Copak nestačí, že jako lidstvo balancujeme na samém pokraji ekologické katastrofy? To ještě k většímu maléru musí přispívat Bitcoin, jehož těžba spotřebuje tolik elektrické energie jako celá Česká republika? Přitom prognostici varují, že bude ještě hůř! 
Odhady mluví o tom, že v letošním roce se spotřeba elektřiny potřebné na těžbu bitcoinu více jak zdvojnásobí. 
Jak to celé ve skutečnosti vlastně je?
Tento scénář je jako vystřižený z amerického katastrofického filmu. Hotová apokalypsa! Jenomže je to vážně všechno tak černé, jak se nám teď zdá? Není všechen ten humbuk jenom trochu přitažený za vlasy? 
Je Bitcoin skutečně jedním z posledních hřebíků do rakve naší civilizace? Jak to s tou spotřebou a Bitcoinem vlastně je? To a mnohem více se dozvíte v dnešním článku.
Pokud nevíte, co přesně Bitcoin je a jak funguje, doporučujeme přečíst <a href="https://finex.cz/kryptomena/bitcoin/">tento článek</a>.
<h3>Dnes spotřeba jako Česko, zítra jako celá Kanada?</h3>
Je pravdou, že na těžbu bitcoinu je potřeba stále více a více elektrické energie. Zatímco v roce 2017 těžební skupiny (mining pooly) při těžbě spotřebovaly 30,14 TWh, letos to má být už 73,12 TWh. To není málo, ale na druhou stranu to není ani moc.
Tato stoupající tendence je dána především tím, že se zvyšuje zájem široké veřejnosti o Bitcoin. Zvyšující se spotřeba elektrické energie není zkrátka nic, s čím by se nepočítalo. Jedná se nejen o logický a přirozený vývoj, ale především pak pro Bitcoin žádoucí.
Když je tomu tak, do jakých výšin vytáhne Bitcoin za pár let celkovou spotřebu elektrické energie? Ano, zde by bylo skutečně na místě se děsit, ale ve skutečnosti není důvod k panice a hned si povíme proč.
<img class="aligncenter size-full wp-image-76111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2.jpg 5768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-512x344.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-768x516.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-1024x689.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-725x488.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-800x538.jpg 800w" alt="" width="5768" height="3879" />
<h3>Cena bitcoinu neporoste donekonečna</h3>
Každé čtyři roky u Bitcoinu dochází k takové velké události, na kterou držitelé bitcoinů čekají ve víře, že se jim jejich investice mnohonásobně zhodnotí. Říká se jí halving neboli půlení odměny za ověření bloku.
Tato událost pro těžaře znamená, že jejich odměna bude o polovinu nižší a pro celé bitcoinové společenství zase to, že se do oběhu bude dostávat méně tokenů. Vzhledem k tomu, že další halving proběhne v květnu 2020, klesne odměna za ověření jednoho bloku z 12,5 BTC na 6,25 BTC.
Právě toto snižování odměn je klíčem k pochopení problematiky spotřeby energie. 
<h3>Co udělá následující halving s cenou bitcoinu?</h3>
<img class="aligncenter size-full wp-image-76112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek3.jpg" sizes="(max-width: 665px) 100vw, 665px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek3.jpg 665w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek3-512x385.jpg 512w" alt="" width="665" height="500" />
A teď je tedy otázkou, co halving udělá s hodnotou bitcoinu. Jestliže půlení v roce 2020 nekatapultuje bitcoin alespoň na dvojnásobek jeho hodnoty, spotřeba elektřiny na jeho těžbu se sníží.
A důvod? Těžařům se jeho těžba prostě nevyplatí. Za těžbu využijí stále stejně elektrické energie, ale dostanou za to poloviční odměnu.
A stejný princip bude fungovat každé čtyři roky až cca do roku 2120, kdy mezní hodnota bitcoinu bude činit 671 miliard dolarů. Mezní hodnota je hodnota Bitcoinu, které je potřeba dosáhnout, aby se náklady na těžbu kryptoměn zvyšovaly. 
Zatímco v roce 2020 je skutečně reálné, že cena jednoho bitcoinu bude na částce 20,000 USD a víc, dát 671 miliard dolarů za jeden bitcoin za dlouhých 100 let, je už patrně sci-fi. To tedy znamená, že jednoho dne bude spotřeba elektřiny klesat. A pravděpodobně to nebude dlouho trvat.
Pokud vás problematiky energetické spotřeby Bitcoinu zajímá víc a chcete vidět věci v kontextu, tento článek – <a href="https://finex.cz/energeticka-spotreba-bitcoinu-roste-hrozi-ekologicka-katastrofa/">Energetická spotřeba Bitcoinu</a>, vám může dát odpovědi na spoustu otázek.
<h3>Pokud se tedy těžba nevyplatí, co bude s Bitcoinem? Nezanikne?</h3>
Blockchain bude existovat i nadále, stále bude zapotřebí potvrzovat transakce, což se ukazuje být a pravděpodobně bude velmi výnosná činnost, a to i do budoucnosti.
Nejvíce se proto po finanční stránce vyplatí těžit bitcoin v zemích, kde je elektřina levná.
Tou je například díky vládním dotacím Čína, kde se odehrává více jak 80 % celosvětové těžby bitcoinu. Čína využívá jako zdroj elektřiny převážně uhlí, což není samozřejmě pro environmentální prostředí žádoucí. Ale vzhledem k tomu, že čínská vláda zařadila letos v dubnu těžbu kryptoměn na blacklist a označila ji za hazardní činnost, poohlíží se těžaři po jiných zdrojích elektřiny.
Dobrou zprávou pro životní prostředí tak je, že půjdou cestou obnovitelných zdrojů energie. Nabízí se tak například energie z přehrad na severu Spojených států či geotermální energie na Islandu.
<h3>Bitcoin ve skutečnosti není ten nejhorší</h3>
Je potřeba si také uvědomit, že Bitcoin není „ten nejhorší“. Prstem se patří ukázat spíše na tradiční bankovní sektor, který na zajištění svého chodu potřebuje mnohem více elektřiny.
Celkově vzato, zajištění chodu bank celého světa je velice náročné nejen po stránce energetické, ale i té finanční. Vždyť banky musí vedle nepředstavitelného množství elektřiny zaplatit mzdu zaměstnancům, náklady na logistiku či výrobu nových bankovek a mincí.
<h3>Možná je to skutečně trochu jinak</h3>
Jak vidíte, tak věci nejsou tak, jak se vždycky zdají být. Bitcoin rozhodně nebude tím, co způsobí zánik planety Země, jak se na spoustě médií můžete dočíst. Informace o tom, že Bitcoin spotřebovává spoustu energie se šíří velice dobře.
Připravil: Finex.cz

