Domů
Elektřina
Praha zřídí organizaci pro instalaci fotovoltaických panelů na střechy
Solární panel na střeše

Praha zřídí organizaci pro instalaci fotovoltaických panelů na střechy

Elektřina
27 komentářů
11. srpen 2021, 16:11
ČTK

Ještě letos má začít fungovat příspěvková organizace, která bude mít na starosti instalaci fotovoltaických panelů na střechy budov v majetku hlavního města. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Praha si nedávno schválila klimatický plán, podle kterého by měly být do roku 2030 panely umístěny na 20.000 střechách. Zatím město technologii testuje na dvou bytových domech na Černém Mostě.

O vzniku organizace podle náměstka nyní jedná rada města. „Byl bych rád, kdyby začala fungovat už od 1. října jakožto Pražské společenství obnovitelné energie,“ řekl. Dodal, že s ohledem na ambiciózní plány Evropské unie v oblasti obnovitelné energie bude město muset hledat cesty, jak zachovat udržitelné ceny pro koncové zákazníky, a právě fotovoltaika je jednou z nich.

První projekt instalace panelů na Černém Mostě radní města schválili koncem loňského roku. Zkušební provoz je naplánován do konce letošního roku a vyjde na 1,9 až 3,5 milionu korun. Poté jej město vyhodnotí a případně naváže dalšími podobnými projekty, které by již měla mít na starosti nová příspěvková organizace. Podle dřívějších vyjádření by mohla své služby nabízet i soukromým majitelům domů.

Podle nedávno zveřejněné analýzy, kterou pro Alianci pro energetickou soběstačnost vypracovala konzultační společnost EkoWATT, mohou střechy rodinných a bytových domů v metropoli a jejím okolí poskytnout dostatek výkonu ve fotovoltaice pro 120.000 až 170.000 domácností. Instalovaný výkon solárních elektráren v ČR jinak od roku 2012 stagnuje nebo roste jen mírně. Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(27)
petr
11. srpen 2021, 21:17

Bože, to bude zase super tunel a vejvar jenom pro někoho...

Josef
11. srpen 2021, 21:55

Samozřejmě a víme také pro koho v Praze jsou u moci Piráti a spol...

Energetik 007
12. srpen 2021, 07:35

Prahy je mne líto nic dobrého v bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny jí nečeká.

Všichni přece musí vědět na základě výpočtů ...

Praha má 496km2 max odběr 1200MWe, i kdyby celou Prahu zaflákali FVE tak to vygeneruje jen zlomek, v MWh se mi to nechce počítat.

hlubuček je fakt vů....

Petr prochaska
12. srpen 2021, 10:05

Bohužel to není jen Praha, z cenou a spolehlivostí dodávky energií to bude jen horší. Možná to bude i motivace pro lidi, aby si koupily solární panely a baterie. Obojí se bude při výpadcích hodit.

Tomáš Dvořák
13. srpen 2021, 01:18

Jeden m2 fotovoltaiky vyrobí asi 200 Wp. Jeden km2 tedy vyrobí asi 200 MWp.

Jestliže je cílem dosáhnout 1200 výkonu MW, tak je na to potřeba minimálně 6 km2 fotovoltaiky.

To byl ovšem výkon v ideálních podmínkách. Pokud jde o roční spotřebu, tak ta je v Praze asi 6 TWh. Na to by bylo třeba instalovat asi 6 GWp FVE, což už by vyžadovalo minimálně 30 km2. A stále zbývá vyřešit nerovnoměrnost výroby během roku.

Každopádně, kdyby celou Prahu "zaflákali FVE", tak by to vygenerovalo elektřiny docela dost...

Miloslav Černý
16. srpen 2021, 13:42

Agro fotovoltaika pozičně západ východ zabírá zanedbatelnou plochu. Jinak nejsou jenom plochy střech budov.

T
12. srpen 2021, 07:50

A jeste muzou zridit organizaci na nahradu Melnika,ale urychlene,zima se blizi...

Arimatejský
12. srpen 2021, 07:59

Příliš málo příliš pozdě, ty panely tam už 10 let měly být. Ale aspoň že tak.

