Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala zprávu o globálním trhu s ropou pro měsíc prosinec. Podle dat IEA se globální poptávka po ropě v Q3 2019 meziročně zvýšila o 900 tisíc barelů ropy denně. Poptávka roste v Číně a Indii, v zemích OECD naopak klesá.
<a href="https://www.iea.org/reports/oil-market-report-december-2019?utm_content=buffer6d16c&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer&amp;fbclid=IwAR319ka95ot-3RkOU3RiaP0GA88Wpgz2tsMmm7UDOC_kgCmeCit-pg97hAs" target="_blank" rel="noopener">Zpráva IEA o trhu s ropou Oil Market Report – December 2019</a> obsahuje data, předpovědi a analýzy týkající se globálního trhu s ropou a další komentáře týkající se tématu.
Podle dat IEA se globální poptávka po ropě ve třetím kvartálu 2019 meziročně zvýšila o 900 tisíc barelů ropy denně. Jedná se o nejvyšší meziroční nárůst. Téměř tři čtvrtiny tohoto nárůstu má na svědomí Čína. V Indii pak poptávka vzrostla o 135 tisíc barelů ropy denně. V zemích OECD dodávky klesaly čtvrtý kvartál po sobě a pokles se očekává i nadále.
<h2>Irák a Nigérie v minulosti ne vždy plnily dohodnutá omezení dodávek ropy</h2>
Země, jež jsou součástí platformy OPEC+, tedy členské země OPEC a další významní producenti ropy, jako jsou například Rusko, nebo Kazachastán, se rozhodly, že v prvním kvartálu roku 2020 zpřísní již existující omezení produkce na 2,1 milionů barelů ropy denně.
To by znamenalo omezení dodávek o 500 tisíc barelů ropy denně ve srovnání se současností. U těchto omezení je ovšem klíčové jejich dodržování všemi zúčastněnými producenty. K tomu v minulosti ne vždy docházelo – kupříkladu ze strany Iráku či Nigérie.
<h2>Zásoby ropy v zemích OECD by pokryly spotřebu téměř na 61 dní</h2>
Komerční zásoby ropy v zemích OECD měly v říjnu hodnotu 2 904 milionů barelů ropy. To je o 2,9 milionů barelů ropy méně než je pětiletý průměr.
Tyto zásoby by pokryly spotřebu po 60,6 dní. Podle předběžných odhadů v listopadu 2019 zásoby poklesly o 23,5 milionů barelů ropy.

Ropa

IEA: Poptávka po ropě v zemích OECD klesá již čtvrtý kvartál po sobě

Americká vládní agentura U. S. Energy Information Administration (EIA) zveřejnila svůj energetický výhled International Energy Outlook 2019. Podle referenčního scénáře výhledu bude nárůst globální spotřeby energie do velké míry způsobem růstem spotřeby <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=41753&amp;fbclid=IwAR1PwWJG6s81P8b-C0Zu2-mFTdJkR3R9XC10CRDk7XQFQaURNhtkMFK9gog">elektřiny v rezidenčních a komerčních budovách</a>. Ve srovnání se zeměmi OECD tento růst bude vyšší v zemích mimo OECD, nicméně spotřebovaná elektřina v budovách přepočtená na obyvatele bude stále vyšší v členských státech OECD.
V referenčním scénáři <a href="https://www.eia.gov/outlooks/ieo/">International  Energy Outlook 2019 EIA</a> předpovídá, že globální spotřeba energie v budovách mezi lety 2018 až 2050 poroste o 1,3 % ročně. V zemích, které nejsou součástí OECD, pak tato spotřeba poroste o více než 2 % ročně, pětkrát rychleji než v členských zemích OECD.
V oblasti rezidenčních a komerčních budov je pak nejrychleji rostoucím zdrojem energie elektřina, která se využívá jako hlavní zdroj pro svícení, chlazení a koncové spotřebiče. Vzhledem k očekávanému nárůstu počtu obyvatel a životní úrovně v zemích mimo OECD <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/eia-globalni-spotreba-energie-se-roku-2050-zvysi-50/">EIA</a> předpokládá, že spotřeba elektřiny v těchto zemích významně poroste.
Podle energetického výhledu v první polovině 20. let 21. století objem elektřiny spotřebované v budovách v zemích mimo OECD překročí elektřinu spotřebovanou v této oblasti v zemích OECD. Rychlejší růst rovněž povede k tomu, že v roce 2050 země mimo OECD budou spotřebovávat dvakrát více elektřiny v budovách než v zemích OECD.
Největšího absolutního růstu spotřeby elektřiny v budovách podle referenčního scénáře energetického výhledu EIA dosáhne Čína. Podle tohoto scénáře spotřeba elektřiny v čínských budovách předčí tu v amerických budovách do roku 2030. Nejrychlejší růst se pak očekává v Indii.
<h2>Země OECD stále spotřebují více elektřiny v budovách na obyvatele</h2>
S rostoucí životní úrovní, a tedy i příjmy, postupnou urbanizací a přístupem k elektřině v zemích mimo OECD se podíl spotřeby elektřiny v budovách na celkové spotřebě elektřiny téměř zdvojnásobí z 21 % v 2018 na 38 % v 2050. Naopak v členských státech OECD tento podíl klesne ze současných 24 % na 21 % v roce 2050.
K podobným změnám dojde i ve spotřebě <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/bloomberg-neo-2019-globalni-vyroba-elektriny-uhli-dosahne-vrcholu-roce-2026/">elektřiny</a> v budovách přepočtené na obyvatele. V zemích, jež jsou součástí OECD, bude meziroční růst 0,6 % do roku 2050. Tento pomalý růst bude způsobený zvyšování efektivity budov i spotřebičů.
V zemích mimo OECD bude meziroční růst per capita 2,5 %. Celkový objemy spotřebované elektřiny per capita bude ovšem v zemích OECD stále vyšší. A to zejména z důvodu existující poptávky po energeticky náročnějších službách, jako je například chlazení prostor.

