EP odsouhlasil snižování emisí v průmyslu, na řadě jsou členské státy

V úterý 21. listopadu odhlasoval Evropský parlament novou podobu Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi, který nyní zahrnuje celkem 17 technologií, včetně jaderné energie.  Teď bude Akt putovat do Rady Evropské unie, kde budou o jeho finální podobě rokovat ministři členských států. Je pravděpodobné, že konečný seznam technologií obsažených v Aktu se sníží oproti aktuálnímu stavu.

Zákonodárci EU v čele s konzervativní Evropskou lidovou stranou (EPP), liberální skupinou Renew a Socialisty a demokraty (S&D) přijali svůj postoj s 376 hlasy pro, 139 proti a 116 se zdrželo hlasování.

Návrh EU na Net-Zero Industry Act (NZIA), jehož cílem je do roku 2030 dosáhnout 40% roční produkce technologií s nulovou spotřebou a získat 25% podíl na celosvětovém trhu, byl původně předložen v březnu. Nyní bude začátkem prosince předán členským státům EU v Radě ministrů, kteří by se měli shodnout na jeho finální podobě.

Od svého předložení Evropskou komisí v březnu tohoto roku byl text několikrát rozsáhle revidován. Původně zahrnoval pouze 10 technologií  a obsahoval dva samostatné seznamy priorit, přičemž první byl považován za „strategický“ a druhý sloužil pouze jako doplňující. Během říjnového hlasování však parlamentní výbor pro průmysl (ITRE) opustil myšlenku dvojitého seznamu a připustil možnost zahrnutí jaderné energetiky, včetně budoucích technologií, jako jsou malé modulární reaktory, a tradičních reaktorů, které byly původně vyloučeny.

Mezi 17 technologií, na které se vztahuje text Parlamentu, patří obnovitelná energie (větrná a solární), jaderná energie (štěpení, fúze, palivový cyklus), skladování energie, zachycování, přeprava, vstřikování, skladování a používání oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného, vodík (doprava, elektrolyzéry, palivové články, pohonné a výrobní a tankovací infrastruktury), alternativní paliva, biometan, dobíjení elektromobilů, tepelná čerpadla, energetická účinnost, distribuce tepelné energie a elektrické sítě, termonukleární fúze, elektrifikace a vysoce účinné průmyslové procesy pro energeticky a uhlíkově náročná průmyslová odvětví, výroba biomateriálů a recyklace.

Právo na vlastní energetický mix?

Vzhledem k tomu, že již před hlasováním někteří europoslanci zpochybňovali potřebu otevřít pole tolika technologiím, je pravděpodobné, že Akt se setká s nevůlí určitých členských států.

První jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí jsou naplánována na prosinec. Pokud se však v rámci trialogu nepodaří do konce ledna najít schůdné stanovisko, jednání se pravděpodobně kvůli nadcházejícím evropským volbám posune až na červen 2024.

„Existuje riziko, že Rada přijde s požadavkem na mnohem užší seznam,“ poznamenal  Christophe Grudler, řečník k textu jménem centristické skupiny Renew.

Mezi sporné technologie patří nejspíše recyklace biomateriálů a také jaderné technologie.  Například „postoj Rakouska k jaderné energii zůstává nezměněn,“ sdělil pro Euractiv.com diplomat EU a naznačil, že se ji Vídeň pokusí vyloučit z NZIA.

I některé ekologické skupiny podporují myšlenku restriktivnějšího seznamu, který by nezahrnoval  jadernou energii a technologie zachycování a ukládání uhlíku, protože je považují  za příliš nejisté.