Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku v prvním letošním pololetí i díky masivním investicím zvýšila produkci elektřiny meziročně o 40 procent na více než 365 milionů kWh. &#8222;Takový objem elektřiny by dokázal pokrýt roční spotřebu více než 100.000 českých domácností,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Loni vodní přečerpávací elektrárna po předchozí modernizaci vyrobila 636,9 milionu kWh elektrické energie. Ve srovnání s rokem 2018, kdy měla elektrárna kvůli opravám delší výpadek, se její produkce zvýšila o 17 procent.
<blockquote>&#8222;V minulých letech jsme do zvýšení účinnosti a zároveň spolehlivosti provozu a také do prodloužení životnosti elektrárny investovali stovky milionů korun. Jen letos šlo o opravy a investice za zhruba 40 milionů korun,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Dlouhé Stráně Vítězslav Chmelař.</blockquote>
Díky masivním investicím se zvýšila účinnost elektrárny. Letos v dubnu vyrobila 82,339 milionu kWh, což je nejvyšší měsíční výroba od spuštění elektrárny v roce 1996.
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Zvyšuje se i návštěvnost elektrárny. Loni vzrostla o šest procent na 93.839 lidí, což je druhá nejvyšší hodnota v historii elektrárny. Rekordních více než 97.000 návštěvníků dorazilo na Dlouhé stráně v roce 2017.

Elektrárny v ČR

Elektrárna Dlouhé stráně v 1. pololetí zvýšila výrobu o 40 %

Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním pololetí 652 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, meziročně o 23,3 procenta více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Podle něj je to více než 55 procent jejich loňské celoroční produkce. Nárůst využívání těchto zdrojů je podle Schreiera patrný také v dlouhodobějším srovnání &#8211; za prvních šest měsíců letošního roku vyrobily tyto elektrárny více energie než za celý rok 2008.
<blockquote>&#8222;Naše energetická soustava potřebuje přečerpávací elektrárny stále častěji k vykrývání výroby, respektive nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček. Naplno se přitom využívá schopnosti těchto zdrojů najet na plný výkon do dvou minut,&#8220; uvedl ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek.</blockquote>
Objem elektřiny, který přečerpací elektrárny vyrobily za letošní první tři měsíce, by podle firmy dokázal pokrýt roční spotřebu téměř 190.000 českých domácností. Přečerpávací elektrárny slouží jako velké baterie. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábí a prodávají za vyšší cenu. Podle Schreiera o zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů.
<blockquote>&#8222;A to jak v čerpadlovém &#8211; z dolní do horní nádrže, tak i v turbínovém režimu &#8211; voda míří z horní nádrže na turbínu. Letos od ledna do června vykázaly přečerpávací elektrárny 3198 najetí, ve stejném loňském období startovaly celkem v 3124 případech. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů na dalešickou elektrárnu,&#8220; uvedl mluvčí.</blockquote>
Vyšší růst najetí podle něj nebyl možný kvůli zahájení dlouhodobé odstávky přečerpávací elektrárny Štěchovice II v květnu.
<blockquote>&#8222;Důvodem je středně rozsáhlá oprava turbíny, která zahrnuje zejména demontáž oběžného kola, rozváděcích lopat a opravu opotřebení. Čas odstávky strojní části elektrárny umístěné 45 metrů pod zemí je využit také k opravám horní nádrže na vrchu Homole o objemu půl milionu metrů krychlových i k opravám a nátěrům přivaděčů o délce 582 metrů. Opravy by měly být ukončeny na přelomu roku,&#8220; doplnil Schreier.</blockquote>
Dodal, že veškeré vodní elektrárny ČEZ v Česku vyrobily v letošním prvním pololetí zhruba 1,1 miliardy kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.

Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren (PVE) ČEZ:

<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. pololetí 2019</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. pololetí 2020</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dalešice</td>
<td valign="middle">978</td>
<td valign="middle">816</td>
<td valign="middle">1045</td>
<td valign="middle">878</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dlouhé stráně</td>
<td valign="middle">419</td>
<td valign="middle">304</td>
<td valign="middle">502</td>
<td valign="middle">367</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Štěchovice II</td>
<td valign="middle">346</td>
<td valign="middle">261</td>
<td valign="middle">234</td>
<td valign="middle">172</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČEZ

Přečerpávací vodní zdroje ČEZ vyrobily v pololetí meziročně o čtvrtinu více elektřiny

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom pokutu ve výši 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to dnes úřad.
Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí již tak dominantní pozici Gazpromu na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
<figure id="attachement_58581" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
UOKiK projekt Nord Stream 2 prověřuje již několik let. &#8222;Na začátku tohoto roku jsme Gazprom vyzvali, aby nám poskytl smlouvy sjednané jeho dceřinou firmou s dalším podniky financujícími výstavbu plynovodu Nord Stream 2,&#8220; uvedl dnes úřad. &#8222;Společnost tyto informace neposkytla,&#8220; dodal. Ruská firma se tak podle úřadu zřejmě úmyslně snaží mařit jeho postup.
Gazprom nese na svých bedrech polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Druhá polovina pak připadá na evropské partnery v projektu, kterými jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Té UOKiK již loni kvůli neposkytnutí požadovaných dokumentů a informací vyměřil pokutu 40 milionů eur (přes miliardu Kč), napsala agentura Reuters.

Polsko vyměřilo Gazpromu pokutu kvůli plynovodu Nord Stream 2

Jaderná elektrárna Temelín nově využívá bezpečnostní laserový systém, který cílí především na případné narušení objektu ze vzduchu. Pořízení a instalace zabezpečení stály několik desítek milionů korun. ČTK to řekl mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Bezpečnostní systém tvoří síť neviditelných paprsků, která monitoruje prostor nad objektem. Sviták uvedl, že jde o jeden z nejmodernějších detekčních systémů v republice. V případě narušení prostoru vyšle signál do řídicího centra Temelína. „Velikost zóny stejně jako kroky, které bychom přijímali při jejím narušení, jsou citlivou informací. Každopádně vedle vojenských radarů a ostatních prostředků, které hlídají bezletovou zónu, jde o další posílení bezpečnosti. To navíc reaguje na moderní hrozby, jako například drony,“ řekl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
<figure id="attachement_6530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Temelín spolehlivost nového systému otestoval právě pomocí dronu. Do zkoušky bezpečnosti se zapojili také zástupci fyzické ochrany elektrárny a Letecké služby Policie ČR. „Policie se podílí na ochraně elektrárny, může tedy s citlivými informacemi k bezpečnosti pracovat. Navíc disponuje odpovídajícími prostředky,“ uvedl ředitel Temelína Jan Kruml. ČEZ investuje ročně do modernizace a zvyšování bezpečnosti průměrně miliardu korun.
Jaderná elektrárna Temelín letos vyrobila 8,1 terawatthodin elektřiny. Na druhém temelínském bloku je od poloviny června odstávka kvůli plánované výměně paliva. Energetici už vyměnili čtvrtinu paliva, zkontrolovali bezpečnostní systémy. Hotovo je také 55 investičních akcí včetně výměny separátoru. I s dodavateli se do odstávky zapojilo asi 1000 lidí. Vlastní připojení bloku k přenosové soustavě se bude odvíjet i od výsledků série zkoušek.

Jaderné elektrárny

Temelín chrání nový bezpečnostní laserový systém

Výběr událostí kolem zvažované stavby nových jaderných bloků v ČR (stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku v Dukovanech):

