<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-ministers-exclude-nuclear-fossil-gas-from-green-transition-fund/">Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. </a> Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.
Evropská komise chce založit <a href="https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/fond-spravedlive-transformace-nabobtnal-na-40-miliard-eur-kolik-da-eu-ceskym-uhelnym-regionum/">Fond pro spravedlivou transformaci (JTF) o objemu 40 miliard eur</a> (přes 1 bilion korun). 30 miliard eur (zhruba 802,3 miliard korun) má pocházet z fondu obnovy EU po koronaviru a 10 miliard eur (zhruba 267,4 miliard korun) ze zdrojů dlouholetého rozpočtu EU pro období 2021 – 2027.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/fond-spravedlivou-transformaci-ma-zajistit-az-50-miliard-eur-snizeni-emisi-co2/">Cílem JTF</a> má být především minimalizace negativních socioekonomických dopadů na regiony postižené přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku a vytvoření nových pracovních míst. Jedná se o regiony, které jsou v současnosti ekonomicky závislé na fosilních palivech.
<blockquote>„Fond pro spravedlivou transformaci je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu a je nepostradatelný pro její úspěch,“ prohlásil Marko Pavić, chorvatský ministr pro regionální rozvoj a fondy EU a předseda Rady.</blockquote>
Ministři členských zemí EU se ve středu 24. června shodli na částečném vyjednávacím postoji, že se finanční podpora z JTF nebude vztahovat k provozům využívajícím zemní plyn či jadernou energii. Částečného vyjednávacího postoje tak bylo dosaženo i přes námitky osmi zemí z východní Evropy, které minulý měsíc požádaly o zahrnutí projektů zaměřených na zemní plyn, jehož využití by jim odklon od uhlí ulehčilo. Vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec EU pro období 2021-2027 ještě nebyl schválen, finanční zdroje a rozpočtová ustanovení JTF zatím nejsou předmětem částečného vyjednávacího postoje Rady.
<a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8502-2020-REV-1/en/pdf">Stanovisko Rady EU</a> je v souladu se stanoviskem Evropské komise. Je tedy pravděpodobné, že ani zemní plyn, ani jaderná energie nakonec nebudou mít na finanční podporu z transformačního fondu nárok. Finální podoba návrhu bude zhotovena po sérii vyjednávání a dosažení dohody mezi členskými státy, Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Projekty spojené s využitím zemního plynu či jaderné energie si budou moci zažádat o podporu z jiných programů dlouholetého rozpočtu EU či fondů zaměřených na obnovení Evropy po pandemii COVID-19. Podmínkou však bude, aby tyto projekty nijak neznemožňovaly zemím EU splnit své klimatické cíle.

Evropská Unie

Transformační fond EU nebude financovat jadernou energetiku ani zemní plyn, shodli se ministři EU

