Jaderné elektrárny

Nové Dukovany: MPO podrobně popsalo, proč bude garantovat výkupní ceny

V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z <a href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG" target="_blank" rel="noopener">návrhu</a> takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku. Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. Záměr dnes zkritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>„Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh – na burzu,“ uvedl na konci dubna ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba zcela vlastněna státem za předem stanovenou realizační cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny by byla uzavřena minimálně na dobu 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny.
Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Smlouva o výkupu elektřiny z nového zdroje má podle aktuálního návrhu mimo jiné obsahovat pravidla prověření přiměřenosti výkupní ceny ministerstvem nejpozději do pěti let po začátku dodávky elektřiny do sítě a poté pravidelně nejméně jednou za deset let. „Zatím není jasný vzorec, podle kterého se jaderná přirážka bude počítat, známá není ani její výše. Ta se ukáže až podle toho, za kolik peněz elektrárna vznikne,“ uvedl v pondělí <a href="https://www.respekt.cz/agenda/havlicek-opravil-jadernou-dan-nebude-jen-pro-chatare-ale-pro-vsechny" target="_blank" rel="noopener">web</a> týdeníku Respekt. Připomněl, že spotřebitelé nyní plošně ve svých fakturách vydávají peníze na podporu obnovitelných zdrojů energie.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-25338" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-512x226.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-768x338.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-1024x451.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-725x319.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/dukovany-800x352.jpg 800w" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="2048" height="902" /></a>
<h2>Kratší doba pro připomínkování a nižší počet připomínkujících</h2>
Záměr MPO v dnes v tiskové zprávě zkritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Calla.
<blockquote>„Zákon o podpoře nových reaktorů je bianko šek na stavbu reaktorů za peníze spotřebitelů elektřiny. Každý zodpovědný zákonodárce by měl něco takového odmítnout. A schválit jej bez diskuse a bez výborů nemůže zodpovědně ani ten největší nadšenec pro jadernou energetiku,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.</blockquote>
Z podkladů k materiálu vyplývá, že MPO požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standardních 20. LRV požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky bude možné po dobu 13 dní. <a href="https://www.tydenikhrot.cz/clanek/havlicek-chce-zrychlene-protlacit-zakon-o-financovani-jadra" target="_blank" rel="noopener">Web</a> týdeníku Hrot v pondělí uvedl, že se sníží počet těch, kteří mohou do normy mluvit. „Z rozhodnutí rady mohou podobu zákona ovlivnit pouze resorty financí, spravedlnosti, zahraničních věcí, životního prostředí, vedoucí Úřadu vlády a Energetický regulační úřad,“ napsal server.
Z důvodové zprávy materiálu pak vyplývá, že MPO požaduje, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku vyslovila Sněmovna s návrhem zákona souhlas už v prvním čtení. „Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,“ dodává zpráva.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy Havlíček. Stát v ní podle něj dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt. Ekologové se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví dlouhodobě.

Při prodražení Dukovan zaplatí rozdíl oproti tržní ceně spotřebitelé skrze síťové tarify, uvádí návrh zákona

Energetici v jaderné elektrárně Temelín dnes v 8:28 připojili první blok k přenosové soustavě. Elektřinu blok nevyráběl tři dny. Energetici ho připojili dálkově z rozvodné stanice Kočín. První blok přestal dodávat proud v noci na 15. května, kdy automatický systém, který řídí provoz bloku, odpojil turbogenerátor od přenosové soustavy. Před tím připojovali energetici blok zpět do sítě po dvouměsíční plánované odstávce, při níž vyměnili čtvrtinu paliva. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
<blockquote>&#8222;Příčinou odstavení (bloku) byl signál z limitačního systému. Ten jsme zkontrolovali a jednu z karet systému vyměnili,&#8220; řekl k důvodům pátečního odpojení bloku mluvčí.</blockquote>
Nyní pracuje první blok na 66 procent. Až dosáhne plného výkonu, udělají fyzici závěrečnou část energetických testů. O víkendu, kdy byl blok odstavený, energetici zároveň vyměnili kompenzátor, což je zařízení, které tlumí chvění potrubí v nejaderné části elektrárny.
<blockquote>&#8222;Výměna trvala několik hodin, zbytek času tvořily kontroly a zpětné najíždění bloku. Odstávce nahrála i nízká spotřeba v přenosové soustavě,&#8220; uvedl mluvčí.</blockquote>
Jak dodal, i druhý blok snížil v neděli výkon z 1090 megawattů elektrických (MWe) až o 40 MWe. Důvodem bylo to, že Temelín tento víkend poskytoval takzvané regulační služby pro společnost ČEPS, která řídí přenosovou soustavu v ČR.
Od 16. května jsou v Temelíně kompletní dva nové separátory. Jsou to zařízení v nejaderné části elektrárny. Separátor páru, která proudí na turbínu, zbavuje vlhkosti a přihřívá ji. Dva z šesti nákladů, při nichž se vezly části separátorů, byly největší od spuštění elektrárny v roce 2000. Nejtěžší byla doprava těl separátorů, uvedl mluvčí.
<blockquote>&#8222;Z výrobního závodu firmy Balcke-Dürr v německém městě Beckum jely více než třicetimetrové válce po Dunaji do Bratislavy. Pět dní pak trval převoz každého z nich z Bratislavy do Temelína,&#8220; řekl Sviták.</blockquote>
Dopravce použil dva tahače o výkonu 750 koní, které byly na konci více než třicetimetrové nákladní soupravy.
Temelín má za sebou první letošní plánovanou odstávku. Dvouměsíční odstávka druhého bloku by měla začít 12. června.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 5,5 TWh.

