častou nepříjemností při používání aplikace tohoto typu je nutnost vyplňovat identifikační nebo platební údaje stále dokola. Řešení tohoto problému a další výhody do procesu objednávky může přinést registrace uživatele.
<figure id="attachment_84888" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1440px;"><img class="size-full wp-image-84888" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp.png 1440w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-512x412.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-768x618.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-1024x823.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-725x583.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Phone_ChUp-800x643.png 800w" alt="" width="1440" height="1158" /><figcaption class="wp-caption-text">Obrázek č. 4: Příklad mobilní aplikace poskytující koncovému zákazníkovi komfort v nabíjení jeho elektromobilu</figcaption></figure>
Komunikace směrem k zákazníkovi musí být vždy jasná a srozumitelná. Poskytované informace musí být zejména důvěryhodné a užitečné. Pro koncové zákazníky je také nutností dokonalá on-line aktuálnost dostupnosti konektorů na dobíjecích stanicích. Bohužel se v této oblasti, i přes technickou vyspělost všech prvků systému, setkáváme s takzvaným lidským faktorem. On-line sledování dostupnosti konektoru na dobíjecí stanici není zárukou dostupnosti parkovacího místa, obsazeného buďto předchozím uživatelem, nebo, v horším a častém případě, vozidlem se spalovacím motorem. Na tuto problematiku v dnešní době legislativa nepamatuje, a proto je vhodné vyřešit ji jakousi nadstavbou – hlídáním obsazenosti parkovacích míst přiřazených k dobíjecí stanici. Pro koncové uživatele je zde jasné řešení výše uvedeného problému. Pro provozovatele se pak, při propagaci řídicího systému, jedná o pomoc při řešení problému nízké obsazenosti dobíjecí stanice a s ní spojené ziskovosti.
<h2>Závěr</h2>
Jestli je pro dopravu směr ukládání elektrické energie do baterií tím správným, to si nikdo netroufá odhadnout. Ale jak zmiňuji na začátku, je jednou z aktuálně dostupných možností a příležitostí. I z historie jsme poučeni, že nové trendy mohou přesahovat prvotní očekávání, tak jako tomu bylo například při rozšiřování elektrické energie v dobách páry. Propagátoři elektřiny byli považováni za blázny a jejich předpovědi obrovské využitelnosti za liché. A dnes mohou být pro někoho takovými propagátory elektromobilisté, kteří vyměnili pohodlí za někdy až dobrodružství. To, jakým směrem se svět alternativních paliv pro dopravu nakonec vydá, bohužel nevíme. A nedokážeme si to v tuto chvíli nejspíš ani představit.
<h3 style="margin-bottom: 0px;">O autorovi</h3>
<img class="alignleft size-full wp-image-84978" style="margin-top: 36px;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Sommer.png" alt="" width="372" height="483" /> 
Jan Sommer působí na pozici produktového manažera ve společnosti Unicorn, kde se věnuje problematice Smart mobility a eMobility. Dříve působil na pozici projektového manažera v oblasti energetiky. Zkušenosti s vývojem a návrhem software čerpá z dříve navrhovaných řešení, jako jsou B2B portály, eCommerce pro koncové zákazníky nebo systémy pro servisní střediska v oboru automotive. Jeho největší zálibou stále zůstává obor systémových komunikací, ve kterém začínal, a který doplňuje znalosti potřebné k návrhu komplexních integračních řešení, jaká jsou dnes vyžadována.
<h3>O Unicornu</h3>
<a href="http://unicorn.eu/">Unicorn</a> je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu přinášenou našim zákazníkům. Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví. Jsme zároveň provozovateli internetové služby <a href="https://plus4u.net/">Plus4U</a>, ve které nabízíme široké portfolio služeb založených na robustních softwarových řešeních pro malé a střední podniky a hlavně pro lidi.

