Domů
Elektřina
Jaká je budoucí role jaderné energetiky v Japonsku
Zdroj: IAEA

Jaká je budoucí role jaderné energetiky v Japonsku

Japonský Institut ekonomiky energetiky zveřejnil svůj každoroční výhled směřování tamní ekonomiky a energetiky Economic and Energy Outlook of Japan for FY2018. V něm mimo jiné uvažuje tři možné scénáře vývoje jaderné energetiky v zemi. Jako nejpravděpodobnější bylo označeno znovu zprovoznění celkem 10 jaderných bloků do března 2019.

Aktuálně je v Japonsku v provozu 5 jaderných bloků. Sendai 1 a 2, Takahama 3 a 4 a Ikata 3. Všechny z nich splňují nové zpřísněné bezpečnostní normy zavedené po nehodě v JE Fukušima-Daiči. Zatím posledním restartovaným blokem je Takahama 3, která byla opětovně uvedena do provozu na začátku června. V zemi je dalších 7 bloků, které tyto bezpečnostní požadavky splnilo a nyní čeká na povolení k provozu od japonského Úřadu pro jadernou bezpečnost.

V minimálním scénáři směřování japonské energetiky se uvažuje s absolutním odklonem této země od jaderné energetiky. Podobným směrem se v nedávné době vydala například sousední Jižní Korea.

Referenční scénář předpokládá zprovoznění 10 bloků do března 2019

Referenční scénář studie předpokládá provoz 10 jaderných bloků na konci fiskálního roku 2018 (tedy v březnu 2019). Výrobou 65,6 TWh za rok by jaderné zdroje představovaly 7 % celkové výroby v zemi. Pro srovnání, za fiskální rok 2010, tedy ještě před již zmiňovanou havárii v elektrárně Fukušima-Daiči, vyrobily japonské jaderné elektrárny 288,2 TWh/rok, jejich podíl na výrobě dosahoval téměř 30 %.

Referenční scénář přináší dle studie oproti minimálnímu scénáři úsporu v dovozu fosilních paliv v hodnotě 500 miliard japonských jenů a snížení emise CO2 o 2,7 %.

Maximální scénář uvažuje restart všech 17 jaderných bloků v uvažovaném časovém horizontu dvou let. Celková roční výroba by v tomto případě měla dosahovat až 99 TWh. Úspora na dovozu fosilních paliv poté 700 miliard jenů.

Dle energetického plánu japonského Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu z června 2015 by měl být energetický mix Japonska v roce 2030 kryt z 20–22 % jadernou energetikou, 22–24 % obnovitelnými zdroji, 26 % uhelnými zdroji, 27 % LNG a 3 % ropou.

zdroj úvodní fotografie: IAEA Imagebank

Potřebujete být v obraze ohledně elektroenergetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti elektroenergetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Palivové dřevo i uhlí zdražují. Zájem i tak roste, za elektřinu a plyn lidé zaplatí mnohem víc
11. srpen 2022, 17:24
Palivové dřevo i uhlí zdražují. Zájem i tak roste, za elektřinu a plyn lidé zaplatí mnohem víc
11. srpen 2022, 17:24
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Vladimír Wagner
4. srpen 2017, 18:15

Možná bych upozornil, že článek na WNN, ze kterého jste informaci přebíral, trochu posunul význam sdělení v tom japonském materiálu http://eneken.ieej.or.jp/en/press/press170725.pdf. Tam se říká, že v současné době běží pět reaktorů a sedm už splnilo podmínky kladené novými bezpečnostními pravidly a požadavky NRA. Kolik z nich a jestli třeba i nějaké další, které splní podmínky v následujícím roce, bude zprovozněno do října 2019, se neříká. Následuje úvaha, že pokud poběží deset reaktorů, tak to přinese takové a takové výhody. Do jaké míry je číslo deset realistickým odhadem, je otevřená otázka.

