Technologie lithium-iontových baterií urazila za posledních několik desetiletí významný kus cesty, díky čemuž se lithium-iontové baterie staly jedním z nejběžnějších akumulátorů elektrické energie. Stejně jako jiné druhy baterií však s rostoucím počtem nabíjecích a vybíjecích cyklů postupně přichází o část své kapacity, což omezuje jejich životnost. Američtí vědci nyní přišli s novou metodou, která jim za pomocí 3D rentgenu umožňuje zkoumat pohyb částic uvnitř samotné baterie &#8211; získaná data by následně měla pomoci při dalším navyšování kapacity li-ion baterií a prodlužování jejich životnosti.
Při každém procesu nabíjení či vybíjení dochází v baterii k chemickým reakcím, kdy spolu reagují různé částice, ze kterých se skládají elektrody i elektrolyt. Při nabíjení li-ion baterií pronikají lithiové ionty do anody, která je obvykle tvořena z uhlíku, přičemž grafitová elektroda mírně expanduje. Při vybíjení baterie ionty naopak elektrodu opouští, a ta se následně smršťuje. Opakováním tohoto procesu dochází k degradaci elektrody, kdy baterie postupně přichází o svou kapacitou.
<a href="https://aerospace.illinois.edu/news/using-3d-x-rays-measure-particle-movement-inside-lithium-ion-batteries" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Američtí vědci z Illinoiské univerzity nyní přišli s novou metodou</a>, která jim umožňuje s využitím 3D rentgenové tomografie sledovat, co se děje uvnitř baterie při jejím nabíjení a vybíjení. Od nasbíraných dat si vědci slibují, že jim umožní dále vylepšit technologii li-ion baterií, a to zejména prodloužit jejich životnost.
<blockquote>
&#8222;Pokaždé, když se baterie nabíjí, lithiové ionty vstupují do grafitu, který se tak zvětšuje o zhruba 10 %, čímž jsou grafitové částice velmi namáhány. Jak tento proces expanze-kontrakce pokračuje s každým následným cyklem nabíjení a vybíjení, hostitelské částice elektrody se začínají fragmentovat a ztrácejí svou schopnost ukládat lithium a mohou se také oddělit od okolní matrice, což vede ke ztrátě vodivosti,&#8220; objasňuje proces degradace elektrody John Lambros, pracovník katedry vesmírného inženýrství a vedoucí Laboratoře testování a vyhodnocování pokročilých materiálů na Illinoiské univerzitě.
</blockquote>
Pokud by se vědcům podařilo objasnit, jak přesně dochází k vnitřní degradaci elektrody, mohli by tyto příčiny potlačit, a prodloužit tak životnost baterií. &#8222;Chtěli jsme vidět u pracující anody, jak grafitové částice expandují, když do nich proniká lithium. Samozřejmě byste mohli nechat tento proces proběhnout a poté změřit o kolik se elektroda zvětšila, ale s rentgenem se můžeme podívat přímo do elektrody a získávat interní lokální měření expanze,&#8220; dodává John Lambros.
Aby však tým vědců dokázal sledovat pohyb jednotlivých částic elektrody, vědci museli první do elektrody přimíchat částice zirkonia. Zirkonium je v anodě inertní, a tedy nijak neovlivňuje chemické reakce probíhající při nabíjení a vybíjení baterie. Pro vědce je však přítomnost částic zirkonia v elektrodě nezbytná, jelikož jsou pro rentgen snadno viditelné a jejich pohyb umožňuje vědcům sledovat, jak moc se elektroda při nabíjení a vybíjení deformuje.
Získaná data vědci dále analyzují pomocí digitální objemové korelace, pomocí které porovnávají rentgenové snímky elektrody před a po nasycení ionty lithia.
<div id="text"></div>

Akumulace energie

Američtí vědci zkoumají Li-ion baterie pomocí 3D rentgenu. Cenná data využijí k prodloužení jejich životnosti

