Energetická budoucnost Turecka: Rekordní výkon baterií a stále silné uhlí

Turecko od roku 2022 schválilo výstavbu rekordních 33 GW instalovaného výkonu bateriových úložišť. To zdaleka převyšuje evropské země, včetně ČR. Pokud se projekty zrealizují, bude stát stojící mezi Evropou a Asií disponovat jedněmi z nejvyšších bateriových kapacit na světě. V zemi zároveň stoupá výroba z obnovitelných zdrojů energie, uhlí je však zatím stále nenahraditelné.

Turecká výroba elektřiny stála v posledních pětadvaceti letech na trojici uhlí, plyn a voda. Se stoupající poptávkou po elektřině se postupně do mixu začaly přidávat i další zdroje. Signifikantního nástupu se v posledních letech dočkaly i solární a větrné zdroje. Podle think tanku Ember dosáhl jejich společný podíl na výrobě elektřiny minulý rok 22 %. Zejména  solární energetika v Turecku narostla od roku 2020 více než trojnásobně.

Turecký energetický mix od roku 2000. Zdroj: Ember

Mnozí poukazují na to, že tento nárůst spolu s plynovými zdroji vyrovnává pokles produkce vodních elektráren. Ty totiž z důvodu sucha v některých oblastech země nejsou schopny vyrabět tolik elektřiny jako v minulosti.

Bateriová revoluce

V Turecku se chystá mnoho projektů, které povedou k navýšení instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie. Co ovšem obzvlášť stojí za pozornost, je schválený instalovaný výkon bateriových úložišť. Jedná se o 33 GW, které turecké úřady schválily od roku 2022. Některé projekty jsou součástí plánovaných projektů obnovitelných zdrojů energie a některé jsou samostatné. Pokud ovšem dojde k jejich realizaci, bude Turecko v bateriích dalece porážet evropské státy.

Není mnoho států, které mají podobně ambiciózní plány, otázkou však zůstává jejich realizace. Důvodem masivního boomu je legislativa z roku 2022, která dává preferenční přístup obnovitelným projektům, jež jsou kombinovány s bateriemi. Od spuštění této legislativy zažádaly o připojení bateriové projekty o souhrnném instalovaném výkonu 221 GW, z nichž bylo zatím schváleno zmiňovaných 33 GW.

Turecko oficiálně míří na 120 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů v roce 2035, což by znamenalo ztrojnásobení výkonu oproti současným zhruba 40 GW. Takové navýšení však bude vyžadovat až 28 miliard dolarů investovaných do přenosové sítě.

Podle expertů jsou cestou k rozvoji OZE také hybridní solární elektrárny, konkrétně v kombinaci s ustupujícími vodními elektrárnami. Podle think tanku Ember existuje potenciál pro dalších zhruba 8 GW instalovaného výkonu solárních elektráren právě v hybridní formě, a jedná se především o lokality na jihu země.

Turecko využívá jako vyrovnávací zdroje právě svou relativně solidní flotilu vodních elektráren. V druhé polovině dvacátého století dokonce vodní elektrárny zajišťovaly až 40 % turecké produkce elektřiny. Podle některých zdrojů byl vrcholem rok 1988, kdy to bylo 60%. V posledních letech však vodní energetika trpí kvůli častějším a silnějším suchům. Sucha snižují kapacitní faktor těchto elektráren, což je vidět i na klesajícím průměru vyprodukované elektřiny.

Uhlí je stále páteřní

Přestože růst uhlí v Turecku klesl, podle analytiků stále ještě nedosáhl vrcholu. Turecko s ním počítá i v následujících letech, a to i přes to, že dvě třetiny tohoto uhlí jsou z dovozu. Vláda dokonce minulý rok zavedla pobídkový mechanismus, který zajišťuje garantovanou výkupní cenu uhlí nad tureckou průměrnou cenou elektřiny. Toto pravděpodobně povede k rozšíření uhelnéých elektráren.

Turecko je jedinou zemí OECD, která aktivně rozvíjí nové uhelné elektrárny. Stát se k ukončení provozu uhelných zdrojů nezavázal. Je ovšem signatářem Pařížské dohody a tvrdí, že směřuje k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2053. Navíc má letos hostit každoroční konferenci COP31.

Výše zmíněná pobídka k rozvoji uhelných elektráren by měla platit do roku 2030, ovšem některé nové elektrárny dostanou určité garance až do roku 2045. Podle ministerstva energetiky je totiž také cílem novými zdroji nahradit staré elektrárny.