Ostatní

Může těžba Bitcoinu skutečně způsobit ekologickou katastrofu?

Množství energie spotřebované k získání jednoho dolaru z těžby kryptoměn, jako je například bitcoin, je více než dvojnásobné v porovnání se získáním stejné hodnoty v těžbě <a href="http://oenergetice.cz/technologie/zpracovani-medi-od-mineralu-az-po-kabel/">mědi</a>, zlata nebo platiny. Vyplývá to ze studie vědců amerického Oak Ridge Institute. Virtuální a skutečná těžba jsou si přitom podobnější, než by si kdokoli pomyslel, poznamenal server listu The Guardian. 
Vědci spočítali, že těžba bitcoinu spotřebuje k vygenerování jednoho dolaru zhruba 17 megajoulů (MJ) energie, zatímco těžba mědi čtyři, zlata pět a platiny sedm MJ. Obdobně je to i s dalšími kryptoměnami, při těžbě měny ethereum se získá dolar při spotřebě sedmi MJ a u monera je to 14 MJ. Všechny tyto měny si ale vedou výtečně v porovnání s hliníkem, jehož těžba vygeneruje jeden dolar při spotřebě 122 MJ.
Těžba je proces, při kterém se kontrolují a potvrzují transakce v síti. Speciální počítačový program se napojí na kryptoměnovou síť, zpracovává příchozí informace a řeší u toho složitou matematickou úlohu. V jedné chvíli na ní pracují počítače všech takzvaných těžařů. Ten, jehož počítač vyřeší úlohu jako první, získá odměnu, v případě bitcoinu asi 8 000 (téměř 181 000 Kč). Ostatní těžaři mají smůlu a musejí začít řešit novou úlohu.
Zatímco odměna může být jen virtuální, energetické náklady jsou velmi reálné. Bylo zjištěno, že síť těžařů bitcoinu <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/tezba-bitcoinu-spotrebuje-vice-energie-nez-cele-irsko/">spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko</a> a že vyprodukuje stejné roční emise uhlíku jako jeden milion transatlantických letů.
Nová studie je první, která posuzuje energetickou náročnost na těžbu připadající na vytvoření hodnoty jednoho dolaru. Autoři chtějí podnítit debatu o adekvátnosti a udržitelnosti nároků na energii.
V úvahu je přitom nutno vzít i cenové výkyvy, ale třeba i skutečnost, že při těžbě kryptoměn v Číně vzniká čtyřnásobné množství emisí oxidu uhličitého než při těžbě kryptoměn v Kanadě.

