Nový ruský jaderný ledoborec Arktika vyplul na svou první pracovní cestu. Plavidlo opustilo přístav Murmansk 14. listopadu a míří do Karského moře. Na lodní trase v Severním moři bude operovat do poloviny prosince.
„První pracovní plavba je speciální událostí pro lodní posádku a celý náš podnik,“ řekl Leonid Irlitsa, první zástupce generálního ředitele a ředitel přepravy v ruské společnosti Atomflot. Dodává, že první část cesty bude trvat tři týdny. „Nyní začíná Arktida aktivně zamrzat, takže máme příležitost ledoborec otestovat.“
<figure id="attachment_41607" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-41607" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-725x544.jpg 725w" alt="" width="800" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Druhý ruský jaderný ledoborec Arktika (prvním byl ledoborec Lenin) dosáhl 17. srpna 1977 jako první hladinové plavidlo Severního pólu. Provozován byl do roku 2000; Zdroj: Atomflot</figcaption></figure>
Poté co ledoborec dokončí svoji cestu, vrátí se Arktika do přístavu Murmansk pro obnovu zásob a na konci prosince se vrátí na Severní mořskou (ledovou) cestu.
<h2>První ze tří „bratrů“</h2>
Arktika je první ze tří ledoborců třídy LK-60, které mají dvojitý trup s vnitřní šířkou 8,55 a 10,5 metrů, celkovou šířku lodi 34 metrů a délku 173 metrů. Výtlak lodí je 25 450 tun nebo 33 540 tun se zátěží a jsou schopny prorazit vrstvu ledu o tloušťce až 3 metry.
<figure id="attachment_89847" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-89847" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderný ledoborec Arktika při své první cestě; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Každý ledoborec disponuje dvěma reaktory RITM-200, s tepelným výkonem jednoho reaktoru 175 MWt a elektrickým výkonem 60 MWe. Energie z reaktorů je převáděna na tři lodní šrouby, které umožňují ledoborci plout rychlostí až 41 km/h (2,8-3,7 km/h v třímetrové vrstvě ledu).
Stavba ledoborce Arktika vyšla přibližně na 37 miliard rublů (10,8 mld. korun) Další ledoborce z flotily LK-60 mají vstoupit do provozu v roce 2021 (Sibir) a 2022 (Ural).
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Jaderné elektrárny

Ruský jaderný ledoborec Arktika vyráží na svou první misi

Transport materiálu a zboží je velmi důležitou součástí moderní doby. Některé cesty jsou však pro standardní lodní dopravu nepřístupné. Severní mořskou cestu dokáží zdolat pouze ledoborce. Ty mnohdy využívají jaderné pohony. Jejich vývoj pokračuje kupředu a otevírá tím možnosti dalšího dobývání Arktidy.
Mezi přední lídry vývoje jaderných ledoborců patří Rusko. Dle polohy země jsou důvody vcelku jasné a rozumné. S využitím modernějších technologií ledoborců je možné rozvíjet také těžbu ve špatně přístupných lokalitách.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno podepsal <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">zakázku</a> týkající se strategického rozvoje ruské arktické zóny a zajištění národní bezpečnosti do roku 2035. Zakázka předpokládá výstavbu alespoň pěti nových jaderných ledoborců projektu série 22220. Plavidla jsou potřebná pro zajištění celoroční dopravy po Severním moři.
<figure id="attachment_89308" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-89308 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region-725x407.jpg 725w" alt="Nová země v arktickém regionu Archangelsk " width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová země v arktickém regionu Archangelsk Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Projekt 10510, jinak známý také jako projekt Leader, je další generací projektu ledoborců série 22220 jakožto stávajících největších a nejvýkonnějších plavidel na světě.
Zakázka, zveřejněná 26. října 2020, stanoví, že Rusko vybuduje 16 záchranných a vlečných plavidel různé velikosti a kapacity. Kromě těchto užitkových plavidel postaví tři hydrografické lodě a dvě pilotní pokročilá plavidla.
<h2>Největší jaderná plavidla na světě</h2>
Ledoborce projektu 22220 jsou nyní největší jaderná plavidla na světě. Jejich délka je 173 metrů a šířka trupu činí 34 metrů. Výtlak těchto ledoborců je 33 500 tun. Celé plavidlo je poháněno jaderným reaktorem RITM-200 se <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">7letou palivovou kampaní</a>. Množství paliva v jaderném reaktoru je ekvivalentní <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">540 000 tunám speciálního arktického naftového paliva</a>.
Projekt Leader bude disponovat jaderným zařízením s výkonem 120 MWe. Loď tak vyvine maximální rychlost až 22 uzlů na klidné vodě. Výtlak nového typu ledoborce bude úctyhodných 70 000 tun s délkou a šířkou trupu 200 a téměř 50 metrů. Díky masivnímu trupu bude ledoborec schopný rozbíjet led o tloušťce až 4,5 metrů.
Nové projekty ledoborců jsou plánovány pro zajištění dopravy uhlovodíků těžených na poloostrovu Jamal a Gydském poloostrovu a ze šelfových ložisek v Karském moři. Těžená paliva budou dodávána na asijsko-pacifický trh.
Ledoborce projektu 22220 se připojí ke stávajícím ledoborcům třídy LK-60 (Arktika, Sibiř a Ural). Třída LK-60 se vyznačuje dvojitým trupem (vnitřní šířka 8,55 metrů a vnější 10,5 metrů). Díky tomu může loď o délce 34 metrů rozrážet led tlustý až <a href="https://www.offshore-energy.biz/russia-launches-nuclear-powered-icebreaker-for-arctic-operations/">3 metry</a>.
<a href="https://www.offshore-energy.biz/russia-launches-nuclear-powered-icebreaker-for-arctic-operations/">Dvojitý trup</a> totiž umožňuje efektivně měnit ponor lodi. Každý ledoborec obsahuje 2 reaktory RITM-200, každý o výkonu 175 MWt. Pomocí dvou turbín a elektrických generátorů je na každý ze tří lodních šroubů převáděný výkon až 60 MW.
Ledoborce projektu 22220 jsou nyní uváděny do provozu. Ledoborec Arktika by měl být zprovozněn letos, Sibiř v roce 2021 a Ural v roce 2022.
Vývoj novějšího ledoborce Leader byl potvrzen podepsáním zakázky mezi dceřinou společností Rosatomu-FSUE Atomflot a stavitelem lodí, společností Zvezda LLC.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom sdělila, že podepsaná zakázka také umožnuje rozvoj využívání <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">ložiska olova a zinku</a> v oblasti Pavlovskoye na jižním ostrově Nové Země v Archangelské oblasti. Součástí zakázky je také modernizace přístavů a rozvoj transportní infrastruktury a přístavních budov.
<blockquote>„Investicemi do regionu Nové Země vyřešíme několik problémů,“ sdělil výkonný ředitel společnosti JSC PGRK, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">Igor Semyonov</a>.
„Vytvoříme konkurenceschopný produkt s využitím nejmodernější technologie šetrné k životnímu prostředí. Vytvoříme pohodlné prostředí pro lidský život ve vyšších zeměpisných šířkách. Podle specifikací návrhu se stane oblast Pavlovskoye jednou z největších producentů olova a zinku na světě,“ dodal.</blockquote>
Severní cesta je pro Rusko klíčová. Projekty v arktické oblasti nyní představují <a href="https://www.maritime-executive.com/editorials/russia-to-build-two-more-nuclear-icebreakers">10 % z celkových investic Ruska</a>. Využití severní cesty se předpokládá také při transportu zkapalněného zemního plynu (LNG). Projekt <a href="https://www.maritime-executive.com/editorials/russia-to-build-two-more-nuclear-icebreakers">Yamal</a> bude každoročně transportovat přibližně 15,5 milionů tun LNG.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Čistá mobilita