Elektromobilita

Elektromobilita by měla být řízena inteligentně

Zelená osvědčení nebo také zelené certifikáty jsou obchodovatelná komodita dokládající, že je určitá elektřina vyrobena s využitím obnovitelných zdrojů energie (OZE). Mohou mít garantované minimální ceny. S těmito osvědčeními lze obchodovat nezávisle na vyrobené elektřině.
Hlavní charakteristikou systému zelených osvědčení je, že je elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů certifikovaná. Tato osvědčení přitom mají dva účely. Zaprvé mohou sloužit jako účetní mechanismus v případě nutnosti plnit povinnosti stanovené vládou, nebo jako doklad, že bylo vyrobeno určité množství obnovitelné energie, určený pro zákazníky vyžadující zelenou
<figure id="attachment_58541" style="width: 190px" class="wp-caption alignleft"><img class="size-full wp-image-58541" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2011/01/Green-Certificates-CZ.png" alt="Zelené certifikáty" width="190" height="627" /><figcaption class="wp-caption-text">Zelené certifikáty</figcaption></figure>
elektřinu. Zadruhé napomáhají zelená osvědčení vzniku trhu se zelenými osvědčeními, který funguje nezávisle na trhu s elektrickou energií jako komoditou.
<h2>Vydávání zelených certifikátů</h2>
Výrobci elektřiny dostávají osvědčení za každou předdefinovanou jednotku elektřiny vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, která putuje do sítě. Odběratelé elektřiny mají stanoveny cíle odběru nebo prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů. Aby ukázali, že stanovené cíle plní, musejí tito odběratelé v určeném čase odevzdat příslušná osvědčení. Pokud nejsou schopni svým závazkům dostát, bude jim vyměřeno penále. Odběratelé tak mají důvod nakupovat od výrobců osvědčení a tato osvědčení získávají na hodnotě. Očekává se, že konkurence mezi výrobci a rostoucí nabídka zelených osvědčení povedou k poklesu ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu je systém zelených osvědčení považován za ekonomický způsob, jak dosáhnout cílů v oblasti obnovitelné energie.
<h2>Obchodování se zelenými certifikáty</h2>
Aby odběratelé dosáhli stanovených cílů, zaplatí za osvědčení určitou cenu. Tato cena bude určena trhem, tzn. poptávkou (která je daná stanoveným cílem) a nabídkou. Při nízké nabídce zelených osvědčení bude cena vysoká, což bude motivovat další výrobce k poskytování obnovitelné elektrické energie. Teoreticky bude navíc obnovitelná energie zajišťována efektivně, protože ti výrobci, kteří dokáží nabídnout obnovitelnou elektrickou energii za nejnižší ceny, dokáží lépe prodat svou značku.
<h2>AIB (Association of Issuing Bodies)</h2>
AIB (Asociace vydavatelských subjektů) si klade za úkol vývoj, využití a rozšiřování standardizovaného systému pro výměnu certifikátů EECS (European Energy Certificate System). Unicorn organizaci AIB podporuje a úzce s ní spolupracuje již od roku 2016. 
Systém EECS je postaven na strukturách a postupech, která zajišťují spolehlivé využití mezinárodních certifikačních schémat. Tato schémata naplňují kritéria objektivity, nediskriminace, transparentnosti a nákladové efektivity, aby tak usnadnila mezinárodní výměnu certifikátů a osvědčení. 
Za účelem dalšího zjednodušení mezinárodní výměny energetických certifikátů provozuje AIB aplikaci nazývanou Hub pro komunikaci mezi registry.
<h2>Aplikace HUB vyvinutá a podporovaná společností Unicorn</h2>
Aplikace HUB představuje ústřední komunikační bod pro výměnu certifikátů mezi registry. Její transakční systém zpracování zpráv zajišťuje spolehlivost, integritu a bezpečnost přenosu osvědčení a certifikátů.¨
O autorovi článku: Václav Suda pracuje v Unicornu přes 3 roky. Začínal jako Business Analytik na  projektu AIB Hub, který je postaven na výměně zelených certifikátů a jejich zpracování. Na tomto projektu nyní zastává pozici Project Managera. 
Kontakt: <a class="moz-txt-link-abbreviated" href="mailto:vaclav.suda@unicorn.com">vaclav.suda@unicorn.com</a>