První temelínský blok začal opět vyrábět elektřinu

Jaderná elektrárna Temelín přerušila v noci na dnešek náběh prvního bloku, který po odstávce začal v pondělí vyrábět elektřinu. Důvodem přerušení bylo zapůsobení automatických systémů. Výrobu elektřiny by měl blok obnovit už začátkem týdne. ČTK to řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.
<blockquote>&#8222;Vzhledem k nadcházejícímu víkendu s nižší spotřebou elektřiny nepředstavuje odstávka žádný problém pro dodávky elektřiny,&#8220; uvedl mluvčí.</blockquote>
Dodal, že druhý temelínský blok pracuje na plný výkon.
Ještě před přerušením najíždění dokončili odborníci energetické testy, které potvrdily správnost zavezení paliva. Rovněž parametry turbíny, kde probíhaly rozsáhlé kontroly, jsou v prvních dnech provozu velmi dobré.
Přerušení najíždění bloku využijí energetici k výměně kompenzátoru na potrubí v nejaderné části elektrárny. Jde o zařízení, které tlumí chvění a omezuje teplotní dilatace. Vlastní výměna je záležitostí několika hodin. Zbývají čas tvoří vydrenážovaní potrubí a zpětné najetí bloku. I s ohledem na relativně krátkou dobu prací, zůstane jaderná část na provozní teplotě, nedojde tedy k jejímu vychlazení.
Odstávka prvního bloku začala 13. března. Energetici vyměnili 42 ze 163 palivových souborů, zkontrolovali i tlakovou nádobu reaktoru a zjistili, že její stav umožňuje provoz další desítky let. Několik týdnů zabrala výměna generátorového vypínače. Jde o zařízení, které odděluje elektrárnu od okolní přenosové soustavy.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 5,4 TWh.

Temelín přerušil náběh prvního bloku, zapůsobily automatické systémy

Zástupci obcí z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska znovu žádají její vyloučení ze seznamu devíti území zvažovaných v Česku pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V dnešním dopise ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) obce připomínají to, že se jejich lokalita nachází v evropském rozvodí. Stát tam také plánuje stavbu nové vodní nádrže. Text dopisu ČTK poskytl právní zástupce obcí Luboš Kliment.
Samosprávy v dopise připomínají dopady sucha i kůrovcové kalamity v lesích na Vysočině. Stát podle nich v lokalitě Hrádek vynakládá nemalé prostředky na zcela protichůdné projekty. &#8222;Dle našeho názoru by ochrana klíčových vodních zdrojů měla být pro stát naprostou prioritou a měla by mít přednost před ostatními zájmy státu,&#8220; stojí v dopise.
Starostové šesti obcí z lokality Hrádek proti úložišti společně bojují od loňského jara, mají kvůli tomu i právního zástupce. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov.
Lokalita u Batelova na Jihlavsku podle dnešních informací také patří mezi 31 území v Česku, které chce ministerstvo zemědělství hájit pro vodní nádrže. V Kraji Vysočina je těchto území celkem sedm. Nádrž Batelov by měla zabírat asi 49 hektarů. 
Obce v dopise ministru Brabcovi uvádějí to, že se přehrada, která by měla sloužit k zásobování pitnou vodou pro Jihlavsko včetně Jihlavy, plánuje na území obcí Rohozná a Dolní Cerekev. Obě tyto obce spadají do lokality Hrádek zvažované pro úložiště. Zástupci samospráv v dopise dále uvedli, že ochranu místních zdrojů vody podporuje širší region se 70.000 obyvateli. Ministra pozvaly obce v dopise na návštěvu.
Hodnocení všech devíti lokalit v Česku zvažovaných Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro úložiště by podle dostupných údajů mělo být dokončeno letos. Vládě pak podá návrh na zúžení jejich počtu. Následně se má rozhodovat mezi čtyřmi lokalitami. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065.
vst dr