Elektřina

Těžba bitcoinu spotřebuje dvakrát více energie než těžba zlata

Díky obrovskému rozmachu a popularitě kryptoměn se do povědomí nejen IT odborníků, ale i široké veřejnosti dostala technologie blockchainu. Za dobu své existence prokázal blockchain svoji spolehlivost a robustnost, a je proto opodstatněné hledat další oblasti mimo finanční svět, kde by jej šlo využít. Vzniká celá řada pilotních projektů napříč celým spektrem lidského konání: ve zdravotnictví, v logistice, pro sdílenou ekonomiku, pro sociální média, v gamblingu a samozřejmě také v energetice. V tomto článku proto ukážeme možné využití blockchainu v energetice.
V první části jsou vysvětleny základní principy a vlastnosti blockchainu, v druhé důvody (ne)využití blockchainu v současné evropské energetice a v poslední části je představeno několik aktuálně běžících pilotních projektů.
<h2>Blockchain</h2>
Co to vlastně je „blockchain“? Blockchain není distribuovaná databáze, není to systém pro virtuální peníze, není to bitcoin. Nejvhodnějším popisem je, že „blockchain je kolekce konceptů a technologií“ . Jsou to komunikační protokoly, datové struktury, pravidla a koncepty, silná kryptografie a důvěra, že celý tento ekosystém funguje.
Když se pokusíme o detailnější specifikaci, tak v základním pojetí je blockchain decentralizovaný distribuovaný systém zabezpečený pomocí kryptografie. Pojďme si probrat jednotlivé aspekty:
<ul>
<li>Decentralizovaný znamená, že chybí centrální autorita (single point of control), která by řídila ekosystém blockchainu, rozhodovala o změnách v principech, v technologii nebo v datech a navrhovala jeho další rozvoj. Změny (bez rozdělení ekosystému na více paralelních) jsou možné pouze za souhlasu většiny uživatelů (demokratické principy), přesněji speciálních uživatelů, tzv. nodů.</li>
<li>Distribuovaný znamená, že chybí centrální úložiště, primární kopie. Datová struktura existuje ve spoustě kopií a neexistuje synchronizace, tak jak ji známe z běžných distribuovaných úložišť. Systém se musí shodnout na jedné variantě, na jedné „pravdě“ nezávisle. Existuje tak několik variant datové struktury, které spolu soupeří o existenci. Princip, jak zabezpečit, že se všichni uživatelé shodnou pouze na jedné variantě dat, je jedním z nejdůležitějších přínosů blockchainu a jeho tvůrce Satoshiho Nakamota. Satoshi přesně specifikoval „consensus rule“, a jak můžeme vidět na kryptoměnách, funguje. Ve stručnosti je princip takový, že každý uživatel, který chce přidat položku do blockchainu, ji posílá speciálním nodům sítě (Miners/těžaři), kteří sbírají položky od všech účastníků, validují je a snaží se je v blocích připojit do systému (připojit na konec řetězce předchozích bloků). Těžařský node pošle do sítě ověřený blok položek a doufá, že „zvítězí“ nad ostatními těžaři a ekosystém přijme právě jeho blok (a on za to získá odměnu). Aby se minimalizovalo množství bloků posílaných do sítě a tím její zahlcení, musí těžař „dokázat“, že zde strávil nějaký čas/utratil nějaké prostředky. Tento důkaz podává tím, že vyřeší netriviální matematický rébus/puzzle, o kterém je známo, že ho lze vyřešit jen hrubou silou, tzn. spotřebuje na něj velký výpočetní výkon (stojí jej to nemalé prostředky). Celému tomuto konceptu se říká ProofOfWork.</li>
<li>Systémem v případě blockchainu musíme chápat neoddělitelný „triumvirát“ data + kód + pravidla/koncept. Např. v kryptoměnách nevlastníte dané množství virtuální měny, ale máte klíč/digitální certifikát, kterým jste schopni podepsat programový kód/skript, který vám umožní převést měnu jinému subjektu. Složitost spustitelného kódu je u běžné implementace blockchainu velmi omezená (kvůli eliminaci chyb a spustitelnosti i na nevýkonných zařízeních). Existuje ale významná množina alternací blockchainu, které lze spustit velmi komplexními kódy (tzv. Smart Contract), hovoříme poté o distribuovaných výpočetních strojích (např. Ethereum).</li>
<li>Důvěryhodnost v blockchainovém světě je zcela přenesena na kryptografii, tzn. na matematické funkce (nejčastěji se využívá kryptografie založená na eliptických křivkách). Není potřeba žádné důvěryhodné instituce (banky, burzy, operátora) ani osob. Dokonce nepotřebujete ani důvěryhodný kanál (zabezpečenou síť, důvěryhodného prostředníka atd.). Jakmile podepíšete transakci/příkaz certifikátem, můžete ji poslat přes nezabezpečenou neznámou Wi-Fi síť nedůvěryhodnému uzlu sítě. Vaše transakce/příkaz je kryptograficky zabezpečena. Oč méně je zapotřebí důvěra v jednotlivé uživatele sítě, o to větší odpovědnost je přenesena na samotného uživatele. Pokud například ztratí svoje přístupové klíče, přijde o všechno.</li>
</ul>
Všechny tyto vlastnosti jsou vlastnostmi „základního“ blockchainu. V průběhu času vzniklo mnoho rozšíření/alternací tak, aby se eliminovaly nežádoucí vlastnosti nebo umocnily jiné, dle potřeb daného projektu. Z pohledu energetiky je nejdůležitější tzv. Private Blockchain (soukromý blockchain). Tvůrce/provozovatel Private Blockchainu řídí, kdo se může účastnit/připojit k síti, kdo může zajištovat konsensus pomocí úprav těžařských práv a odměn, kdo může spravovat sdílená data. Provozovatel (nebo skupina provozovatelů) má právo přepsat, upravit nebo smazat záznamy v datech v případě potřeby. V pravém slova smyslu tak Private Blockchain není decentralizovaný, ale je to spíše úložiště, které je provozováno jako uzavřená, zabezpečená a sdílená databáze. Účast v Private Blockchain vyžaduje pozvánku nebo ověření buď provozovatelem, nebo pravidly vytvořenými provozovatelem. Přístupová pravidla se mohou měnit: jakýkoliv účastník může pozvat dalšího, regulační autorita může vydávat licence nebo případné konsorcium schvaluje přístup.