Komoditní trhy

Zelené certifikáty

<h2>Spolupráce Unicorn Systems a ElecLink</h2>
Společnost Unicorn Systems spolupracuje se společností ElecLink Limited již déle než 5 let. V průběhu tohoto období zajišťovala společnost Unicorn Systems drobné konzultační služby, například v oblasti data miningu či datových analýz. Výsledkem této spolupráce je společný projekt popisující a připravující IT prostředí. Společnost ElecLink v současnosti rozvíjí své podnikání provozovatele HVDC interkonektoru a potřebovala definovat a implementovat svou IT strategii.
Společnost Unicorn Systems proto poskytla své prostředky a znalosti energetiky, HVDC i regionální problematiky pro vypracování prvního kroku, který předchází vypracování zmiňované IT strategie – takzvané IT koncepce.
Tato IT koncepce zohlednila aspekty od analýzy zainteresovaných stran a plánu zapojení zainteresovaných stran, až po nástin a doporučení osvědčených postupů. V rámci podpory vypracování koncepce byly zanalyzovány a popsány obchodní a provozní procesy a také zohledněny relevantní regulační aspekty a jejich praktické důsledky.
<h2>Řídicí systém ElecLink</h2>
Již v uvedené IT koncepci nastínila společnost Unicorn Systems význam řídicího systému pro zajištění provozních procesů společnosti ElecLink. Kromě toho byly společnosti ElecLink v průběhu workshopu zaměřeného na systém samotný, podpůrné služby i využitý přístup k dodávkám předloženy i funkční podrobnosti.
Počátkem října 2017 vydala společnost ElecLink formální žádost o vypracování nabídky (RFP), v níž požádala Unicorn Systems o navržení vhodného řešení pokrývajícího definované systémové požadavky. Tým Unicorn Systems během necelého měsíce vypracoval nabídku, kterou předložil společnosti ElecLink.
V polovině ledna 2018 byla společnost Unicorn Systems oficiálně jmenována dodavatelem Řídicího systému ElecLink. Tento úspěch dále rozšiřuje pokrytí regionu v okolí Lamanšského průlivu dispečerskými systémy HVDC implementovanými společností Unicorn Systems a založenými na její specializované platformě INCA. Následující obrázek ukazuje koncepci dodávky Dispečerského systému ElecLink v kontextu použité platformy INCA:
<img class="aligncenter size-large wp-image-50595" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Snímek-obrazovky-2018-04-16-v-20.09.33-1024x446.png" alt="" width="1024" height="446" />
Jádrem Řídicího systému ElecLink je jeho schopnost zpracovat hodnoty nominací, optimalizovat tok prostřednictvím pokročilého algoritmu a zajistit dohodu všech zainteresovaných stran (zejména sousedících provozovatelů přenosových soustav). Tento řídicí systém je posledním krokem, který předchází skutečnému řízení toků.
Následující obrázek představuje obecný pohled na budoucí Řídicí systém ElecLink a základní interakce s externími systémy:
<img class="aligncenter size-large wp-image-50594" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Snímek-obrazovky-2018-04-16-v-20.09.50-983x1024.png" alt="" width="983" height="1024" />Výše uvedená ilustrace zobrazuje primární funkční schéma Řídicího systému ElecLink (ElecLink Dispatch System, EDS).
<ul>
<li>Prostřednictvím nominací přijímaných z nominační platformy (pravděpodobně Regionální nominační platformy, RNP) získává systém hlavní vstupy pro generování řídicích instrukcí.</li>
<li>Na základě toho je vygenerován Referenční program ElecLink (ELRP), který si ElecLink následně vymění s oběma sousedícími PPS.</li>
<li>Po schvalovacím procesu jsou objednávky energií předány do systému řízení a ochrany HVDC (HVDC Control &amp; Protection System), jehož prostřednictvím dostává interkonektor ElecLink pokyny pro reálný provoz.</li>
</ul>
Věříme, že po vypracování IT koncepce se stane dodávka tohoto řídicího systému dalším úspěšným společným projektem společností Unicorn Systems a ElecLink.
<h2>Klient ElecLink</h2>
ElecLink je právě budovaný HVDC interkonektor, který má být provozován jako komerční profil mezi Velkou Británií a Francií. Samotný interkonektor povede eurotunelem, a bude tedy jediným svého druhu v celém regionu.
ElecLink je 100% dceřiná společnost Groupe Eurotunnel. ElecLink je jedním z projektů společného zájmu (PCI) Evropské komise, jenž získal na 25 let zákonnou výjimku z některých ustanovení třetího energetického balíčku, umožňující v rámci dlouhodobých kontraktů termínovaný prodej až 80% kapacity profilu (800 MW) v obou směrech. Projekty PCI je možné realizovat z důvodů „převažujícího veřejného zájmu“.
Hlavním obchodním cílem je prodej kapacit na HVDC interkonektoru, tj. prodej kapacit prostřednictvím alokačních mechanismů a jejich nominace ze strany obchodníků.
Hlavním provozním cílem je zajištění bezpečného provozu HVDC interkonektoru, tj. zajištění bezpečného a trvalého provozu HVDC profilu, poskytování relevantních podpůrných služeb a minimalizace odchylek na profilu.
ElecLink bude dále přispívat k fungování interního trhu s energiemi a k podpoře energetické efektivity i k vývoji nových a obnovitelných forem energie.
Další informace o společnosti ElecLink naleznete na adrese http://www.eleclink.co.uk/
<h2>O autorovi</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Martin-Hradil_final-e1517607606342.jpg"><img class="alignleft wp-image-47898 size-thumbnail" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Martin-Hradil_final-e1517607606342-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a>Martin Hradil se primárně zaměřuje na implementaci a průběžné vylepšování informačních systémů založených na platformě Damas a platformě INCA. Od roku 2016 působí na pozici Senior Consultanta v oblasti energetiky.
martin.hradil@unicorn.com

