Vláda pověřila ministra financí Pilného otázkou zvýšení solární daně
Vláda dnes požádala ministra financí Ivana Pilného (ANO), aby se začal zabývat možným zvýšením solární daně. Důvodem jsou vysoké odvody ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie i nepřiměřené zisky z tohoto podnikání. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek (ČSSD). Předseda dozorčí rady Solární asociace Jan Fousek označil návrh za silně populistický předvolební krok.
Ministra Pilného k tomu vláda vyzvala v souvislosti s dnes projednávaným návrhem nařízení vlády ohledně příspěvku státu podporovaným zdrojům energií. Na podporu elektřiny a tepla plánuje stát pro rok 2018 ze státního rozpočtu poskytnout 26,2 miliardy korun, stejně jako letos. Projednávání materiálu vláda dnes přerušila.
„Požádali jsem ministra financí, aby se zabýval tím, jak tu solární daň zvýšit. Je čas zabývat se zvýšením solární daně, jak zisky solárníků učinit přiměřenějšími. Je to způsob jak sáhnout na solární barony,“ uvedl Zaorálek.
Dodal, že existuje stanovisko Evropské komise, že návratnost prostředků je až téměř nepřiměřená
Výše podpory obnovitelných zdrojů vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních třech letech. Část podpory, kterou nepokryje dotace ze státního rozpočtu, zaplatí převážně spotřebitelé. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 250 miliard korun.
„To číslo je sice vysoké a lidi na to před volbami slyší. A je jednoduché jim říci, že to vezmeme solárníkům. Ale podpora je vysoká proto, že je v ČR poměrně hodně instalovaného výkonu,“ uvedl Fousek.
Přehnané výnosy solárníků z let 2009 a 2010 byly podle něj již omezeny tehdy zavedenou solární daní.
„A to opatření bylo dostatečné,“ dodal.
Solární daň ve výši 26 procent byla zavedena v roce 2010 pro fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem nad 30 kW uvedených do provozu v letech 2009 a 2010.
Tento odvod měl platit v letech 2011 až 2013. V roce 2013 byla platnost odvodu prodloužena na neurčito, zároveň klesl na deset procent a omezil se pouze na elektrárny uvedené do provozu v roce 2010.
Mohlo by vás zajímat:
Současná podpora OZE by si zasloužila revisi. Ta by měla umožnit snížení poplatků od občanů na podporu OZE na jednu polovinu současného stavu.
Co je potřeba udělat? Nejen
1) zvýšení solární daně a převedení těchto prostředků na snížení poplatku občanů na podporu OZE
Ale i
2) obdobnou revisi více než 20 miliard ročně příspěvků na bionaftu, na spalování biomasy ve VELKÝCH elektrárnách atd atd
3) je absurdní že k Vašemu příspěvku na podporu OZE na Vašem účtu vláda ještě připočte DPH.
Ale myslím, že kvůli obrovskému protitlaku "OZE businessu" si to žádná vláda netroufne udělat. OZE stejně nakonec zvítězí, jejich čisté technické řešení nemá konkurenci (když nebudeme chtít dýchat kouř a jiné jedovaté zplodiny pálení uhlí a ropy). Ale, jak současný stav ukazuje, bude nás to stát hodně zbytečně vyhozených miliard.
