Evropské "uhlíkové clo" má být zpočátku uvaleno na elektřinu a těžký průmysl
Připravované evropské „uhlíkové clo“ by mělo být podle návrhu reportu zveřejněného minulý týden Výborem pro životní prostředí při Evropském parlamentu od roku 2023 uvaleno na elektřinu dováženou ze zemí mimo EU a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cementárenský, ocelářský či chemický průmysl. Následně by mělo být uvaleno na veškerý import do Evropské unie.
Takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM) je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu. Ta cílí na to, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
„CBAM zavede cenu za uhlík u vybraného importovaného zboží ze zemí mimo EU, aby přiměl třetí země ke zvýšení jejich klimatických ambicí a snížil riziko „úniku uhlíku“. Tento pojem popisuje fenomén, kdy společnosti přesouvají výrobu mimo EU do zemí s mírnějšími emisními pravidly. Únik uhlíku by ve výsledku vzdoroval snaze Evropy stát se klimaticky neutrální do roku 2050 tím, že by přemístil, nikoliv snížil, emise,“ vysvětluje Výbor pro životní prostředí při Evropském parlamentu.
O tom, že jedním z prvních odvětví, která budou novým „uhlíkovým clem“ v případě jeho zavedení dotčena, bude elektroenergetika, informovala již na jaře Evropská komise. Clo by tak mělo být uvaleno mimo jiné na import elektřiny z Ukrajiny, Srbska, Ruska a potenciálně i Spojeného království.
Podle nedávno zveřejněného návrhu reportu Výboru pro životní prostředí při Evropském parlamentu by „uhlíkové clo“ mělo být zpočátku uvaleno nejen na elektřinu, ale také na energeticky náročné průmyslové sektory.
„CBAM by měl pokrývat veškerý import, avšak při jeho zavedení již od roku 2023 by měl pokrývat elektroenergetiku a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cement, ocel, chemikálie a hnojiva, které i nadále čerpají významný podíl bezplatných alokací povolenek a stále představují 94 % unijních průmyslových emisí,“ stojí v návrhu reportu.
Evropská komise by měla legislativní návrh zavádějící CBAM zveřejnit v příštím roce. Jednou z věcí, kterou je třeba dořešit, je kompatibilita navrhovaného mechanismu s pravidly Světové obchodní organizace.
Zdroj úvodní fotografie: Evropský parlament
Mohlo by vás zajímat:
Tak bude reciprocita. Z běloruska vývoz ee do Litvy a z litvy vývoz do Královce...
Angličani nastaví zase jiná cla.
Cena plynu se zvýší o malinko, protože 3/4 ceny dělá přeprava a obchodníci.Ukrajinci nebudou rádi. Podepsali asociační dohodu a teď je proclí....
A cena všeho vylítne do nebe. Bude to drahé jako ta „vodíková ocel" ze Švédska o které básnilo to Lejno v Bruselu.
Třeba díky tomu značně mít chystaný jaderný tunel v Dukovanech nějakou vypočitatelnou návratnost. Takže v takové tradiční jaderné baště jakou je ČR by to nemělo být zatracováno, ale vychvalováno.
To pseudoenergetik:
Předpokládám, že víte kolik oceli sežere taková jedna větrná elektrárna?
Doporučil by jste elektrárnu z velkého nic (temné hmoty)?
Když to může jít jako pohon, tak střídavě posun napravo nalevo ve vakuové trubce může udělat divy. Jako píst.
Jak to vidíte?
Dva mesice schanim mrazak AEG +++.Na firme AEG mi rekli , ze nemaji kvuli COVIDU vykryti,tak co chteji resit ?? E shopy na internetu ho i nadale nabizeji.Jde o klamavou reklamu?? Jde o docasnou situaci pul roku, rok ...... ve Svedsku,ci ve svete?? V EU ...??
Jako kdyby nestačila korona, tak se na nás ještě vrhnou daňoví supi, s oblíbenou daní ze vzduchu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se