Elektřina

EIA: Růst spotřeby energie bude hnán růstem spotřeby elektřiny v budovách

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala energetickou statistiku pro rok 2019 s názvem <a href="https://www.iea.org/statistics/balances/?utm_content=buffer298e1&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer">World Energy Balances 2019</a>. Statistika se věnuje největším světovým spotřebitelským a producentským zemím.
Podle zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-key-world-energy-statistics-2018/">IEA</a> bylo v roce 2017 na světě vyprodukováno 14 035 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu) energie, o 2,2 % více než v roce 2016. Tento nárůst byl způsobem zvýšenou produkcí zejména uhlí a zemního plynu (meziroční nárůst o 120 Mtoe u obou druhů energie) a částečně pak u obnovitelných zdrojů, kromě vodní energie a biopaliv (nárůst zhruba o 30 Mtoe). Fosilní paliva tvořila celkem 81,3 % veškeré produkce energie v roce 2017.
<h2>Produkce energie je vysoce koncentrovaná</h2>
Produkce všech energetických paliv je velice koncentrovaná. Více než polovina produkce je soustředěná v méně než pěti zemích. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/china-energy-group-konce-pristiho-roku-zprovozni-nove-uhelne-elektrarny-vykonu-11-gw/">Čína</a> v roce 2017 vyprodukovala téměř polovinu světové produkce uhlí a téměř třetinu energie z vody.
USA a Francie společně vyrobily bezmála 50 % elektřiny z jaderné energie. Saúdská Arábie, Rusko a USA společně tvoří necelých 40 % světové produkce ropy a Rusko a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eia-90-spotrebovaneho-plynu-usa-roce-2018-pochazelo-domaci-produkce/">USA</a> 40 % těžby zemního plynu. Jedinou významnou změnou mezi roky 2016 a 2017 je fakt, že Kanada vystřídala Katar na místě čtvrtého největšího producenta zemního plynu.
<figure id="attachment_74718" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-74718" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-1024x458.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-1024x458.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-512x229.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-768x343.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-725x324.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti-800x358.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/největší-producenti.png 1029w" alt="" width="525" height="235" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší producenti jednotlivých paliv na světě. Zdroj: IEA/OECD</figcaption></figure>
<h2>Ropa je stále dominantním palivem</h2>
Dominantním palivem ve světovém TPES v roce 2017 byla stále ropa s podílem 32 %. Podíl uhlí byl 27 %, zemního plynu 22 %, biopaliv 9 %, jaderné energie 5 %, vodní energie 3 %, a obnovitelných zdrojů 2 %.
<figure id="attachment_74719" class="wp-caption aligncenter" style="width: 767px;"><img class="size-full wp-image-74719" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-fuel.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-fuel.png 767w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-fuel-512x385.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-fuel-725x544.png 725w" alt="" width="767" height="576" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES dle druhů paliva. Zdroj: IEA/OECD</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba roste nejvíce v asijských zemí, které nejsou součástí OECD</h2>
Mezi lety 1971 a 2017 podíl OECD zemí na globální poptávce po energii klesl z 61,1 % na 38 %. Naopak podíl zemí <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/zvysujici-se-spread-asii-evropou-muze-vyvolat-reexport-lng-evropy-cenove-vyhodnejsich-lokalit/">Asie</a> mimo OECD (součástí tohoto regionu je i Čína) ve stejných letech vzrostl z 13 % na 35 %.
<img class="wp-image-74722 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1.png 779w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1-512x355.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1-768x532.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/TPES-by-region-1-725x503.png 725w" alt="" width="779" height="540" />
V roce 2017 tvořily země Asie mimo OECD třetinu celkové konečné spotřeby energie dle regionů. K obrovskému nárůstu spotřeby v tomto regionu došlo na začátku tohoto století.
Trend pozvolného růstu spotřeby energie v zemích <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plynarenske-trendy-zemich-oecd-roce-2018/">OECD</a> byl ukončen globální ekonomickou krizí v roce 2008 – spotřeba po tomto roce stagnovala okolo hodnoty 3 600 Mtoe ročně a až v roce 2014 začala mírně růst. V roce 2017 bylo v zemích OECD dosaženo spotřeby 3 711 Mtoe.
<figure id="attachment_74723" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-74723" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-1024x438.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-1024x438.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-512x219.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-768x328.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-725x310.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů-800x342.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/celková-světová-finální-spotřeba-dle-regionů.png 1048w" alt="" width="525" height="225" /><figcaption class="wp-caption-text">Celková světová finální spotřeba dle regionů. Zdroj: IEA/OECD</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

