Kapacita zařízení na zachytávání a ukládání emisí CO2 vzrostla letos o 33 %

7. prosinec 2020, 07:05
DomůEmise CO2Kapacita zařízení na zachytávání a ukládání emisí CO2 vzrostla letos o 33 %

Globální kapacita zařízení na zachytávání a ukládání uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS) vzrostla v letošním roce o třetinu a tato zařízení jsou tak ročně nyní schopna zachytit téměř 40 milionů tun CO2. Ve svém novém reportu to uvedl think tank Global CCS Institute.

Podle výše uvedeného reportu je aktuálně ve světě v provozu 26 komerčních CCS zařízení a jejich roční kapacita činí téměř 40 milionů tun CO2. V různé fázi vývoje je dalších 65 komerčních CCS zařízení, přičemž seznam těchto projektů se letos rozrostl o 17 zařízení, z čehož 12 připadá na lídra v oblasti CCS zařízení, kterým jsou Spojené státy americké.

„Spojené státy mají jedny z nejvíce pokročilých podpůrných politik pro CCS ve světě, včetně pokročilých daňových odpočtů 45Q či kalifornského standardu pro nízkouhlíková paliva,“ uvedl v tiskové zprávě Global CCS Institute.

Global CCS Institute dodal, že zvýšené ambice pro podporu této technologie, jejíž klíčovou roli pro přechod k čistší energetice zdůraznila letos Mezinárodní energetická agentura (IEA), jsou pozorovány také v Evropě.

„Norská vláda dala zelenou projektu Langskip. Financování infrastruktury pro CCS zařízení bylo zahrnuto do britského jarního rozpočtu s cílem vybudovat několik uzlů a klastrů během následující dekády,“ připomněl think tank.

I přes zdánlivě optimistický vývoj v oblasti nově oznamovaných projektů a podpůrných opatření pro CCS zařízení think tank Global CCS Institute uvedl, že rozvoj této technologie neprobíhá dostatečně rychle. Kapacita CCS zařízení by se měla zvýšit do poloviny 21. století více než stonásobně, aby se tato zařízení stala jedním z prvků, které zajistí dosažení uhlíkové neutraity.

Jednou z překážek v rozvoji technologie CCS může být skutečnost, že nasazení této technologie by u některých uhelných elektráren značně zhoršilo problémy s nedostatkem vody. Upozornila na to květnová studie výzkumníků z University of California, která modelovala dopady využití této technologie na téměř 1 100 uhelných elektrárnách s instalovaným výkonem nad 100 MW uvedených do provozu po roce 2000.

Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall