Ekonomická krize tlačí Rusko k těžbě v odlehlých oblastech Arktidy
Pod tlakem své fosilními palivy řízené ekonomiky je Rusko nuceno k podnikání rizikových projektů těžby ropy a zemního plynu v ledem posetém Severním ledovém oceánu. Posun těžby do těchto oblastí zvyšuje nároky na technologie a děsí ekology.
Rusku rychle dochází zásoby ve vnitrozemských ropných a plynových polích, tvrdí Mikå Mered, konzultant specializující se na polární oblasti spolupracující se společností Polarisk.
„Jste-li dnes v kůži ruské vlády a chcete-li udržet úroveň těžby ropy a plynu, musíte začít rozvíjet mimo pevninskou těžbu v arktické oblasti,“ tvrdí Mered.
Rusko je tak nuceno vydat se opačnou cestou než Spojené státy a Kanada, které z finančních a ekologických důvodů upouští od průzkumu mimo pevninských ložisek. Vyhlídky na těžbu v mořích Arktidy v USA navíc nadále klesají s novými finančně náročnými bezpečnostními postupy, o kterých se momentálně jedná v Bílém domě.
Zcela opačný přístup oproti USA a Kanadě
Podobné obavy v Rusku nehrozí. Zemí otřásl pád cen ropy a zemního plynu, hlavních vývozních artiklů země a také důsledky sankcí uložených po anexi Krymu v roce 2014 a podpory ukrajinských rebelů. V roce 2015 se hrubý domácí produkt Ruska propadl o 3,7 % a další 0,7% pokles se očekává i tento rok.
Rusko je největším producentem zemního plynu na světě a největším vývozcem ropy. Země má ovšem problémy s udržením úrovně své produkce a podle zprávy Wilson Center je země stále více závislá na těžbě v odlehlých oblastech.
„Rusko potřebuje těmito novými ložisky kompenzovat pokles produkce ve svých konvenčních ložiskách a udržet produkci na úrovni nejméně 10 milionů (barelů denně) po roce 2020,“ stojí v reportu Wilson Center.
Zatímco v USA byl předán návrh bezpečnostních předpisů pro těžbu v Arktických oblastech k posouzení do Bílého domu, Rusko naopak vyzývá těžaře k těžbě v Arktidě pobídkami formou snížených daňových sazeb.
Chybějící technologie
Pro těžbu v těchto oblastech ovšem Rusko potřebuje technologie, které nemá a sankce EU a Spojených států znamenají, že západní společnosti disponující patřičnými technologiemi ukončily prakticky veškeré své zapojení v těžbě v ruských arktických oblastech.
Rusko se snaží překonat tyto překážky a Gazprom Neft a státem vlastněný Rosneft se snaží nahradit zahraniční dodavatele technologií a vybavení ruskými zdroji. Rosneft plánuje v následujících 20 letech investovat 400 miliard dolarů do svého arktického těžebního programu.
Ekologická rizika
Těžba v arktických oblastech je také politicky citlivé téma, především kvůli obavám z přírodních rizik, které přináší těžba v tomto regionu.
„Pokud při těžbě v tak zranitelné oblasti, jakou je Arktida, dojde k úniku, obzvláště ropy, bude jej velmi obtížné kontrolovat z důvodu velmi chladného klimatu,“ tvrdí Stephen Singer, vedoucí globálního energetického programu WWF.
Úvodní fotografie: Arktické ropné pole Prirazlomnaja v Pečorském moři pod správou Gazporm Neft. Zdroj: Gazprom Neft
Mohlo by vás zajímat:
Zahrávají si s ohněm!
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se