IEA: Fosilní paliva měla v roce 2017 více než 80% podíl na celosvětové produkci energie

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/051919-saudi-arabia-says-theres-consensus-to-push-for-lower-inventories?fbclid=iwar0nko9miheofg5a6-vsl_6vizs4lgjowdaj42tfahcwirgjscersydhcfo">Saúdský ministr</a> Khalid Al-Falih prohlásil, že mezi producenty ropy panuje shoda v otázce snížení ropných zásob v druhé polovině letošního roku. Důležitým termínem zůstává setkání zástupců OPEC+ konaného na konci června ve Vídni.
<blockquote>„Chceme vybalancovaný trh“, uvedl Al-Falih po setkání společného ministerského monitorovacího výboru konaného v saúdském městě Džidda. „Pokud bude zapotřebí přenastavit cílenou produkci, tak můžeme upravit naše cíle, ale neočekávejte, že to bude zapotřebí.“</blockquote>
Výbor vyzval představitele OPEC, aby nadále monitorovali a analyzovali situaci na ropném trhu, především stav ropných zásob společně s jejich predikovaným vývojem v následujících týdnech.
<blockquote>„Tohle je důležité období, kdy je nutné podívat se na nabídku, poptávku, budující se zásoby a zvyšující se produkci v zemích mimo alianci, jako je například USA,“ uvedl Mazrouei, ministr energetiky ze Spojených arabských emirátů.</blockquote>
Mazrouei dále uvedl, že zásoby ropy jsou vyšší než pětiletý průměr a cílem OPEC je dosažení zásob ropy v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v úrovni jejich pětiletého průměru.
Producenti ropy snižují svou produkci právě v době, kdy se utahují sankce USA uvalené na Írán, Venezuelu a situace v Libyi je značně nestabilní. Trh přesto zůstává podle Al-Faliha dobře zásoben, navzdory sankcím a škrtům.
<blockquote>„Naneštěstí v dnešní době neovlivňují trh pouze fundamenty, ale také geopolitika,“ prohlásil po meetingu Alexandr Novak, ruský ministr energetiky.</blockquote>
<h2>Debata nad pokračováním škrtů v produkci ropy</h2>
Už před meetingem konaném ve městě Džidda obhajovali zástupci Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů prodloužení škrtů v produkci ropy, které mají skončit v červnu letošního roku. Poukazovali přitom na rostoucí globální zásoby, přestože je trh ovlivněn sankcemi USA uvalenými na Írán a Venezuelu a také faktem, že hlavní vrchol poptávky, letní sezóna, teprve přijde.
Důležitým termínem zůstává setkání zástupců OPEC+ konaného ve Vídni ve dnech 25. a 26. 6. 2019. Zde se rozhodne, zda současné škrty v produkci na úrovni 1,2 mil. barelů za den budou pokračovat i v druhé polovině roku.
V úterý pak <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Another-Surprise-Oil-Inventory-Build-Presses-Down-WTI.html">Americký ropný institut</a> (API) informoval o týdenním zvýšení zásob ropy o 2,4 mil. barelů. Odhadem analytiků bylo přitom snížení počtu barelů o 2,5 mil. Jedná se tak o další překvapivou zprávu, jelikož minulý týden API reportoval nárůst ropných zásob o 8,6 mil.

