Geopolitické faktory mohou motivovat rozvoj AI datových center v Evropě

Rozvoj využívání umělé inteligence výrazně zvyšuje poptávku po datových centrech a jejich energetické náročnosti. Do roku 2030 se očekává až trojnásobné navýšení kapacity. Klíčové budou levné a stabilní zdroje energie, včetně jaderných, což může být příležitost i pro Česko.

Pro rozvoj AI budou třeba nová datová centra

Volné kapacity datových center v Evropě a Severní i Jižní Americe oproti minulému roku významně klesly a pohybují se nejvýše okolo 10 % (v Evropě). Rozmach ve využívání umělé inteligence (AI) si tak pravděpodobně vyžádá výstavbu významného množství nových datových center.

Studie poradenské společnosti McKinsey odhaduje, že do roku 2030 by mohla globální poptávka ze strany datových center v důsledku AI vzrůst až na 289 GW. To je cca trojnásobek současné poptávky datových center, která se v roce 2023 pohybovala okolo 55 GW.

Predikce rozvoje poptávky po elektřině ze strany datových center do roku 2030. Zdroj: McKinsey

Nová datová centra budou vyžadovat značné množství energie

Jak kapacita datových center uvedená v gigawattech naznačuje, rozvoj AI a nových datových center by měl za následek růst spotřeby energie. Jared Cohen, prezident pro globální záležitosti investiční banky Goldman Sachs, tvrdí, že datová centra poskytující služby pro trénování AI modelů mohou vyžadovat stabilní přísun velkého množství energie po delší dobu ve srovnání s datovými centry plnícími ostatní výpočetní úlohy.

Cohen tvrdí, že Spojené státy americké nemusí být schopny svou poptávku po výpočetních kapacitách pro AI pokrýt uvnitř svých hranic. Tato poptávka se tak může přelít do dalších zemí. Dostupnost levné, stabilní, či dokonce bezemisní energie pro provoz nových datových center však nemusí být jedinými faktory pro rozhodování o lokalitě jejich umístění.

Geopolitické faktory mohou rozhodnout o umístění datových center

Cohen tvrdí, že geopolitické faktory se mohou podílet na rozhodování, odkud budou výpočetní kapacity pro AI služby v USA zajišťovány. Při vysvětlení se Cohen odvolává na požadavky na bezpečnost zpracovaných dat. Dále také zmiňuje snahu nepodporovat rozvoj výpočetní kapacity v rivalských zemích, jako jsou například Čína nebo Rusko, nebo v politicky nestabilních zemích, u kterých je možné, že by geopolitické rivaly začaly podporovat.

Jako možné regiony, kam se může poptávka po výpočetní kapacitě z USA přelít, Cohen zmínil Blízký východ a Evropu. Blízký východ byl zmíněn z důvodu dostupnosti levné energie. I přes náklonost některých zemí v tomto regionu k USA Cohen tento region považuje z pohledu geopolitického rizika za rizikovější než Evropu.

Jaderná energie - palivo pro AI

Cohen také zmiňuje významnou roli jaderné energie v napájení nových datových center pro AI. To indikuje také zájem o jadernou energii ze strany technologických firem jako jsou Amazon, Google, Meta nebo Microsoft za účelem napájení datových center trénujících a provozujících AI modely.

Evropské země, které umožní co nejrychlejší a nejlevnější výstavbu nových jaderných zdrojů, tak mohou mít výhodu při přitahování investic do datových center a potenciálně i s nimi spjatých jaderných zdrojů. To může být příležitost i pro Česko, které právě připravuje výstavbu nových bloků jaderných elektráren a výhledově i malých modulárních reaktorů.