Domů
Emise CO2
Technologie pro zachytávání CO2 by u některých elektráren značně zhoršila problémy s nedostatkem vody
Německo uhelná elektroenergetika
Zdroj Flickr: @dé.wé.https://www.flickr.com/photos/83096448@N06/

Technologie pro zachytávání CO2 by u některých elektráren značně zhoršila problémy s nedostatkem vody

Emise CO2
22 komentářů
11. květen 2020, 10:38
Jan Budín

Instalace technologie pro zachytávání a ukládání CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS) založené na metodě aminové vypírky ve stávajících uhelných elektrárnách by u řady z nich zhoršila situaci s nedostatkem vody. Upozornila na to nová studie výzkumníků z University of California, která modelovala dopady využití této technologie na téměř 1 100 uhelných elektrárnách s instalovaným výkonem nad 100 MW uvedených do provozu po roce 2000.

Vědci uvedli, že uhelné kondenzační elektrárny již nyní využívají velké množství chladicí vody a řada z nich čelí v určitých částech roku jejímu nedostatku. Z uvažovaných uhelných elektráren zahrnutých ve studii se 43 % nachází v regionech, které čelí nedostatku vody alespoň jeden měsíc v roce a více než 30 % z nich je v regionech, kde nedostatek vody trvá pět a více měsíců.

Pokud by tyto zdroje byly osazeny technologií pro zachytávání CO2, která je v současné době nejrozšířenější a nejdostupnější, tedy technologií založenou na metodě aminové vypírky, došlo by u řady z nich k dalšímu zhoršení situace.

Dodatečné měsíce nedostatku vody u uhelných elektráren, které by byly doplněny technologií pro zachytávání CO2 založených na metode aminové vypírky. Zdroj: University of California
Dodatečné měsíce nedostatku vody u uhelných elektráren, ve kterých by byla instalována technologie pro zachytávání CO2 založená na metodě aminové vypírky. Zdroj: University of California

Vědci uvedli, že technologie CCS založená na metodě aminové vypírky zvyšuje spotřebu vody v uhelné elektrárně dvěma způsoby. Tím prvním je zvýšení vlastní spotřeby elektrické energie v důsledku využívání této technologie, které vede k potřebnému navýšení výroby elektřiny, a tedy vyšší spotřebě vody. Tím druhým je navýšení spotřeby vody v důsledku jejího využití v samotném procesu zachytávání emisí CO2.

Vědci dále upozornili, že kromě nejrozšířenější technologie založené na metodě aminové vypírky, existují i nové technologie, které by měly mít nižší energetické nároky a vést k nižší dodatečné spotřebě vody.

„Naše výsledky umožňují podrobnější pochopení problematiky spotřeby vody v uhelných elektrárnách s a bez technologie pro zachytávání uhlíku. Obě možnosti musí být pečlivě prozkoumány, přičemž volba technologie CCS je velmi důležitá. Věříme, že tato práce bude sloužit jako manuál pro politické činitele při rozšiřování implementace CCS ve světě,“ uvedli výzkumníci v tiskové zprávě.

Klíčovou roli technologií pro zachytávání CO2 při přechodu k čistší energetice zdůraznila nedávno například Mezinárodní energetická agentura (IEA). Podle jejího ředitele Fatiha Birola je při zvážení rozsahu energetických a klimatických výzev důležitost zachytávání uhlíku nevyhnutelná.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Ivan Novák
11. květen 2020, 15:07

Někdo věří, že lidmi působené emise mají na globální klima rozhodující vliv, někdo jiný ne. Poznámka pro každý případ, aby nevznikl dojem, že separace CO2 ze směsi plynů po spálení řeší problém a stačí jen najít něco jiného než tradiční monoetanolamin: dokud nebude nějaká metoda věrohodně podezřelá z toho, že umožní velké množství CO2 levně a trvale oddělit od atmosféry (sequestration), jde o cvičení ve spotřebě výzkumných peněz. Zatím se ho jen trochu občas tlačí do polovytěžených ropných vrtů, aby se z nich vymačkalo uhlovodíků víc, rentuje se to příležitostně a nikdo neví, kolik pod zemí definitivně zůstane.

Láďa
11. květen 2020, 15:28

Tak levná metoda je známá a to je zeleň. Některé stromy žijí staletí a to by nám dalo čas zjistit jestli je CO2 opravdu problém. Ukládání pod zem není moc dobrý nápad. V některých Afrických jezerech dochází z pro mně neznámého důvodu k prudkému uvolnění CO2 s následkem vymření celých vesnic. To by se v případě ukládání pod zem nedalo vyloučit ani tady.

