Twitter branou pro 100-300MWh bateriové úložiště Tesly na jihu Austrálie

Baterie dělají pozoruhodné pokroky, ale na klasiku to jaksi stále nestačí. Dlouhé stráně mají kapacitu řekněme 4500 MWh. Jejich náhrada bateriemi by tedy stála bratru 21 690 milionů Kč.

Do 10 let cena klesne na pětinu, pak už to budou jen 4 miliardy Kč. A porovnejte to s každoroční nadbytečnou podporou OZE 45 miliard Kč ročně. A hned vidíte že bychom si to do 10 let mohli dovolit, zatím to nepotřebujeme. Na klasiku to stačit bude...

Souhlas, ale na druhou stranu Dlouhým Stráně za v té době 6 miliard Kč mají na změnu provozu minuty a účinnost je pouhých 76,5 %, nabíjejí se na plnou kapacitu 7 hodin a vybíjí se 6 hodin při 650 MW to je 3,9TWh, tedy 1538Kč/kWh (bez započítání dalších oprav), kvůli havarii při testech měla rok zpoždění. A tyto parametry nikdo už to nijak výrazně nezlepší ani v úplně nové přečerpávací elektrárně, a hlavně ji nemůžete postavit kdekoliv potřebujete za měsíc, musíte tam také vybudovat VVN vedení což je často zapomínáno započítat do rozpočtů podobných projektů.

Je to unikátní dílo které už ale nikdo nepostaví, tak jako pyramidy v Egyptě a podobně i za několik let také skončí jako technická turistická památka (div ČR) když se ji už nebude vyplácet provozovat a opravovat. A do rozvody Krasíkov přivezou třeba kontejner s nějakým kovovým supravodivým vodíkem nebo co se ještě vymyslí.

Kdežto současný akumulátor postavíte do areálu rozvody, účinnost kolem 90%, odezva do sekundy a ta cena se časem také vyřeší. Navíc Elon Musk jim to dá zadarmo pokud to nestihne do 100 dnů, jinak spolu s HE3DA prohlašovali že pokoří cenu 100USD/kWh tak je 2515Kč/kWh. Kolik by stály Dlouhé Stráně dnes? Troufám si tvrdit že daleko více.

A například setrvačníkové stabilizátory sítě např. 1 MW POWER store mají reakční dobu na změnu z plné spotřeby na plnou výrobu a naopak jen 5milisekund.

Ještě k té uváděné účinnosti Dlouhých Strání 76,5 % se sluší poznamenat že vlastní trvalou spotřebu elektrárny pokrývá druhá elektrárna 163 kW Dlouhé stráně II. Takže ta účinnost je horší než uváděná, zvláště když elektrárna delší dobu stojí a jen spotřebovává energii.

100 USD/kWh? Uvidíme, zatím jsou na dvojnásobku a to ještě může jít o propagační PR akci, na které se klidně dá i něco prodělat.

Nepsal jsem, že akumulátory nemají proti přečerpávací vodní elektrárně žádné výhody. Dokonce jsem ani nesrovnával cenu akumulátorů s historickou cenou Dlouhých strání, to děláte Vy. Když už chcete srovnávat, tak je dobré si uvědomit, že Dlouhé stráně byl prototyp, byla na tom spousta výzkumu a vývoje, projekt se v průběhu zásadně předělal (původně mělo být čerpání a výroba na jiném oběžném kole) atd. Jinými slovy i u přečerpávacích vodních elektráren je nějaká učící křivka, byť s Vámi souhlasím, že oproti parametrům Dlouhých strání už podstatně dále jít v účinnosti nejde.

Opravovat se Dlouhé stráně evidentně vyplácí (teď zrovna je naplánována GO druhého turbosoustrojí) a ještě hodně dlouho vyplácet bude, zvláště pokud bude pokračovat rozvoj elektráren s občasnou výrobou.

HE3Du bych nechal raději mimo úvahy, dokud nebude na trhu článek, se kterým si bude moci každý pohrát a nezávisle změřit, je to takové JPP. Myslím že u dlouhých strání to bylo dokonce tak že původně měly mít 4 turbosoustrojí, ale v ČKD snad tou dobou byly nějaké rozpracované plány na tady ta velká, takže se pak plány elektrárny musely předělat.

Řekněte všechno. Dlouhé Stráně stály 6.5 miliard korun, jenže to byly koruny z let 1978-1995, což po započtení inflace asi odpovídá nákladové ceně výstavby 213-313 USD/kWh, kterou publikovali aktuálně Lazardi v analýze Levelized Cost of Storage v2.0. Neboli interval 24-35 milard současných korun, bez započtení (vašich oblíbených) nákladů na rozšíření přenosové soustavy někam do hor.

Baterie jsou tedy dnes investičně cca stejně náročné (a rychle slevňují), dají se stavět podstatně rychleji, mají vyšší účinnost, kratší reakční dobu, umí poskytovat více síťových služeb, nemají problém s umístěním, stavíte je tak velké jak potřebujete, ne co vám dololí terén, mají podstatně jednodušší stavební řízení (žádná EIA, žádné CHKO).

PVE asi vydrží déle, ale další jejich výhody mě nenapadají.

EIA je určitě velký problém. Ale něco mi říká, že to bude ještě podstatně větší problém pro těžbu lithia na Cínovci, než pro přečerpávací elektrárnu. Ale třeba budou mít ekologické spolky pro těžbu surovin pro zelenou energetiku větší pochopení, než mají pro těžbu jakýchkoliv jiných surovin. Nebylo by přece fér ničit krajinu v jiných zemích a lithium dovážet, když máme vlastní zásoby.

Teď jsem se po tom díval a nějaký zásadní problém by s tím být nemusel, jednak to bude klasická těžba, a krom povrchových budov na Cínovci vše je. Jediné co se musí řešit je doprava a zpracování, ale zase, budeme-li věřit tomu co se kde píše, fabrika u Litvínova a vlak z Dubí, to nám říká že je třeba jen zřídit asi 2.5km dlouhou štolu, nebo asi 4 kilometry dopravníkového pásu pro přepravu rudy. A tedy sýpky pro překládku, nový zábor v blízkosti CHKO tedy v podstatě 0 0 nic. Eventuálně lanovka, ale myslím že ten dopravník je reálnější. Na větší závod tam nahoře ani není moc místo.

Zapomněl jste na prima nové odkaliště pro ukládání rmutu s kapacitou tak milion tun ročně. :-)

Ano, jenže to bude zřejmě v místě už dost zničené oblasti. Na smajlíka to není, ale je to dost daleko od samotného Cínovce.