Domů
Emise CO2
OECD: Většina zemí nezpoplatňuje uhlíkové emise dostatečně

OECD: Většina zemí nezpoplatňuje uhlíkové emise dostatečně

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upozorňuje ve své nejnovější zprávě na nedostatečnost opatření většiny zemí pro dosažení cílů Pařížské dohody. OECD v reportu srovnává především výši zpoplatnění emisí uhlíku v jednotlivých zemích, které sdružuje (tedy především státy severní Ameriky, západní a středí Evropy, Austrálii či Japonsko), přičemž shledává, že jen několik málo zemí má výši ceny uhlíku nastavenou efektivně.

OECD ve své zprávě zpracovává data týkající se výše uhlíkových daní a cen povolenek v celkem 42 zemích OECD a G20, které dohromady zodpovídají  za přibližně 80 % celosvětových emisí. Ačkoli se ceny uhlíku pomalu zvyšují, v současnosti nedosahují na úroveň, která by zajišťovala naplnění cílů Pařížské dohody – tedy snížení emisí a zbrzdění nástupu změny klimatu a jeho následků. Zpráva používá k hodnocení cen takzvaný „carbon pricing gap“, který porovnává současnou cenu uhlíku (tedy součet z veškerých opatření ze všech sektorů) a skutečné náklady na klima (ty jsou odhadované na asi 30 eur za tunu CO2, 60 eur v roce 2020, tyto hodnoty pak tvoří benchmark).

Reálná cena uhlíku v dané zemi zohledňuje ceny emisních povolenek v konkrétní zemi, uhlíkovou daň a specifické daně aplikované například na paliva. Zdroj: OECD

Carbon pricing gap je pak měřen v procentech, kdy 0 % odpovídá stavu, kdy by cena uhlíku a benchmark byly vyrovnány, a 100 %  odpovídá nulové reálné ceně uhlíku. V roce 2018 odpovídá gap hodnotě zhruba 76,5 %, což je optimističtější, ačkoli stále nedostatečná hodnota oproti například roku 2012 (83 %) a 2015 (79,5 %). Při postupu stejným tempem dosáhnou reálné ceny uhlíku skutečné náklady na změnu klimatu až v roce 2095.

Schéma znázorňující procento emisí z různých sektorů, které je v dané zemi zpoplatněno na více než 30 eur (tj. benchmark reportu OECD). Zdroj: OECD

Zpráva rovněž odhauje, že velká většina emisí, které mají původ v průmyslu, obchodu a domácnostech, není zpoplatněna vůbec. Gap je nejnižší, tedy nejoptimističtější pro oblast silniční dopravy (21 %, především díky daním z paliv) a naopak nejvyšší pro průmysl (91 %). V průměru dosahuje pouze 12 ze zkoumaných 42 zemí gapu ve výši 40 % (údaje k roku 2015). Nové tržní mechanismy ke snižování emisí jako zaváděné emisní obchodování v Číně či Severní Americe, by dle OECD mohly gapy značně snížit. OECD taktéž uzavírá, že uhlíková náročnost HDP je většinou nižší v zemích s nižším gapem.

Následující tabulka zobrazuje hodnoty carbon pricing gapu pro rok 2015, situace se od té doby ve většině zemí v průměru lehce zlepšila.

Attention: The internal data of table “2209” is corrupted!

Komentáře

(0)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.