Společnost <a href="https://sustainability.google/reports/">Google</a> oznámila, že se zavazuje do roku 2030 využívat pouze <a href="https://www.gstatic.com/gumdrop/sustainability/247-carbon-free-energy.pdf">bezuhlíkovou energii</a>.  Již v roce 2017 Google spotřeboval, či dokoupil veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Nicméně v některých okamžicích a na některých místech jeho data centra stále využívají elektřinu vyrobenou z uhlí, nebo zemního plynu, což poté kompenzuje dokupováním obnovitelné energie zpětně. To chce firma změnit.
Google byl první velkou společností, která se stala <a href="https://www.blog.google/outreach-initiatives/sustainability/carbon-neutrality-by-end-of-2007/">uhlíkově neutrální</a> v roce 2007.  Při sledování emisí firmy byly zohledněny emise kupované elektřiny, emise vypouštěné při dojíždění zaměstnanců do práce, při služebních cestách apod. Uhlíkové neutrality firma přitom firma dosahovala snížením spotřeby energie, investováním do a využíváním obnovitelných zdrojů energie a dalším snižováním emisí, například skrze financování konkrétních projektů.
V roce 2017 se Google stal první velkou společností, která spotřebovala, či <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/google-provedl-historicky-nejvetsi-nakup-obnovitelne-energie-za-2-mld-usd">dokoupila</a> veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Podle samotného Google je firma největším kupujícím obnovitelné energie na světě.
<h2>V současnosti využívá i elektřiny z uhlí a plynu</h2>
Jako další metu si Google stanovil do roku 2030 „vždy a všude“ využívat bezuhlíkovou energii. V současnosti totiž Google na některých místech v okamžicích, kdy není elektřina z obnovitelných zdrojů dostupná, využívá elektřinu vyrobenou z fosilních paliv. Firma tedy kupuje tolik obnovitelné elektřiny, kolik elektřiny celkově každoročně spotřebuje, nicméně přímo spotřebovaná elektřina není pouze z obnovitelných zdrojů.
<figure id="attachment_87673" class="wp-caption aligncenter" style="width: 829px;"><img class="size-full wp-image-87673" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png 829w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-512x430.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-768x646.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-725x610.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-800x673.png 800w" alt="" width="829" height="697" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrný podíl obnovitelné energie na celkové spotřebované energii v jednotlivých data centrech Google v roce 2019 (modrá čísla). Příklad skladby spotřebované elektřiny dle podílu uhlíku 14. září 2019 (v případě bezuhlíkové energie se nejedná pouze o energii přímo spotřebovanou, ale i zakoupenou). Zdroj: Google 24/7 by 2030: Realizing a Carbon-free Future</figcaption></figure>
Po zhodnocení průměrné spotřeby elektřiny v roce 2019 Google zjistil, že jeho data centra na světě spotřebovávají 3 – 96 % bezuhlíkové energie. Singapur s 3 %, Tchaj-wan s 19 % či americké státy Jižní Karolína s 19 % a Georgie s 26 % se přitom poměrně vymykají ostatním centrům. V <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/boom-technologickych-spolecnosti-irsku-bude-znamenat-zvyseni-poptavky-elektrine-i-vyssi-emise">data centrech</a> v Nebrasce a Oklahomě bylo v roce 2019 spotřebováno 96 % bezuhlíkové energie. Přestože firma díky dokupování statisticky globálně využívala v roce 2019 elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů energie, reálně z nich získala 39 % spotřebované energie.
Pro oblasti, ve kterých není k dispozici dostatek obnovitelných zdrojů, stejně tak pro pokrytí sezónních výkyvů ve výrobě solárních a větrných elektráren se Google plánuje zaměřit na nové technologie. Ty by mohly zahrnovat pokročilé jaderné reaktory, vylepšené geotermální zdroje, zelený vodík či zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).
<figure id="attachment_87672" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-87672" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie-512x452.png 512w" alt="" width="631" height="557" /><figcaption class="wp-caption-text">Zakoupená obnovitelná energie ve srovnání s celkovou spotřebovanou elektřinou. Zdroj: Google Environmental Report 2019</figcaption></figure>
<h2>Podpora vlád a existence potřebných politik je klíčová</h2>
Svého cíle chce <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/umela-inteligence-google-zvysila-ucinnost-vyuzivani-vetrnych-elektraren-20/">Google</a> dosáhnout díky několika aktivitám. Zaprvé, vyvinout nové přístupy, jak kupovat čistou energii, které by umožňovaly větší flexibilitu a odpovídaly požadavkům firmy. Zadruhé, podílet se na technologických inovacích, například v oblasti optimalizace, či komerčního rozšíření již existujících technologií, nebo rozvíjení nových řešení. Zatřetí, Google chce u vlád obhajovat nutnost přechodu na obnovitelnou energii, rozvíjet inteligentní energetické trhy a posilovat roli spotřebitelů.

Společnosti

Google chce do roku 2030 spotřebovávat výhradně bezuhlíkovou energii

Spotřeba elektřiny v Česku od dubna do června, kdy země čelila koronavirové pandemii, proti průměru výrazně klesla. Ve srovnání s loňskem se kolem polední špičky pohybovala letošní průměrná spotřeba pod 8000 megawatthodinami, zatímco loni to bylo o 1000 více. Pokles zhruba o 1000 MWh, tedy asi o 12 procent byl patrný po celý den. Kromě koronaviru způsobil pokles i chladnější červen, protože nebylo potřeba tolik elektřiny na provoz klimatizace, uvedla v tiskové zprávě společnost Amper Meteo, která poskytuje meteorologické služby a služby související s energetikou. Loňský červen byl mimořádně horký.
<blockquote>&#8222;Celkově se za první pololetí snížila meziročně spotřeba elektřiny jen o pět procent, ale za duben až červen to bylo zhruba 12 procent. Největší pokles byl v dubnu a květnu,&#8220; popsal situaci statistik společnosti Kamil Rajdl.</blockquote>
V těchto měsících totiž platila nejtvrdší omezení proti šíření covidu-19 a ekonomický život byl výrazně zpomalený.
Vývoj ve spotřebě elektřiny bude v nejbližších měsících a letech podle šéfa skupiny Amper Jana Palaščáka kopírovat propad a posléze očekávaný růst českého hospodářství. &#8222;Spotřeba se na hodnoty z roku 2018 vrátí podle našich předpokladů až někdy v roce 2023,&#8220; uvedl Palaščák.
Zatímco spotřebu ovlivnil primárně koronavirus, výrobu z obnovitelných zdrojů letos výrazně zasáhlo počasí. Kvůli suché a teplé zimě s nedostatkem sněhu a následně vodě v řekách klesla výroba elektřiny ve vodních elektrárnách o 38 procent. V zimě to bylo o 15 procent. Naopak deštivý červen, v němž spadlo na některých místech i přes 200 milimetrů srážek, způsobil meziročně skokové zvýšení výroby elektřiny ve vodních elektrárnách o polovinu.
Energie z větrných a solárních elektráren se vyrobilo v prvním pololetí zhruba stejně v meziročním srovnání. Zamračenější červen však například způsobil meziroční pokles výroby v solárních elektrárnách o 29 procent, naopak větrný únor způsobil zvýšení výroby z větrných elektráren o 80 procent. &#8222;Přes republiku přešlo několik vichřic a orkánů, což občas způsobilo krátkodobé odstávky, ale celkově díky tomu byla výroba enormní. Teplejší zima také výrazně omezila ztráty způsobené námrazou,&#8220; uvedl meteorolog Milan Šálek.

