Dohodu o nové podobě trhu s elektřinou komplikují kapacitní mechanismy. Budou i pro uhelné elektrárny?

Návrh nové podoby trhu s elektřinou komplikuje spor o budoucí podobu kapacitních mechanismů. Nový návrh totiž umožňuje, aby za předem stanovených podmínek mohly být podporovány také uhelné elektrárny. Postup je kritizován především kvůli tomu, že je v rozporu s environmentální politikou Evropské unie. 

Evropská unie aktuálně připravuje návrh nového designu trhu s elektřinou, který by měl zabránit opakování energetické krize z let 2021 a 2022. Cílem návrhu je ovšem také uzpůsobení trhu novým environmentálním cílům, mj. snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Značnou kontroverzi proto vzbudil návrh Švédska, které navrhlo výjimku, díky které by se uhelné elektrárny mohly účastnit kapacitních mechanismů. S výjimkou pochopitelně nesouhlasí celá řada států, v čele s Nizozemskem. Zastáncem výjimky je například Polsko, země založená v energetice právě na výrobě elektřiny z černého a hnědého uhlí.

Evropská unie stanovila limity emisí pro zdroje, které mohou být do kapacitních mechanismů zahrnuty. Tím chtěla docílit toho, že uhelné a jiné emisně náročné zdroje nebudou nadále udržovány v chodu.

Současně mají být tímto opatřením členské státy motivovány k tomu, aby hledaly i pro kapacitní mechanismy čistší zdroje. Limit je 550g CO2 na každou kWh vyrobené elektřiny.

Výjimka by se měla uplatnit pouze za splnění striktních podmínek. Jednou z nich má být, že výběrová řízení pro obsazení kapacitních mechanismů nepřilákaly dostatek výrobců z nízkouhlíkových zdrojů.

Jakmile se členské státy dohodnou na konečné podobě trhu s elektřinou, bude nutné změny schválit v Evropském parlamentu. Cílem je nový design trhu schválit před volbami do něj, které proběhnou v následujícím roce.