Producenti se shodují, že je potřeba snížit zásoby ropy. Její cena mezitím padá

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/">IEA</a>) nedávno vydala <a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/april/key-gas-trends-2018.html">zprávu</a> hodnotící trendy v plynárenství zemí OECD. Z vyspělých zemí vévodí produkci zemního plynu USA. Významný meziroční přírůstek produkce patří USA spolu s Austrálií. Evropa naopak zaznamenala pokles produkce, především kvůli omezením v Nizozemsku. Celkově v OECD stále převažuje dovoz zemního plynu nad vývozem.
Mezi lety 2017 a 2018 narostla produkce zemního plynu v zemích OECD o 7,4 % a dosáhla rekordu ve výši 130 mld. m3. Největšího nárůstu bylo dosaženo v regionu Ameriky (severní a jižní), kde se největším lídrem staly USA s meziročním nárůstem produkce o 11,5 %. Významného nárůstu produkce dosáhla rovněž Austrálie (15,9 %), která stále navyšuje svoji produkci z pole <a href="https://www.inpex.com.au/our-projects/ichthys-lng-project/">Itchys</a> v oblasti Browse basin.
Propad v produkci zemního plynu zaznamenala oblast Evropy (o 3,6 %). Vzhledem k <a href="https://oenergetice.cz/uncategorized/nejvetsi-lozisko-zemniho-plynu-eu-snizilo-tezbu-vice-nez-50/">omezení</a> největšího pole v Nizozemsku (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/groningen">Groningen</a>) z důvodu vzniku četných zemětřesení v oblasti, zaznamenalo Nizozemsko pokles produkce o 9,6 %. O <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nizozemsky-soud-rozhodne-dalsi-tezbe-zemniho-plynu-groningenu/">budoucnosti</a> tohoto významného ložiska zemního plynu bude muset rozhodnout soud.
<figure id="attachment_71151" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-71151" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/gas-production-growth-512x249.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/gas-production-growth-512x249.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/gas-production-growth-768x374.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/gas-production-growth-1024x499.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/gas-production-growth-725x353.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/gas-production-growth-800x390.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/gas-production-growth.png 1183w" alt="Nárůst produkce zemního plynu meziročně (2018) v zemích OECD. Zdroj: IEA" width="512" height="249" /><figcaption class="wp-caption-text">Nárůst produkce zemního plynu v zemích OECD. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h1>Více jak polovina těžby plynu z OECD připadá na USA</h1>
Region Ameriky (severní i jižní) se na celkové produkci zemního plynu v zemích OECD (v roce 2018) podílel téměř ze tří čtvrtin. Jen samotné USA pak ukously téměř 60% podíl. Evropský region OECD se podílel na produkci ve vyspělých zemích 15% podílem a zbytek tvořila Austrálie a Asie.
<figure id="attachment_71150" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-71150" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/contribution-to-gas-production-in-OECD-512x243.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/contribution-to-gas-production-in-OECD-512x243.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/contribution-to-gas-production-in-OECD-768x365.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/contribution-to-gas-production-in-OECD-1024x487.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/contribution-to-gas-production-in-OECD-725x345.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/contribution-to-gas-production-in-OECD-800x380.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/contribution-to-gas-production-in-OECD.png 1191w" alt="Podíl na produkci zemního plynu v zemích OECD v roce 2018. Zdroj: IEA" width="512" height="243" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl na produkci zemního plynu v zemích OECD v roce 2018. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h1>Katar stále vévodí dodávkám LNG do zemí OECD</h1>
Celkové dovozy zemního plynu do OECD vzrostly v roce 2018 meziročně o 0,6 %, což představuje cca 6,3 mld. m3. Zatímco regiony OECD Asie Oceánie a OECD Evropa zvýšily svůj dovoz o 3,4 % a 1,5 %, OECD Amerika zaznamenala pokles dovozu zemního plynu o 8,0 %.
<a href="https://oenergetice.cz/clanky/katar">Katar</a> zůstává hlavním dodavatelem LNG do zemí OECD. Z celkového importu reprezentuje 57 mld. m3. Růst zaznamenala i v pořadí druhá Austrálie s 52 mld. m3. USA se pak již druhý rok po sobě řadí mezi čisté exportéry v oblasti <a href="https://oenergetice.cz/clanky/lng">LNG</a>.
<figure id="attachment_71152" class="wp-caption aligncenter" style="width: 505px;"><img class="size-medium wp-image-71152" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/lng-importy-505x512.png" sizes="(max-width: 505px) 100vw, 505px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/lng-importy-505x512.png 505w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/lng-importy-768x778.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/lng-importy-725x734.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/lng-importy-800x810.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/lng-importy.png 846w" alt="Původ a výše importů zkapalněného plynu do zemí OECD. Zdroj: IEA" width="505" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Původ a výše importů zkapalněného plynu do zemí OECD. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h1>V OECD stále převažuje import</h1>
Celkový vývoz zemního plynu ze zemí OECD vzrostl v roce 2018 o 4,4 %. Tento růst podpořily všechny regiony OECD a představuje meziroční nárůst o 31 mld. m3  (z toho 14 mld. m3 bylo ve formě <a href="https://oenergetice.cz/clanky/lng">zkapalněného zemního plynu – LNG</a>).
Celkově byla v roce 2018 oblast OECD opět čistým dovozcem zemního plynu, a to především díky regionu OECD Evropa, zatímco OECD Amerika se stává stále méně závislou na dovozu zemního plynu.
<figure id="attachment_71153" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-71153" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OECD-imports-and-exports-by-region-512x261.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OECD-imports-and-exports-by-region-512x261.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OECD-imports-and-exports-by-region-768x392.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OECD-imports-and-exports-by-region-725x370.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OECD-imports-and-exports-by-region-800x408.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OECD-imports-and-exports-by-region.png 865w" alt="Dovoz a vývoz zemního plynu dle jednotlivých regionů OECD. Zdroj: IEA" width="512" height="261" /><figcaption class="wp-caption-text">Dovoz a vývoz zemního plynu dle jednotlivých regionů OECD. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Plynárenství