Využití jaderných ledoborců pro rozvoj Arktidy

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/The-Arctic-Is-Russias-Key-To-LNG-Dominance.html">Arktická oblast se může stát</a> hnacím motorem ruské produkce zemního plynu, a to za méně než dvě desetiletí. Důvodem je vysoký potenciál oblasti v těžbě zemního plynu. Do roku 2035 by se v arktické oblasti mohlo vytěžit až 90 % zemního plynu těženého v Rusku, jak uvedl vysoce postavený ruský vládní úředník.
<blockquote>“Příspěvek Arktidy v ropném a plynárenském sektoru bude i nadále růst, reálně zde můžeme vytěžit až 90 % národní produkce plynu a čtvrtinu veškeré ropné produkce v Rusku,“ uvedl Alexander Krutikov, ruský náměstek ministra pro rozvoj Dálného východu a Arktidy.</blockquote>
Krutikov představoval strategii pro rozvoj arktických oblastí v Rusku, ve které bude hrát energetika klíčovou roli.
Region je pro Rusko nesmírně důležitý i vzhledem k ambicím Ruska být jedním z předních hráčů na trhu se <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zkapalneny-zemni-plyn-lng/" target="_blank" rel="noopener">zkapalněným zemním plynem</a> (LNG), objasňoval Krutikov. Rusko své společnosti proto podporuje například formou daňových úlev, zřeknutím se nároků na poplatky za těžbu a dalšími opatřeními.
Dle Yury Trutneva, ruského státníka, podmínky nastavené vládou umožňují předním ruským společnostem zabývajícím se těžbou ropy a zemního plynu, jako je Novatek, Lukoil nebo Gazprom Neft, pokročit dále ve vícero projektech týkajících se LNG v Arktidě.
Novatek, největší ruská soukromá plynárenská společnost, například obdrží nárok na odpočet daně ve výši 626 milionů dolarů z regionálního rozpočtu Yamal-Nenets a z federálního rozpočtu obdrží 1,56 miliardy dolarů na <a href="https://thebarentsobserver.com/en/arctic-industry-and-energy/2019/08/companies-build-arctic-mega-projects-get-billions-tax-cuts">vybudování</a> exportního LNG terminálu v autonomní oblasti na severozápadní Sibiři.
<a href="https://oenergetice.cz/plyn/rusky-novatek-by-mohl-budoucnu-realizovat-svuj-treti-lng-projekt/">Novatek již exportuje LNG</a> ze svého zařízení Yamal LNG a právě zahajuje svůj druhý velký LNG projekt – LNG Arctic 2, když v září letošního roku padlo konečné investiční rozhodnutí, které dalo zelenou realizaci projektu Arctic LNG 2. Novatek na tomto projektu vlastní 60% podíl.

Plynárenství

Ruské ambice na trhu se zkapalněným plynem vzhlíží k Arktidě

Rozhodnutí norské vlády vydat licence na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>těžbu ropy</a> v Barentsově moři není protiústavní. Rozhodl tak soud v Oslu, který dnes odmítl stížnost ekologů, podle nichž bylo rozhodnutí v rozporu s právem lidí na zdravé životní prostředí. Rozhodnutí norského ministerstva ropného průmyslu a energetiky z jara 2016 napadl Greenpeace a další dvě ekologické organizace. 
 Ministerstvo udělilo v květnu 2016 licenci k <a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>těžbě ropy</a> v norské části Arktidy 13 společnostem. Vedle norské státní firmy Statoil a amerických těžebních skupin Chevron a ConocoPhillips dostal povolení těžit v Arktidě například i ruský Lukoil. 
<blockquote>
&#8222;Tvrzení ekologických organizací, že plán (udělení těžebních licencí) porušuje článek 112 ústavy, neobstálo,&#8220; uvedl soud.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Stát, který zastupuje ministerstvo ropného průmyslu a energetiky, je zproštěn obvinění,&#8220; stojí v rozhodnutí.
</blockquote>
 Stěžovatelům soud nařídil uhradit soudní výlohy ve výši 580.000 norských korun (1,5 milionu Kč). 
 Ekologické organice poprvé sáhly při argumentaci u soudu po ústavě, která všem zaručuje právo na zdravé životní prostředí. Tvrdily, že udělení licencí je v rozporu s pařížskou dohodou o klimatu, kterou Norsko podepsalo. 
<figure id="attachement_6987" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/9825713684_ab37f904ef_z.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/9825713684_ab37f904ef_z.jpg" alt="ropný vrt na moři" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Norsko je v západní Evropě klíčovým producentem a vývozcem ropy a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a>. V Arktidě zatím těží minimálně. Oblast podle odhadů skrývá až 65 procent z dosud neobjevených norských zásob ropy. Region by postupně mohl nahradit naleziště v Severním a Norském moři, která se již vyčerpávají, uvedla agentura Reuters. 
 Právní zástupci norské vlády poznamenali, že ekologové na sebe tímto procesem jen chtěji upozornit a že by nemálo lidí přišlo o práci, pokud by soud ekologům dal zapravdu. 
<blockquote>
&#8222;Paragraf o životním prostředí v naší ústavě byl poprvé potvrzen i při reálné soudní při, ovšem to, že soud neuznal podíl Norska na ničení zemského klimatu, je velkým zklamáním. I přes dnešní neúspěch si myslím, že lidé budou častěji zpochybňovat špatná rozhodnutí svých vlád a častěji se dožadovat jejich nápravy,&#8220; uvedl k rozhodnutí soudu ředitel Greenpeace Norsko Truls Gulowsen.
</blockquote>