Velmi důležitou vlastností blockchainu je jeho robustnost. Bitcoin (jako nejstarší a nejznámější instance blockchainu) byl spuštěn 3. ledna 2009 a za 10 let prokázal neuvěřitelnou životaschopnost a odolnost:
<ul>
<li>Aktuálně má cca 180 GB dat – distribuovaných po celém světě (10 000 kopií).</li>
<li>Neměl ani jeden výpadek, má dostupnost neuvěřitelných 100 %.</li>
<li>Technologie sama odolala všem (nemalým) kybernetickým útokům, prolomen byl vždy pouze konkrétní uživatel.</li>
</ul>
I z tohoto důvodu je na místě přemýšlet o jeho využití i v jiných odvětvích než finančnictví, pro které původně vznikl.
<h2>Blockchain v současné energetice</h2>
Pojďme se podívat na využití „běžného“ blockchainu v „současné“ energetice. Diskutované a zkoumané oblasti jsou především:
<ul>
<li>Obchodování na velkoobchodním trhu (Wholesale Trading)</li>
<li>Obchodování koncových zákazníků (Retail Trading)</li>
<li>Přenos a distribuce (DSO/TSO)</li>
<li>Certifikáty</li>
</ul>
Nejdůležitějším aspektem případného zavedení blockchainu v současné energetice je motivace jednotlivých významných hráčů: obchodníků, TSO/DSO, burz, regulátorů/EU, výrobců a koncových spotřebitelů či prosumerů (tj. výrobce + spotřebitel). Tak zásadní změna ve sdílení dat a procesů, jako je blockchain, bude možná pouze za předpokladu, že skupina silných účastníků trhu nebo slabých, ale regulatorně chráněných (koncoví účastníci) bude vidět v zavedení blockchainu na evropském trhu jeden z následujících přínosů:
<ul>
<li>Významný finanční přínos (zisk či úspory) – snížení burzovních poplatků pro obchodníky, minimalizace nákladů na IT atd.</li>
<li>Zásadní změna na energetickém trhu, jen složitě zvládnutelná současnými technologiemi – Smart Grids, Smart City, elektromobilita atd.</li>
<li>Změna paradigmat trhu – real-time obchodování koncových zákazníků atd.</li>
<li>Politicky motivované zadání – zvýšení transparentnosti trhu, kontrola manipulace, zvýšení objemu obnovitelných zdrojů, elektromobilita atd.</li>
<li>Usnadnění mezinárodní spolupráce – sdílení společných dat a výpočtů několika národních subjektů bez dominance jednoho z nich.</li>
</ul>
Bohužel je nutné konstatovat, že motivace v současné energetice není velká, obzvláště v tak rozvinutém a přeregulovaném trhu, jakým je Evropa. Aktuální situace na evropském trhu vyhovuje většině účastníků a nejsou zřejmé žádné zásadní problémy/otázky, které by šlo inovativně vyřešit pomocí blockchainu. V současné Evropě vidíme spíše protekcionistické tendence a zvyšování nároků na ochranu údajů. Obzvláště evropské nařízení na ochranu dat GDPR jde naprosto proti smyslu blockchainu (v případě zpracování osobních údajů), např. právo na zapomnění nebo anonymizace jsou v blockchainu jen těžko implementovatelné.
Současné pilotní projekty v energetice využívají blockchain především ve formě Private Blockchainu, tzn. distribuované, více či méně otevřené databáze dat. I to samo o sobě je velkým přínosem, přihlédneme-li k robustnosti a spolehlivosti řešení. Ale přesto to není plné využití potenciálu blockchainu.
<h2>Energetické pilotní projekty s využitím blockchainu</h2>
<h3>Households P2P Trading</h3>
Jednou z možností využití blockchainu je změna paradigmatu současné energetiky zapojením koncových zákazníků (spotřebitelů a prosumerů) do obchodování s elektřinou. Proč bych si pro nabití svého elektromobilu nemohl koupit elektřinu od souseda z jeho přebytků z fotovoltaických panelů? Proč bych nemohl elektřinu z mých panelů během dovolené prodat/poslat dceři do vedlejší vesnice? Pokud připustíme tento (lokální) trh s elektřinou, otevírají se obrovské možnosti.
Jako příklad těchto lokálních trhů zmiňme dva pilotní projekty newyorské firmy LO3 Energy a jejich blockchain produktu EXERGY: The Brooklyn Microgrid (USA) a Allgau Microgrid Project (Německo).
Uživatelé mají v rámci brooklynského mikrogridu přístup na lokální trh, kde mohou obchodovat s elektřinou vyrobenou a spotřebovanou v sousedství. Zdrojem jsou hlavně přebytky z fotovoltaických panelů umístěných na střechách brooklynských domů. Kromě běžné spotřeby domácností jsou významným spotřebitelem i (domácí/veřejné) nabíjecí stanice pro elektromobily. Vznikla tak lokální komunitní síť, která snižuje svoji závislost na přenosu energie vyrobené často ve velmi vzdálených místech a která je schopna lépe spolupracovat v případě živelných katastrof, kdy je mikrogrid odpojen od přenosové soustavy. Velkou motivací uživatelů jsou i ekologicko-sociální aspekty, neboť spotřebovávají elektřinu z lokálních obnovitelných zdrojů. Vše se samozřejmě děje především autonomně a automatizovaně a uživatelé mohou svůj systém ovládat přes mobilní aplikaci. Provozovatel sítě (v našich poměrech by to byl spíše obchodník, případně agregátor) získal na oplátku přístup k online datům uživatelů (tzv. Smart Metering), která mu pomáhají v řízení a balancování soustavy. Provozovatel sítě může dále pomocí cenových nabídek využívat lokální trh k optimalizaci zátěže (v podstatě se jedná o podpůrné služby v rámci mikrogridu poskytované koncovými spotřebiteli/prosumery a trhu s regulační energií).
Privátní blockchain v tomto případě slouží pro evidenci obchodů mezi jednotlivými účastníky trhu v daném čase.
Společnost LO3 Energy se dále spojila s německým lokálním výrobcem elektřiny Allgauer Uberlandwerk a v oblasti Allgau (Německo) spustila obdobný pilotní projekt Allgau microgrid. Microgrid je v tomto případě virtuální v rámci dané distribuční oblasti.
Protože tyto projekty jsou decentralizované, založené na blockchainu a je využívána zejména energie z obnovitelných zdrojů, naplňují tak trendy současné energetiky: decentralizace, digitalizace a dekarbonizace.