Petr prochaska
12. srpen 2021, 10:02

Pokud by tam byly před 10 lety, tak by byly panely 10x dražší.

Energetik 007
12. srpen 2021, 08:33

Další který neumí počítat.. Na pokrytí špičkového odběru Prahy FVE panely po celém středočeském kraji ale nesmělo by být zataženo a existovat západ slunce..

Jiří Kelnar
12. srpen 2021, 11:32

Chjo, vy pořád řešíte jen to, že OZE musí mít nutně ostrovní provoz a jinak to prostě nejde a nefunguje to. Je to prostě odhlehčení té sítě, ty kilowatty se nebudou muset vyrobit v danou chvíli v těch fosilních zdrojích, ano, ty se budou muset pořád platit, ale nebudou muset tolik vyrábět. Budou se muset zapojit ve chvíli, kdy bude zima a pokles výkonu panelů. I v noci ty baterky u FVE odlehčí té síti.

Ano, mějme dočasně ještě fosilní zdroje, ale neplýtvejme energií tím, že necháme na střechy jen tak dopadat sluneční záření, které by šlo využít.

Omega
12. srpen 2021, 13:41

Problém je v tom, že se to musí zaplatit.

Můžeme si dát příklad - elektrárna pořizovací cena 1MLD, roční provozní náklady (bez paliva) 100 miliónů, životnost 20 let.

Pokud bude využívaná z 80%, potom každou hodinu v provozu musí vydělat 21404 korun.

Pokud bude využívaná z 20%, potom musí každou hodinu kdy pracuje vydělat 85616 korun.

Takže to snížení využití díky FVE povede u klasických zdrojů buď k výraznému zdražení elektřiny, nebo přímo k odstavení zdroje.

Milan Vaněček
12. srpen 2021, 14:38

Co je to ta Vaše fiktivní elektrárna, takové parametry nemá žádná elektrárna. Je to pěkná pitomost.

co se týče nápadů pražských pirátů, raději se zdržuji všech komentářů....

Ondra
12. srpen 2021, 15:56

Pane Vaněčku jako vědec snad chapete ilustrativni příklad ne? Čísla sice vypadaj nereálně ale princip je stejnej - když elektrárna pojede čtvrtinu doby tak se fixni náklady musej rozpočitat do čtvrtinový výroby.

Vždyť sám pořad propagujete kogeneraci na zimu a fungovat to samozřejmě může. Jen se musi lidem říct kolik je to bude stát.

Jaroslav
13. srpen 2021, 14:38

Souhlasim, jde prece o odlehčení sítě alespoň když svítí sluníčko. Ja diky FVE usetrim polovinu rocni spotreby.

Tomáš Dvořák
13. srpen 2021, 01:34

Středočeský kraj má rozlohu 11 000 km2. Fotovoltaika z takové rozlohy by měla (limitní) výkon 2200 GWp a roční výrobu přes 2000 TWh. To by stačilo pro větší část EU.

Samozřejmě je nesmysl uvažovat kompletní pokrytí tak velké oblasti. Takže když uvážíme, že středočeský kraj má asi 2,5 % zastavěných ploch a budeme uvažovat FVE na desetině rozlohy zastavěných ploch, tedy na 0,25 % rozlohy, tak to je pořád 27,5 km2, které mohou poskytnout výkon až 5,5 GWp a roční výrobu 5,5 TWh. To by už pro Prahu skoro stačilo, tedy v ročním průměru.

Emil
13. srpen 2021, 08:24

Poslední věta o ročním průměru měla být větou první, aby bylo na první pohled vidět, že to Vaše počítání je čistě abstraktního charakteru.

blaha.p
13. srpen 2021, 09:03

Je neuvěřitelné jak v těchto diskuzích někteří místní borci neustále žasnou a papouškují nestabilitu výkonu FVE a VTE. Pro všechny tyto překvapence shrnu ještě jednou základní fakta FVE a VTE. S kterými všichni energetici, politici, a cca 99,9% lidí počítá a chápe je. FVE a VTE jsou nestabilní zdroje energie, tzn. nevyrábí konstantní množství energie. Papouškování této základní vlastnosti těchto zdrojů, je stejné jako by tady někdo fňukal, že voda je mokrá, a led je studený...