Jan Veselý
11. květen 2020, 20:25

Zeleň není samospasitelná. Třeba les funguje jako "carbon sink" jen dokud je mladý. Takže logicky musí následovat další krok, tj. stromy porubat a zasadit nové. Ze dřeva ideálně udělat dřevěné uhlí a to zaorat (Terra preta) nebo někam zahrabat. Jen si to nějak neumím přestavit v objemu miliard tun za rok.

Carlos
12. květen 2020, 12:59

Jezera jsou problém a myslím že by to mohlo být dáno tepelnou nestabilitou hydrátu CO2, který by měl existovat. Nicméně by možná mohlo jít jej utvořit za teplot a tlaků na mořském dně a to i s dostatečnou stabilitou.

Energetik 007
11. květen 2020, 15:44

Autor článku asi nechodil do ZŠ a neví co to je fotosyntéza :6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2

Příroda to vymyslela za EU a Gretu.

Jan Budín
11. květen 2020, 16:14

Trochu nerozumím komentáři. Smyslem článku bylo upozornění na potenciální riziko v oblasti zvýšení spotřeby vody při využití nejrozšířenější technologie pro zachytávání emisí C02, na které upozornili vědci z University of California. Pokud mě zrak nešálí, problematika fotosyntézy vůbec není řešena...

Energetik 007
12. květen 2020, 06:40

CCS je penězovod a politika o likvidaci CO2 se stará příroda a ještě k tomu produkuje dřevní hmotu a kyslík.

Což takhle pásy lesa kolem elektráren silnic... to radši řepka a penězovod na ptačí Hnízdo.

Martin Pácalt
12. květen 2020, 09:15

Pane Budíne, já tomu komentáři rozumím. Účelem je zlepšit si sebevědomí za cenu Vás shodit, a to úplně zbytečně, nelogicky, pitomě, i když je článek o něčem jiném ;-) .

Jan Veselý
11. květen 2020, 16:10

Nakonec bude nejlepší se na výrobu elektřiny z uhlí úplně vykašlat. Pak se nebudou ty opičky s CCS vůbec muset řešit.

Emil
11. květen 2020, 16:35

"Opičky s CCS" se budou muset řešit kvůli zemnímu plynu, na který skoro všichni plánují přejít.

jarmilek
11. květen 2020, 19:57

Pan Emil vždy přijde se svými pádnými argumenty jako blesk z čistého nebe:)

Určitý potenciál odchyceného CO2 je také do budoucna ve výrobě syntetických paliv, kde CO2 (nebo CO, C) může reagovat s vodíkem.

Takže ne vše musí nutně pod zem nebo do moří. Každopádně něco takového je při dnešních cenách těžko představitelné.

Jan Veselý
11. květen 2020, 20:08

To bych spíše vsadil na záchyt CO2 při pálení vápna. Tam jde ven skoro čisté CO2. Je to mnohem jednodušší než uhelné spaliny plné všelijakého bordelu.

A to vápno si při tvrdnutí CO2 ze vzduchu vychytá samo.

Antonín Mikeš
11. květen 2020, 22:53

A co s tím CO2 potom budeme dělat?

"Určitý potenciál odchyceného CO2 je také do budoucna ve výrobě syntetických paliv," - ano ale troufám si tvrdit, že důsledkem je stále vypuštění CO2 do atmosféry.

Dobrá varianta by byla pyrolýza dřeva, prchlavinu spálit, energii využít a dřevěné uhlí zavářet do vytěžených dolů. Ale bylo by třeba nejprve přestat těžit fosilní paliva a to je velká utopie.

jarmilek
12. květen 2020, 11:13

TO: Antonín Mikeš

Není nutné spalovat. Můžete vyrobit metanol, který je možné přímo využít v palivovém článku, aniž byste ho musel reformovat na vodík. Není to sice extra účinné zatím, ale již existuje i auto na přímé využití metanolu:

https://serenergy.com/serenergy-is-fuel-cell-supplier-to-the-world-first-high-performance-supercar-with-methanol-fuel-cells/

...ale i zde vzniká oxid uhličitý. Jen ne za spalování, ale během rozkladu metanolu. Vznikne asi méně a bez jiných emisí a drobných částic, ale stále.

Ano, dřevo má mnoho prchavé hořlaviny a dřevěné uhlí pak můžete dát na pole, prý ho mají zemědělci rádi. Ale pořád spalujete plyn, kde vznikají zase emise. Takže nevím, v čem je Vaše navrhovaná metoda o tolik lepší.