Plynárenské trendy v zemích OECD v roce 2018

Společnost BP zveřejnila <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/energy-outlook.html">Energy Outlook 2019,</a> ve kterém očekává nárůst celosvětové výroby elektřiny z jaderných elektráren do roku 2040 na 3400 TWh za rok. V roce 2016 činila globální výroba elektřiny z jaderných elektráren podle dat ČEZ 2490 TWh.
Dokument si společnost zpracovala jako základ pro vytváření ekonomických analýz pro budoucí rozhodování. Energy Outlook je záměrně k dispozici veřejnosti, aby na toto téma vznikla širší debata.
<figure id="attachment_60405" style="width: 525px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-60405" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/vyroba-je-svet-1024x408.png" alt="" width="525" height="209" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
&nbsp;
Analýza obsahuje množství různých scénářů, které zkoumají možné důsledky jednotlivých rozhodnutí tím, že zvažují experimentální cesty „co kdyby.“ Scénáře uvažují pouze malou podmnožinu nejistot na trhu s elektřinou v období do roku 2040. Neposkytují tedy podrobný rozbor všech možných alternativních cest. Ve své „dynamické transformaci“ má výroba elektřiny z jádra vzrůst až na cca 4300 TWh ročně.
Podle zpracovaného Energy Outlooku bude výroba z jaderných a vodních elektráren dál stoupat, přestože jejich podíl na celkovém množství vyrobené elektřiny bude klesat.
Jaderná energie ve zmíněném scénáři poroste průměrným tempem 1,1 % za rok, což zhruba odpovídá růstu jaderné energetiky v posledních 20 letech.
<figure id="attachment_60406" style="width: 829px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-full wp-image-60406" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/Nuclear-Energy-Outlook-BP.png" alt="" width="829" height="825" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj množství vyrobené elektřiny v JE podle BP; Zdroj: BP Energy Outlook 2019</figcaption></figure>
&nbsp;
Jaderná energetika uvnitř států OECD má podle Outlooku podstatně klesat tím, jak budou postupně odstavovány stárnoucí jaderné elektrárny a do nových jaderných zdrojů se příliš neinvestuje.
Na druhé straně, jaderná výroba v Číně významně poroste, podle analýzy dokonce o 1000 TWh. Roční výroba čínských jaderných elektráren se do roku 2040 vyrovná výrobě JE ve všech zemích OECD dohromady.
<figure id="attachment_48703" style="width: 460px" class="wp-caption alignnone"><img class="wp-image-48703 size-full" style="font-weight: bold;color: #666666;font-size: 0.8125rem;font-style: italic" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/26cina-intenzivne-buduje-vsechny-nizkoemisni-zdroje-u-ni-se-ukaze-jejich-potencial-v-masivnim-meritku-jaderna-elektrarna-fangchenggang.jpeg" alt="Čína intenzivně buduje všechny nízkoemisní zdroje. U ní se ukáže jejich potenciál v masivním měřítku. Jaderná elektrárna Fangchenggang bude mít celkově šest bloků. Jako pátý a šestý se budují nejnovější čínské bloky III+ generace Hualong One. (Zdroj CGN)." width="460" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Čína intenzivně buduje všechny nízkoemisní zdroje. U ní se ukáže jejich potenciál v masivním měřítku. Jaderná elektrárna Fangchenggang bude mít celkově šest bloků. Jako pátý a šestý se budují nejnovější čínské bloky III+ generace Hualong One. (Zdroj CGN).</figcaption></figure>
&nbsp;
Energy Outlook zkoumá vlivy, které budou formovat proměnu světové energetiky do roku 2040 a klíčové nejistoty kolem transformace energetiky, tvrdí BP. Ukazuje, jak rostoucí prosperita a životní úroveň zvyšuje celosvětovou energetickou spotřebu a jak bude tato spotřeba pokrývána v nadcházejících desetiletích pomocí různých energetických komodit a zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: Archiv ETE

Jaderné elektrárny

BP předpovídá nárůst roční výroby elektřiny z jádra na 3400 TWh do roku 2040

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upozorňuje ve své <a href="http://www.oecd.org/tax/effective-carbon-rates-2018-9789264305304-en.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nejnovější zprávě</a> na nedostatečnost opatření většiny zemí pro dosažení cílů Pařížské dohody. OECD v reportu srovnává především výši zpoplatnění emisí uhlíku v jednotlivých zemích, které sdružuje (tedy především státy severní Ameriky, západní a středí Evropy, Austrálii či Japonsko), přičemž shledává, že jen několik málo zemí má výši ceny uhlíku nastavenou efektivně.
OECD ve své zprávě zpracovává data týkající se výše uhlíkových daní a cen povolenek v celkem 42 zemích OECD a G20, které dohromady zodpovídají  za přibližně 80 % celosvětových emisí. Ačkoli se ceny uhlíku pomalu zvyšují, v současnosti nedosahují na úroveň, která by zajišťovala naplnění cílů Pařížské dohody &#8211; tedy snížení emisí a zbrzdění nástupu změny klimatu a jeho následků. Zpráva používá k hodnocení cen takzvaný &#8222;carbon pricing gap&#8220;, který porovnává současnou cenu uhlíku (tedy součet z veškerých opatření ze všech sektorů) a skutečné náklady na klima (ty jsou odhadované na asi 30 eur za tunu CO2, 60 eur v roce 2020, tyto hodnoty pak tvoří benchmark).
<figure id="attachment_55493" style="width: 308px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55493 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Snímek-obrazovky-2018-09-21-v-23.04.54.png" alt="" width="308" height="352" /><figcaption class="wp-caption-text">Reálná cena uhlíku v dané zemi zohledňuje ceny emisních povolenek v konkrétní zemi, uhlíkovou daň a specifické daně aplikované například na paliva. Zdroj: OECD</figcaption></figure>
Carbon pricing gap je pak měřen v procentech, kdy 0 % odpovídá stavu, kdy by cena uhlíku a benchmark byly vyrovnány, a 100 %  odpovídá nulové reálné ceně uhlíku. V roce 2018 odpovídá gap hodnotě zhruba 76,5 %, což je optimističtější, ačkoli stále nedostatečná hodnota oproti například roku 2012 (83 %) a 2015 (79,5 %). Při postupu stejným tempem dosáhnou reálné ceny uhlíku skutečné náklady na změnu klimatu až v roce 2095.
<figure id="attachment_55492" style="width: 563px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55492 " src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Snímek-obrazovky-2018-09-21-v-22.59.56-512x314.png" alt="" width="563" height="345" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma znázorňující procento emisí z různých sektorů, které je v dané zemi zpoplatněno na více než 30 eur (tj. benchmark reportu OECD). Zdroj: OECD</figcaption></figure>
Zpráva rovněž odhauje, že velká většina emisí, které mají původ v průmyslu, obchodu a domácnostech, není zpoplatněna vůbec. Gap je nejnižší, tedy nejoptimističtější pro oblast silniční dopravy (21 %, především díky daním z paliv) a naopak nejvyšší pro průmysl (91 %). V průměru dosahuje pouze 12 ze zkoumaných 42 zemí gapu ve výši 40 % (údaje k roku 2015). Nové tržní mechanismy ke snižování emisí jako zaváděné emisní obchodování v Číně či Severní Americe, by dle OECD mohly gapy značně snížit. OECD taktéž uzavírá, že uhlíková náročnost HDP je většinou nižší v zemích s nižším gapem.
Následující tabulka zobrazuje hodnoty carbon pricing gapu pro rok 2015, situace se od té doby ve většině zemí v průměru lehce zlepšila.
<div>Attention: The internal data of table &#8220;2209&#8221; is corrupted!</div>