Elektřina

Spotřeba elektřiny v ČR v dubnu až červnu klesla o 12 procent

Spotřeba elektřiny v Česku kvůli dopadům šíření nákazy covid-19 meziročně klesla. Na konci března byla v pracovních dnech v porovnání se stejným obdobím loni nižší zhruba o sedm procent, v polovině dubna pak o 15 procent. ČTK to dnes sdělila mluvčí provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS Hana Klímová. Pokles spotřeby podle ní souvisí zejména s přerušováním výroby ve velkých závodech. Roli hraje také rozdílné počasí. Mluvčí poukázala na to, že se snížila také tuzemská výroba elektřiny.
Pokles výroby elektřiny v Česku v pracovních dnech byl například v polovině dubna podle Klímové v meziročním srovnání více než pětinový, což se týkalo především tepelných elektráren. ČEPS uvedl, že kromě snížení spotřeby je úbytek výroby způsoben také poklesem exportního salda, neboť v okolních státech dochází rovněž k poklesu spotřeby, a tím k relativnímu přebytku energie.
Zatížení tuzemské energetické soustavy je podle společnosti v poslední době v pracovních dnech mezi 06:00 a 20:00 nižší o zhruba 1200 megawattů (MW), o víkendech jde o snížení přibližně o 700 MW. Setrvalý pokles spotřeby elektřiny zaznamenává ČEPS už od 9. března. Firma uvedla, že tato situace však není mimořádná a nevyžaduje žádná speciální opatření.
<blockquote>„Společnost ČEPS nemá a v současné době ani nepředpokládá provozní problémy se zajištěním výkonové rovnováhy v reálném čase. Situaci řešíme standardními nástroji dispečerského řízení,“ uvedl člen představenstva ČEPS Zbyněk Boldiš, který je současně viceprezidentem Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E).</blockquote>
Pokles zatížení rozvodné sítě zaznamenali podle ČEPS také další členové ENTSO-E, pandemie totiž přinesla pokles spotřeby i výroby elektřiny v celé Evropě. Český provozovatel přenosové soustavy ujistil, že provoz propojených evropských energetických soustav zůstává spolehlivý a bezpečný, bez problémů se uskutečňuje také přeshraniční obchod s elektřinou.
<blockquote>„Evropští provozovatelé nyní nepřetržitě předpovídají toky elektřiny na následujících 24 hodin a každý večer koordinují možná opatření prostřednictvím videokonferencí,“ uvedl Boldiš.</blockquote>
Evropská výměna údajů je podle něj navíc do značné míry automatizovaná a probíhá prostřednictvím nejmodernějších systémů informačních technologií.
ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od ERÚ. Udržuje, obnovuje a provozuje 43 rozvoden se 77 transformátory a vedení o celkové délce přes 5500 kilometrů. Sto procent akcií společnosti vlastní přes ministerstvo průmyslu a obchodu stát.

ČEPS: Spotřeba elektřiny v ČR klesla kvůli nákaze covid-19 až o 15 %

Dosavadní ráz zimy, kdy kvůli nadprůměrně vysokým teplotám často padají dlouhodobé teplotní rekordy, snižuje spotřebu elektřiny a plynu v Česku. Shodli se na tom distributoři energií, které oslovila ČTK. Spotřeba podle nich logicky klesá především zákazníkům, kteří daným typem energie topí.
<blockquote>&#8222;Pokles ve spotřebě u zemního plynu v těchto dnech proti běžnému zimnímu období určitě vnímáme. Za leden zatím předběžný odhad poklesu spotřeby plynu zhruba deset procent proti dlouhodobému průměru. V aktuální topné sezoně už listopad a prosinec 2019 přinesly díky teplému počasí pokles spotřeby zemního plynu okolo pěti procent,&#8220; řekl ČTK Pavel Zajíc, mluvčí společnosti GasNet, která je největším distributorem plynu v ČR.</blockquote>
Pokles spotřeby zaznamenal také největší tuzemský distributor elektřiny, společnost ČEZ. &#8222;Elektřinou se u nás příliš netopí, elektřinou topí jen zhruba sedm procent domácností. Hojně se však využívá k přitápění, jako dodatkové topení v méně nebo občas využívaných prostorách, například na chatách. A pak jde o přitápění ve skladových halách, podnicích. Zde všude je třeba letos méně přitápět,&#8220; uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž.
Z předběžných dat ČEZ podle něj vyplývá, že v některých lednových dnech je spotřeba elektřiny zhruba o deset, v extrémních případech až o 15 procent nižší, než na území zásobovaném firmou v lednu loňského roku. &#8222;Rozdíl teploty na průměrném diagramu byl v extrémním případě až 12 stupňů Celsia,&#8220; doplnil.
Mluvčí Pražské energetiky (PRE) Petr Holubec ilustroval nižší spotřebu na hodnotě takzvaného průměrného špičkového zatížení. Jde o maximální momentální příkon, který je v daný den potřeba. Ve všední dne se tak podle něj děje kolem 13:00, o víkendech kolem 16:00 a 17:00.
<blockquote>&#8222;V lednu dosahovalo průměrné špičkové zatížení v Praze zatím 996 megawattů (MW), zatímco loni to bylo 1031 MW. Takže se dá říci, že je špičková spotřeba v Praze o přibližně čtyři procenta nižší, což je způsobeno především nižší spotřebou elektřiny pro vytápění,&#8220; dodal.</blockquote>
Například ve středu překonaly teploty rekordy na 15 meteorologických stanicích v Česku, které měří déle než 30 let. Největší teplo bylo na Šumavě. Na Churáňově meteorologové naměřili 14,8 stupně Celsia, na Horské Kvildě 14,6 stupně.
Zatímco na Šumavě panovalo díky slunečním paprskům jaro, na velké části Moravy a v jižních Čechách byly teploty pod nulou. Rekordy přepisovaly teploty i před Vánocemi nebo po Novém roce. Druhý den letošního roku padly rekordy na 20 stanicích, v Hejnicích bylo 13,5 stupně.