Především z technických důvodů se tyto pilotní projekty odehrávají v lokálním měřítku, na úrovni mikrogridů. V budoucnosti však lze předpokládat zapojení i větších celků. Zde je samozřejmě zapotřebí vyřešit distribuční a případně tranzitní omezení a náklady.
Svou vizi tímto směrem také naznačil Michael Merz ve své vizi Energetika 2030 . Proč bych si nemohl pro nabití svého auta v Praze koupit přebytek energie z fotovoltaických panelů od farmáře z Itálie, pokud jeho elektřina bude po započtení všech tranzitních poplatků levnější než od místního výrobce? Pokud se tak jednou stane, je blockchain ideální technologií.
<h3>Wholesale P2P Trading</h3>
Další prověřovanou oblastí využití blockchainu je P2P obchodování na velkoobchodním trhu bez institucionálního prostředníka (burz, brokerů…). Cílem je snížit náklady za přístup na trh a transakční poplatky, odstranit vstupní bariéry pro menší obchodníky a zjednodušit obchodování s nestandardními produkty.
Lídrem v této oblasti je projekt Enerchain , který vyvíjí německý B2B integrátor Ponton ve spolupráci s cca 40 předními německými energetickými společnostmi. Enerchain umožňuje obchodníkům anonymně posílat požadavky do blockchainového decentralizované tržiště, kde k nim mají přístup jiní obchodníci. Systém umožňuje obchodníkům anonymně se přihlásit, poslat, zobchodovat, ověřit a potvrdit P2P obchod. Systém je ve fázi pilotu, v září 2018 se uskutečnil (světově) první obchod přes blockchain (E.ON, Enel, Neas Energy, Wien Energie).
Jaké jsou další výhody tohoto způsobu obchodování přes blockchain? Odpadne potřeba nominace obchodů, TSO si můžou načíst data přímo z blockchainu. Index agentury můžou získávat data pro statistiky přímo z blockchainu, odpadne potřeba reportování regulátorům, tzn. Acer může číst data pro REMIT.
Významným způsobem se změní i role clearing house. Pro krátkodobé obchody realizované v energetických kryptoměnách nebudou již potřeba. Jejich role bude ale stále v zajištění financování dlouhodobých obchodů, pro obchody ve fiat měnách, převody fiat a kryptoměn apod.
<h3>Zelené, bílé a další certifikáty</h3>
Jednou z důležitých vlastností veřejných blockchainů je jejich neměnnost, neboli co je zaznamenáno, jako by bylo vytesáno do kamene. Této vlastnosti lze využít pro uchovávání a ověřování certifikátů všeho druhu (kvality, školení, vzdělání…). V energetice se proto nabízí využití k evidenci certifikátů původu nebo například licencí udělovaných regulačními autoritami. 
V této oblasti vzniká ve Francii za spolupráce Engie a Air Products pilotní projekt pro evidenci Zelených certifikátů. Engie výrobu ze svých vybraných větrných elektráren a hydroelektráren propojí se spotřebou průmyslové výroby společnosti Air Products. Projekt bude sloužit jednak pro evidenci původu, jednak pro zvýšení sociální zodpovědnosti zákazníků společnosti Air Products
<h3>Elektromobilita</h3>
Další oblastí využití je elektromobilita, kde by nepochybně blockchain mohl mít přidanou hodnotu v oblasti úhrady plateb za nabíjení.
Společnost Innogy ve spolupráci s německým startupem zaměřujícím se na IoT a blockchain Slock.it vyvíjí jednoduchý a nekomplikovaný platební systém (založený na Ethereum Smart Contract), který umožňuje zarezervovat si nabíjecí stanici, nabít auto a zaplatit pomocí speciální virtuální měny. Uživatel si musí nejdříve zaregistrovat auto a vyměnit běžnou měnu za speciální virtuální měnu (navázanou na euro). Systém je ve fázi pilotu a je do něj zapojeno cca 100 nabíjecích stanic. Blockchain je využit hlavně jako jednotný a důvěryhodný platební kanál a systém pro evidenci plateb. Systém bude možné v budoucnu využít například i pro Machine2Machine platby, tzn. platby mezi autem a nabíjecí stanicí.
Tyto společnosti dále vyvíjí systém Share&amp;Charge, což je takové AirBnB pro domácí nabíjecí stanice. Projekt umožňuje jednoduše propojit vlastníky nabíjecích stanic převážně z řad domácností s majiteli elektromobilů. Majitel stanice si nastaví vlastní tarif a časy dostupnosti, majitelé aut si najdou dostupné stanice ve svém okolí, zjistí si cenu a dojedou si nabít auto. Rezervace a veškeré platby jsou zabezpečeny pomocí blockchainu, ovládání je pomocí mobilní aplikace. Aktuálně je v Německu do projektu zapojených cca 1 500 nabíjecích stanic.
<h3>Sociální projekty</h3>
Další zajímavou skupinou jsou „sociální“ projekty. Nejznámějším je asi The Sun Exchange, který umožňuje koupit si (dotovat) solární panel například v Africe, pronajmout ho například místní škole a získávat peníze za provoz a výrobu elektřiny. Celé zprostředkování pronájmu je zabezpečeno pomocí blockchain.
Dalším sociálním projektem je USIZO, kdy chudá africká škola má chytrý měřicí přístroj napojený přímo na blockchain a kdokoliv na světě může posílat kryptoměny přímo do tohoto chytrého přístroje a tím dotovat chod školy.
V obou případech využití kryptoměn usnadňuje a zrychluje transfer financí do/z Afriky, který je jinak problematický a zdlouhavý. Navíc projekty využívají důvěru, které se blockchain těší, na zvýšení vlastní důvěryhodnosti.
<h2>Závěr</h2>
V současné době jsme svědky vzájemného oťukávání blockchain technologie a energetiky a bude zajímavé sledovat, jestli se podaří pomocí této evoluční technologie posunout digitalizaci energetiky na další úroveň.
Největšími překážkami jsou velký konservatismus a velká setrvačnost energetiky, která pramení z podstaty provozování společensky a životně kritické infrastruktury. Dále velmi regulované, až přeregulované prostředí svázané národními i evropskými předpisy. A v neposlední řadě velmi úzké spojení energetického trhu s reálným světem, tj. skutečnou výrobou, přenosem a spotřebou. Na rozdíl od bankovnictví, kde se podařilo kryptoměnám vytvořit zcela paralelní finanční svět mimo obdobně přeregulovaný bankovní trh.
[sexy_author_bio]