Obce Hrádku znovu žádají vyloučení z míst zvažovaných pro úložiště radioaktivního odpadu

Do jaderné elektrárny Temelín dorazil dnes ve 2:30 stotřicetitunový náklad, 54 metrů dlouhý kamion dovezl z Bratislavy nový separátor. Jde o zařízení v nejaderné časti elektrárny. Přeprava trvala pět dní. Druhý nový separátor se bude převážet od 12. do 18. května. Energetici vymění dva separátory letos na druhém bloku, jehož dvouměsíční odstávka začne 12. června. Nové separátory zvýší výkon elektrárny o jednotky megawattů elektrických (MWe), aniž by bylo nutné zvyšovat spotřebu paliva. Novinářům to dnes řekli zástupci energetiků.
Do střežené části areálu vjela souprava krátce před 8:00. Při vjezdu do hlídaného prostoru náklad ještě zkontrolovali bezpečnostní pracovníci.
Separátor páru, která proudí na turbínu, zbavuje vlhkosti a přihřívá ji. Podle energetiků byl náklad největší přepravou firmy ČEZ do jaderných elektráren od stavby Temelína. Firma Rádl, která přepravu zajišťovala, musela získat dvě desítky souhlasných stanovisek a povolení od úřadů.
Podle společnosti ČEZ nové separátory zvýší výkon elektrárny. &#8222;Je to další z příkladů modernizace a zlepšení účinnosti v nejaderné části elektrárny, navíc s přínosem pro životní prostředí. Použití nových separátorů bude znamenat roční úsporu jednotek tisíc tun oxidu uhličitého,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
Doprava separátoru z Bratislavy se obešla bez komplikací, připravovala se několik měsíců. Separátor je 32,8 metru dlouhý a váží 130 tun, s vnitřními částmi, které se navážejí zvlášť, 195,6 tuny. Kamion s ním jel jen v noci, dva dny na Slovensku, tři v ČR. Vezla ho souprava, která měla 18 náprav. Doprovázelo ji šest doprovodných aut a jedno policejní.
<blockquote>&#8222;K přepravě jsme použili dva tahače o výkonu 750 koní, které jsme umístili na oba konce více než třicetimetrové nákladní soupravy. Jezdili jsme jen v noci a podle trasy a harmonogramu, které dopředu odsouhlasily úřady i policie,&#8220; uvedl Jiří Dědič z firmy Rádl.</blockquote>
Separátor teď bude v temelínském areálu. Technici ho za ten dosavadní vymění při letní dvouměsíční odstávce druhého bloku, jež začne 12. června. Elektrárna se blíží ke konci plánované odstávky prvního bloku, která začala 13. března a měla by trvat dva měsíce. V roce 2021 vymění elektrárna separátory na prvním bloku.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 5,1 TWh.