Přenos elektřiny

INCA pro ElecLink

Provozovatelé přenosových soustav, pro něž se používá anglická zkratka TSO (Transmission System Operators), musí zajišťovat celou řadu obchodních procesů, které lze rozdělit do těchto hlavních kategorií:
<ul>
<li>Koordinovaná bezpečnostní analýza</li>
<li>Koordinovaný výpočet kapacit</li>
<li>Koordinace plánování odstávek</li>
<li>Krátkodobá a střednědobá výrobní přiměřenost</li>
</ul>
Praktické řízení a skutečné pokrytí výše uvedených procesů byly svěřeny regionálním bezpečnostním koordinátorům RSC (Regional Security Coordinators). V Evropě existuje několik RSC a společnost Unicorn Systems udržuje aktivní styky a spolupráci zejména s koordinátory TSCNET a Coreso.
Jednotliví evropští TSO si vytvářejí vlastní modely sítí, které odrážejí jejich (poměrně izolovaný) pohled na plánování sítí. Aby bylo možné předpovídat a simulovat budoucí chování evropské energetické sítě, a zajistit tak efektivní a bezpečné plánování provozu, zavádí se koncept jednotného modelu přenosové soustavy, označovaný jako CGM (Common Grid Model). Z legislativního hlediska odráží tento koncept evropská nařízení a zejména Kodexy přenosových soustav. Cílem CGM je zajistit především následující úkoly:
<ul>
<li>Zavést jednotný model výměny dat, konkrétně standard CGMES (Common Grid Model Exchange Standard)</li>
<li>Zajistit efektivnější prostředí pro spolupráci mezi jednotlivými TSO</li>
<li>Zvýšit efektivnost provozu přenosových soustav</li>
<li>Zmírnit riziko blackoutu v evropské energetické síti</li>
</ul>
Program CGM představuje důležitý krok směrem k fungujícímu celoevropskému procesu. Do značné míry spoléhá na zavedení centrálních mechanismů výměny dat OPDE (Operational Planning Data Environment). Tuto distribuovanou platformu tvoří několik architektonických vrstev a komponent:
<ul>
<li>Síťová vrstva – založená na celoevropské síti ATOM a na páteřní síti ve vlastnictví TSO a využívaná pro výměnu dat o situaci na trzích a podkladů pro plánování</li>
<li>Komunikační a bezpečnostní vrstva – zajišťuje bezpečnou a účinnou výměnu dat v souladu se standardy ENTSO-E</li>
<li>Správa dat plánování provozu – umožňuje ukládání relevantních dat, včetně jejich správy za účelem zajištění procesu plánování provozu</li>
<li>Centrální aplikační vrstva – zahrnuje celou řadu centrálně zajišťovaných aplikací, zajišťujících shromažďování dat, jejich podrobné zpracování a následné poskytování zpracovaných dat</li>
<li>Procesní vrstva – představuje samotný proces (tzv. business proces), který vyžaduje bezpečnější modelování a plánování provozu energetické sítě</li>
</ul>
Společnost Unicorn Systems je hrdá, že může být aktivní součástí celé iniciativy OPDE, zejména prostřednictvím zajišťování komponent ECP4 a EDX pro podporu komunikační a bezpečnostní vrstvy.
Lze očekávat, že cesta od současného lokalizovaného modelu ke skutečně celoevropskému modelu bude vyžadovat mezikrok – regionální modely. Tento předpoklad vychází z faktu, že jsou k realizaci nezbytné poměrně vysoce výkonné a přesné výpočetní nástroje či algoritmy. Jejich návrh a implementace k naprosté spokojenosti všech zúčastněných představuje nemalou výzvu.
<blockquote>
„V týmu OPDE intenzivně pracujeme na tom, abychom zajistili vzájemnou komunikaci všech zainteresovaných stran, a zároveň podporujeme integraci jejich lokálních nástrojů a tím i zpřístupnění individuálních modelů přenosové soustavy. Čeká nás ještě spousta práce. Učinili jsme velký krok směrem k vybudování provozní platformy, která umožní výměnu dat a jejich zpřístupnění pro účely podpory obchodních procesů RSC. Na zahájení pravidelné výměny dat na základě CGMES budeme připraveni podle plánu – tedy v červnu 2018,“ prozrazuje Jakub Malý, Rollout Manager platformy OPDE.
</blockquote>
Související pojmy a zkratky používané v tomto článku:
<ul>
<li>CGM= Common Grid Model; jednotný model přenosové soustavy</li>
<li>CGMES = Common Grid Model Exchange Specification / Standard; standard či specifikace pro výměnu dat a podkladů pro tvorbu jednotného modelu přenosové soustavy</li>
<li>ECP= Energy Communication Protocol; energetický komunikační protokol</li>
<li>OPDE = Operational Planning Data Environment; prostředí pro výměnu dat a podkladů pro plánování provozu</li>
<li>RSC= Regional Security Coordinator; regionální bezpečnostní koordinátor</li>
</ul>
<h2>O autorovi</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Martin-Hradil_final-e1517607606342.jpg"><img class="alignleft wp-image-47898 size-thumbnail" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Martin-Hradil_final-e1517607606342-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a>Martin Hradil se primárně zaměřuje na implementaci a průběžné vylepšování informačních systémů založených na platformě Damas a platformě INCA. Od roku 2016 působí na pozici Senior Consultanta v oblasti energetiky.
martin.hradil@unicorn.com