Ropa

Norská vláda uspěla v soudním sporu s Greenpeace, těžba ropy v arktické oblasti není protiústavní

Po více než pěti letech budování bude spuštěna první fáze <a href="https://www.arcticnow.com/voices/analysis/2017/11/30/novateks-yamal-lng-to-be-commissioned-and-begin-production/?wallit_nosession=1">LNG terminálu společnosti Novatek na poloostrově Jamal</a>. První dodávky LNG se očekávají před koncem tohoto roku a jsou určeny pro Čínu. Jamal LNG je teprve druhým LNG terminálem Ruska a byl dokončen i přes přetrvávající sankce EU a USA proti Rusku. 
<a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zkapalneny-zemni-plyn-lng/">LNG</a> terminál Jamal je druhým LNG terminálem Ruska po projektu Sachalin II a prvním terminálem v arktické ruské oblasti. Ve finální fázi bude projekt sestávat ze tří zkapalňovacích zařízení a bude mít roční kapacitu 16,5 milionů tun LNG. První zkapalňovací zařízení má kapacitu 5,5 milionů tun LNG. Je očekáváno, že další dvě zařízení budou uvedena do provozu v roce 2021.
<blockquote>
 „Jamal LNG je klíčovou součástí Severní mořské cesty Ruska a jeho arktických strategií, protože poskytuje komerční ospravedlnění dalšího infrastrukturního rozvoje.“ 
James Henderson, ředitel programu zemního plynu na Oxford Institute for Energy Studies
</blockquote>
<h2>Jamal LNG ustál protiruské sankce</h2>
Plány na vybudování velkého LNG terminálu na poloostrově Jamal ruská vláda schválila v roce 2010 a první konstrukční práce byly zahájeny v červenci 2012. Zatímco jiné projekty Ruska v arktické oblasti byly ovlivněny <a href="http://oenergetice.cz/ropa/evropska-unie-prodlouzila-energeticke-sankce-rusku/">sankcemi EU a USA</a>, tak spolupráce Novateku s francouzskou společností Total mohla díky tomu, že Jamal LNG je na pevnině, pokračovat.
<blockquote>
„Jamal LNG je jedním z mála příběhů o současných úspěších Ruska v arktické oblasti.“ 
Ekaterina Klimenko, výzkumnice Strockholm International Peace Research Institute
</blockquote>
Jamal LNG je přelomový také kvůli vlastnické struktuře Novateku, tedy společnosti, jež vlastní 50,1 % projektu. Novatek je, i přesto že má velmi úzké vazby na ruskou vládu, soukromou společností. Dalších 20 % LNG terminálu Jamal vlastní Total, CNPC 20 % a China’s Silk Road Fund zbývajících 9,9 %.
<figure id="attachment_45708" style="width: 939px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-45708" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Yamal-LNG-ilustr.-foto.jpg" alt="" width="939" height="649" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba LNG terminálu Jamal. Zdroj: novatek.ru</figcaption></figure>
<h2>Aktivity v arktické oblasti</h2>
Kromě dalších fází projektu Jamal LNG jsou zde plány i na další terminál, tzv. <a href="http://oenergetice.cz/plyn/rusky-novatek-a-cinska-cnpc-budou-spolupracovat-na-dalsim-projektu-lng/">Arktické LNG II</a> s kapacitou 18 milionů tun, které by mohlo být spuštěno v roce 2023. Novatek má v úmyslu v rámci své arktické strategie využívat LNG trajekty-ledoborce na Severní mořské cestě během celého roku. Tato plavidla třídy Arc7 jsou schopná probořit led tlustý až 2,1 metru a mají kapacitu 172 600 kubických metrů LNG. Těchto plavidel má být do roku 2020 vyrobeno 15.
V srpnu 2017 plavidlo tohoto typu podniklo svou první komerční cestu a Severní mořskou cestu absolvovalo v rekordních 6 a půl dnech. Plavidlo transportovalo norské LNG do Jižní Koreje během 19 dnů. Doposud proběhly pouze dvě dodávky touto trasou.
<h2>Budoucnost ruských aktivit v oblasti</h2>
Intenzivnějšímu rozvoji ložisek plynu i ropy v ruské části arktické oblasti stále brání technické i finanční překážky.
<blockquote>
„Ruské společnosti mají velmi málo zkušeností s aktivitami mimo pevninu a už vůbec žádné v arktickém moři. Sankce odstranily klíčový element technické podpory, který by přišel od západních mezinárodních ropných společností.“
James Henderson
</blockquote>
Kromě toho, komerční rentabilita projektů za stávajících cen je zpochybňována kvůli obrovským nákladům projektů. Podle Herndersona je diskutabilní, zda by se arktická ropná pole kdy vyplatila. Podle něj je nutné vzít v potaz nejistou budoucnost všech fosilních paliv.
Zdroj úvodní fotografie: lngworldnews.com

