Pohyb způsobený těžbou v Turówě bude Liberecký kraj sledovat v 18 budovách

Liberecký kraj bude sledovat pohyb v budovách způsobený těžbou v polském hnědouhelném dole Turów u hranic s Českem. Čidla pro dálkový monitoring, který by měl trvat nejméně deset let, budou zatím instalována v 18 budovách v Hrádku nad Nisou a Heřmanicích, pět je veřejných budov a zbylé jsou soukromé. Zakázka počítá s možností osadit sklonoměry ještě dalších deset míst, kraj za měřicí přístroje a sledování zaplatí za deset let 1,9 milionu korun, řekl dnes novinářům náměstek hejtmana Jiří Klápště (Spolu).

Projekt má ukázat, jak těžba ovlivňuje statiku budov. Vždy se budou montovat dva sklonoměry, ideálně do protějších rohů, aby bylo možné sledovat, jestli se budova nějak naklání. Zároveň měření dělá Česká geologická společnost s Diamem a je možné tato měření s daty ze sklonoměrů propojit. Zakázku získalo sdružení pražských firem INSET a GeoTec-CS. „Kromě pořízení a samotné instalace sklonoměrů zahrnuje projekt jejich pravidelný servis, roční vyhodnocení výsledků měření a fotodokumentaci budov před instalací čidel,“ doplnil Klápště.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají ztráty podzemní vody, zvýšené prašnosti, ale také hluku nebo poklesu půdy. Polská strana už vybudovala podzemní bariéru, která by měla bránit odtoku vody, před prachem a hlukem z dolu chrání lidi na české straně zemní val.

Monitoring budov bude Liberecký kraj financovat z Fondu Turów, který vznikl na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby. V kompenzacích škod vyplatily proto v únoru 2022 České republice Polsko a firma PGE 45 milionů eur (zhruba 1,14 miliardy korun. Z toho 35 milionů eur (887 milionů korun) šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Kraj už z něj podpořil několik projektů, které mají zajistit pitnou vodu pro obyvatele u hranic, aktuálně je na účtu i s úroky zhruba 750 milionů korun.