Polsko plánuje výstavbu uhelných bloků za stovky miliard
Polsko se bude v následujících letech soustředit na výstavbu nových uhelných bloků, aby zajistilo dostatek výkonu v síti po ukončení provozu dožívajících uhelných elektráren. Polský ministr energetiky Krzysztof Tchorewski to řekl v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita. Náklady na nové uhelné bloky mají v následujících letech dosáhnout 50 až 60 miliard zlotých (cca 307 až 369 mld. Kč).
V návrhu Energetické politiky Polska do roku 2050, který byl zveřejněný v létě loňského roku, počítá Polsko s náhradou dožívajících hnědouhelných a černouhelných elektráren novými konvenčními zdroji. Do roku 2020 má být uvedeno do provozu cca 6 500 MW, do roku 2030 potom celkem 10 až 12 GW nových bloků. Naprostou většinu nových konvenčních bloků mají přitom tvořit černouhelné elektrárny. Kromě černouhelných bloků mají po roce 2025 zajistit stabilní dodávky výkonu také jaderné elektrárny.
Uvedenou strategii potvrdil minulý týden polský ministr energetiky Krzysztof Tchorewski, který v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita řekl, že ačkoliv bude polský jaderný program pokračovat, prioritou je nyní výstavba nových uhelných bloků. Odhadované náklady na potřebné investice přitom ministr vyčíslil na 50 až 60 miliard zlotých (cca 307 až 369 mld. Kč).
Pět uhelných bloků se už staví
Nové uhelné bloky aktuálně budují nebo mají v plánu vybudovat všechny čtyři polské energetické utility. Největší výrobce elektřiny v Polsku PGE staví dva 900MW černouhelné bloky v elektrárně Opole a 450MW hnědouhelný blok v elektrárně Turow. Všechny tyto bloky by měly být uvedeny do provozu v roce 2019.
Další energetická společnost z polské „velké čtyřky“ Enea aktuálně staví 1 075MW černouhelný blok v největší polské černouhelné elektrárně Kozienice. Tauron zase staví 910MW černouhelný blok v elektrárně Jaworzno III.
Zdroj úvodní fotografie: media.energa.pl
Mohlo by vás zajímat:
Fuj!
Ostravsko se jim poděkuje.
No, pokud těmito moderními zdroji nahradí ty staré, tak by se produkce emisí měla opravdu snížit. Samozřejmě - aspoň jedna jaderka s 6.000 MWe by byla lepší, ale co naděláme.
Je to holt kombinace strachu z hornických odborů ve státních dolech, aktuálního nedostatku vlastní produkce, nechuti importovat levnou elektřinu z Nordpoolu nebo z Německa a vlastní zabedněnosti. V Polsku rozhodně nemají horší podmínky pro větrnou energetiku než v Německu nebo Dánsku. Ty vrtule by rozhodně šly stavět rychleji a levněji než uhelné nebo jaderné zdroje. A nevadí jim sucho, na rozdíl od tepelných elektráren vodu na svůj provoz nepotřebují.
Polsko s rozvojem větrné energetiky podle zmíněné Energetické politiky počítá. Do roku 2030 by mělo být podle zveřejněných dat instalováno celkově cca 13 500 MW těchto zdrojů. Měl by tak pokračovat prudký růst pozorovaný v předchozích letech. Jenom za posledních 5 let bylo v Polsku instalováno téměř 3 500 MW větrných elektráren, viz: http://www.ure.gov.pl/pl/rynki-energii/energia-elektryczna/odnawialne-zrodla-ener/potencjal-krajowy-oze/5753,Moc-zainstalowana-MW.html
Striktně vzato, tepelné elektrárny vodu na chlazení také nutně nepotřebují. Je to o technologiích. Systémy bezvodého chlazení tepelných elektráren už dávno fungují v suchých oblastech Austrálie, JAR.. Nejde tedy o experiment, ale vyzkoušenou věc. Psalo se o tom i na tomto serveru, jen se mi nechce hledat link :)
Článek s popisem technologie suchého chlazení je k nalezení zde:
https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/chladici-soustavy-tepelnych-elektraren/
Děkuji
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se