V Litoměřicích vznikne unikátní vědecko-výzkumné centrum geotermální energie, bude jediné v České republice. Místo pro jeho vznik nyní připravuje firma, která demoluje objekty bývalých Jiříkových kasáren. Pouze stavba centra bude stát zhruba 45 milionů korun. Další etapou projektu <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/geotermalni-energie-v-cr/'>využití geotermální energie</a> k vytápění mají být hlubinné vrty. Litoměřice chtějí v budoucnu využívat energii ze země jako ekologický zdroj tepla. 
 Projekt vznikl už v roce 2003, v roce 2006 až 2007 se v areálu kasáren hloubil průzkumný vrt. 
<blockquote>
&#8222;Toto je druhý významný posun v celém projektu, na konci kterého vznikne unikátní vědecko-výzkumné centrum,&#8220; řekl dnes novinářům litoměřický starosta Ladislav Chlupáč (ODS).
</blockquote>
 Na projektu pracuje několik vysokých škol a odborných pracovišť včetně Akademie věd ČR. Stavba má trvat rok, první odborníci se do špičkově vybaveného pracoviště nastěhují na začátku roku 2019.
<figure id="attachement_3695" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/tepeltok-725x465.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/tepeltok-725x465.jpg" alt="Tepelný tok na území České republiky. Zdroj: prvnigeotermalni.cz" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ti potom budou hledat možnosti, jak co nejlépe využít geotermální energii, budou také poskytovat různé odborné služby stavebním či průmyslovým podnikům. Náklady na realizaci centra včetně stavby, vybavení a mzdových prostředků pro zaměstnance jsou do roku 2022 celkem 250 milionů korun, pokryje je dotace EU a státu. 
 K jednomu stávajícímu průzkumnému vrtu, který má hloubku dva kilometry, přibudou ještě dva monitorovací vrty sledující seismicitu. K čerpání tepla by se pak měl vyhloubit jeden vrt hluboký čtyř až pět kilometrů a k němu opět dva další.
Oborníci předpokládají, že teplota v pětikilometrové hloubce může být až 150 stupňů Celsia. Náklady na vytvoření celého systému vrtů jsou odhadem 1,3 miliardy korun. 
 Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Získaná geotermální energie by mohla v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic. Teplo by se převádělo do nynější distribuční soustavy. Mělo by to být ekologičtější a také levnější než využívat konvenční zdroje.

