Domácí těžba, nebo zelená transformace? Britská vláda rozhoduje mezi energetickou bezpečností a klimatickými závazky

Britská vláda se v nejbližších týdnech rozhodne o budoucnosti dvou nejdiskutovanějších energetických projektů v Severním moři – ropného pole Rosebank a plynového pole Jackdaw. Rozhodnutí bude mít dopad nejen na domácí produkci energie a zaměstnanost, ale také na důvěryhodnost britských klimatických závazků. Premiér Andy Burnham se tak ocitá mezi tlakem energetického průmyslu a rostoucím odporem ekologických organizací i části vlastní Labouristické strany, píšou Financial Times.

Spojené království se blíží k jednomu z nejvýznamnějších energetických rozhodnutí posledních let. V centru pozornosti stojí ropné pole Rosebank západně od Shetlandských ostrovů a plynové pole Jackdaw u pobřeží Aberdeenu. Oba projekty získaly povolení ještě za předchozí konzervativní vlády, jejich schválení však následně zrušily soudy a nyní musí projít novým posouzením.

Veřejná konzultace k projektu Rosebank skončila tento týden, konzultace k Jackdawu již o týden dříve. Po ukončení veřejných konzultací nyní projekty posuzuje regulátor OPRED, který odpovídá za hodnocení environmentálních dopadů těžby v britských vodách. Jeho stanovisko následně schvaluje ministryně energetické bezpečnosti Miatta Fahnbullehová. Podle britských médií by rozhodnutí mohlo padnout již během září.

Energetická bezpečnost versus klimatické cíle

Spor o oba projekty odráží širší debatu o tom, jak sladit energetickou bezpečnost s klimatickou politikou. Spojené království sice výrazně investuje do obnovitelných zdrojů a elektrifikace ekonomiky, zároveň však zůstává silně závislé na fosilních palivech. Přibližně tři čtvrtiny primární energetické spotřeby země stále pokrývá ropa a zemní plyn, které jsou klíčové pro vytápění domácností, výrobu elektřiny i dopravu.

Zastánci projektů argumentují, že domácí těžba představuje rozumnější alternativu k dovozu. Podle nich pomůže udržet pracovní místa v severovýchodním Skotsku, přinese daňové příjmy a sníží závislost země na zahraničních dodávkách. Především u Jackdawu zdůrazňují, že by mohl začít dodávat zemní plyn již během nadcházející zimy.

Odpůrci naopak upozorňují, že nové projekty nevyřeší vysoké ceny energií ani dlouhodobou energetickou bezpečnost. V případě Rosebank navíc očekávají, že významná část vytěžené ropy skončí na mezinárodních trzích a bude exportována do evropských rafinerií. Podle klimatických organizací by vláda měla investice směřovat spíše do obnovitelných zdrojů, přenosových sítí a nízkoemisních technologií.

Samotná velikost projektů přitom není zanedbatelná. Rosebank je považován za největší dosud nerozvinuté britské ropné ložisko a na vrcholu produkce by mohl dodávat kolem 69 tisíc barelů ropy denně. Jackdaw by měl v době nejvyšší těžby představovat přibližně 6,5 % britské produkce zemního plynu ze Severního moře.

Politická zkouška pro premiéra Burnhama

Rozhodnutí má silný vnitropolitický rozměr. Labouristická strana ve volebním programu z roku 2024 slíbila, že nebude udělovat nové licence pro průzkum ropy a plynu v Severním moři. Rosebank ani Jackdaw však nejsou zcela novými projekty. Licence již získaly v minulosti a nyní se řeší pouze jejich znovuschválení po soudním přezkumu.

Právě tato právní nuance vytváří prostor pro kompromisní řešení. Premiér Andy Burnham v posledních týdnech několikrát naznačil, že k otázce těžby hodlá přistupovat pragmaticky. V britských médiích se proto množí spekulace, že alespoň některý z projektů nakonec dostane zelenou.

„Ještě nějakou dobu nebudeme schopni přestat využívat ropu a plyn. To je jednoduše fakt. Otázkou je, zda můžeme jejich využívání urychlit tak, aby pomohlo zaplatit energetickou transformaci,“ uvedl britský premiér Andy Burnham pro BBC.

Zároveň však Burnham riskuje konflikt s klimatickým křídlem vlastní strany i se sílícími Zelenými. Téma získalo na citlivosti také kvůli letošnímu létu, kdy Británii zasáhly vlny extrémních veder a rozsáhlé požáry. Ekologické organizace tvrdí, že schválení nových fosilních projektů by vyslalo signál odporující britským klimatickým ambicím.

Klíčovou roli v celé kauze hraje takzvaný rozsudek Finch z roku 2024. Nejvyšší soud tehdy rozhodl, že při schvalování fosilních projektů nestačí hodnotit pouze emise vznikající během těžby, ale také emise způsobené následným spalováním vytěžené ropy a plynu. Na základě tohoto precedentního rozhodnutí byla původní povolení pro Rosebank a Jackdaw označena za nezákonná.

Nadcházející rozhodnutí proto nebude jen o dvou ložiscích v Severním moři. Půjde také o test toho, jak bude nová britská vláda v příštích letech vyvažovat energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost ekonomiky a klimatické závazky. Výsledek může naznačit směr britské energetické politiky na celé další desetiletí.