11. červenec 2016
Vznikne evropský větrný „šampion"? Výrobci turbín zvažují fúze kvůli rostoucímu tlaku Číny

Přední evropští výrobci větrných turbín v poslední době intenzivně zvažují možnost fúzí a vytvoření jednoho evropského „průmyslového šampiona”. Případné sjednocení velkých evropských firem má pomoci sektoru lépe odolat sílícímu tlaku ze strany čínských výrobců. Ti dlouhodobě těží z velikosti domácího trhu a ohrožují globální konkurenceschopnost evropských firem. Ke sjednocení by mohlo dopomoct také rozvolnění antimonopolních pravidel ze strany Evropské unie.
Přestože na čínském i evropském trhu větrných turbín dominují domácí výrobci, při pohledu na rozvoj větrného sektoru jinde ve světě je zřejmé, že evropští průmysloví giganti ztrácejí v konfrontaci s čínskými konkurenty půdu pod nohami.
Čínští „šampioni“ Goldwind, Envision, Windey, nebo Ming Yang významně těží z velikosti domácího trhu, který ovládají z 99,6 %. V loňském roce čtyři nejvýznamnější čínští producenti instalovali turbíny o celkovém výkonu 120 GW, což odpovídalo 70 % nově přidané globální kapacity. Dynamický rozvoj větrného sektoru v Číně umožňuje těmto společnostem na exportních trzích nabízet onshore turbíny zhruba o 20 až 40 procent levněji, než to dokáže evropská konkurence.
Tato výhoda se v posledních letech významně projevuje na rychle rostoucích trzích, jakými jsou Blízký východ či Latinská Amerika, kde čínské firmy rapidně expandují a získávají náskok. Ten by jim mohl významně pomoci k dosažení jimi otevřeně deklarovaného cíle, kterým je expanze v rámci Evropy. Takový scénář by mohl mít pro evropský větrný sektor katastrofální následky. Největší výrobci proto hledají způsob, jak rostoucímu čínskému tlaku odolat.
Odpovědí na čínský vzestup má být dle zástupců průmyslu škálování, které má umožnit právě sjednocení velkých hráčů. Evropský trh je přitom po předešlých fúzích již do značné míry koncentrovaný. Dominují mu čtyři výrobci – dánský Vestas, španělsko-německá Siemens Gamesa a němečtí výrobci Nordex a Enercon. Nejsilnějším z nich je dánský gigant Vestas, který stále drží globální prvenství v kumulativní instalované kapacitě.
O to jej však může v příštích letech čínská expanze velmi snadno připravit. Dle dat Global Wind Energy Council bylo v roce 2025 všech pět nejvíce rostoucích výrobců z hlediska nově instalované kapacity turbín čínských. Konzultační společnost Wood Mackenzie očekává, že čínští výrobci dosáhnou v průběhu příští dekády 27% podílu nově instalované onshore kapacity (mimo čínský trh).
Vznikne evropský „supervýrobce"?
Jako největší proponent sjednocování se doposud jeví německý Nordex, který je velmi významným hráčem v rámci onshore segmentu. Jeho hlavní akcionář José Manuel Entrecanales již před časem deklaroval svou podporu pro spojení s některými z dalších výrobců a vytvoření „větrného Airbusu“. Na jakém půdorysu by mohl takový projekt vzniknout, je zatím nejasné.
Analytické scénáře pracují s několika variantami, z nichž každá má své výhody i zásadní překážky.
Prvním, na papíře nejsilnějším scénářem, je spojení Nordexu s největším z evropských hráčů – dánským Vestas. Nová entita by byla zdaleka nejsilnějším západním OEM s kumulativní instalovanou kapacitou 270 GW. Vestas by do spojení přinesl rozsáhlé zkušenosti s offshore segmentem a silnou přítomnost v USA či Asii. Nordex by symbiózu doplnil svým dominantním postavením v rámci onshore segmentu v Německu, či etablovanou pozicí v jižní Evropě a Latinské Americe.
Dánský gigant však dlouhodobě preferuje organický růst, je prosperujícím lídrem trhu a díky svému prémiovému postavení se zřejmě necítí čínským tlakem ohrožen natolik, aby měl k takové fúzi významnou motivaci.
Jako přirozené se jeví spojení Nordexu a Siemens Gamesa. Španělsko-německá společnost je rovněž vysoce etablovaná v offshore sektoru, kde má Nordex slabší pozici. Realizace však může narazit na fakt, že Siemens offshore vnímá jako vysoce strategickou divizi.
Spojení s Enerconem by vytvořilo německého „šampiona“. Zajímavé by bylo i díky spojení dvou různých technologií: přímého pohonu bez převodovky a DFIG, tedy dvojitě napájeným asynchronním generátorem. Nový německý gigant by tak mohl oslovit širší spektrum zákazníků a efektivně pokrýt různé typy projektů. Překážkou může být vlastnická struktura Enerconu, který je svázán s nadací a dle dostupných informací není prodej či fúze na pořadu dne.
Ve všech uvažovaných variantách by konsolidace přinesla škálování a úspory z rozsahu, silnější vyjednávací pozici vůči zákazníkům i dodavatelům a lepší schopnost financovat vývoj nových technologií. Zároveň by však šlo o krok, který by zmenšil počet hráčů na už tak koncentrovaném trhu.
Výsledek by proto závisel nejen na průmyslové logice, ale také na tom, zda by se podařilo přesvědčit regulátory, že jde o posílení evropské konkurenceschopnosti, a nikoli jen o vznik dalšího příliš dominantního podniku.
Nová pravidla pro fúze: EU chce odvrátit „solární scénář“
Evropská Komise se však zdá být k podobnému návrhu nakloněna. Před několika měsíci totiž oznámila změnu pravidel pro posuzování velkých fúzí, aby podpořila a usnadnila právě vznik tzv. „evropských šampionů“ schopných obstát v globální konfrontaci s Čínou, ale i Spojenými státy.
Z návrhu nových pravidel Evropské komise vyplývá ochota zmírnit antimonopolní pravidla, pokud bude vyšší tržní koncentrace znamenat posílení technologické základny a odolnosti vůči čínskému tlaku. Cílem je při zachování ochrany hospodářské soutěže umožnit budování škálovatelných firem ve strategických odvětvích, jakým je právě větrná energetika.
Impuls k této změně vzešel z tzv. Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti Evropy, která volá po aktivnější průmyslové politice a po vzniku evropských lídrů s dostatečnou velikostí, kapitálem a technologickým zázemím.
Zkušenost s fotovoltaikou – kdy čínské firmy postupně ovládly globální trh a evropské výrobce solárních panelů efektivně vytlačily – dnes Brusel vnímá jako odstrašující případ, který se nesmí opakovat v rámci větrného sektoru.
Zda k odvrácení takového scénáře skutečně dopomůže fúze takto velkých evropských společností, však bude otázkou dlouhých a jistě velmi složitých vyjednávání.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
18. říjen 2024
9. říjen 2025
12. listopad 2025
17. duben 2026
30. květen 2026
27. červenec 2026
31. červenec 2026