FVE v naší zeměpisné šířce produkuje nejvíce energie od dubna do září a samozřejmě vyrábí jen když je den (pozor spousta místních odborníků si ještě pořád myslí, že panely vyrábí EE jen když nejsou mraky a je jasno, NE, vyrábí i když je zataženo, nebo prší.

VTE vyrábí EE vždy když fouká, i místní borci asi už zpozorovali, že nefouká pořád stejně, ale síla větru se mění. POZOR, výroba probíhá cca 100 m nad povrchem a tam je mnohem větší síla větru než na povrchu např. aktuálně síla větru Brno povrch 5 km/h, ve 100 m 10 km/h, nebo Hlinsko povrch 13 km/h, ve 100 m 24 km/h. Nejvíc fouká od prosince do dubna, to vyrábí VTE nejvíc energie.

Emil
13. srpen 2021, 10:15

Nikdo tu nežasne, je to tak primitivní stavění slaměných panáků, že to ani nestojí za reakci.

Bob
15. srpen 2021, 13:32

Sláva: 1.level (nestabilnost výroby) považuje za samozřejmost i p. Bláha.

Teď ještě ty další levely:

2) Z čeho ty výpadky pokryjeme. Přičemž nejhůře na tom Je FVE a produkce v zimě, když je ta energie nejvíce potřeba

3) Kolik to bude stát. Ať už se jedná o akumulaci krátkodobou, nebo dlouhodobou, nebo záložní zdroje.

4) Jaké to bude mít celkové enviromentální dopady. U příliš složitých řetězců mohou mít i OZE zdroje nakonec větší celkovou uhlíkovou stopu, než některé zdroje fosilní. Vše i se započtení uhlíkové stopy výroby všeho potřebného zařízení a příslušenství.

Příkladem může být FVE (která i tak má dost vysokou uhlíkovou stopu) doplněná dlouhodobou akumulací přes vodík a následnou výrobu elektřiny z vodíku. V důsledku nízké účinnosti přeměny, ztrát při skladování a vysoké uhlíkové stopy výroby všeho zařízení může být uhlíková stopa srovnatelná s výrobou EE i z fosilních paliv.

Carlos
15. srpen 2021, 16:04

Bobe,

denní cyklus FVE bude řešen rozdílně u obytných/komerčních/lehkých provozů, to v pohodě utáhnou MB - místní baterie (s dovolením si vypůjčím z minulosti telefonů). Pokud jde o velké provozy, je třeba rozvoj přečerpávacích elektráren. V momentě kdy síť dosáhne cca 50GW PVE + MB, tak se dá čtvrt až půl roku jet jen na OZE.

Bod 2 má řešit trh, ne stát, bude jedna zima s nedostatkem proudu a druhý rok máte na úřadě milion žádostí o stavbu vlastního zdroje. Nechte to na ekonomice, stát se do toho montoval sto let a spravil to jak prase branku.

Bod 3 řeší trh, průměrnou cenu elektřiny dají dohromady náklady na zdroje a obsluhu. Jako ekonomický subjekt máte teoreticky také možnost hledat způsob jak si zajistit levnou energii, minimálně po nějakou dobu roku. To za nikoho nemůže dělat nikdo jiný, pokud tedy jeho business model není za konstantní poplatek zajišťovat nejnižší cenu EE, může takový subjekt být. Většina subjektů se snaží prodat maximum za maximum, respektive s maximální marží.

Bod 4, záleží od toho jak je to celé navržené. Můžete postavit kaskádu elektráren o výkonu 100MW s vlkými dopady na krajinu, nebo s malými dopady. Můžete postavit solární elektrárnu, která nějak nevadí, nebo peče ptáky...

Dále je trochu nefér počítat uhlíkovou stopu FVE, které mají ERoEI poměrně vysoko nad 1 z řetězce ve fázi přechodu kdy je, ano, vyrábíte s použitím energie z uhlí. Ta elektrárna svou spotřebu energie na výrobu několikrát vrátí a tím bude v dalších a dalších iteracích cyklu klesat objem uhlíku vypuštěného z její výroby.