Dovolil bych si tak informace upřesnit. Reaktory Ohi 3 a 4 a Genkai 3 a 4, tedy čtyři reaktory z těch sedmi, jsou ve stavu, že by mohly jít do provozu již v roce 2017 či na začátku roku 2018. Ve schvalování jsou pak daleko tři bloky Tomari 1-3.

To, jestli a kdy tyto bloky poběží teď prioritně závisí na postoji veřejnosti a místních samospráv v místě elektrárny. Ta totiž musí provoz bloků povolit. To je důvod, proč nelze říci, kolik bloků poběží začátkem roku 2019.

V posuzování je dalších 13 existujících bloků a jeden, který je rozestavěný (Óma 1). U některých z nich je posuzování poměrně daleko. Ovšem, u řady je jasné (to se týká právě třeba reaktorů Kašiwazaki-Kariwa 6 a 7 firmy TEPCO), že postoj místní veřejnosti k nim je značně problematický.

Zbývajících 17 do celkového počtu 42 procházejí úpravami nebo na ně čekají, aby po nich případně mohla být podána žádost k NRA pro jejich posouzení.

Vladimír Wagner
4. srpen 2017, 19:26

Jen oprava. Místo "do října 2019", mělo být "do března 2019".

Vladimír Wagner
4. srpen 2017, 18:35

Česká transkripce názvu popisované elektrárny je Fu-čching.

Vladimír Wagner
4. srpen 2017, 18:37

Komentář patřil k jinému článku :-)

L
5. srpen 2017, 22:03

Líbí se mi jak Japonci uvažují racionálně navzdory zkušenostem jak s havárií elektrárny tak i s vojenským využitím jaderné energie. Německo žádnou takovou zkušenost nemá a hysterie tam dosahuje těžko uvěřitelných rozměrů. Proto se nabízí otázka, kdo vlastně tu hysterii v Německu vyvolává a šíří. Samovolný proces to určitě nebude.

C
5. srpen 2017, 22:47

Sice v něčem podobná, ale přitom jiná mentalita. V Japonsku se zjistilo že jejich kultura a Asijská hierarchičnost mohou částečně za havárii, několikrát se tam přehazovalo rozhodnutí nahoru a dolu, pokud se pamatuji relativně dobře. I když se o Japonsko trochu zajímám, tak jsem si nevšiml že by tam byla kdy byla taková "aktivovanost" mládeže jako na západě, což je zase dáno jinou filosofií, mentalitou atp. Zatímco v Německu se ke kolejím při transportu vázali už minimálně od 80-90. let, tak v Japonsku nějaké protijaderné protesty ve větším začínají až v roce 2011.

Dále v Japonsku máte horší podmínky pro stavbu OZE. Máte kopce, hluboké moře, a do toho všeho hodně lidí na hlavních ostrovech, takže tam moc místa na větrníky nebo soláry není. Takže importy paliv jsou jedinou alternativou k JE, jedinou snadno nasaditelnou, abych byl přesný. Máte převis starých lidí, kteří obrovskou část života žili v přesvědčení že k jádru není jiná dobrá alternativa, jaderný program Japonska začíná roku 1954 s 230 miliony yenů první elektrárna od společnosti GEC je do provozu uvedena roku 1966, naše A1 se stavěla od roku 1958 do roku 1972. Ve společnosti je navíc jistý konzervativismus, takže má mnohem větší šanci vyhrát staré ověřené řešení nad něčím novým, jako by byl masivní odchod od JE, jenže k tomu do roku 2050-2060 možná bude muset pomalu dojít, prostě z technologických důvodů

Milan Vaněček
5. srpen 2017, 23:07

Japonská veřejnost většinově odmítá znovuzprovoznění JE. Zkušenost je jednoznačná. Samozřejmě elektrárenské společnosti nechtějí odepsat své investice. Kdo zvítězí ukáže budoucnost.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se