Do Temelína dorazil 130 tunový náklad, vezl nový separátor

Riziko sucha v Německu během letošního léta, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-heads-for-summer-drought--forecasters/1111256?fbclid=IwAR0BFPkhAUgVW_nrSv0p7TF4504m1R0mC4Ytdt2NIVntKNBZLUbCMJp3PxE">dle informací meteorologů poskytnutých pro zahraniční server Montel</a>, přetrvává. Sušší podmínky panující v posledních dvou letech mohou vést k omezování výkonu některých elektráren. Dopady sucha se řeší také v souvislosti s výstavbou nového jaderného bloku v ČR.
V indikativním bodě řeky Rýn, v lokalitě Kaub, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-planuje-upravu-ryna-aby-predeslo-omezenim-prepravy-uhli-hotova-ma-byt-az-roce-2030">klíčového pro lodní dodávky uhlí do vnitrozemí</a>, klesla vodní hladina na 160 cm, přibližně 30 % pod normálovou hodnotou. Minulý čtvrtek přitom byla dle dat wetteronline.de, na které se Montel odkazuje, dokonce pod 125 cm.
„Srážky během několika posledních dní byly výrazně nižší, než se očekávalo,“ prohlásil k aktuální situaci v Německu Robin Girmes z Energy Weather.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/102618-record-low-rhine-water-levels-continue-to-impact-commodities">Během podzimu 2018</a> klesla hladina řeky Rýn na rekordně nízkou úroveň, což zapříčinilo zpožďování dodávek uhlí do uhelných elektráren a rovněž vedlo k problémům s chlazením u uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Proto, pokud počasí přetrvá bez výrazně vlhčího měsíce, něž je obvyklé, tak se domnívám, že uvidíme opakování nízkých toků (řek), a to pravděpodobně již na začátku třetího čtvrtletí,“ dodal Girmes.</blockquote>
Analytici poznamenávají, že společnosti, které jsou závislé na říčních dodávkách uhlí, svou dopravu během posledních dvou let vzhledem k opakujícímu se suchu diverzifikovaly. Také podotýkají, že vzhledem k nízké ceně zemního plynu je zde dostatečný prostor k nahrazení výkonu uhelných a jaderných elektráren elektrárnami plynovými. Pro samotné Německo tak dle jejich mínění není důvod k panice.
<h2>Cena německé elektřiny bude záviset také na Francii</h2>
Dopad na cenu elektrické energie v Německu bude přesto, dle informací Montelu poskytnutých obchodníky, vývoj ve Francii, kde by taktéž očekávané suché počasí mohlo ovlivnit výrobu tamních jaderných elektráren (problémy s chlazením).
Cena elektrické energie pro třetí kvartál letošního roku se v Německu na začátku tohoto týdne pohybovala okolo 29,05 EUR/MWh, ekvivalent ve Francii okolo 30,5 EUR/MWh.
<h2>Sucho ovlivnilo výrobu maďarské elektrárny Paks</h2>
Problémy spojené se suchem měla v roce 2018 také maďarská jaderná elektrárna Paks, která musela, aby nedošlo k <a href="https://energiaklub.hu/en/news/water-temperature-over-30-degrees-was-measured-in-the-danube-at-paks-the-official-thermometer-4669">překročení limitní teploty</a> 30 °C kdekoli do 500 metrů od místa a vypuštění chladící vody do Dunaje a následnému nutnému odstavení elektrárny, omezit výrobu.
<blockquote>„V loňském roce (rok 2018, jde o prohlášení z roku 2019, pozn. red.) jsme skutečně museli omezit výrobu jaderné elektrárny Paks. Ne z důvodu jaderné bezpečnosti, ale spíše z důvodu ochrany životního prostředí. Je třeba zvážit dopady stále častějšího sucha: teplota vody,  která protéká elektrárnou Paks, je vyšší už na vstupu,“ <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hungary-makes-environmental-case-for-Paks-expansio">pronesl</a> Csaba Kőrösi, ředitel oddělení environmentální udržitelnosti v Maďarsku.</blockquote>
<h2>Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech</h2>
Možné problémy s chladicí vodou, související s výstavbou nového jaderného bloku, řeší také Dukovany. ČEZ také proto <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-masivne-investuje-do-snizovani-spotreby-vody-v-dukovanech-1-81796">masivně investuje</a> do snižování spotřeby vody. Dukovany dle údajů společnosti ročně čerpají 55 mil. m³ surové vody ročně, přičemž do řeky Jihlavy vrací přibližně necelou polovinu.