Technologie

Využití blockchain technologie v energetice

Investiční skupina Brookstone Partners z New Yorku oznámila, že začíná shánět finance pro výstavbu první etapy 900MW větrného parku v Maroku. Ten chtějí použít pro napájení datového centra a pro těžbu kryptoměn.
Společnost by<a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-07-27/bitcoin-mining-private-equity-build-wind-farm-in-morocco"> ráda postavila na jihu Maroka</a> velký větrný park, který má napájet přilehlé datové centrum. Výnosy z těžby kryptoměn mají pokrýt náklady na výstavbu a provoz.
Obnovitelné zdroje se stávají poslední dobou oblíbeným prostředkem pro těžbu kryptoměn, protože ve světě narůstá cena silové elektřiny a OZE mají nízké provozní náklady. Provozovatelé tvrdí, že nízké náklady na těžbu jim poskytují konkurenční výhodu a budou moci těžit i při nižších cenách Bitcoinu a dalších virtuálních měn. Ovšem po propadu ceny Bitcointu o 60 % oproti prosincovým cenám bude ekonomický výhled projektu na ceně elektřiny velmi závislý.
<blockquote>
„Máme ekluzivní práva k vybudování větrného parku, ale nemáme kam vyvést elektřinu. Dnes je ovšem možné elektřinu použít pro napájení datového centra a postavit takovýto off-grid projekt.“ Michael Toporek partner v Brookstone.
</blockquote>
Firma plánuje tento rok získat 100 mil. USD, za které plánuje vystavit první etapu projektu s výkonem 36 MW. Kromě technických pochybností okolo projektu se však objevují i otázky právní. Oblast, kde by se měla větrná farma postavit, se nalézá na kraji Sahary a území si nárokuje nejen Maroko, ale také Alžírsko.
<blockquote>
„Větrná farma je intermitentní zdroj a proto velmi pravděpodobně dojde k omezování provozu datového centra. Výnosy z těžby kryptoměn budou tedy velmi nepředvídatelné a volatilní. Není mi jasné, jak chtějí takovýmito výnosy pokrýt 20-30letou investici do infastruktury.&#8220; Itamar Orlandi,  hlavní analytik Bloombergu.
</blockquote>

Elektrárny ve světě

Vznikne na Sahaře větrný park určený pouze pro datacentra a těžbu kryptoměn?

Virtuální měny, jako jsou například bitcoiny, se kvůli nákladům na elektřinu nevyplatí těžit samostatně, například doma. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Pro rentabilnost těžby podle nich proto zájemci o kryptoměny tvoří takzvané pooly, ve kterých se sdružují, a následně mezi sebe rozdělují případné zisky z těžby. Čím dál tím více je ale těžba činností, kterou běžný člověk může dělat pouze pro zábavu, dodali. 
<blockquote>
&#8222;Těžba doma se už ve většině případů nevyplatí. Stejně jako v jiných odvětvích, i zde se těžba stala specializovanou činností, která se vyplatí zejména ve velkém rozsahu, a zejména v zemích s nižší teplotou a levnou elektřinou. U těžby jsou významné úspory z rozsahu. Pokud někdo zkouší těžit doma na osobním počítači, obvykle dokonce prodělává, ale dělá to jen jako koníček,&#8220; uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.
</blockquote>
Analytik Finlordu Boris Tomčiak upozornil, že spotřeba elektřiny při těžbě kryptoměn se liší podle použitého zařízení. Nejvíce se podle něj těží na specializovaných těžebních kartách a pak na tradičních grafických kartách.
<blockquote>
&#8222;Pokud má někdo těžařskou sestavu s jednou výkonnou grafickou kartou, tak za hodinu spotřebuje asi 250 wattů, to znamená, že spotřeba za den je šest kilowatthodin. Při průměrné ceně kolem pěti korun je denní náklad 30 korun, což ročně dává téměř 11.000 korun. Samozřejmě těžaři využívají více karet, takže si na elektřině připlatí ročně nezřídka i více než 30.000 korun,&#8220; dodal Tomčiak.
</blockquote>
Kryptoměnu ve svém služebním bytě těžil loni po dobu tří týdnů například poslanec Pirátské strany Tomáš Vymazal. Těžbou měny Zcash zvýšil energetickou náročnost poslaneckého bytu o 1120 korun.
Kvůli kauze měl letos v květnu poslanecký klub Pirátů mimořádné zasedání, Vymazal se omluvil a už dříve částku Sněmovně zaplatil. Výnos v hodnotě 4434 korun se pak rozhodl věnovat Jídelně Kuchařek bez domova.
<blockquote>
&#8222;Roční spotřeba těžby bitcoinu, nejrozšířenější světové kryptoměny, se odhaduje na 68,81 terawatthodin. Taková spotřeba je tedy srovnatelná s roční spotřebou celé České republiky,&#8220; podotkl analytik společnosti Chytrý Honza Karel Kotoun.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Pro srovnání &#8211; cena za jeden bitcoin na mezinárodních trzích se dnes pohybuje okolo 150.000 korun. To znamená, že při současných cenách elektřiny v Česku není těžba bitcoinu již rentabilní,&#8220; dodal.
</blockquote>
Podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy se energetické náklady na těžbu bitcoinů považují ve světě za velký a stále rostoucí problém.
<blockquote>
&#8222;Nutno však říci, že bitcoinová komunita pracuje na technologickém vylepšení sítě, které by energetickou náročnost redukovalo. Do jisté míry je však energetická náročnost záměrem. Například proto, že se pak až příliš energeticky nákladným, a tudíž nevýnosným, stává také padělaní bitcoinů,&#8220; dodal.
</blockquote>
Konkrétně bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední světová kybernetická měna.
Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky.