Elektřina

V Litoměřicích vzniká unikátní výzkumné centrum geotermální energie

Československo se díky pokusnému reaktoru, vybudovanému se sovětskou pomocí, zařadilo na podzim roku 1957 do první desítky zemí provozujících jaderné zařízení. Zařízení s tepelným výkonem pouhé dva megawatty, které se rozběhlo osm minut před půlnocí 24. září 1957, sloužilo pro výrobu izotopů, ozařování materiálů a vědecký výzkum v oblasti reaktorové fyziky. Éra československé jaderné energetiky začala až o 15 let později. 
 Výstavba a spuštění prvního čs. jaderného reaktoru měly kromě technologické a vědecké také politickou dimenzi. V roce 1953 totiž tehdejší americký prezident Dwight Eisenhower vybídl na půdě Organizace spojených národů k celosvětové podpoře mírového využití atomové energie.
A Sovětský svaz na výzvu, známou pod názvem &#8222;Atomy pro mír&#8220;, zareagoval tím, že svým satelitům nabídl některé ze svých technologií. Mezi zeměmi, jež získaly přistup k jaderným zařízením, nechyběla ani ČSR. 
<figure id="attachement_6176" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/01_behem-odstavky-technici-vymeni-v-reaktoru-ctvrtinu-paliva-725x481.jpg" alt="Palivové tyče - JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 V dubnu 1955 uzavřela Moskva s Prahou mezistátní smlouvu, na jejímž základě měl být do Československa dodán pokusný reaktor. Kvůli tomu byl pak nařízením vlády založen Ústav jaderné fyziky, později přejmenovaný na Ústav jaderného výzkumu, jehož základem byla Laboratoř nukleární fyziky Československé akademie věd.
Pro výstavbu reaktoru VVR-S a s ním spojených obslužných a vědeckých pracovišť byla vybrána lokalita na pravém břehu Vltavy v Řeži u Prahy. Se stavbou se začalo v polovině roku 1955. 
 Během své šedesátileté historie byl reaktor (nyní patří pod akciovou společnost ÚJV Řež, kterou spoluvlastní ČEZ, Slovenské elektrárne, Škoda JS a obec Husinec, na jejímž katastru stojí) průběžně modernizován, rostl i jeho výkon.
<figure id="attachement_34763" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/jaslovske-bohunice2-725x552.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/jaslovske-bohunice2-725x552.jpg" alt="První československá jaderná elektrárna - Jaslovské Bohunice. Zdroj: Javys" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Zásadní rekonstrukce přišla v roce 1989, kdy byla vyměněna všechna technologická zařízení včetně nádoby reaktoru. V 90. letech byl také zvýšen výkon na současných až deset megawatt. Do dnešní doby se tak v provozu z původního reaktoru nezachovalo prakticky nic. 
 Řežský reaktor je používán zejména pro výzkum změn vlastností materiálů, vystavených působení záření, vysokého tlaku a tepla, využití má i v lékařství. Reaktor LVR-15 není jediným zařízením svého typu v ČR.
Přímo v Řeži mají i lehkovodní reaktor nulového výkonu LR-0, který slouží zejména pro výzkum procesů v aktivních zónách energetických reaktorů. Svůj malý reaktor, přezdívaný kvůli označení VR-1 a nízkému výkonu &#8222;vrabčák&#8220;, má v pražské Troji i Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT. 
 Řežská &#8222;veverka,&#8220; jak se reaktoru přezdívalo kvůli <a href='http://oenergetice.cz/technologie/zkraty-v-elektrickych-sitich/'>zkratce</a> VVR, sice nikdy nevyráběla elektřinu, stála nicméně na počátku cesty k energetickému využití jádra v bývalém Československu.
<figure id="attachement_21335" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/09-dukovany-725x481.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/09-dukovany-725x481.jpg" alt="jaderné palivo" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ta vyvrcholila výstavbou jaderného bloku A1 ve slovenských Jaslovských Bohunicích, který začal dodávat elektřinu v prosinci 1972. Ten se začal rodit už koncem 50. let a u jeho počátků stála i myšlenka, že by zařízení dokázalo využívat jako palivo neobohacený uran, dodávaný z českých dolů. 
 Na samotném reaktoru se pak významnou měrou podíleli i čs. odborníci, samozřejmě ve spolupráci se sovětskými kolegy. Nakonec se ale ukázalo, že koncepce reaktoru, s níž neměli příliš zkušeností ani v Sovětském svazu, není právě bezpečná.
K výrobě elektrické energie nakonec sloužil necelých pět let. Po havárii, jež podnik ležící nedaleko Trnavy postihla v únoru 1977, totiž elektrárnu odstavili. Její dodnes stojící budova tak připomíná neslavnou etapu jaderného výzkumu. 
 V následující dekádě nicméně v Československu vyrostly další reaktory a většina dodnes funguje. Elektřinu dodávají dva ze čtyř bloků v novější části Jaslovských Bohunic (odstaveny byly dva starší, zprovozněné v letech 1978 a 1980), stejně jako čtyři reaktory v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovanech</a> na Třebíčsku (1985 až 1987).
Nejnovějším přírůstkem je pak dvojice reaktorů v české <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>jaderné elektrárně Temelín</a>, zprovozněná v letech 2000 až 2002. Podle aktuálních plánů se v ČR i na Slovensku chystá i výstavba dalších bloků.

Rychlé zprávy

Před 60 lety spustili v Řeži výzkumný reaktor, který zemi otevřel cestu k využití jádra