Energetika v zahraničí

Sucho může letos opět ovlivnit výrobu evropských uhelných a jaderných elektráren

Za pět dní má dorazit do jaderné elektrárny Temelín stotřicetitunový náklad, kdy 54 metrů dlouhý kamion doveze z Bratislavy nový separátor. Jde o zařízení v nejaderné časti elektrárny. Páru, která proudí na turbínu, zbavuje vlhkosti a přihřívá ji. Druhý separátor se bude převážet od 12. do 18. května. Energetici vymění dva separátory letos na druhém bloku, jehož dvouměsíční odstávka začne 12. června. Dva nové separátory zvýší výkon elektrárny o jednotky megawattů elektrických (MWe). ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
Elektrárna je v druhé polovině plánované odstávky prvního bloku, jež začala 13. března a měla by trvat dva měsíce. Temelín letos na dva měsíce odstaví i druhý blok, podle plánu od 12. června. V roce 2021 vymění elektrárna separátory na prvním bloku.
Podle energetiků je náklad největší přepravou firmy ČEZ do jaderných elektráren od stavby Temelína. Náklad vyrazil z Bratislavy v pondělí o půlnoci. Firma Rádl, která přepravu zajišťuje, musela získat dvě desítky souhlasných stanovisek a povolení od úřadů. Do Temelína by měl separátor, který je 32,8 metru dlouhý a váží 195,6 tuny, dorazit 9. května. Kamion pojede pouze v noci. Dva dny stráví na Slovensku, tři na silnicích v ČR.
<blockquote>&#8222;Půjde o technicky náročnou akci, ale výsledkem by měl být vyšší výkon (elektrárny), aniž bychom spotřebovali více paliva. Z ekologického pohledu to přinese roční úsporu jednotek tisíc tun oxidu uhličitého,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.</blockquote>
Separátor veze souprava, jež má 18 náprav, na každé je osm kol vedle sebe. Hlavní soupravu doprovází šest doprovodných aut a jedno policejní. Jeden most, pod nímž souprava projede, podepřou stavaři ocelovou konstrukcí. V některých místech pojede souprava rychlostí jen pět kilometrů v hodině. &#8222;Detailní harmonogram jízdy odsouhlasila policie a po celé trase se mu přizpůsobila také veřejná hromadná doprava,&#8220; uvedl Jiří Dědič ze společnosti Rádl.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 5,1 TWh.

Kamion dlouhý 54 metrů veze do Temelína nový separátor

Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním čtvrtletí 338 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, meziročně o 19 procent více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Uvedl, že jde o 28,6 procenta jejich loňské produkce. Objem elektřiny, který přečerpací elektrárny vyrobily během prvních tří měsíců letošního roku, by podle něj dokázal pokrýt roční spotřebu téměř 100.000 českých domácností.
Přečerpávací elektrárny slouží jako velké baterie. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Schreier uvedl, že role těchto zdrojů v energetické soustavě každoročně roste v souvislosti s pokračující decentralizací energetiky a s růstem kapacit kogeneračních jednotek a obtížně předpověditelných obnovitelných zdrojů.
<blockquote>„O zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů přečerpávacích elektráren, a to jak v čerpadlovém (z dolní do horní nádrže), tak i v turbínovém režimu (voda míří z horní nádrže na turbínu). Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2019 přečerpávací elektrárny startovaly celkem v 1652 případech, za letošní první tři měsíce to bylo už 1674 najetí. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů opět na dalešickou elektrárnu,“ řekl mluvčí.</blockquote>
Přečerpávací vodní elektrárny jsou schopny najet na plný výkon během jedné až dvou minut. V době přebytku elektrické energie v síti se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu naopak vyrábí elektrická energie. Elektrárny tak slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. „V rámci jednoho přečerpávacího cyklu dokážou všechny tři dohromady dodat do české energetické sítě až 5,9 milionu kWh. Stejný objem energie by dokázal naplnit baterie 164.000 elektromobilů střední třídy,“ uvedl mluvčí.
Za celý loňský rok vyprodukovaly přečerpávací vodní elektrárny více než 1,18 miliardy kWh. ČEZ upozornil, že ve srovnání s rokem 2009 se tak loni jejich objem výroby zvýšil o 92,5 procenta. „Šest let v řadě přečerpávací vodní elektrárny opakovaně překonávají hranici vyrobené jedné miliardy kWh. V rámci celé energetické soustavy ČR jsou totiž stále častěji ve zvýšené frekvenci nasazovány k vykrývání výroby, respektive nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček,“ sdělil ředitel vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.
Schreier dodal, že veškeré vodní elektrárny ČEZ v Česku vyrobily v letošním prvním čtvrtletí téměř 520 milionů kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.
Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren (PVE) ČEZ
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. čtvrtletí 2019</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. čtvrtletí 2020</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dalešice</td>
<td valign="middle">503</td>
<td valign="middle">374</td>
<td valign="middle">492</td>
<td valign="middle">368</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dlouhé stráně</td>
<td valign="middle">239</td>
<td valign="middle">174</td>
<td valign="middle">322</td>
<td valign="middle">199</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Štěchovice II</td>
<td valign="middle">177</td>
<td valign="middle">113</td>
<td valign="middle">178</td>
<td valign="middle">115</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: ČEZ

Elektrárny v ČR

Přečerpávací vodní elektrárny ČEZ vyrobily v Q1 2020 o pětinu více elektřiny

Výběr informací o historii jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku, která před 35 lety, 3. května 1985, uvedla do provozu první reaktorový blok:

&#8211; Plány na výstavbu Dukovan se začaly rýsovat v druhé polovině 60. let ve spolupráci se SSSR. Příslušná mezivládní dohoda byla podepsána v dubnu 1970, kromě výstavby nového zdroje předpokládala i rozšíření elektrárny ve slovenských Jaslovských Bohunicích u Trnavy, budované již od konce 50. let. Právě tam byla už v prosinci 1972 uvedena do provozu první československá jaderná elektrárna, pro technické problémy uzavřená o pouhých pět let později.
&#8211; Budování Dukovan, podle plánů z roku 1973 zde měly vyrůst jen dva bloky, také nebylo bez problémů. V polovině 70. let byla dokonce výstavba přerušena. Práce nabraly druhý dech poté, co vláda v roce 1975 rozhodla, že v Dukovanech budou čtyři bloky. Naplno stavět se začalo v červenci 1978, prakticky současně s elektrárnou vyrostly na řece Jihlavě i vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Ty slouží jako zdroj chladící vody pro Dukovany a funguje na nich i přečerpávací elektrárna.
&#8211; První blok elektrárny začal nabírat definitivní podobu koncem roku 1982, kdy byl osazen tlakovou nádobou reaktoru. O rok později, na Silvestra 1983, do něj technici začali zavážet palivo a 12. února 1985 byla spuštěna štěpná reakce. Další fáze spouštění prvního bloku na sebe nedaly dlouho čekat &#8211; koncem února začal dodávat proud do sítě a na začátku května 1985 přešel do půlročního zkušebního provozu.
&#8211; Postupovaly i práce na dalších blocích. Během roku 1986 se podařilo uvést do provozu hned dva nové bloky. Maximálního výkonu elektrárna dosáhla v červenci 1987, kdy byl spuštěn poslední, čtvrtý blok. Zprovoznění Dukovan mělo velký význam nejenom pro československou energetiku, ale i pro rozvoj tuzemského jaderného strojírenství. V areálu elektrárny se nachází i sklad použitého jaderného paliva a úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů.
&#8211; V Dukovanech byly původně čtyři tlakovodní reaktory VVER 440/213, každý o instalovaném výkonu 440 MW (celkový výkon elektrárny byl tedy 1760 MW). Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový instalovaný výkon Dukovan je nyní 2040 megawattů (MW), čímž elektrárna pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Jaderná elektrárna Temelín (2000) má dva bloky a výkon asi 2000 MW. Pro srovnání, největší hnědouhelná elektrárna v Prunéřově má instalovaný výkon 1050 MW.
&#8211; Roční výroba elektřiny se v Dukovanech, které jsou spolu s Temelínem největším zdrojem společnosti ČEZ, dlouhodobě pohybovala kolem 15 terawatthodin (TWh). V rekordním roce 2013 to bylo 15,689 TWh. V dalších letech elektrárnu brzdily dlouhé odstávky, například kvůli kontrolám svarů či prováděním investic. V roce 2017 Dukovany dodaly 11,954 TWh elektřiny, což bylo nejméně od roku 1988. Minulý rok elektrárna vyrobila 14,48 TWh elektřiny.
&#8211; Již několik let se v Česku vede diskuze o stavbě nového jaderného bloku. Letos v březnu ČEZ předal Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového jaderného zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Firma uvedla, že tak ukončila pětileté přípravné práce a je připravena na licenční proces podle atomového zákona. Žádost podala EDU II, dceřiná firma ČEZ.
&#8211; Kabinet tento týden přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že o financování stavby pátého bloku chce mít vláda jasno do konce května. Vedle zastřešující dohody vláda schválila i smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt.
&#8211; Stavět by se v Dukovanech mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše se předpokládá, že tendr na nový blok by měl být zahájen na konci roku s tím, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022. Původní projekty počítaly s třicetiletou životností dukovanských bloků, ČEZ má záměr udržet je v chodu celkově 60 let. Chystaný pátý blok by měl stát mezi 140 až 160 miliardami korun.
&#8211; Mezi možnými účastníky tendru jsou zmiňovány firmy Westinghouse (USA), Rosatom (Rusko), KHNP (Jižní Korea), EdF (Francie) a čínská CGN. Investorský model stavby nových bloků schválila vláda začátkem července. Investory podle ní budou dceřiné firmy ČEZ. Proti stavbě nového jaderného zdroje se staví ekologové. Z jaderných zdrojů se ročně vyrobí asi třetina elektřiny v ČR.