Rada Evropské unie ve čtvrtek potvrdila ambiciózní cíle pro nízkoemisní veřejnou dopravu a užitková vozidla. Členské země EU tak budou nuceny využívat více alternativně poháněných autobusů, lehkých užitkových vozidel a nákladních automobilů, včetně vozidel na elektřinu, vodík a LNG.
Rada EU ve čtvrtek přijala závazné cíle pro podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi při zadávání veřejných zakázek v členských zemích EU. Pravidla jsou součástí širšího úsilí EU o snížení emisí z dopravy a odklonu od využívání fosilních paliv. Stanovují závazné cíle při zadávání veřejných zakázek na vnitrostátní úrovni pro nízkoemisní osobní užitkové automobily, dodávky, nákladní vozidla a autobusy.
<blockquote>„Nová pravidla zvýší tržní jistotu, podnítí inovace a podpoří globální konkurenceschopnost evropského průmyslu. Čistá vozidla budou hrát klíčovou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů a emisí látek znečišťujících ovzduší, a přispějí tak k tomu, aby EU splnila své závazky vyplývající z Pařížské dohody,“ uvádí tisková zpráva rady EU.</blockquote>
Stanoveny jsou závazné cíle pro období do roku 2025 a do roku 2030. Cíle jsou pro každou zemi stanoveny v závislosti na počtu obyvatel a HDP a pohybují se mezi 24 % a 45 % v roce 2025 a 33 % a 65 % v roce 2030. Původní návrhy Evropské komise z listopadu 2017 byly ještě o něco ambicióznější, když stanovovaly rozpětí 29-50 % do roku 2025 a 43-75 % do roku 2030.
Znění zároveň stanovuje dílčí cíle pro autobusy s nulovými emisemi, například v Německu a ve Švédsku by měla do roku 2025 téměř čtvrtina nových veřejných autobusů mít nulové emise, v ČR pětina.
<blockquote>„V sázce je mnoho: vzduch, který dýcháme, změna klimatu a konkurenceschopnost našeho průmyslu. Podpora čistých vozidel při zadávání veřejných zakázek je jednou z mnoha politických iniciativ, které by nás měly dovést k našemu cíli: stát se světovým lídrem v dekarbonizaci,“ uvedl Răzvan Cuc, rumunský ministr dopravy a předseda Rady EU.</blockquote>
Cíle pro nová nízkouhlíková vozidla ve veřejném sektoru, jako jsou například nákladní vozy na sběr odpadu, se v roce 2025 pohybují v rozmezí 6-10 % nových nákladních vozidel do roku 2025 a 7-15 % do roku 2030, pro ČR platí cíl 9, resp. 11 %. U nových užitkových automobilů a dodávek se tyto cíle pohybují v rozmezí 17,6-38,5 % podílu vozidel s emisemi nepřesahujícími 50 g CO2/km do roku 2025 a do roku 2030 s nulovými emisemi. Pro ČR je tento cíl stanoven ve výši 29,7 %.
<a href="http://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-57-2019-INIT/cs/pdf">Nová směrnice</a> aktualizuje směrnici EU o čistých vozidlech z roku 2009 a byla schváleny Evropským parlamentem v dubnu. Stane se závaznou 20 dnů po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU, ke kterému by mělo dojít v následujících týdnech.
Vlády jednotlivých států musejí uplatit nová pravidla do dvou let, tedy okolo poloviny roku 2021, a předložit první zprávu o pokroku v této oblasti Evropské komisi do 18. dubna 2026.
Úvodní fotografie: Elektrobus společnosti ebusco provozovaný v Mnichově. Zdroj: MVG

Čistá mobilita

EU stanovila ambiciózní cíle pro nízkoemisní autobusy a užitková vozidla

Nová <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/finland-pledges-carbon-neutrality-on-eve-of-eu-presidency/">finská vláda</a> 4. června uvedla, že země bude cílit na úplné snížení emisí do roku 2035. Tento závazek je obsažen v koaliční dohodě vlády složené z pěti politických stran. 
<h2>Oblast boje proti změně klimatu se ve Finsku stala velkým tématem</h2>
Finsko se tímto cílem zavazuje k tzv. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/svedsko-chce-byt-uhlikove-neutralni-jiz-v-roce-2045/">uhlíkové neutralitě</a>. To znamená, že země bude muset snížit své emise pod hranici, kdy budou finské lesy, mokřady a různé využívané technologie vypouštěné emise schopny úplně pohltit. <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/norsko-zaznamenalo-rekordni-spotrebu-elektricke-energie-hlavnim-tahounem-jsou-domacnosti/">Norsko</a> chce stejného cíle dosáhnout již do roku 2030. Finsko ovšem prohlásilo, že na rozdíl od svého souseda se nebude spoléhat na nákup mezinárodních uhlíkových kreditů / emisních povolenek.
V současnosti Finsko cílí na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045. Nový ambicióznější cíl by tedy bylo nutné zahrnout do Klimatického zákona. Finská vláda se rovněž nechala slyšet, že by do zákona chtěla vepsat cíl být uhlíkově negativní nejpozději do roku 2050.
<h2>Finské předsednictví by mohlo pomoci dokončení klimatického plánu EU do 2050</h2>
Od července 2019 bude Finsko předsedat Radě EU, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/juncker-nutne-aktivne-se-venovat-cilum-rok-2030-nesoustredit-se-jen-cile-rok-2050/">klimatický plán</a> do roku 2050, předložený v listopadu 2018 Evropskou komisí, stále není dokončen a Rada EU momentálně dojednává detaily o tom, jak by uhlíkové neutrality <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nove-slozeni-evropskeho-parlamentu-napovida-jaka-bude-budoucnost-klimaticko-energetickych-politik-eu/">EU</a> do 2050 bylo dosaženo.
Pokud zohledníme novou finskou vládu a její přísliby v této oblasti, tak lze očekávat, že se plán stane jednou z priorit finského předsednictví a <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/uhli-ma-ve-finsku-nahradit-biomasa-navzdory-obrim-lesum-zeme-chce-dovazet/">Finsko</a> se bude snažit o jeho dokončení.
Je ovšem důležité zdůraznit, že je v tomto ohledu nutné mnohé vyřešit. Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že „debata neprobíhá o tom zda, ale jak můžeme tohoto cíle dosáhnout“.