3. srpna 2009 &#8211; Společnost ČEZ zahájila výběrové řízení na výstavbu nových dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín (JETE).
9. února 2011 &#8211; Vláda schválila kroky nutné k dostavbě JETE, patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
18. února 2011 &#8211; ČEZ posunul termín dokončení JETE na rok 2025.
18. ledna 2013 &#8211; Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE.
10. dubna 2014 &#8211; Tendr na dostavbu JETE byl zrušen, ČEZ uvedl, že bez státních garancí je dostavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.
18. května 2015 &#8211; Vláda schválila aktualizaci státní energetické koncepce, podle které budou hlavním zdrojem výroby energie v ČR jaderná energetika a obnovitelné zdroje.
3. června 2015 &#8211; Vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Je podle něj žádoucí zahájit přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v JETE s možností rozšíření na dva.
1. června 2017 &#8211; ČEZ zřídil novou divizi jaderná energetika. Jejím šéfem se stal dosavadní ředitel JETE Bohdan Zronek, do jehož zodpovědnosti připadla i dostavba nových jaderných bloků.
15. června 2017 &#8211; Stálý výbor pro jadernou energetiku rozhodl, že se uvažuje o třech modelech financování dostavby Dukovan &#8211; prvním je výstavba prostřednictvím dceřiných firem ČEZ, druhým výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil dceřiné firmy, a třetím výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část ČEZ.
13. listopadu 2017 &#8211; ČEZ požádal o posouzení vlivu nových bloků v Dukovanech na životní prostředí a ministerstvu životního prostředí předal dokumentaci pro proces EIA.
22. listopadu 2018 &#8211; Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že stavbu v Dukovanech by měla zajistit dceřiná firma ČEZ.
18. února 2019 &#8211; Vláda změnila statut Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Předsedou se stal Babiš.
21. února 2019 &#8211; Na konferenci o jaderné energetice Babiš řekl, že stát chce uzavřít smlouvu s ČEZ. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl doplnil, že stát se zaměří na Dukovany.
30. dubna 2019 &#8211; Na Evropském jaderném fóru Babiš uvedl, že optimálním řešením by byly jaderné zdroje menšího výkonu.
24. června 2019 &#8211; Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že tendr na stavbu nového bloku, který by měl nahradit nynější dukovanské bloky po jejich odstavení, se bude vypisovat, až bude jasná smlouva mezi vládou a ČEZ.
2. července 2019 &#8211; Vláda schválila, že investory nových zdrojů budou dceřiné firmy ČEZ &#8211; EDU II pro Dukovany a ETE II pro JETE. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ.
15. srpna 2019 &#8211; Havlíček uvedl, že stavba bloku v Dukovanech by mohla začít kolem roku 2030, pokud by přípravy postupovaly dobře. Blok by mohl být postaven mezi roky 2035 až 2040.
30. srpna 2019 &#8211; Nové jaderné bloky v Dukovanech získaly kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA).
16. října 2019 &#8211; Babiš řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo.
13. listopadu 2019 &#8211; Premiér uvedl, že nový blok Dukovan se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. Podle něj jde o plán, který také počítá s tím, že územní rozhodnutí pro stavbu bude vydáno v roce 2021 a dodavatel bloku bude vybrán do konce roku 2022.
16. prosince 2019 &#8211; Představený Národní investiční plán vlády počítal se dvěma novými bloky v ČR za 300 miliard korun.
25. března 2020 &#8211; ČEZ předal SÚJB žádost o povolení umístit stavbu nového zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků.
27. dubna 2020 &#8211; Kabinet přijal návrhy smluv s ČEZ o stavbě v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí.
28. května 2020 &#8211; Babiš oznámil, že stát poskytne ČEZ na stavbu nového bloku v Dukovanech půjčku.
10. června 2020 &#8211; Oznámeno, že ČEZ v Dukovanech předpokládá investice za 55 miliard korun, aby udržel čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Pokračuje i v přípravách nového bloku.
20. července 2020 &#8211; Vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Ten by mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ.
28. července 2020 &#8211; Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku Dukovan. Podepsali je ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a šéf energetické firmy Daniel Beneš.

Výstavba nových jaderných bloků se řeší přes deset let

Stát a energetická společnost ČEZ dnes uzavřou připravované smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Akt se uskuteční před polednem na ministerstvu průmyslu a obchodu. Podepsány budou dvě smlouvy &#8211; rámcová a prováděcí. Za stát je podepíše vicepremiér a ministr průmyslu obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), za ČEZ pak generální ředitel Daniel Beneš.
Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího Havlíčkova vyjádření dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt. Model financování nového bloku schválila vláda minulý týden.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur &#8211; přibližně 162 miliard korun.
S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.
rdo rot