V Plzni vzniklo jedno z nejmodernějších výzkumných pracovišť ve střední Evropě, je zaměřené na výzkum jaderné fúze, materiálů, diagnostiku a zkušebnictví pro energetiku. Jde o komplex laboratoří, experimentálních smyček a zařízení, která jsou součástí pětiletého projektu Udržitelná energetika SUSEN. Celkové náklady hlavně na vybavení činily 2,7 miliardy korun, z toho 2,3 miliardy dala EU. Plzeňské pracoviště přišlo zhruba na půl miliardy korun. ČTK to dnes řekl Daneš Burket, ředitel výzkumu a vývoje Centra výzkumu Řež (CVŘ), které se Západočeskou univerzitou laboratoře vybudovalo. 
 SUSEN je jedním z pěti největších projektů financovaných s podporou EU a vlády. Rozsáhlá výzkumná infrastruktura vznikla v Řeži u Prahy a v Plzni. Zaměřuje se na podporu bezpečnosti a životnosti jaderných technologií, vývoj reaktorů čtvrté generace a fúzních reaktorů.
V projektu je zhruba 250 lidí s věkovým průměrem pod 35 let, z nichž je 20 výzkumníků ze světa. Díky unikátním zařízením je CVŘ vyhledáváno partnery a nemusí se nabízet. 
<blockquote>
&#8222;Nejzásadnější je spolupráce s národní laboratoří v americkém Oak Ridge, což jsou projekty, které podporuje americké ministerstvo energetiky a české MPO. Jsme jedním ze dvou pracovišť na světě, která mají zkušenosti s fluoridovou chemií, která je skvělá na separace radioaktivních prvků,&#8220; uvedl Burket.
</blockquote>
 CVŘ má kontrakty s Japonci, podporované japonskou vládou, na vývoj metod likvidace trosek pod fukušimskými reaktory. Dále se centrum podílí na vývoji malých modulárních reaktorů založených na fluoridových solích, které se dají provozovat za vysokých teplot při atmosférickém tlaku, což je mnohem bezpečnější v porovnání s dnešními reaktory. 
 CVŘ si dlouhodobě pronajalo tři budovy Vědeckotechnického parku Plzeň. 
<blockquote>
&#8222;Nejzajímavějším zařízením je elektronové dělo. Dokáže vyvinout tepelný tok 20 megawattů na metr čtvereční, což odpovídá příkonu menšího okresního města. Slouží k testování panelů první stěny mezinárodního fúzního reaktoru ITER, což je zřejmě největší evropský výzkumný projekt,&#8220; uvedl Burket.
</blockquote>
 V Plzni budou testovat panely pro přímý styk s plazmatem o teplotách mnoha milionů stupňů. Panely jsou podle Burketa nejdůležitější. Reaktor už se staví ve Francii. Elektronové dělo, přezdívané HELCZA, je světově unikátní. 
<blockquote>
&#8222;Dále na něm budeme moci testovat lopatky turbín, kotlové trubky a tepelné štíty návratových modulů kosmických lodí,&#8220; řekla Markéta Kryková z projektu SUSEN.
</blockquote>
<figure id="attachement_37440" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/laborotary-close-up-hand-table-56-725x408.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/laborotary-close-up-hand-table-56-725x408.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 V experimentální hale je ještě model části mezinárodního fúzního reaktoru ITER v měřítku 1:1. Na něm budou vědci vyvíjet a technici optimalizovat opravy, sváření a řezání a testovat speciální nářadí včetně robotů. Podle toho budou postupovat pracovníci ITER ve francouzském Cadarache, kde se experimentální <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/proc-jsme-stale-30-let-od-zvladnuti-jaderne-fuze-1-dil/'>fúzní reaktor</a> buduje. 
 Dalším významným zařízením je heliová experimentální smyčka určená mimo jiné pro výzkum a vývoj vysokoteplotního heliem chlazeného reaktoru ALLEGRO. Důležitou součástí projektu SUSEN v Plzni jsou laboratoře nedestruktivní defektoskopie. Laboratoře materiálového výzkumu prověřují pevnost, odolnost a životnost kovů či svarů. 
<blockquote>
&#8222;Získáme detailní znalosti o provozu ve vysokých teplotách, pod extrémním tlakem a v agresivním chemickém prostředí. To nám pomůže trvale zajišťovat bezpečnost stávajících zařízení, ale také vyvinout odolnější materiály,&#8220; uvedl šéf výzkumu Josef Strejcius.
</blockquote>
 Václav Prokš dvd