Energetika v zahraničí

Ruský LNG terminál Jamal bude zprovozněn do konce roku

V úterý 20. prosince prezident Obama vydal rozhodnutí, které on sám nazývá &#8222;trvalý zákaz offshore těžby ropy v Arktidě a podél pobřeží Atlantiku&#8220;. Dle současné prokuratury jde o rozhodnutí, které nebude možné jeho nástupcem v dohledné době odvolat. Rozhodnutí je revoluční, trvalý zákaz těžby v oblastech od Virginie až ke státu Maine a v téměř celé oblasti Aljašky je zcela bezprecedentní.
Rozhodnutí zamezí rozvinutí těžby v až 98% oblasti americké Arktidy, stejně jako podél východního pobřeží USA, kde se vyskytují korálové kaňony. Současně kanadský ministerský předseda Justin Trudeau oznámil zákaz výstavby nových ropných polí v kanadské části Arktidy.
<h3>Přivedli k životu již mrtvý zákon</h3>
Obama využil obskurního zákona Outer Continental Shelf Lands Act z roku 1953, který ho opravňuje k vydání jednostranných nařízení týkajících se ochrany těchto oblastí. Dle federální legislativy připadají oblasti kontinentálního šelfu kolem pobřeží pod federální jurisdikci, nikoli pod jednotlivé státní.
Zákonnost rozhodnutí bude díky své kontroverznosti nejspíše ještě přezkoumávána federálním soudem. Podobná situace dosud v americkém právním systému nenastala a neexistují k ní žádné precedenty (které mají v anglo-americké právní kultuře stěžejní roli).
<figure id="attachment_31887" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-31887" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/OCS_2006_MMS-512x352.png" alt="ocs_2006_mms" width="725" height="498" /><figcaption class="wp-caption-text">Oblasti zahrnované pod pojem &#8222;Outer Continental Shelf&#8220; pod federální jurisdikcí v USA. Zdroj: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Outer_Continental_Shelf#/media/File:OCS_2006_MMS.png" target="_blank">en.wikipedia.com</a></figcaption></figure>
<h3>Rozhodnutí na poslední chvíli</h3>
Není to poprvé, co odstupující prezident Obama využil poměrně nevšedních právních institutů. Při snaze o zavedení tvrdých klimatických regulací přivedl k životu ustanovení z pozapomenutého Clean Air Act z roku 1970. Obama má obecně v posledních dnech trvání svého mandátu poměrně na spěch. Mimo jiné bylo například rozhodnuto o <a href="http://www.nytimes.com/2016/12/04/us/federal-officials-to-explore-different-route-for-dakota-pipeline.html" target="_blank">nevydání povolení</a> ke stavbě kontroverzní Dakota Access Pipeline v oblasti kolem řeky Missouri. Stavba ropovodu se setkala s notnou dávkou nevole ze strany původních obyvatel, kteří v oblasti žijí, studentů a mezinárodních organizací.
Mnozí upozorňují, že američtí prezidenti v posledních dnech svých volebních období často přistupovali k radikálním rozhodnutím. Nikdo ale nejspíš neměl za svého nástupce právě <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/prichazi-bridlicovy-prezident-donald-trump/" target="_blank">Donalda Trumpa</a>. Ten považuje problematiku změn klimatu za hoax ze strany Číny a jedním z jeho hlavních volebních tahů byla prohlášení o tom, že těžba fosilních paliv bude páteří americké ekonomiky.
<figure id="attachment_30075" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-30075" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/donald-trump-energy-speech-bismarck-512x341.jpeg" alt="dential nomination. (Photo by Spencer Platt/Getty Images)" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">Budoucí prezident Trump jistě neponechá revoluční rozhodnutí bez povšimnutí. Zdroj: Spencer Platt/Getty Images</figcaption></figure>
<h3>Právní bitka?</h3>
Oponenti Obamova rozhodnutí nyní očekávají, že Trump udělá maximum pro legální odvolání tohoto rozhodnutí. Zákon z roku 1953 v jednom ze svých ustanovení opravňuje prezidenta USA k vyjmutí oblastí šelfu z možnosti užívání &#8211; právě tohoto institutu Obama využil.
Jednou z cest jak toto rozhodnutí zvrátit by tedy mohlo být vytvoření dodatku k tomuto zákonu Kongresem, který by dovoloval zrušení podobných exekutivních nařízení prezidentovým nástupcem. To by se ale muselo setkat se souhlasem většiny Senátu, čehož bude poměrně těžké dosáhnout.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Backbone Campaign's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/backbone_campaign/" target="_blank">Backbone Campaign</a>