Stát a ČEZ dnes podepíšou smlouvy k novému jadernému zdroji

Vláda dnes schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1287734794365939713">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe &#8211; při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny &#8211; při vyšší spotřebě elektřiny,&#8220; uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu.</blockquote>
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně &#8211; může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody &#8211; necelých 100 Kč/rok,&#8220; napsalo v podkladech pro vládu MPO.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným.
Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda před týdnem. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan schválila vláda

Vláda v pondělí projedná model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG">Návrh</a> zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Výkupní cena může být jak pod tržní cenou silové elektřiny, tak nad ní. Finální dopad v době aplikovatelnosti pravidla tak může být jak negativní, tak pozitivní. Dopad se rozloží mezi zákazníky podle velikosti jističe &#8211; při nižší spotřebě či podle spotřeby elektřiny &#8211; při vyšší spotřebě elektřiny,&#8220; uvedlo v podkladech k materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).</blockquote>
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.
Už dříve odhadl, že výkupní cena by se mohla pohybovat mezi 50 až 60 eury (asi 1320 až 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh). Předkládaný materiál žádný návrh částky neobsahuje, má být obsažen až ve smlouvě o výkupu. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">činí</a> aktuálně kolem 45 eur (asi 1190 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Při rozdílu výkupní ceny a tržní ceny silové elektřiny ve výši deset eur by mohl činit doplatek průměrné domácnosti se spotřebou 3,3 MWh ročně &#8211; může odpovídat čtyřčlenné domácnosti, standardně vybavené elektrickými spotřebiči včetně elektrické varné desky a trouby, která však nepoužívá elektřinu na vytápění a ohřev teplé vody &#8211; necelých 100 Kč/rok,&#8220; napsalo v podkladech pro vládu MPO.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výroby.
Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Model financování nového dukovanského bloku schválila vláda v pondělí. Zařízení by stát při výstavbě měl financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. S modelem financování nesouhlasí opozice, vadí jí také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Smlouvy mezi státem a ČEZ o stavbě nového dukovanského bloku budou podepsány v úterý.

Model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan projedná vláda

Vláda dnes schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/KarelHavlicek_/status/1285233643854663685">twitteru</a> o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nový jaderný blok v Dukovanech by podle materiálu předloženého vládě mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Nový blok by měl být podle dřívějších informací uveden do provozu v roce 2036.
Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
Zároveň dnes vláda schválila rámcovou a prováděcí smlouvu mezi ČR a ČEZ. Havlíček ještě před jednáním vlády uvedl, že smlouvy mezi státem a energetickou společností ČEZ o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měly být podepsány v úterý 28. července. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu.
Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
<figure id="attachement_1399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Materiál pro jednání vlády uvádí, že koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let zhruba o 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.
Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle analytiků je však dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Vláda schválila model financování nového jaderného bloku

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát při výstavbě mohl financovat bezúročně, za provozu se počítá s úrokem dvě procenta. Stát by měl energetické společnosti ČEZ na výstavbu poskytnout půjčku. Na stavbě by se měl podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Vyplývá to z materiálu k modelu financování nového jaderného zdroje, který by měla v pondělí projednat vláda. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).
U dvouprocentní úrokové sazby, se kterou se počítá za provozu, by měla být možnost částečného refinancování komerčním úvěrem po zahájení komerčního provozu na základě obdrženého výkupního kontraktu a podle délky podpory. Na způsobu financování a způsobu smluvních omezení rizik projektu ve výkupním kontraktu se budou měnit průměrné náklady kapitálu (WACC). Navrhovaný model počítá s rozmezím 4,1 až 5,5 procenta.
Koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let o zhruba 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.
Podmínky návratné finanční pomoci a tedy i parametry modelu financování budou upřesněny po jednání s Evropskou komisí. Poté bude zpracován ekonomicko-finančním poradcem státu společností Rothschild &amp; Sons Limited. Notifikace Evropské komise by měla podle vládního materiálu trvat zhruba do poloviny až konce roku 2022. Kabinet by měl do konce letošního roku obdržet informace o rozpracování, předpokládanému využití modelu financování a jednání s Evropskou komisí.
Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech má být takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Podpis rámcové a prováděcí smlouvy mezi státem a společností ČEZ se z konce června posunul na polovinu července.
Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.
jif mal