Finsko chce být do roku 2035 uhlíkově neutrální

Pravidla upravující trh Evropské unie s plynem se v budoucnu budou vztahovat také na plynovody do třetích zemí a z nich. Novou podobu pravidel dnes přijala Rada EU a uzavřela tak celý legislativní proces. 
Cílem změn v příslušné směrnici, s nimiž přišla Evropská komise v roce 2017, je zajistit, aby se pravidla upravující vnitřní trh EU se zemním plynem vztahovala na plynovody mezi členskými státy a třetími zeměmi, a to až na hranici území členského státu a jeho teritoriálních vod.
Jak nedávno upozornil český europoslanec Luděk Niedermayer, v praxi tak například nový plynovod Nord Stream 2 po dně Baltského moře bude muset provozovat jiná společnost než ruský gigant Gazprom.
Dnešní přijetí Radou je posledním krokem legislativního procesu. Pravidla začnou platit 20 dní po zveřejnění v oficiálním věstníku EU, přičemž země budou mít devět měsíců na příslušné změny ve vlastních národních pravidlech.
Evropská unie v současnosti importuje více než 70 procent své spotřeby <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemního plynu</a>, především z Norska, Alžírska a hlavně z Ruské federace. S úpravou pravidel přišla Evropská komise ve snaze zajistit větší právní jistotu pro dodavatele i spotřebitele a zvýšit bezpečnost dodávek.
Podle nových pravidel bude Evropská komise oprávněna zmocnit členský stát, kde by měl plynovod vstupovat na unijní území, k zahájení rozhovorů o dodávkách plynu, pokud by to podle ní nebylo v konfliktu s právem EU nebo nepředstavovalo hrozbu pro hospodářskou soutěž nebo bezpečnost dodávek.
Před udělením výjimky bude komise muset věc konzultovat s ostatními státy unie. Jinak budou dohody o nových <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/plynarenstvi-v-cr-dodavka-plynu-zakladni-statistiky/">plynovodech</a> ze zemí mimo EU zcela v evropské kompetenci.

Rada EU schválila změny pravidel na trhu s plynem

Členské země Evropské unie dnes večer našly shodu na směrnici o podpoře elektrické <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>energie z obnovitelných zdrojů</a>. V tiskové zprávě to uvedla Rada EU. Celoevropský závazný cíl mít v roce 2030 nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů zůstal po mnohahodinovém jednání beze změny, v dopravě je tento cíl na hodnotě 14 procent s tím, že tři procenta mají být pokročilá biopaliva. 
 Pozice členským státům umožňuje začít vyjednávat s Evropským parlamentem o konečném znění směrnice. Europarlament přitom už v říjnu oznámil, že základní cíl by podle jeho názoru měl být na úrovni 35 procent. 
<figure id="attachement_29125" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Solarni-panely-725x543.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Solarni-panely-725x543.jpg" alt="Solární panely" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Součástí dohody je i cíl jednoho procenta pokročilých biopaliv v dopravě v roce 2025, který je &#8222;na trase&#8220; k oněm kýženým třem procentům o pět let později. Návrh podporuje elektrická auta i železniční dopravu, uvedla Rada EU. 
 Jistotu investorům by mělo znamenat pokračování stávajícího sedmiprocentního stropu na biopaliva první generace. Pokud se členský stát rozhodne pro nižší hranici, bude si moci snížit celkový cíl pro obnovitelné zdroje v dopravě. 
 Směrnice také vyjasňuje pravidla týkající se <a href='http://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-producenti-co2-na-svete/'>emisí skleníkových plynů</a>, která souvisí s biopalivy či biomasou.