Energetika v ČR

Distributoři: Teplá zima snižuje spotřebu elektřiny a plynu v ČR

Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny. Vyplývá to z oficiálních údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které dnes zveřejnili jeho zástupci na setkání s novináři. 
Vývoz elektřiny loni meziročně klesl o 9,3 procenta na 25,5 TWh. Dovoz se snížil o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.
Na celkové spotřebě se loni nejvíce podílel průmysl, kterému patřilo 31 procent. Následovaly domácnosti (25 procent), obchod, služby, školství a zdravotnictví (21 procent) a energetika (11 procent).
Z pohledu regionů byla loni nejvyšší spotřeba v Moravskoslezském kraji, na který připadalo 13,8 procenta. Následovaly Středočeský (13,5 procenta), Ústecký kraj (10,3 procenta) a Praha (10,2 procenta). Nejnižší spotřeba byla v nejmenším Karlovarském kraji, na který připadalo 2,6 procenta.
Nejvíce elektřiny se loni vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), <a href="http://oenergetice.cz/uhli/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">černé uhlí</a> a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemní plyn</a> (po čtyřech procentech).
<blockquote>„Zatímco fotovoltaika při prakticky nezměněném instalovaném výkonu vyrobila skoro o sedm procent elektřiny více, vodní elektrárny doplácely na sucho. V průměru vyrobily o třináct procent méně. Náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvy počasí je v meziročním srovnání dobře patrná,“ uvedl ředitel statistického odboru ERÚ Petr Kusý.</blockquote>
<figure id="attachement_50139" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Chvaletice_Seven_autor_Martin_Vonka-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Chvaletice_Seven_autor_Martin_Vonka-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výroba elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/">hnědého uhlí</a> loni meziročně vzrostla o dvě procenta na 37,7 TWh, v <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/jaderna-energetika-v-cr-a-jeji-budoucnost/">jaderných elektrárnách</a> stoupla o 5,5 procenta na 29,9 TWh. Naopak výroba elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">černého uhlí</a> klesla více než o pětinu na 3,5 TWh.
Ročního maxima zatížení v soustavě bylo dosaženo 28. února v 09:00 (11.969 megawatt). Roční minimum nastalo 8. července v 05:00 (5171 MW).
Výroba a spotřeba elektřiny v ČR (v terawatthodinách):
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rok</td>
<td valign="middle">Výroba</td>
<td valign="middle">Spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">83,52</td>
<td valign="middle">72,05</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">82,25</td>
<td valign="middle">68,61</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">85,91</td>
<td valign="middle">70,96</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">87,56</td>
<td valign="middle">70,52</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">87,57</td>
<td valign="middle">70,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">87,07</td>
<td valign="middle">70,18</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">86,00</td>
<td valign="middle">69,62</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">83,89</td>
<td valign="middle">71,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">83,30</td>
<td valign="middle">72,42</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">87,04</td>
<td valign="middle">73,82</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">88,00</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Spotřeba elektřiny v ČR loni vzrostla na rekordních 73,9 TWh