Analytici: Bitcoiny se kvůli nákladům na elektřinu nevyplatí těžit samostatně

Australská uhelná elektrárna Redbank byla uvedena do provozu v roce 2001, po 13 letech ovšem došlo k jejímu uzavření. V prvním čtvrtletí příštího roku však může být elektrárna znovu v provozu jako zdroj levné elektřiny nejen pro těžbu kryptoměn. <a href="https://www.businessinsider.com.au/a-hunter-valley-power-station-could-be-brought-back-online-to-provide-cheap-power-for-cryptocurrency-miners-2018-4" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Společnosti Hunter Energy a IOT Group totiž podepsaly dohodu o opětovném zprovoznění elektrárny Redbank</a>.
V Austrálii dlouhodobě panují vysoké ceny elektřiny, které činí energeticky náročnou těžbu kryptoměn na tomto kontinentu ekonomicky neefektivní. Za rok již ale může být Austrálie rájem těžařů. Cílem společnosti IOT Group je totiž vytvořit v areálu elektrárny Redbank centrum pro systémy využívající technologie blockchain. Právě na blokchainu jsou mj. založeny i některé kryptoměny, z nichž nejznámější je Bitcoin.
IOT Group plánuje, že elektřina používaná k provozu výpočetního hardware vyjde v závislosti na denní době na pouhých 0,05 &#8211; 0,08 australských dolarů za kilowatthodinu (0,8 &#8211; 1,3 Kč/kWh). Spotřebovávat takto levnou elektřinu bude možné proto, že vzhledem k umístění centra přímo v areálu elektrárny nebude nutné platit síťové a distribuční poplatky.
<blockquote>
„Procesy související s těžbou kryptoměn vyžadují obrovský výpočetní výkon, jemuž odpovídá také spotřeba energie. Vysoká cena elektřiny je hlavním důvodem, proč se nikdo v Austrálii technologii blockchain výrazněji nevěnuje. Ovšem možnost využívat elektřinu za velkoobchodní ceny může z Austrálie udělat pro těžaře velmi atraktivní zemi,“ shrnuje situaci Sean Neylon výkoný ředitel IOT Group.
</blockquote>
Obnovení provozu 150MW elektrárny bude mít na starosti australská energetická společnost Hunter Energy. Prozatím je v plánu využít pro potřeby výpočetního centra pozemky o rozloze dva hektary, jejichž příkon se odhaduje na 10 až 20 MW. Již nyní existují plány na další rozšiřování projektu, které se tak má stát australskou IT obdobou kalifornského Silicon Valley. Australské &#8222;Blockchain Valley&#8220; se však chce primárně orientovat na datová a výpočetní centra. Kromě využívání uhlí jako hlavního zdroje energie výpočetního centra je také zkoumána možnost <a href="https://www.smh.com.au/business/the-economy/blockchain-to-get-behind-the-grid-in-landmark-australian-deal-20180409-p4z8j3.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">využití solární energie v kombinaci s bateriovými úložišti.</a>
<h2>Bitcoin spotřebuje víc elektřiny než Slovensko</h2>
<a href="https://www.theguardian.com/world/2018/feb/13/how-iceland-became-the-bitcoin-miners-paradise" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Jednou z nejlepších lokalit pro těžbu kryptoměn je ovšem v současnosti Island</a>. Tento ostrovní stát disponuje obnovitelnými zdroji levné elektřiny, kterou produkují geotermální a vodní elektrárny. Díky výhodnému geografickému umístění ostrova na rozhraní Severního moře a Atlantského oceánu jsou navíc na Islandu nižší nároky na chlazení výpočetní techniky ve srovnání s jižněji položenými státy. Podle informací serveru Guardian se má letos zdvojnásobit příkon zařízení využívaných k těžbě kryptoměn na Islandu. Do konce roku by tím pádem narostl příkon islandských těžařů na úctyhodných 100 MW.
<a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/tezba-bitcoinu-spotrebuje-vice-energie-nez-cele-irsko/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podle dat z přelomu roku již příkon sítě související s těžbou nejznámější a nejrozšířenější kryptoměny Bitcoin dosahuje 3,4 GW.</a> Roční spotřeba elektřiny související s těžbou Bitcoinů je pak 30,14 TWh. Bitcoin tak dokonce o několik setin předčí spotřebu elektřiny zaznamenanou v roce 2016 na Slovensku. I přes více než 50% propad hodnoty Bitcoinu je i při aktuální ceně Bitcoinu přesahující 9 500 USD těžba stále lákavá. Vzhledem k rostoucí výpočetní náročnosti těžby tak lze očekávat za předpokladu, že nedojde k zhroucení jeho ceny, pokračující růst spotřeby elektřiny související s těžbou těžbou této kryptoměny.