Vážení,
nechápu proč se odborná veřejnost tak "obouvá" do OZE. Jak velice správně a zcela logicky uvádí pan Vaněček: "OZE stejně nakonec zvítězí, jejich čisté technické řešení nemá konkurenci (když nebudeme chtít dýchat kouř a jiné jedovaté zplodiny pálení uhlí a ropy). " Pane Vaněček souhlas ale má to jeden háček. Jak jistě víte, OZE vyrábí elektřinu dle počasí a zrovna člověk je ten tvor, který chce být na počasí nezávislý. Jak to dát dohromady? Toť nelehká otázka, ale věřte jde to. My máme energetické zdroje které jsou schopny vyrobit energii nezávisle na počasí, ale zatěžující více či méně naše životní prostředí a proto se jejich budoucí význam snižuje. El.síť, kterou my všichni dle našich potřeb využíváme, je v podstatě "uzavřený" el.obvod, který má jednu základní fyzikální neopomenutelnou vlastnost - velikost spotřeby el.energie musí být rovna výrobě, zdroji el.energie, protože ji zatím nelze jednoduše skladovat. OZE tuto podmínku nesplňují a vyrábí elektřinu nezávisle na naši potřebě. Rozvodná el.síť není jednoduchý el.obvod ale rozvětvený el.propojený systém s mnoha různými zdroji a s různou spotřebou vyznačující se dvěma odběrovými energetickými špičkami, která je schopna do jisté omezené velikosti zdroje OZE absorbovat. Přispěl k tomu i požadavek povinného výkupu tohoto výkonu z titulu jejich podpory.
Jak problém začlenění OZE do stávající el.sítě řešit? Řešení nevidím v plošném omezeni podpory na OZE, ale v individuálním přístupu ke každé instalaci splňující jak optimální návratnost vložené investice (podnikatelský záměr), tak ve vybavení a začlenění OZE do rozvodné sítě dle požadavků dispečinku, tzn. OZE musí být vybaveny (nebo mít smluvní zajištění) min.50% rezervy instalovaného výkonu. Tím se přesouvají náklady na stabilitu sítě ke svému zdroji k OZE.
Toť vše.
Pane Kopecký, OZE+akumulace bude brzy (během 10 let) už samozřejmost. Jako JE potřebovaly přečerpávací vodní elektrárny ) a trvalo to spoustu let je vybudovat, tak i OZE budou mít jednu z mnoha vyzkoušených možností akumulace (například v rodinném domě s fotovoltaikou to bude bateriový systém nebo elektromobil).
Ale zatím po těch budoucích deset let v chytrých státech které mají chytré utilities budou stačit chytré sítě. Já v mém domě mám spoustu činností kde bych rád bral elektřinu jen když je jí přebytek a je velmi levná (čerpadlo na studnu, čerpadlo filtrace bazénu, el. bojler-tady mám vhodný tarif co to velmi primitivně umí, lednice-mrazák, ...).
Jen je potřeba pro nás (s příjmy na cca 1/3 ve srovnání se starými zeměmi EU) počkat, až to bude levnější. Tedˇ třeba rozumná akumulace do rodinného domu stojí zhruba tolik jako fotovoltaika na střechu. Cena fotovoltaických panelů klesla za 10 let skoro na jednu desetinu, myslím že u baterií s hromadnou výrobou to bude podobné (viz learning curve hromadné výroby). Takže za 10 let si fotovoltaiku na střeše s akumulací budou moci dovolit i průměrní Češi.
A po "solárních pijavicích" s megawattovými elektrárnami by stát mohl požadovat vybudování přiměřené akumulace bez dotací, z jejich extrémních zisků (které nastanou po splacení investice s přiměřeným ziskem, což NKÚ odhadl na období po roce 2019).
Co píše p. Vaněček i p. Kopecký zní velmi hezky. Jako technik si dovedu představit 50% rezervu instalovaného výkonu na dobu cca 1/2 hodiny, (snad i 1/2 dne), ale více? Třeba 1/2 roku?
Pane Winkler, proč půl roku? V teplárenství taky zásobujete teplem jen část roku a nezkrachujete. Sluníčko může dát na jih od nás energii na celý rok, u nás na víc než půl roku. No a v zimě místo pouhého vytápění budete mít kogeneraci s elektřinou.
Zdroje které jedou 24 hodin denně po celý rok nepotřebujete, spotřeba se mění behem dne i během roku velmi výrazně.
A vítr funguje s přestávkami přes celý rok, biomasa a voda neustále a je velmi pružně regulovatelná
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se