V Česku v loňském roce stoupla spotřeba i výroba elektřiny. Vyplývá to z aktuálních <a href="https://bit.ly/2VeQM4b" target="_blank" rel="noopener"> dat </a> Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tuzemská spotřeba elektřiny podle nich vzrostla meziročně o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba elektřiny v ČR stoupla proti roku 2017 o 1,1 procenta na 88 TWh. 
Na tuzemské výrobě elektřiny se podle ERÚ tradičně nejvíce podílely uhelné elektrárny, které k produkci přispěly 45,1 TWh, meziročně o 0,8 procenta méně.
Následovala výroba jaderných elektráren, která naopak proti předloňsku stoupla o 5,6 procenta na 29,9 TWh. Například výroba z <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaických elektráren</a> pak vzrostla o 6,6 procenta na 2,3 TWh.
Proti roku 2017 klesl vývoz i dovoz elektřiny z a do Česka. Export se snížil o 9,3 procenta na 25,5 TWh, import pak téměř o čtvrtinu na 11,6 TWh. Ekologické Hnutí Duha upozornilo, že tato čísla však znamenají, že meziročně o necelých sedm procent vzrostl čistý export elektřiny z ČR, tj. přebytek vývozu nad dovozem elektřiny.
Podle programového ředitele hnutí Jiřího Koželouha Česko opět potvrdilo pozici mezi největšími vývozci elektřiny na světě.
<blockquote>
&#8222;Pokud stát rozhýbe stagnující rozvoj obnovitelných zdrojů, můžeme do roku 2030 zavřít všechny uhelné elektrárny a naše elektrizační soustava to zvládne,&#8220; dodal.
</blockquote>
V nadcházejících letech a desetiletích má spotřeba elektřiny podle optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce v Česku růst. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok.
Změnit se ale má struktura produkce. Podle nejreálnějšího scénáře koncepce má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny namísto z uhlí z jaderných zdrojů.
Výroba a spotřeba elektřiny v ČR (v terawatthodinách)
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Rok</td>
<td valign="middle">Výroba</td>
<td valign="middle">Spotřeba</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2008</td>
<td valign="middle">83,52</td>
<td valign="middle">72,05</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2009</td>
<td valign="middle">82,25</td>
<td valign="middle">68,61</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2010</td>
<td valign="middle">85,91</td>
<td valign="middle">70,96</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">87,56</td>
<td valign="middle">70,52</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">87,57</td>
<td valign="middle">70,45</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">87,07</td>
<td valign="middle">70,18</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">86,00</td>
<td valign="middle">69,62</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">83,89</td>
<td valign="middle">71,01</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">83,30</td>
<td valign="middle">72,42</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">87,04</td>
<td valign="middle">73,82</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">88,00</td>
<td valign="middle">73,94</td>
</tr>
</tbody>
</table>

ERÚ: V Česku v loňském roce stoupla spotřeba i výroba elektřiny

Norská spotřeba elektrické energie<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010419-electrification-drives-norwegian-power-consumption-record-for-2018?fbclid=iwar3zdpxyx_8vstrloj-dsexsgs-39iulwnj_-stqulwamwybw7ezxq4rsow"> dosáhla v roce 2018 rekordní hodnoty</a>, když vzrostla meziročně o 2,5 TWh. Hlavním důvodem je dlouhodobé nahrazování  fosilních paliv elektrifikací. 
Norská spotřeba elektrické energie byla dosáhla v roce 2018 rekordních 135,4 TWh. Země zaznamenala rovněž rekordní výrobu ve výši 145,7 TWh. Spotřeba i výroba zaznamenala shodný meziroční nárůst o 2,5 TWh.
Vývoz elektrické energie z Norska v roce 2018 výrazně klesl oproti roku 2017  z 15 TWh  na 10 TWh. Snížený vývoz odráží <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/severske-vodni-elektrarny-trapi-sucho-zasoby-vody-klesly-k-60/">letní sucha, která způsobila snížené hladiny v přehradách</a>.
Elektrická energie a tepelná čerpadla postupně nahrazují lehké topné oleje a parafínový olej pro potřeby vytápění v domácnostech a komerčních budovách. Zároveň také elektrifikace dopravy je v Norsku na strmém vzestupu. Prodej elektromobilů v minulém roce představoval celkem 31 % nově prodaných vozů.
Norská spotřeba elektrické energie se má podle dlouhodobého odhadu norské vládní agentury <a href="https://www.nve.no/english/">NVE</a> zvýšit z 130 TWh v roce 2012 na 143 TWh v roce 2030. Neznámou v odhadech je budoucí výstavba datových center a výroba vodíku, které mohou spotřebu ještě navýšit.
Norské zásoby vody v přehradách se na konci roku pohybovaly na 63,9 %. Zásoby vody v celé Skandinávii se pohybovaly na 60,9 %. To představuje přibližně 74 TWh z teoretického maxima 121 TWh potenciálu výroby elektrické energie. Jedná se o průměrný pokles o 8,6 %  (10,5 TWh) oproti průměru v letech 1990 až 2012.
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Raul Herbster's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/raulherbster/">Raul Herbster</a><a href="https://energywatch.eu/secure/EnergyNews/Utilities/article9270104.ece">, Flickr</a>