Energetika v zahraničí

V Austrálii vzniká "Blockchain Valley", ožije díky němu odstavená uhelná elektrárna Redbank

Síť těžařů Bitcoinu spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko. Provoz sítě, které mnozí předpovídají ohromný rozvoj, již dnes spotřebovává více elektřiny než 19 evropských států. Pokud bude hodnota této kryptoměny dále růst, dá  se očekávat, že poroste i zájem těžařů a tím pádem i spotřeba elektřiny spojená s provozem sítě. Při srovnání s energetickou náročností jiných platebních systémů působí Bitcoin jako ohromný &#8222;žrout&#8220; elektřiny.
Podle odhadů portálu <a class="u-underline" href="https://digiconomist.net/bitcoin-energy-consumption">Digiconomist</a> je roční spotřeba celé bitcoinové sítě rovna 30,14 TWh. Taková hodnota převyšuje spotřebu 19 zemí Evropy a ze zemí EU se tato spotřeba nejvíce blíží Slovensku (viz <a href="http://oenergetice.cz/statistiky/">Statistiky</a>).  Průměrný příkon bitcoinové sítě činí ohromných 3,4 GW. Pro představu jde o 1,7 násobek instalovaného výkonu <a href="http://oenergetice.cz/?s=temel%C3%ADn">JE Temelín</a>, nebo více jak pětinásobek instalovaného výkonu největší větrné farmy v Evropě (<a href="http://oenergetice.cz/clanky/london-array/">London Array</a> &#8211; 0,63 GW). Průměrná transakce pak spotřebuje okolo 300 kWh. Takové množství elektřiny by bylo dostatečné například na 20,5 měsíců svícení jedné 20W úsporné žárovky (světelný ekvivalent klasické 100W žárovky).
<figure id="attachment_45445" style="width: 962px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-45445 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Spotreba-energie-na-tezbu-Bitcoinu-a-srovnani-s-nekterymi-zememi.-Zdroj-BitcoinEnergyConsumption.com_.png" alt="Spotřeba energie na těžbu Bitcoinu a srovnání s některými zeměmi. Zdroj BitcoinEnergyConsumption.com" width="962" height="418" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie na těžbu Bitcoinu a srovnání s některými zeměmi. Zdroj BitcoinEnergyConsumption.com</figcaption></figure>
<h2>Decentralizace je energeticky náročná</h2>
Tato ohromná spotřeba elektřiny je způsobena systémem fungování samotné kryptoměny a pojí se k systému ochrany proti podvodům. Bez existence centralizované autority, která by potvrzovala transakce, využívá Bitcoin tzv &#8222;těžaře&#8220;. Ti pomocí specializovaných počítačů řeší náročné výpočetní problémy pro ověření transakcí. Za provedení těchto výpočtů je těžař následně odměněn určitým množstvím bitcoinů.
Vzhledem k tomu, že cena Bitcoinu vůči k jiným měnám narůstá, narůstá tak i hodnota odměny pro těžaře. To samozřejmě motivuje stále více těžařů zapojovat se do fungování sítě. Avšak vzhledem k tomu, že cena Bitcoinu nemusí s počtem transakcí vždy adekvátně růst, může měna díky rozdílům v rychlostech růstu využívat značné množství energie za ověřování transakcí. Především pak v obdobích s vysokými cenami Bitcoinu vůči jiným (tradičním) měnám.
<figure id="attachment_45444" style="width: 964px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-45444 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Energeticka-spotreba-vuci-nekterym-zemim.-Zdroj-BitcoinEnergyConsumption.com_.png" alt="Energetická spotřeba vůči některým zemím. Zdroj BitcoinEnergyConsumption.com" width="964" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Energetická spotřeba vůči spotřebě vybraných zemí. Zdroj: BitcoinEnergyConsumption.com</figcaption></figure>
<h2>Ve srovnání s ostatními Bitcoin neobstojí</h2>
Jiné digitální platební systémy spotřebovávají podstatně méně elektřiny. Přesné hodnoty sice není jednoduché určit, ale například jedno ze dvou amerických datacenter karetní společnosti Visa <a class="u-underline" href="http://usatoday30.usatoday.com/tech/news/story/2012-03-25/visa-data-center/53774904/1">spotřebovává</a> jen zhruba 2 % elektřiny, kterou vyžaduje Bitcoin. Přes tato datacentra přitom denně projde více než 200 milionů transakcí, kdežto bitcoinová síť jich zatím denně zpracovává méně než 350 tisíc.
<figure id="attachment_45446" style="width: 975px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-45446 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Srovnani-energeticke-narocnosti-Bitcoinu-a-VISA.-Zdroj-BitcoinEnergyConsumption.com_.png" alt="Srovnání energetické náročnosti Bitcoinu a VISA. Zdroj BitcoinEnergyConsumption.com" width="975" height="413" /><figcaption class="wp-caption-text">Srovnání energetické náročnosti Bitcoinu a VISA. Zdroj: BitcoinEnergyConsumption.com</figcaption></figure>
Kurz Bitcoinu vůči Americkému dolaru <a href="https://www.finance.cz/501394-hodnota-bitcoinu-prekonala-10-000-dolaru/">nedávno prolomil</a> magickou hranici 10000 USD/BTC. Jde tak již o třetí výrazný růst této kryptoměny. Předchozí rychlé periody růstu v letech 2013 a 2014 skončily výraznými propady, následovanými opětovným rychlým růstem. Pro Bitcoin je stále běžná vysoká volatilita, ovšem dlouhodobý trend je výrazně rostoucí.