Elektřina

Unicorn přispívá k připravenosti konceptu datové výměny v rámci CGM

Ve dnech 15.–16. listopadu 2017 se v Praze pod taktovkou společnosti Unicorn setkaly evropské technologické špičky na druhém ročníku mezinárodní energetické konference Energy Forum 2017. 
Dvoudenní konference, které se zúčastnilo téměř 180 odborníků na IT a energetiku ze 20 zemí Evropy, byla zaměřena především na perspektivy evropské energetiky a budoucí role informačních technologií v energetice. Konference byla rozdělena do pěti hlavních sekcí a věnovala se v nabitém programu hned několika nosným tématům a otázkám. Hlavní přidanou hodnotou této události nebylo jen množství odborných přednášek a diskuzí, ale také jedinečná příležitost setkat se s lidmi z nejvýznamnějších společností nejen z energetického a IT sektoru.
Konferenci zahájil Jan Konrád, CCO Unicornu a expert na oblast energetiky. Po přivítání účastníků následovalo video představující významná řešení, která Unicorn za dobu své působnosti v energetickém sektoru nasadil u svých klientů, se zvláštním důrazem na poslední dva roky, jež uplynuly od posledního ročníku konference. Navazující prezentace byla zaměřena na výzvy, které Unicorn vnímá v blízké budoucnosti, a na novinky, které pro své zákazníky v energetice připravuje.
Vzhledem k mezinárodní účasti a vystoupení především zahraničních odborníků byla konference vedena v anglickém jazyce se simultánním překladem do českého a ruského jazyka.
Na přednáškové bloky navazovala panelová diskuze na téma „Jaké dopady na evropský energetický sektor bude mít Balíček pro čistou energii?“, která přinesla mnoho zajímavých názorových výměn. Byl také připraven večerní networking, kde měli všichni účastníci možnost neformálního setkání nad sklenkou dobrého vína.
<blockquote>
„Celá akce byla perfektně zorganizovaná a mnohokrát předčila naše očekávání. Přednášky byly přínosné a už teď se těšíme na další ročník konference,“ uvedla Jelena Pejović, zástupkyně zahraničního klienta EMS JSC.
</blockquote>
Druhý den konference byl zahájen expertním dialogem na téma „IT trendy v energetice a utilitách – vize vs. realita“. Poté následovaly ještě dva tematické bloky a celá konference končila slavnostním obědem, při němž měli všichni účastníci možnost vyměnit si své dojmy.
<blockquote>
„Letošní ročník nás překvapil velkou účastí zahraničních delegací, potkali jsme se s kolegy od New Yorku až po Kyjev,“ pochvaluje si konferenci Jan Konrád. „Tato setkání jsou v našem oboru velmi důležitá, našich zákazníků si velmi vážíme, vztahy s nimi chceme trvale rozvíjet a jejich zpětná vazba je pro nás nesmírně cenná. Další Energy Forum proto chceme s partnery opět uspořádat za dva roky, těšíme se v roce 2019!“
</blockquote>
<h3>O Unicorn Systems</h3>
Unicorn Systems je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních a komunikačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu ve prospěch svých zákazníků. Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví. Máme ty nejlepší reference z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, energetiky a utilit, komunikace a médií, výroby, obchodu i veřejné správy. Našimi zákazníky jsou přední a největší firmy. Disponujeme detailními znalostmi z celého spektra podnikatelských odvětví. Rozumíme principům jejich fungování, ale i specifickým potřebám svých zákazníků.
Naše rozsáhlé týmy systematicky vzdělávaných odborníků dokonale ovládají všechny v současnosti obvyklé produktové řady, komponenty, technologie, a proto nemáme v podstatě žádná technologická omezení. Přestože při své práci uplatňujeme mnoho revolučních myšlenek, vlastní dodávky řešení podléhají osvědčeným kritériím – kvalita, kvantita, termín a cena.
Tato i další tiskové zprávy Unicorn Systems jsou k dispozici na webových stránkách <a href="https://unicorn.com">https://unicorn.com</a>