Norsko zaznamenalo rekordní spotřebu elektrické energie, hlavním tahounem jsou domácnosti

Podle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) tamní elektroenergetické společnosti v roce 2016 <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=36512" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vynaložily 3,6 miliard dolarů na zvýšení energetické účinnosti</a>, tedy v průměru 24 dolarů na zákazníka. Většina výdajů podpořila zvýšení energetické účinnosti v komerčním (podíl na výdajích 49 %) a rezidenčním sektoru (podíl 43 %). Zbylých 8 % výdajů podpořilo průmyslové zákazníky.
Průměrné výdaje na zákazníka se liší na území Spojených států od 0 dolarů na Aljašce až po 128 dolarů ve státě Massachusetts. Státy s vyššími a nižšími výdaji jsou koncentrované v určitých regionech. Výdaje na zvýšení energetické účinnosti byly na jihu Spojených států v průměru 11 dolarů na zákazníka. V severovýchodní oblasti Spojených států byl průměrný výdaj 47 dolarů na zákazníka. Výdaje byly také vyšší ve státech s vyšší cenou elektrické energie, jako například Havaj, anebo ve státech kde klimatické podmínky vyžadují větší spotřebu energie na vytápění a provoz klimatizací.
Zvýšení energetické účinnosti vedlo ke snížení prodeje elektrické energie v USA v průměru o 0,7 %, tedy úsporám zhruba 27,5 TWh. Předpokládané úspory po dobu životnosti těchto investic jsou odhadovány na 354 TWh. Je to hlavně díky investicím v oblasti vytápění, ohřevu vody a chlazení, které se projevují po dobu několika let. Vzhledem k rozložení výdajů byly úspory dosaženy hlavně v rezidenčním a komerčním sektoru.
Tak jako výdaje na zvýšení energetické účinnosti byly různé stát od státu, tak se lišily i jejich dosažené úspory. Ve státech Aljaška a Kansas nebylo dosaženo žádného snížení prodeje elektrické energie. Naopak ve státech Massachusetts a Rhode Island byl zaznamenán 3% pokles prodeje elektrické energie. Průměrné snížení bylo v severovýchodním regionu o 1,2 % a o 0,4 % v jižním regionu.
<div class="mceTemp">
<figure id="attachment_52892" style="width: 754px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52892 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Vystrizek2.jpg" alt="" width="754" height="362" /><figcaption class="wp-caption-text">Snížení prodeje elektrické energie v jednotlivých státech USA v roce 2016 jako důsledek investic do zvyšování účinnosti jejího využívání. Zdroj: <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=36512">EIA</a></figcaption></figure>
<h2>Podněty ke zvýšení energetické účinnosti jsou různé</h2>
Podněty energetických společností, takzvaných utilit, ke zvýšení energetické účinnosti mohou být jak finanční (dotace a slevy na vybavení s lepší energetickou účinností), tak i vzdělávací (technická podpora, audity). Programy zaměřené na behaviorismus zahrnují zprávy o spotřebě energie a zasílání zpráv o změně chování odběratele.
Podpora osvětlení, které dosahuje vyšší účinnosti, jako například LED, měla velký podíl na dosažených úsporách. Podle americké agentury na ochranu životního prostředí (EPA) se v roce 2016 dotace energetických společností pohybovaly v rozmezí od 1 do 15 dolarů na LED svítidlo.
Dotace byly také použité pro nákup energeticky účinných vytápěcích zařízení, klimatizací a podporovaly také pořízení chytrých termostatů nebo modernizaci budov.
Kromě zvyšování energetické účinnosti utilitami jsou zde federální, státní a lokální požadavky a podněty. Federální předpisy a iniciativy zahrnují normy, ve kterých je stanovena minimální účinnost zařízení. Oproti tomu státní iniciativy zahrnují jak povinné standardy energetické účinnosti (EERS) tak i nezávazné cíle.
Politika EERS se stala indikátorem států, které mají vyšší závazek ke zvyšování energetické účinnosti. Utility ve státech s EERS vykazovaly značně vyšší výdaje a úspory, než utility ve státech s nezávaznými cíli, anebo žádnými programy na zvýšení energetické účinnosti.
Ve státech s EERS byl průměrný výdaj v roce 2016 na odběratele 31 dolarů a prodej elektrické energie byl v průměru snížen o 1 %. Naopak utility ve státech s nezávaznými cíli měly průměrné výdaje 15 dolarů na odběratele a došlo ke snížení prodeje elektrické energie o 0,5 %. Utility ve státech s žádným programem na zvýšení energetické účinnosti vykázaly výdaje v průměru 12 dolarů na odběratele a státy v průměru snížily prodej elektrické energie o 0,4 %.
<figure id="attachment_52891" style="width: 722px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52891 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Vystrizek.jpg" alt="" width="722" height="356" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné výdaje na zákazníka. Zdroj: <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=36512">EIA</a></figcaption></figure>
</div>

