Co je třeba udělat, aby se výpadek podobný tomu pátečnímu neopakoval? Vladimír Kroc se zeptá odborníka na přenosové sítě, ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V jakém stavu je naše přenosová soustava, když velká část republiky včetně hlavního města může nečekaně zůstat bez proudu?

Rozhovor

Pavel Tomek (SUAS GROUP): Odchod od uhlí je nevyhnutelný krok, ale představuje složitý proces

René Neděla (MPO): Výzvy spojené s odchodem od uhlí v ČR si plně uvědomujeme

Nekalé praktiky dodavatelů z energetické krize již vymizely, uvádí radní ERÚ Zemanová

Leancat vyváží unikátní vodíková zařízení. Nepodbízíme se cenou, říká šéf firmy

Vladimír Wagner: Na malé modulární reaktory nemá cenu čekat. Nové bloky v Dukovanech a Temelíně potřebujeme co nejdříve

Dan Jiránek: Máme robustní energetické sítě. Neunesou ale všechno

Podnikatel Dalibor Dědek: Zřizujeme v Jablonci vodíkové hospodářství

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (4/4)

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (3/4)

Názor: oEnergetice.cz

Anketa: Jaký je optimální zdrojový mix ČR a patří do něj jádro? (2/4)

ad autor 
Článok síce pôsobí realistickejšie než niektoré iné „OZE PR“, ale aj tu treba vidieť pár podstatných faktov, ktoré sa zámerne obchádzajú:
Argument o pracovných miestach je typické politické PR — väčšina „solárnych“ pracovných miest vzniká pri výstavbe, teda ide o krátkodobé pozície (a hlavne montážnici, elektrikári, logistika). Samotná prevádzka FVE vyžaduje minimum personálu. Ak by sa merala efektivita „pracovné miesto na vyrobenú MWh“, OZE by vychádzali veľmi zle. Viac pracovných miest ≠ lepšia ekonomika.
Hlavný problém je, že stabilné zdroje (jadro, plyn) budú tlačené do roly „doplnkových“ zdrojov, čo je technicky aj ekonomicky riskantné. Tieto zdroje nie sú stavané na neustále cyklovanie, čo vedie k rýchlejšiemu opotrebovaniu a zvyšovaniu nákladov — a zároveň sa tak deformuje cena elektriny.
Offshore veterné parky majú síce vyšší kapacitný faktor (okolo 50 %), no stále sú to fluktuujúce zdroje, ktoré vyžadujú zálohovanie a obrovské investície do siete a údržby.
Stručne: UK plán je (trochu) menej ideologický než v Nemecku, ale riziká fluktuácie, nákladov a dopadu na stabilné zdroje sa v článku opäť podceňujú.

Spojené království představilo ambiciózní plán pro masivní rozvoj solární energie

Celkom uletený nápad zelených aktivistov  pre ktorých je fyzika sprosté slovo - toto je skôr politicko-propagačný text (v zelenom) než realistická analýza. Treba totiž rozlišovať medzi geotermálnou energiou na Islande a v iných regiónoch s prirodzene dostupnými horúcimi prameňmi (kde je to naozaj lacný a stabilný zdroj) a medzi hlbinnými geotermálnymi vrtmi v strednej Európe, ktoré sú úplne iný prípad.
V Nemecku:
Geotermálne vrty si vyžadujú investície v desiatkach až stovkách miliónov eur, pričom často čelí technickým problémom (upchávanie, korózia, pokles teploty).
Prevádzková životnosť je neistá a ekonomika takýchto projektov veľmi riziková.
Reálne využiteľných lokalít je veľmi málo, a to hlavne v južnom Bavorsku a Porýní.
Ďalší problém je centrálne zásobovanie teplom (CZT):
Funguje tam, kde je veľký a lacný zdroj tepla (napríklad jadrová elektráreň, ZEVO alebo odpadové teplo z priemyslu).
Ak sa CZT postaví na drahom geotermálnom zdroji, výsledné náklady na teplo pre domácnosti budú veľmi vysoké.
Zrýchlený rozvoj geotermálnej energie v nemeckých podmienkach môže byť možný len za masívnych štátnych dotácií a regulácií, nie ako prirodzene ekonomické riešenie. Tváriť sa, že ide o „lacný zelený zdroj pre všetkých“, je preto veľmi zavádzajúce.

Zelené teplo jako veřejný zájem: Německo chce zrychlit rozvoj využití OZE v teplárenství

a ešte doplnok - článok balansuje na okraji demagógie - 
Článok selektívne hovorí o „oživení aukcií“ a „poklese cien“, no:
Úplne ignoruje, že repowering nie je skutočný rast nových kapacít.
Vynecháva celkový obraz o podpore, ktorá sa končí pre veľkú časť existujúcich turbín.
Nepoukazuje na to, že bez repoweringu by aukcie opäť boli „poloprázdne“, ako predtým.
Záver: Je to typický „success story framing“ — teda „úspech“, ktorý v skutočnosti nie je až taký úspech, ako sa tvári.