Technologie

Energy Forum 2017 ukázalo perspektivy evropské energetiky

Řada firem používá v mezinárodních IT projektech zastaralé a nekoncepčně vyvíjené informační systémy. Jedním u úskalí mohou být i kulturně sociální odlišnosti členů týmů.
TOMÁŠ NOVÁK, Account Manager, Unicorn Systems a.s.
Systémová integrace neboli kvalifikované řízení realizace ICT řešení se s rostoucí komplexitou a provázaností informačních systémů (IS) stává stále důležitějším prvkem. Z pohledu klíčových principů a činností, jež je nutné na realizovaných IT projektech zajistit, se systémová integrace v lokálním měřítku zásadně neodlišuje od integrace na projektech mezinárodních rozměrů. V rámci mezinárodních projektů je však nutné počítat s dalšími faktory, které dělají systémovou integraci do značné míry specifickou a často ji také bohužel významně komplikují.
Jedním z těchto faktorů je skutečnost, že má řada organizací ve svém portfoliu stále ještě množství proprietárních řešení. Tato řešení (informační systémy) jsou obvykle letitá, vyvíjená nekoncepčně (bez dlouhodobé vize) a nesystematicky. Při vývoji a provozu těchto řešení nejsou obvykle dodržována ani elementární pravidla, např. oddělení know&#8211;how od lidských zdrojů, vytváření a údržba dokumentace atd. Výše uvedené sice není specifikem pouze mezinárodních projektů, nicméně v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou jazykové bariéry, kulturně-sociální rozdíly a geografické roztříštění projektového týmu do více lokalit (někdy i velmi vzdálených), se stává úspěšná dodávka ICT řešení opravdovou výzvou a poměrně často také nedosažitelnou metou.
Pojďme se podívat na hlavní výzvy systémové integrace detailněji, a to právě z pohledu systémového integrátora.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/img1.png"><img class="aligncenter wp-image-24979 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/img1.png" alt="ICT" width="906" height="645" /></a>
<h2>Elektroenergetika</h2>
Pro ilustraci typických úskalí systémové integrace lze využít projekty probíhající v rámci evropské (elektro)energetiky.
Vlivem mnoha faktorů byla elektroenergetika v rámci celé Evropy, respektive jejích jednotlivých států, dlouhá léta monopolem zajišťovaným státem vlastněnými organizacemi. Jednotlivé subjekty a trhy byly navzájem do značné míry izolované a tato izolace se o to více promítala do oblasti ICT řešení. V rámci liberalizace trhu dochází k propojování ICT jednotlivých organizací.
Mluvíme-li o energetice, mluvíme o typicky poměrně velkých organizacích (regulátoři, TSO, provozovatelé distribučních soustav apod.), pro které je již nemožné provozovat dlouhodobě své klíčové procesy bez podpory ICT. Typické portfolio těchto organizací obsahuje velké množství aplikací, realizovaných za pomoci širokého množství různorodých a již málo rozšířených technologií.
Subjektů je v elektroenergetice velké množství – pro představu pouze organizace ENTSO-E (Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav) zastřešuje 42 členů z 35 zemí. Tyto organizace pak jednotlivě či v uskupeních realizují množství projektů s různými cíli – např. obchodními (dochází k propojení trhů), legislativními (zajištění transparentnosti obchodů), či technickými (zavádění nových komunikačních platforem). Podobných projektů běží v Evropě paralelně desítky, mají samozřejmě dopad do ICT organizací a mohou se navzájem ovlivňovat.
Architektura ICT v těchto společnostech bývá poznamenána jak nekoncepčním rozvojem, tak nedokončenými snahami 
o architekturní změny či pozůstatky neúspěšných projektů. To znamená, že vnitřní ICT prostředí organizací je poměrně komplikované a komplikuje propojení se systémy partnerů a autorit.
V neposlední řadě je nutné mít na paměti, že Evropa je mozaikou různých jazyků, národností a kultur.
<h2>Překážky integrace</h2>
Jaké konkrétní překážky by tedy měl systémový integrátor očekávat a reflektovat v rámci mezinárodního projektu?
<h3>Technologické</h3>
V první řadě je nutné vyřešit technologické obtíže. Relativně standardní úkol nabývá na složitosti společně s velikostí organizace, komplexností jejího ICT a v neposlední řadě také s rozdíly, vyplývajícími z historicky rozdílného vývoje ICT v jednotlivých zemích.