Carlos
12. květen 2020, 12:53

Dřevěné uhlí by snad mělo mít pozitivní dopady na kvalitu půdy, možná by tak šlo použít jako nosič pro hnojiva. Pak by se dala do půdy dostávat jak organická složka, částečně, nebo alespoň složka schopná držet vodu, tak chemie. Otázka je jak hrubě to mlet aby to mělo kýžený efekt. (a teď to někdo obšlehne a patentuje :( :) )

Jan Veselý
11. květen 2020, 20:01

Tak to fakt nemá smysl řešit u uhelných elektráren, že? A ten "přechod na plyn" je stejně spíše "plyn zatím na posledních problematických 20-30%".

jarmilek
11. květen 2020, 20:04

Plyn by mohl být ve vyspělých zemích pomyslný most mezi uhlím a smysluplnou akumulací spolu ostatními službami, podporujícími efektivní využití OZE

Jan Veselý
11. květen 2020, 20:20

Nejlepší scénář pro plyn u nás v EU je, že poskočí ze současného 25% podílu na výrobě elektřiny na 30%, zatímco o mnohem větší objem prodeje přijde díky zateplování budov.

Emil
11. květen 2020, 20:36

Určitě, proto se nejspíš tak usilovně staví plynovody a LNG terminály ze všech stran Evropy, aby v nejlepším scénáři poskočila výroba elektřiny z něj o 5% a mnohem větší objem se ušetřil.

Jan Veselý
11. květen 2020, 22:41

ad Emil) Vaším problémem je, že vycházíte ze dvou chyb v logice. V prvé řadě zaměňujete mezi sebou velikost spotřeby plynu a velikost importu plynu. Dále předpokládáte, že stavěné kapacity budou všechny intenzivně využívány. Jako by neexistovala špatná investiční rozhodnutí, kapacity pro "strýčka příhodu", apod.

Ono je pro státy EU celkem fajn mít více možností importu a plynaři ať se rvou o zakázky, ať stlačují ceny.

Emil
16. květen 2020, 21:10

Pane Veselý, stačí porovnat dnešní instalovaný výkon paroplynových elektráren v Německu 29,93 GW s jejich plánovaným instalovaným výkonem v referenčním scénáři k roku 2050 - 138,18 GW. Podotýkám, že loni byl koefiecient využití plynových elektráren v Německu pouhých 20%. Kdyby zůstala spotřeba plynu na současné úrovni, měly by tyto elektrárny v roce 2050 koeficient využití asi 4%. Pokud by měla spotřeba plynu klesnout, musel by být jejich koeficient využití logicky ještě nižší než 4%. Nevím jak ostatním, ale mně z těchto čísel vyplývá, že se jako obvykle pletete.

Julius Forsthoffer
16. květen 2020, 19:54

V článku narazíme na dve skutočnosti:

Prvá - technológie zachytenia CO2 zo spalín sú viaceré, nielen amínové vypieranie, nemusia spotrebovávať spomínané veľké objemy vody. Závisí to ale od miestnych podmienok a od stupňa znečistenia spalín. Nedajú sa urobiť obecne platné posúdenia. Príkladom môžu byt skúsenosti s overovacích veľko-kapacitných prevádzok v Mongstadte v Nórsku

Druhá – autor aj diskutéri pozabudli na to, že svet nemá (okrem nukleárnej a solárnej energie) adekvátnu náhradu za energetiku uhlíkovú. Je to dané vlastnosťami prvku uhlíka, veď cely metabolizmus rastlín, živočíchov i ľudí je založený na premenách uhlíka.

Takže správnejšie by bolo hovoriť o potrebe recyklácie uhlíka, aby sme nezaťažovali životné prostredie emisiami CO2 a čakali, že i s tým príroda sama pomôže. Nepomôže, veď preukázateľný nárast koncentrácie CO2 v ovzduší poukazuje na to, že už došlo k nerovnováhe medzi produkciou CO2 do atmosféry z energetiky, dopravy a inej priemyselnej činnosti a jeho regeneráciou na biomasu pomocou prírodnej fotosyntézy. Dnes už fotosyntéza nestačí kompenzovať prírastky emisii CO2 (prečo? lebo ničíme lesy a znečisťujeme moria čím likvidujeme riasy, teda ničíme fotosyntézu).

Takže riešením je zachytenie CO2 zo spalín zo stacionárnych zdrojov a vrátenie uhlíka do cirkulárnej ekonomiky vo forme syntetických palív, alebo potrebných chemikálií. Tomu sa hovorí RECYKLÁCIA UHLÍKA.

Pretože je to činnosť priemyselná, ktorú nebude poháňať zadarmo slnečná energia ako fotosyntézu, bude tým síce drahšia, ale môže byť kontrolovaná a účelne využívaná. Jednoducho, náš svet bez kolobehu uhlíka nemôže existovať.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se