Úspory energie

EIA: Energetické společnosti v USA předloni vynaložily na zvýšení energetické účinnosti 3,6 miliard dolarů

Výroba elektřiny ve čtvrtém čtvrtletí roku vzrostla meziročně o 7 %. Celkem bylo vyrobeno v českých elektrárnách cca 23,4 TWh elektrické energie. Naopak významně poklesla spotřeba zemního plynu, což bylo dáno především nadprůměrnými teplotami na konci roku.
Poslední čtvrtletí roku podle aktuálních <a href="https://www.eru.cz/cs/-/iv-ctvrtleti-2017-v-energetice-rust-vyroby-elektriny-nizsi-spotreba-plynu">statistik</a> <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/">Energetického regulačního úřadu</a> patřilo především elektrické energii, když vzrostla jak výroba, tak i spotřeba elektřiny. Co se týče výroby elektřiny, do konečných statistik významně promluvilo množství odstávek jaderných elektráren v posledním čtvrtletí předloňského a a loňského roku.
Je nutné podotknout, že odstávky neměly vliv pouze na <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny-aktualni-vyroba/">výrobu z jaderných elektráren</a>, která vzrostla o více než 47 %, ale podepsaly se také na výrobě elektřiny ze zemního plynu. V meziročním srovnání byla výroba <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/">paroplynových elektráren</a> nižší o 38 %.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2016-10-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v České republice v posledním čtvrtletí roku 2016.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2016-10-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2016-12-31&#8243;}
S vyšší výrobou jaderných elektráren v ČR souvisí i vyšší exporty elektrické energie &#8211;  saldo soustavy dosáhlo v posledním čtvrtletí 3,7 TWh. Nejvýraznější nárůst bilance soustavy byl v měsíci říjnu, kdy bylo saldo meziročně více než dvojnásobné.
Souvislost s výrobou jaderných elektráren je patrná i z toho, že právě v říjnu roku 2016 jaderné elektrárny vyráběly po dobu dvou týdnů pouze cca 1 500 MW. Naopak v říjnu loňského roku se pohyboval výkon jaderných elektráren stabilně kolem 3,5 GW. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhly dokonce po více než 950 dnech české jaderné elektrárny plného výkonu.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-10-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v České republice v posledním čtvrtletí roku 2017.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-10-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;}
Mírný nárůst zaznamenala i spotřeba elektřiny. Vzrostla celkem na 19,6 TWh, přičemž se jednalo o nárůst o 0,2 %.
Po delší době také významně vzrostl instalovaný výkon konvenčních elektráren v ČR. Zvýšení o 660 MW je důsledkem zahájení zkušebního provozu <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/v-novem-nadkritickem-bloku-elektrarny-ledvice-zacal-dvoulety-zkusebni-provoz/">nadkritického bloku elektrárny Ledvice</a>.
<h2>Zemního plynu se spotřebovalo podstatně méně</h2>
Opačné statistiky byly patrné u spotřeby zemního plynu. Jeho spotřeba v České republice klesla meziročně o více než 8 % a dosáhla hodnoty 28 611 GWh, přičemž nižší spotřeba byla zaznamenána ve všech třech měsících čtvrtletí.
Důvodem je podle statistik ERÚ zřejmě vyšší průměrná teplota, která se v loňském posledním čtvrtletí pohybovala o 1,5 °C nad dlouhodobým průměrem.  Nicméně i při přepočtu spotřeby plynu na srovnatelné teplotní podmínky došlo k poklesu spotřeby o 3,2 %.