Tomáš Dvořák
13. srpen 2021, 11:13

Tak vzhledem k tomu, že reaguji na příspěvek, který tvrdí, že pro pokrytí špičkového odběru Prahy by fotovoltaika potřebovala celý středočeský kraj, tak je snad jasné, že se nebavíme o nějakých praktických scénářích.

Jinak je hezké, že máte takovou péči o pořadí vět v mém příspěvku. Škoda, že naprosté nesmysly o ohromných rozlohách fotovoltaiky, které "pokryjí zlomek a nechce se mi to počítat", Vás nechávají klidným :-)

Emil
13. srpen 2021, 15:42

Tak vzhledem k tomu, že už jste dříve reagoval Vy a označil jste příspěvek "Energetika 007" za nesmysl, tak nevím co po mě chcete, abych to po Vás opakoval? Z čeho usuzujete, co mě nechává v klidu? A máte pocit, že když reagujete na nesmysl, tak už můžete napsat cokoliv a nikdo to nemá právo rozporovat, nebo jak si to mám vyložit?

A jestli máte pocit, že když má jeden metr čtvereční fotovoltaického panelu nominální výkon 200 Wp, tak že trojčlenkou dostanete výkon, jaký lze dostat z pokrytí 27,5 km2, tak to jste taky vedle.

Josef
14. srpen 2021, 21:54

Jo to je přesně ten problém FV panelů tady si pořád někdo neuvědomuje že prostě nejsme na Sahaře.

Milan Vaněček
14. srpen 2021, 22:09

Pěkný příklad nesprávné úvahy. Podobný příklad: "a ještě nemáme severní moře".

Samozřejmě vědci a technici mají celosvětové mapy, založené na mnohaletém pozorování, jak kde slunce svítí a vítr fouká. A mohou určit kolik v které lokalitě dostanete z určitého nominálního výkonu (panelů, větrníků) elektřiny za rok a jak je to zhruba statisticky rozloženo v čase.

Takže obecné kecy nic neřeší.

Bob
15. srpen 2021, 13:57

Správně p. Vaněčku.

Ale to je jen první krok.

Ten druhý je pak porovnat harmonogram výroby jednotlivých zdrojů s harmonogramem spotřeby EE. Ten je také znám.

Přičemž nejdůležitější je pokrýt okamžik (v kroku po hodině, nebo ještě kratším úseku) s nejvyšší spotřebou a nejmenší výrobou (s ohledem na výrobu FVE a VtE).

Dalším krokem je pak volba kombinace % zastoupení jednotlivých zdrojů.

Z toho pak vyjde kolik bude přebytků EE ve statisticky průměrném roce z výroby.

A z toho teprve vyjde cena energie za jednotlivé zdroje, když budete počítat, že jednotlivé zdroje své přebytky (to co vyrobí/by vyrobily navíc nad vážený průměr) buď nevyrobí (zdroje budou odstaveny), nebo budou dodány za nulovou/blízkou nule cenu pro akumulaci.

Přičemž pokud to budou zdroje potřebné jako záložní, budete na ně doplácet celý rok za to, že budou připraveny vyrábět, třeba jen několik desítek hodin za rok.

Z toho pak vyplývá jaký poměr FVE k VtE a k ostatním zdrojům si můžeme dovolit. Třeba Němci si toho jsou vědomi a dobře si hlídají poměr výroby ve FVE a VtE, který je asi 1:1. Větší poměr FVE by byl totiž velký problém v zimě.

To tu často bagatelizuje i pan Veselý, když tvrdí, že poměr jednotlivých zdrojů, včetně OZE se nemusí řešit

Miloslav Černý
16. srpen 2021, 20:19

Doba zálohy se dá organizačně překlenout výdělečné na náhradní smluvně ošetřenou práci. A že se tak potřebné účelové práce dají vytvořit není pochyb. Je třeba jenom kreativně pozitivně uvažovat.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se