V Plzni vznikl komplex laboratoří zaměřený na výzkum jaderné fúze a materiálů

Vědci z kalifornské univerzity vyvinuli reversibilní článek, který bez významnějších ztrát na své kapacitě vydrží až 200 000 nabíjecích cyklů. Za využití <a href="http://pubs.acs.org/doi/ipdf/10.1021/acsenergylett.6b00029" target="_blank">moderních nanotechnologií</a> a gelového elektrolytu fungují při napětí 1,2 voltu. Použitím standardního tekutého elektrolytu se cyklovatelnost rapidně snižuje na hodnotu 2000 až 8000 nabíjecích cyklů.
Pro elektrochemické systémy, které jsou založeny na klasických interkalačních elektrodách (takových, kde jsou lithiové ionty absorbovány materiálem elektrody při narušení Van der Waalsových sil v elektrodách), může technologie využívající soustav nanodrátků zvýšit výkon baterie (pozn. u těchto systémů hraje roli účinná plocha elektrod, která se využitím nanoentit řádově navyšuje). Nevýhodou je ovšem nižší stabilita při cyklení.
Na elektrodách vznikají útvary, které svou nehomogenností účinnou plochu zvyšují, tudíž může snáze dojít až ke shoření článku, rovněž by v případě nanodrátků byla porušena časem výrazně jejich kontinuita a docházelo by k výpadkům toku proudu. Užitím různých sloučenin se tyto jevy mohou zmenšovat, eliminovat je ovšem nelze.
<h2>Vědci jsou chováním zlatých nanodrátků v kombinaci s gelovým elektrolytem sami překvapeni</h2>
V kontrastu k tradičním elektrodám vědci pracují i s kondenzátory, které jsou tvořeny zlatými nanodrátky. Ty dosahují nepatrně lepších výsledků. V Kalifornii šli ovšem ještě dál, když klasický tekutý elektrolyt, jehož využití se snažíme do budoucna vyhnout zejména kvůli bezpečnosti, nahradili elektrolytem gelovým.
Tím ovšem dospěli k objevení dosud nevídaných a v literatuře nepopsaných vlastností, které takový systém vykazuje. Ten totiž v této konfiguraci nabízí cyklovatelnost o dva řády vyšší, kdy počet cyklů dosahuje až 200 000. Toto jsou hodnoty, které v současnosti přesahují potenciální životnost zařízení, která napájení pomocí baterií typicky využívají.
Vzhledem k rostoucí ceně lithia na trhu díky vysoké poptávce se atraktivita a finanční udržitelnost využití zlata v bateriích zvyšuje, uvádí <a href="http://byznys.ihned.cz/c1-65266040-musk-by-mel-zpozornet-kalifornsti-vedci-vynalezli-nesmrtelnou-baterii-ale-nevi-jak-funguje" target="_blank">Hospodářské noviny</a>.
Zdroj úvodní fotografie: engineering.osu.edu.

Kalifornští vědci vyvinuli doposud nevídaně stabilní cyklovatelnou baterii

Nová technologie konstrukce <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/neni-lithium-jako-lithium/" target="_blank">lithium-iontových baterií</a> využívající pevného skupenství významně snižuje vnitřní odpor článku. Nižší odpor vede k optimalizaci nabíjecího a vybíjecího cyklu baterie. Na vývoji nového typu baterie se podíleli vědci ze společnosti Hitachi a Institutu pro materiálový výzkum univerzity v Tohoku.
Nová technologie využívá různé komplexní sloučeniny založené na sloučenině LiBH4. Tyto sloučeniny pevného skupenství jsou využity jako elektrolyty právě za účelem zlepšení celkového výkonu baterie. Výsledkem je skutečnost, že baterie jsou bez problému schopny fungovat při teplotách dosahujících až 150 °C.
Technologie zároveň umožní vybití na úrovni 90 % kapacity baterie. Dnes běžně užívané lithiové baterie jsou schopny využít okolo 80 % své kapacity. V rámci optimalizačních procesů se bojuje o každé procento, jedná se tedy opravdu o značný posun vpřed.
<h2>Vysoké teploty bez chlazení</h2>
Díky kontrukci využívající pevný elektrolyt bude potenciálně možné využít lithiové baterie v dosud zapovězených aplikacích, využívajících vysoké provozní teploty. Ještě významnější je však skutečnost, že se provoz zařízení s novým typem lithiových baterií v mnoha případech obejde bez chladícího systému, který je obvykle nezbytný z důvodu udržitelnosti a prodloužení životnosti akumulátorů.
Závěrem společnosti Hitachi je tvrzení, že díky výhodám tohoto systému bude možno provádět mnohem kompaktnější konstrukce, což se mimo lepší využitelnosti projeví rovněž poklesem cen. Vědci se dále zaměřují na navýšení kapacity, zvýšení hustoty energie a vylepšení nabíjecího a vybíjecího cyklu tak, aby konstrukce dostála svým teoretickým předpokladům.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Kevin Krejci's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/kevinkrejci/">Kevin Krejci</a>