Emise CO2

OECD: Většina zemí nezpoplatňuje uhlíkové emise dostatečně

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila <a href="http://www.iea.org/statistics/electricity/?utm_content=bufferaed3a&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer">publikaci</a> se statistickými daty týkajícími se výroby a spotřeby elektřiny a tepla. Světová výroba elektřiny každoročně, s výjimkou mezi lety 2008 až 2009, roste už od roku 1974. Podobně roste také světová spotřeba elektřiny. V roce 2016 dosáhla objemu 20 863 TWh, z čehož 35 zemí OECD spotřebovalo 9 512 TWh.  
<h2>Výroba elektřiny</h2>
V roce 2016 hrubá výroba elektřiny vzrostla meziročně o 2,9 %, <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/iea-klimatizace-jsou-jednim-nejkritictejsich-slepych-mist-energetice/">uvádí to data IEA</a>. Výroba elektřiny je přitom každý rok vyšší už od roku 1974 s výjimkou poklesu mezi roky 2008 a 2009, který byl způsoben ekonomickou krizí.
Podíl zemí mimo OECD na globální výrobě elektrické energie v roce 2016 činil 56,2 %. V roce 1974 to přitom byla polovina. V zemích OECD výroba elektřiny mezi roky 2000 a 2010 každoročně rostla v průměru o 1,1 %. V zemích mimo OECD to ve stejném období bylo v průměru 6,4 % ročně.
<figure id="attachment_54570" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-54570" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/celkova-hruba-vyroba-elektriny-na-svete-1024x384.png" alt="" width="1024" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Celková hrubá výroba elektřiny na světě. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
Na globální hrubé výrobě elektřiny se uhlí podílí 38,3 %, zemní plyn 23,1 %, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/precerpavaci-vodni-elektrarny-cez-behem-letosniho-1-pololeti-vyrobily-o-4-vice-elektriny-nez-loni/">vodní elektrárny</a> 16,6 %, jaderné elektrárny 10,4 % a obnovitelné zdroje (bez vodních elektráren) 5,6 %.
<figure id="attachment_54571" style="width: 676px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54571" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/svetova-hruba-vyroba-elektriny-dle-zdroje.png" alt="" width="676" height="403" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová hrubá výroba elektřiny dle zdroje. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba elektřiny</h2>
V roce 2016 celková konečná spotřeba elektřiny dosáhla hodnoty 20 863 TWh, což je o 3,2 % více než v roce 2015. Z toho byla spotřeba 35 zemí OECD 9 512 TWh a zemí mimo OECD 11 351 TWh.
Největšími spotřebiteli elektřiny mimo oblast OECD byly v roce 2016 <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cina-omezila-podporu-solarni-elektrarny-akcie-dodavatelu-zareagovaly-strmym-poklesem/">Čína</a>, Indie, Rusko a Brazílie, které společně představovaly 36,1 % celkové globální spotřeby. Oblastí s největší spotřebou je v zemích mimo OECD průmysl, představuje přibližně polovinu celkové spotřeby.
<figure id="attachment_54572" style="width: 682px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-54572" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/nejvetsi-spotrebitele-elektriny-na-svete.png" alt="" width="682" height="395" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší světoví spotřebitelé elektřiny. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Obchod s elektřinou</h2>
V posledních letech se obchod s elektřinou mezi sousedními státy stal běžnějším. V <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/oecd-cr-patri-k-nejvetsim-znecistovatelum-ovzdusi-mezi-vyspelymi-staty/">OECD</a> importy elektřiny vzrostly z 89 TWh v roce 1974 na 474 TWh v roce 2017, což představuje průměrný nárůst 4 % každý rok. Celkové dodávky elektřiny přitom rostly průměrně o 2,1 %.
&nbsp;
<figure id="attachment_54573" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-54573" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/importy-a-exporty-elektriny-v-OECD-1024x389.png" alt="" width="1024" height="389" /><figcaption class="wp-caption-text">Importy a exporty elektřiny v OECD Evropa. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>