Obama rozhodl o trvalém zákazu těžby ropy v Arktidě

Pod tlakem své fosilními palivy řízené ekonomiky je Rusko nuceno k podnikání rizikových projektů těžby ropy a zemního plynu v ledem posetém Severním ledovém oceánu. Posun těžby do těchto oblastí zvyšuje nároky na technologie a děsí ekology.
Rusku rychle dochází zásoby ve vnitrozemských ropných a plynových polích, tvrdí Mikå Mered, konzultant specializující se na polární oblasti spolupracující se společností Polarisk.
<blockquote>
&#8222;Jste-li dnes v kůži ruské vlády a chcete-li udržet úroveň těžby ropy a plynu, musíte začít rozvíjet mimo pevninskou těžbu v arktické oblasti,&#8220; tvrdí Mered.
</blockquote>
Rusko je tak nuceno vydat se opačnou cestou než Spojené státy a Kanada, které z finančních a ekologických důvodů upouští od průzkumu mimo pevninských ložisek. Vyhlídky na těžbu v mořích Arktidy v USA navíc nadále klesají s novými finančně náročnými bezpečnostními postupy, o kterých se momentálně jedná v Bílém domě.
<h2>Zcela opačný přístup oproti USA a Kanadě</h2>
Podobné obavy v Rusku nehrozí. Zemí otřásl pád cen ropy a zemního plynu, hlavních vývozních artiklů země a také důsledky sankcí uložených po anexi Krymu v roce 2014 a podpory ukrajinských rebelů. V roce 2015 se hrubý domácí produkt Ruska propadl o 3,7 % a další 0,7% pokles se očekává i tento rok.
Rusko je největším producentem zemního plynu na světě a největším vývozcem ropy. Země má ovšem problémy s udržením úrovně své produkce a podle <a href="https://www.wilsoncenter.org/sites/default/files/Artic%20Report_F2.pdf">zprávy Wilson Center</a> je země stále více závislá na těžbě v odlehlých oblastech.
<blockquote>
&#8222;Rusko potřebuje těmito novými ložisky kompenzovat pokles produkce ve svých konvenčních ložiskách a udržet produkci na úrovni nejméně 10 milionů (barelů denně) po roce 2020,&#8220; stojí v reportu Wilson Center.
</blockquote>
Zatímco v USA byl předán návrh bezpečnostních předpisů pro těžbu v Arktických oblastech k posouzení do Bílého domu, Rusko naopak vyzývá těžaře k těžbě v Arktidě pobídkami formou snížených daňových sazeb.
<h2>Chybějící technologie</h2>
Pro těžbu v těchto oblastech ovšem Rusko potřebuje technologie, které nemá a sankce EU a Spojených států znamenají, že západní společnosti disponující patřičnými technologiemi ukončily prakticky veškeré své zapojení v těžbě v ruských arktických oblastech.
Rusko se snaží překonat tyto překážky a Gazprom Neft a státem vlastněný Rosneft se snaží nahradit zahraniční dodavatele technologií a vybavení ruskými zdroji. Rosneft plánuje v následujících 20 letech investovat 400 miliard dolarů do svého arktického těžebního programu.
<h2>Ekologická rizika</h2>
Těžba v arktických oblastech je také politicky citlivé téma, především kvůli obavám z přírodních rizik, které přináší těžba v tomto regionu.
<blockquote>
&#8222;Pokud při těžbě v tak zranitelné oblasti, jakou je Arktida, dojde k úniku, obzvláště ropy, bude jej velmi obtížné kontrolovat z důvodu velmi chladného klimatu,&#8220; tvrdí Stephen Singer, vedoucí globálního energetického programu WWF.
</blockquote>
Úvodní fotografie: Arktické ropné pole Prirazlomnaja v Pečorském moři pod správou Gazporm Neft. Zdroj: Gazprom Neft