Z pochopitelných důvodů (velikost investic, potenciální ohrožení obchodních procesů, odpor uživatelů ke změnám) dochází k obměně systémů jen pomalu a postupně. V rámci dodávky nového IS nebo změn stávajícího ICT řešení je nutné vyřešit napojení na tzv. legacy (historické, již nerozvíjené a technologicky zastaralé) systémy.
Průvodním rysem těchto řešení je, kromě technologické zastaralosti, zejména ztráta know-how. Dochází k situacím, 
kdy reálně nikdo v organizaci nezná detaily fungování systému, případně není schopen změnit jeho parametry a upravit chování.
Nedostatečná znalost interních systémů přináší i latentní problémy, jež se objevují při napojení nových řešení na tyto historické systémy. Příklad z praxe: komunikační rozhraní historického systému implementovalo existující standard. Implementace na pozadí však vyžadovala, aby byly atributy v rámci datové výměny uváděny v přesném pořadí (standardem nijak nevyžadovaném), atributy bylo nutné doplnit o skryté (tzv. bílé) znaky. Dohledání a ošetření těchto výjimek bylo detektivní a značně časově náročnou činností s dopady do harmonogramu celého projektu.
Systémová integrace musí řešit také dopady dlouhodobého nekoncepčního rozvoje, eventuálně více nedokončených pokusů o změnu koncepce (tedy architektury ICT). Důsledkem je nejasná architektura (obvykle není k dispozici finální schéma, kompetence jednotlivých systémů jsou nejasné). Její zmapování a formální zaznamenání může být velmi náročnou aktivitou. Systémový integrátor naráží např. na situace, kdy jsou identická data duplicitně ukládána ve více systémech s různými pravidly a rozdílnými rozhraními.
V rámci elektroenergetiky z historických důvodů existují různé standardy, řešící datovou výměnu. Např. organizace ENTSO-E spravuje různé standardy, řešící stejné oblasti (např. ECAN a CIM). ECAN je standardem stávajícím, CIM nastupujícím. Organizace se tak v rámci rozvoje ICT musí rozhodovat, jaký standard použije. Jednotlivé standardy mají více historických verzí, které jsou v některých případech ještě navzájem nekompatibilní, ale jsou v praxi používány. Rozhodování dále komplikuje skutečnost, že od prvního záměru pořízení IS po jeho spuštění v produkčním režimu může uplynout i několik let.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/img2.png"><img class="aligncenter size-full wp-image-24983" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/img2.png" alt="img2" width="587" height="732" /></a>
<h3>Kulturně-sociální</h3>
Kultura, prostředí a historický vývoj jednotlivých národů dlouhodobě formovaly chování a vnímání svých obyvatel. 
To se přenáší i do způsobu fungování organizací a jednotlivců v rámci projektů. Vliv přitom má nejen geografické umístění organizace, ale rovněž také případná země původu mateřské organizace.
Dopady národních stereotypů lze jen obtížně kvantifikovat, prakticky však ovlivňují chod projektu a je nutné s nimi počítat při systémové integraci. Poměrně běžně je nutné řešit situace vyplývající z velkého sebevědomí Francouzů 
a jejich potřeby ovlivňovat chod věcí i v situacích, které se jich přímo netýkají – to může vést k průtahům, zablokování komunikace atd. Holanďané pro změnu potvrzují pověst vynikajících obchodníků. To se projevuje nejen obratností při obchodních jednáních, ale také v rámci běžného projektového života, kdy obšírný a „politický“ způsob vyjadřování komplikuje a prodlužuje hledání skutečných příčin problémů i jejich řešení.
Jazykové rozdíly mohou, kromě zjevných komunikačních potíží, vést také k podceňování či znevažování členů týmu 
a jejich výkonů. Ti, ač věcně a odborně zdatní, nezvládají dobře jazyk používaný v projektu.
Překlady textů aplikace do jiného jazyka mohou vést k „přetékání“ textů z jednotlivých prvků grafického uživatelského rozhraní v důsledku rozdílné délky slov, komplikacím při testování atd. Překlady odborných výrazů musí provést specializovaní překladatelé, v opačném případě dojde pravděpodobně ke zmatení uživatelů a snížení užitné hodnoty systému.
V západoevropských zemích je poměrně běžné využívat ve velkém rozsahu freelancerů a outsourcovat ICT. Dochází k situacím, kdy je podstatná část týmu, včetně sponzora a vlastníka kontraktu, poskládána z externistů. V takovém případě mohou mít klíčové role na projektu zájmy zcela odlišné od zájmů organizace, pro niž je projekt realizován. Komunikace jak s klientem, tak s členy týmu je v takovém případě náročná a nezřídka odbočuje od hledání pragmatického řešení směrem k vytváření nových, formálních problémů.