IEA: Spotřeba elektřiny v zemích mimo OECD významně roste

Česká ekonomika patří mezi vyspělými státy i nadále k největším spotřebitelům energie a znečišťovatelům ovzduší. K dosažení dalšího pokroku v oblasti udržitelného rozvoje je zapotřebí větší politické vůle, uvedla dnes ve svém hodnocení stavu a politiky životního prostředí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž generální tajemník Ángel Gurría je na návštěvě Prahy. 
<blockquote>
&#8222;Česká republika je malá, velmi otevřená ekonomika, která v posledním desetiletí zaznamenala vyšší růst, než byl průměrný růst zemí OECD. Zemi se podařilo dosáhnout pokroku při oddělování environmentálních tlaků od hospodářské činnosti a při zlepšování environmentální infrastruktury,&#8220; uvádí OECD ve své zprávě.
</blockquote>
Česko si podle ní vede dobře, pokud jde o cíle udržitelného rozvoje týkající se chudoby, vody a biologické rozmanitosti.
<blockquote>
&#8222;Avšak skutečnost, že česká ekonomika klade důraz na uhlí, intenzivní průmyslovou a zemědělskou činnost a rozvoj silniční infrastruktury, umocňuje environmentální problémy,&#8220; varuje organizace.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Má-li Česká republika dosáhnout svých dlouhodobých cílů v oblasti klimatu, bude třeba, aby posílila politické odhodlání k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství,&#8220; uvedl ve zprávě Gurría.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Hlavní priority by měly být dvě: jednak uvést energetickou politiku do souladu s politikou v oblasti klimatu a s Pařížskou dohodou, jednak upravit zdanění energie tak, aby vedlo ke smysluplné ceně za uhlík,&#8220; dodal.
</blockquote>
Podle OECD vstup ČR do EU v roce 2004 pomohl posílit agendu v oblasti životního prostředí, avšak orgány na státní ani na nižších úrovních nejsou v environmentální politice aktivní.
<blockquote>
&#8222;Účast veřejnosti na rozhodování o otázkách životního prostředí a přístup k informacím se zlepšily, ale v oblastech, jako je režim odpovědnosti nebo přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, je nutné stávající postupy modernizovat,&#8220; zdůrazňuje OECD ve své zprávě.
</blockquote>
OECD také uvádí, že je by Česko mělo víc investovat do nízkouhlíkových technologií.
<blockquote>
&#8222;Pokrok směrem k zelenému růstu bude vyžadovat nákladově efektivnější environmentální politiky a lepší využívání finančních prostředků EU,&#8220; upozorňuje organizace.
</blockquote>
Podle ní je v Česku, které je závislé na dovozu mnoha strategických surovin a komodit, velmi důležité, aby se s nakládáním s odpady a materiály zacházelo co nejúčinnějším způsobem.
<blockquote>
&#8222;Česká republika má poměrně komplexní politiku a právní rámce, které se dále slaďují s právními předpisy EU. Nicméně i přes dosažený pokrok v oblasti využití a recyklace odpadů zůstávají výsledky České republiky, pokud jde o nakládání s odpady, poměrně skromné,&#8220; poukazuje OECD.
</blockquote>
Zprávu OECD uvítalo Hnutí Duha, podle něj organizace potvrzuje, co říká i ekologické sdružení.
<blockquote>
&#8222;OECD doporučuje standardy dále zlepšovat a snižovat znečištění či závislost na fosilních palivech. Prakticky to v ČR znamená rozjet novou rozumnou podporu domácích obnovitelných zdrojů energie, dát lidem možnost předcházet vzniku odpadu a lépe jej třídit, rozběhnout odstavování zastaralých uhelných elektráren a zpřísnit nároky na domácí kotle a kamna,&#8220; uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
</blockquote>