Nová technologie Li-ion baterií optimalizuje nabíjecí a vybíjecí cykly

Americká automobilka <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/tesla-motors-vyvoj-spolecnosti-a-budoucnost/" target="_blank" rel="noopener">Tesla Motors</a> poskytne během příštích deseti let americké univerzitě University of Nevada in Las Vegas (UNLV) 1 milion dolarů na výkum bateriových systémů. Výrobce elektromobilů a baterií tak naplňuje své závazky, že bude investovat do výzkumu a vzdělání. 
Veškeré události týkající se výstavby obrovské továrny na baterie <a href="http://www.teslamotors.com/gigafactory" target="_blank" rel="noopener">Gigafactory</a> společnosti Tesla jsou vzhledem k rozsahu projektu velmi sledované. Továrna má po dosažení plné výrobní kapacity nabídnout až 6 500 pracovních míst.
Gigafactory má podle <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/tesla-urychluje-vnitrni-prace-v-gigafactory-produkce-zacne-na-jare/" target="_blank" rel="noopener">posledních zpráv</a> začít s výrobou již na jaře roku 2016.
Americký stát Nevada v minulosti velmi usiloval o vybudování Gigafactory právě na jeho území a při jednáních nakonec nabídl výrobci elektromobilů a baterií daňové stimuly ve výši až 1,3 mld. dolarů. Tesla se nyní kromě vytvoření velkého množství pracovních míst odměňuje také zmíněnou investicí do výzkumu.
Guvernér si vzniklou dohodu týkající se propojení špičkových technologií s výzkumem na univezitě velmi pochvaluje. Tesla navíc podle něj překročila rámec svých slibů vůči státu.
„Výstupy sjednaného výzkumu budou patřit Tesle a univerzitě,“ řekl ke spolupráci dočasný víceprezident pro výzkum a ekonomický rozvoj UNLV Tom Piechota. Piechota doplnil, že výzkum se kromě jiného zaměří na čištění vody, recyklování a chování určitých kovů.
Zdroj úvodní fotografie: www.teslamotors.com

Tesla insvestuje milion dolarů do výzkumu na nevadské univerzitě

Britský ministr financí George Osborne je na zahraniční cestě v Číně, kde projednává vstup čínských investorů do projektu Hinkley Point C. Kromě spolupráce na výstavbě nové jaderné elektrárny se obě strany dohodly na vybudování jaderného výzkumného a inovativního centra ve Velké Británii za 50 milionů liber.
<a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/pribeh-jaderne-elektrarny-hinkley-point-c/">Příběh jaderné elektrárny Hinkley Point C</a> je velmi dlouhý a značně zamotaný. Začátek sahá do roku 2005, kdy tehdejší premiér Tony Blair představil energetickou politiku Velké Británie, která se měla zaměřit na výstavbu nových jaderných elektráren. Hinkley Point C v Somersetu se stal oficiálně nominovanou potenciální lokalitou pro výstavbu nové jaderné elektrárny v roce 2009. Od roku 2012 probíhají v Somersetu přípravné práce.
Projekt Hinkley Point C trápí několik problémů, které úzce souvisí s <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/jak-je-to-s-vystavbou-jadernych-bloku-v-evrope/">problémy při výstavbě jiných evropských reaktorů EPR</a> a také s <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/rakousko-v-pondeli-poda-zalobu-proti-statni-podpore-pro-britskou-je-hinkley-point-c/">financováním projektu</a>. Realizace jaderné elektrárny Hinkley Point C by měla stát 24,5 mld. liber.
<h3>Britsko-čínská jaderná spolupráce ponese více plodů</h3>
V těchto dnech probíhá zahraniční cesta britského ministra financí George Osborna, mezi jejíž stěžejní témata patří projekt Hinkley Point C, kde by mezi významnými investory měly být skupiny China General Nuclear Corporation a China National Nuclear Corporation. Osborne ujistil čínské kolegy, že je připraven dát projektu <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/hinkley-point-c-je-diky-vladni-garanci-o-krok-bliz-realizaci/">vládní garanci ve výši 2 mld. liber</a>.
Osborne během své pětidenní cesty zároveň oznámil vybudování špičkového jaderného výzkumného centra, které bude rovněž výsledkem spolupráce s Čínou. Centrum by mělo vzniknout ve Velké Británii. Předpokládané náklady jsou 50 milionů liber.
Navíc byla oznámena spolupráce provincie Sichuan a Cumbria při odstavování jaderných elektráren a při nakládání s jaderným odpadem.
<blockquote>
&#8222;Naše partnerství je postavené na trvalých hospodářských vazbách a rostoucí spolupráci. S osobní podporou vícepremiéra Maa posilujeme partnerství v oblasti jaderné energetiky. Společně můžeme vytvořit pracovní místa a rozvíjet naše schopnosti, což je důvod k vybudování nového výzkumného centra.&#8220;
George Osborne, britský ministr financí
</blockquote>
&nbsp;
&nbsp;
&nbsp;