Ekonomická krize tlačí Rusko k těžbě v odlehlých oblastech Arktidy

Ropný a plynový gigant Shell očekává, že během dvou týdnů začne s <a href="http://oenergetice.cz/ropa/bezpecna-tezba-ropy-a-zemniho-plynu-u-pobrezi-aljasky/">vrtáním u pobřeží Aljašky</a>, které si klade za cíl nalezení nových zásob ropy.
V minulém týdnu vyplulo z přístavu Dutch Harbour na Aljašce třicet lodí, které směřují do Čukotského moře, kde by měly být provedeny dva průzkumné vrty.
<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Royal_Dutch_Shell">Společnost Shell</a> již do kontroverzního programu investovala okolo 7 mld. dolarů. Do chladných severních vod se vrací po třech letech. Mise v roce 2012 skončila neúspěchem.
Americké ministerstvo vnitra dalo Shellu zelenou v květnu letošního roku. Britsko-nizozemská akciová společnost je přesvědčena, že zbývající nutná povolení získá v příštích dvou týdnech.
Počáteční dva průzkumné vrty budou provedeny v Čukotském moři v poměrně mělké vodě v hloubce okolo 40 až 50 metrů. Využity budou konvenční techniky vrtání.
<h3>Bude těžba u Aljašky ekonomicky výhodná?</h3>
Experti věří, že více než 20 % zatím neobjevených světových zásob ropy by mohlo být ukryto u pobřeží Aljašky.
Ochránci životního prostředí jsou proti vrtání, protože riziko zničení zdejší nedotčené přírody je velmi vysoké. Navzdory těmto rizikům je Shell přesvědčen, že ropu lze těžit bezpečně, a argumentuje tím, že získaná ropa bude potřeba k uspokojení rostoucí světové poptávky v dalších desetiletích.
S ohledem na nedávný propad ceny ropy, která za poslední rok klesla o polovinu na aktuálních <a href="http://www.penize.cz/komodity-a-futures/56160-ropa-wti">52 dolarů za barel</a> (12.7.2015), mnozí tvrdí, že objevování ropy u pobřeží Aljašky již není ekonomicky výhodné. Někteří experti odhadují, že bod zvratu pro arktickou ropu se blíží hodnotě 100 dolarů za barel.
Přesto Shell věří, že v dlouhodobém měřítku bude tato ropa konkurenceschopná. I kdyby šlo vše podle plánu, není příliš pravděpodobné, že by společnost dodávala na trh ropu z Čukotského moře před rokem 2030.
&nbsp;