Zájem o poslední německou aukci pro vítr byl silný, ceny opět mírně klesly

ad Jakub Malý (autor článku)
Tak a mame tu ukážkový príklad zelenej demagógie 
- Vytrhávanie z kontextu - Áno, počas poludnia solárna výroba výrazne pomáha (čo je fakt).Zároveň však úplne vynecháva: Extrémne náklady a komplikácie v rannej a večernej špičke. Fakt, že väčšina zálohovania, akumulácie a prepojení sa „nevidí“ vo výsledných cenách na trhu, ale v iných nákladoch. Rolu zahraničných dovozov, ktoré sú kľúčové pre Nemecko v špičkách.
Záver: Čitateľovi podsúva ilúziu, že FVE „zachraňuje“ sieť, čo je "fakt" len v jednej časti dňa. (a aj to len vďaka umelej preferencii a sekundárnym nákladom na riadenie siete)
- Falošné príčinné súvislosti - Tvrdí, že vysoké ceny spôsobujú francúzske JE.
Realita: Výpadky jadrových elektrární vo Francúzsku počas horúčav majú lokálny dopad a nie sú hlavnou príčinou regionálnych cenových špičiek. Hlavným dôvodom vysokých cien je štrukturálna závislosť Nemecka na OZE a plyne + potreba dovozov. Obviňovanie jadra slúži ako „odklon pozornosti“ od skutočného problému.
Záver: Účelová manipulácia — zamieňa príčinu a následok.
- Vytváranie „pozitívneho mýtu“ o FVE bez ukázania celej bilancie:
Píše o „rekordnej výrobe FVE“ bez ukázania: Koľko z tejto výroby sa predalo za záporné ceny alebo muselo byť obmedzené. Aké boli náklady na redispečing a náhradné kapacity. Že časť „lacnej“ energie sa exportovala (často „nasilu“).
Záver: Nehovorí sa o nákladoch ani o celkovom dopade, iba o „pozitívnych“ číslach.
- Zavádzajúce vývody zo správy Ember: Správa Ember je "relatívne vyvážená", no článok z nej: Vyberá len tie časti, ktoré sa dajú „ohýbať“ v prospech FVE. Úplne ignoruje zmienky o potrebnej flexibilite a investíciách, ktoré správa obsahuje. 
Záver: Typická „cielená selekcia faktov“ bez ukázania celého obrazu.

=&gt; demagógia – typický príklad „polopravdy s marketingovým cieľom“.

Vlna veder jako výzva pro evropskou energetiku

Dívejte se do světa, nebuďte EUstředný, EU je jen malinká část světa, necelá půl miliarda z téměř 8 miliard. Bezvýznamná z hlediska: Uhlí ano či ne. Těch 7,5 miliardy lidí potřebuje levnou energii, ty nezastavíte.
Věřte na vítězství technického pokroku, opakuji: Co takhle nechat zvítězit technický pokrok přirozenou cestou=nejnižší cenou a nejvyšším užítkem (čistou, bezodpadovou výrobou).

Těžba hnědého uhlí v dole Bílina skončí v roce 2033, potvrdil Český báňský úřad

Seniorní inženýr stavebních projektů SMR

SPECIALISTA/SPECIALISTKA SMART ZAŘÍZENÍ

SPECIALISTA/SPECIALISTKA KONCEPCE MĚŘENÍ

Specialista územního plánování

Rozvoj solární energetiky v Česku v prvním pololetí znatelně zpomalil. Proč se neinstaluje zejména na rodinné domy více fotovoltaických panelů? „Velké solární parky se skoro vůbec nestaví kvůli problémům s povolovacími procesy,“ přibližuje jeden

Krčmář: Výstavbu solárů v Česku brzdí byrokracie, levná elektřina i nižší dotace

Přesně před týdnem po poledni zažívala část Česka první minuty vydatné „ochutnávky“, jak v praxi vypadá blackout. Co o rozsáhlém výpadku proudu, který postihl zejména části Prahy, víme po sedmi dnech?

Jeden drát a vypnutá elektrárna. Týden po blackoutu za něj stále „nikdo nemůže“

Za emise uhlíku mají do dvou let platit všichni. Nejen elektrárny a průmysl, ale i majitelé aut a plynových kotlů. Fialova vláda marně zkoušela ze směrnice vycouvat. Dosáhla jen dílčích ústupků, aby zdražení bylo mírné.

Když zaplatíme, ať to není moc. Co doopravdy přinese uhlíková daň za benzin

Andrej Babiš zveřejnil šestiminutové video, ve kterém ostře kritizuje vládu a společnost ČEPS za „blackout“. Video má ohromný dosah díky šíření přes sociální sítě. Statisíce lidí se dozvěděli, že za výpadek může "zelené šílenstvíR

Český blackout a divadlo Andreje Babiše: Když fakta nepříjemně překážejí

Ministerstvo životního prostředí a polostátní skupina ČEZ se dohodly na ukončení těžby hnědého uhlí v severočeském dole Bílina. Původní termín ukončení těžby byl rok 2035, nyní se termín zkrátil na rok 2033.