Rozdílné je rovněž vnímání a respektování pravidel. Typicky české rysy jako improvizace či občasné obcházení pravidel naráží na hluboce zakořeněný smysl pro bezpečnost a dodržování pravidel v západních organizacích. Od úsměvných situací, kdy v budově klienta snadno identifikujete Čecha, protože jde o jediného „hazardéra“, který se nedrží zábradlí, případně rovnou sbíhá schody, to může vést i k nečekaným komplikacím. Časově náročný formální proces vydání přístupových karet spolupracovníkovi, který jediný může vyřešit problém blokující projekt, potenciálně zpozdí celý projekt, protože jej není nikdo ochoten „obejít“ a vpustit pracovníka do budovy.
V rámci Evropy naštěstí není nutné nijak zásadně řešit problémy spjaté se skutečně globálními projekty – např. výrazné časové posuny komplikující spolupráci a efektivní komunikaci na projektu. I přesto se může občas svolání schůzky mezi Prahou a Londýnem nečekaně zkomplikovat, pokud si nedá organizátor pozor na drobné nuance časových posunů.
<h3>Projektové</h3>
Zahraniční organizace přikládají velkou váhu certifikacím a senioritě, reprezentované léty zkušeností. Prakticky jsou 
např. větší projekty řízeny manažery, kteří preferují a dogmaticky vyžadují striktní dodržování metodiky. Cílem se pak stává samotná metodika, nikoliv pragmatické směřování k cíli. Tito manažeři mají také tendenci ignorovat a podceňovat podněty mladších a formálně méně zkušených kolegů, přestože by projektu mnohdy výrazně pomohly.
Roste také snaha společností přesunout rizika na dodavatele (tedy i systémového integrátora). Tato na první pohled rozumná snaha nezřídka dostává dodavatele do situací, ve kterých je úspěšné dodání v kvalitě, kvantitě, termínu 
a rozpočtu nereálné. Mluvíme o situacích, kdy je systémový integrátor zodpovědný za úlohy a problémy, které nemůže efektivně řešit z důvodu kompetencí apod.
Samostatnou kapitolou je pak realizace projektů v rámci konsorcií &#8211; partnerství, v němž jsou si organizace více či méně rovny. Velké projekty jsou realizovány často právě tímto způsobem. Počáteční nadšení, spojené se zahájením projektu, velmi rychle vyprchá a na povrch se začínají vynořovat rozdílné názory na řízení projektu, komunikaci a způsob řešení projektů. Nejsou-li organizace schopny situaci řešit a najít společný přístup, vedou tyto rozdíly k průtahům, zbytečným vícenákladům a potenciálně i k neúspěchu projektu. Výsledkem je ztráta důvěry a poškozené renomé dodavatelů.
V organizaci i jejím okolí běží obvykle paralelně další projekty, které se přitom často navzájem ovlivňují. V rámci 
plánování i realizace projektu je nutné pečlivě všechny projekty sledovat, vyhodnocovat jejich vzájemné vazby a dopady 
do řešeného projektu. Tato úloha získává na komplexnosti, pokud chceme vzít v potaz také potenciální problémy 
a zpoždění jednotlivých projektů.
V rámci plánování a řízení projektů je pak nutné pracovat s předpoklady, zákulisními informacemi a využívat historických zkušeností a poznatků a na jejich základě se rozhodovat, která potenciální rizika vzít v úvahu a jak se na ně připravit.
<h2>Shrnutí</h2>
Mezi elementární znalosti systémového integrátora patří znalost technologií, obchodních procesů klienta a metodik. Chce-li systémový integrátor uspět, musí kromě nich také znát prostředí klienta a mít schopnost pracovat v projektovém týmu tvořeném zástupci společností s rozdílným přístupem, zkušenostmi a mnohdy také cíli.
Projektový tým integrátora musí být složený z lidí, kteří mají schopnost pragmatického uvažování, rozhodování, značné komunikační a vyjednávací schopnosti a také nezbytnou dávku zkušeností z podobného typu projektů. Úloha systémové integrace se přesouvá z oblasti čistě technologické a plánovací do úrovně komunikační, politické a koordinační.
Realizace projektů v rámci elektroenergetiky bude z pohledu systémové integrace poměrně náročná. Společně s rozšiřováním standardních komunikačních rozhraní a protokolů se integrace ICT napříč organizacemi zjednodušuje. Nicméně kromě relativně pomalého tempa zavádění změn čekají tuto oblast nové výzvy v podobě tzv. chytrých sítí. 
Ty jsou aktuálně ve fázi zárodků a pilotních projektů. V rámci jejich reálného rozvoje bude nutné efektivně a spolehlivě zajistit komunikaci milionů různých zařízení a aplikací pocházejících od různých výrobců a provozovatelů.