Velká Británie s Čínou vybudují jaderné výzkumné centrum za 50 milionů liber

Podle <a href="https://www.press.bmwgroup.com/global/pressDetail.html?title=bmw-group-and-ntu-embark-on-s-1-3-million-electromobility-research&amp;outputChannelId=6&amp;id=T0224242EN&amp;left_menu_item=node__804">nejnovějších informací</a> z tisku se skupina BMW a Nanyangská technická universita (<a href="http://research.ntu.edu.sg/Pages/index.aspx">NTU Singapore</a>) pustily do společného výzkumného programu v oblasti elektromobility. Výzkum zahrnuje plně elektrifikované BMW i3 a sportovní plug-in i8.
Obě strany do výzkumu celkově přispějí 1,3 milionu USD navrch k již investovaným 5,5 milionům do výzkumných laboratoří a již proběhlého výzkumu započatého v roce 2013.
Nový program se bude zaměřovat na dvě nové oblasti, a to elektromobilita v Asii a inteligentní materiály, které doplňují tři zkoumaná témata: pokročilé baterie, vylepšení řízení a inteligentní řízení. 

Vědci budou na výše zmíněných dvou modelech BMW vést výzkum reálného chování řidičů a na jejich základě sbírat data potřebná pro chování řídícího systému. Dále bude přímo na cestách zkoušena funkčnost nových technologií, jakou je například aplikace pro přesnou predikci provozu a s ní související odhad času dosažení cíle.
<h2>Elektromobilita v Asii</h2>
Hlavním cílem spuštění projektu elektromobility v Asii je zjištění, jak řidiči s vozy BMW ovlivňují provoz v reálném životě, aby vědci mohli lépe porozumět chování uživatelů a vylepšili tak užité technologie pro budoucí použití.
Vedením výzkumu v Singapuru, v husté zalidněném urbanizovaném městském státě, bude vědcům umožněn hlubší vhled do problematiky řízení a optimalizace řídících algoritmů pro využití v hustém provozu podobných souměstí. Další studie se budou zabývat tím, jak nově vznikající technologie zahrnující rychlé a bezdrátové nabíjení a nové asistenční systémy řízení automobilu ovlivní chování zákazníků.
<h2>Inteligentní materiály</h2>
S dnes již masovým využíváním dotykových obrazovek v automobilech je třeba se rovněž zabývat samotným kontaktním povrchem, který musí být svému specifickému účelu z hlediska kontaktu co nejlépe uzpůsoben.
V této oblasti budou vědci zkoumat hlavně materiály s tvarovou pamětí a dielektrické polymery. Díky těmto technologiím by se potřebné ovládací prvky mohly vyobrazovat nejen graficky, ale i tvarově, což by jistě přispělo přehlednosti, uživatelské přivětivosti a v neposlední řadě i samotné bezpečnosti.
Zdroj úvodního obrázku: bmw.cz.