Rychlé zprávy

OECD: ČR patří k největším znečišťovatelům ovzduší mezi vyspělými státy

Mezinárodní energetická agentura vydala <a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2018/april/key-natural-gas-trends-2017.html">zprávu</a> o klíčových trendech v oblasti zemního plynu v roce 2017. V zemích OECD mezi lety 2016 a 2017 vzrostla produkce zemního plynu o 2,4 %. Vzrostly také veškeré dodávky zemního plynu v těchto zemích. V neposlední řadě byl zaznamenán nárůst i v oblasti importů ze zahraničí o 5,1 % a exportů z regionů OECD o 8,8 %. 
<h2>Produkce zemního plynu</h2>
Podle dat IEA produkce plynu zemí OECD v roce 2017 vzrostla o 2,4 % proti roku 2016. Tento růst byl přitom tažen všemi regiony OECD, zejména přitom regionem OECD Asie a Oceánie. Zde produkce vzrostla o 17,7 %, téměř o 20 miliard kubických metrů plynu, přičemž tento růst byl tažen zejména těžbou v Austrálii.
<figure id="attachment_50601" style="width: 823px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50601" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/produkce-plynu-v-OECD.png" alt="" width="823" height="452" /><figcaption class="wp-caption-text">Produkce zemního plynu v zemích OECD v roce 2017. Zdroj: IEA, Key Natural Gas Trends 2017</figcaption></figure>
V regionu OECD Ameriky produkce vzrostla nejvíce v Kanadě (+5,7 %), o něco méně poté v USA (+0,7 %). Naopak v Mexiku těžba mezi lety 2016 a 2017 klesla zhruba o 5 miliard kubických metrů plynu, neboli o 12,2 %. Důvodem tohoto poklesu byl přirozený pokles výtěžnosti plynových polí, ale také ničivé dopady, jež měl hurikán Harvey v srpnu 2017.
Nejmenší nárůst produkce ze všech regionů OECD byl zaznamenán v Evropě, o 0,4 %. Největší pokles těžby plynu byl v Nizozemsku (-13,2 %), především kvůli rozšíření omezení produkce v ložisku <a href="http://oenergetice.cz/plyn/nizozemsko-ukonci-tezbu-plynu-na-poli-groningen-do-roku-2030/">Groningen</a>. Nicméně tento pokles byl vyrovnán nárůstem produkce v Norsku o 6,1 %, neboť Norsko tvoří 52,4 % veškeré produkce evropských zemí OECD. V roce 2017 Norsko vytěžilo zhruba 128 miliard kubických metrů plynu.
<h2>Dodávky zemního plynu</h2>
Veškeré dodávky zemního plynu v zemích OECD v roce 2017 vzrostly o 1,2 %. Nárůst v Evropě (+4,9 %) a v Asii Oceánii (+ 0,1 %) byl zmírněn poklesem v regionu Ameriky (-0,5 %), který byl způsobem zejména poklesem v Mexiku.
Nejvyšší nárůst hrubých dodávek v OECD Evropě byl dle dat IEA v Turecku (+15,3 %), v Nizozemsku (+10,5 %) a v Itálii (+6 %), a to vzhledem ke zvýšené <a href="http://oenergetice.cz/plyn/iea-spotreba-plynu-eu-zustane-soucasne-urovni-navzdory-rustu-spotreby-elektroenergetice/">spotřebě</a> plynu v oblasti výroby <a href="http://oenergetice.cz/plyn/provozovatele-evropskych-soustav-plyn-bude-mit-ve-vyrobe-elektriny-silnejsi-pozici/">elektřiny</a> a tepla. Zároveň měla na vyšší poptávku v regionu dopad chladná zima. Podobně menší množství dešťových srážek a větrnost snížily výrobu elektřiny ve vodních a větrných elektrárnách, což vedlo k vyšším dodávkám plynu do Španělska (+8,7 %) a Portugalska (+21,2 %).
<figure id="attachment_50602" style="width: 819px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50602" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/dodavky-plynu-v-OECD.png" alt="" width="819" height="452" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky zemního plynu do zemí OECD v letech 2016 a 2017. Zdroj: IEA, Key Natural Trends 2017</figcaption></figure>
<h2>Obchod se zemním plynem</h2>
Importy plynu do zemí OECD ze zahraničí vzrostly mezi lety 2016 a 2017 o 5,1 % a jejich celkový objem byl téměř 105 miliard kubických metrů plynu. OECD Evropa importovala o 6,8 % více plynu než v roce 2016. LNG importy v celém regionu OECD vzrostly o 2,9 %, především díky nárůstu importů z USA (+439,9 %) a z Austrálie (+18,1 %). Importy LNG naopak poklesly z exportujících nečlenských zemí OECD jako například z Kataru (-5,4 %), Indonésie (-12,3 %) a z Malajsie (-4,2 %).
<figure id="attachment_50603" style="width: 821px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50603" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Zmena-v-LNG-dodavkach-do-OECD.png" alt="" width="821" height="457" /><figcaption class="wp-caption-text">Změna v dodávkách LNG do zemí OECD mezi lety 2016 a 2017. Zdroj: IEA, Key Natural Gas Trends 2017</figcaption></figure>
Podle zprávy IEA vzrostly také celkové exporty zemního plynu, a to o 8,8 %. Největší nárůsty byly v regionech OECD Ameriky (+17,6 %) a Asie a Oceánie (+27,4 %), opět díky růstu exportů z <a href="http://oenergetice.cz/plyn/spojene-staty-loni-ctyrnasobne-zvysily-vyvoz-zkapalneneho-zemniho-plynu/">USA</a> a z Austrálie. V OECD Evropě exporty vzrostly pouze o 3,4 %.
<figure id="attachment_50604" style="width: 820px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-50604" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/dodavky-LNG-od-vyznamnych-exporteru.png" alt="" width="820" height="461" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky LNG do zemí OECD od významných exportérů. Zdroj: IEA, Key Natural Gas Trends 2017</figcaption></figure>