Cena akcie ČEZ v rukou politiků: "Lex ČEZ" má projednávat i sněmovna
Návrh zákona o přeměnách obchodních společností, běžně v tuzemsku označovaný jako Lex ČEZ, má být v příštím týdnu projednán v ústavně-právním výboru. Jeho projednání ve výboru bylo již několikrát odloženo, nyní bylo nicméně projednání novely zákona zařazeno i na program Poslanecké sněmovny. Původní návrh novely mnozí analytici či právníci považovali za čistě účelový a cíleně zaměřený na jednu společnost, přičemž je ani následné úpravy znění nepotěšily. Akcie ČEZu proto na každou novinu ohledně úpravy legislativy reagují velmi citlivě.
Cena akcie českého energetického giganta, společnosti ČEZ, se v loňském roce po zprávě, že vláda schválila vysoce kontroverzní návrh zákona o přeměnách obchodních společností, propadla během dvou dní takřka o 10 % k hodnotě okolo 1020 Kč/akcii. Stalo se tak v důsledku obavy o to, že se vláda nechce vyrovnat s vytěsněním minoritních akcionářů cestou, jakou například zvolila Francie.
Ceně akcie nepřály ani souběh daně z neočekávaných zisků (dále WFT) a odvod z nadměrných příjmů, kdy pro jednotlivé energetické zdroje byly stanoveny hodnoty, co to nadměrný příjem znamená. V případě jaderných elektráren je například hodnota stanovena na pouhých 70 EUR/MWh.
Mimořádné příjmy na mimořádné výdaje
Jak samotný souběh, tak nastavení WFT již na konci roku 2022 budily rozpaky. Jinak než za blamáž nelze označit předpoklad Ministerstva financí o tom, že se z bankovního sektoru vybere na WFT přibližně 33 mld. CZK. Odborníci tehdy poukazovali, že předpoklad je zcela mimo realitu – psali jsme zde. Jejich předpoklad se potvrdil a stát vybral u bankovního sektoru 0,73 mld. CZK. ČEZ samotný pak na WFT naopak odvede 28-34 mld.
WFT je přitom v platnosti mezi lety 2023-2025. Ceny komodit se již nicméně dostaly na úrovně, jež nelze dále označovat za krizové. Cena elektřiny na příští rok (PXE – Cal25; baseload) se dostala už pod úroveň 85 EUR/MWh. S přihlédnutím k ceně emisní povolenky lze naopak ceny považovat za standardní. Ministr financí, Zbyněk Stanjura, se nechal několikrát slyšet, že v případě, že nebudou mimořádně výdaje (resp. extrémně vysoké ceny energií), tak nebudou ani mimořádné příjmy. Trh proto očekává, zda ministr dodrží své slovo.
Ceny akcií spadly pod 900 Kč
Nyní je ovšem na pořadu dne takzvaný Lex ČEZ. Podle Petra Bezouška, bývalého právníka státní správy, nemá jeho znění na půdě EU obdoby. Jeho názor je tedy v přímém rozporu s tím, co říkají členové vlády. Vyjádření Bezouška si můžete přečíst zde. Stejně to vnímá i trh a ceny akcie ČEZ se i v souběhu se zmíněným poklesem cen energetických komodit, dostaly pod 880 Kč/akcii.
Zde je nutné poznamenat, že ČEZ si průběžně zajišťuje cenu prodané elektrické energie. Platí proto to, co platilo i při vzrůstu ceny – stávající ceny na burze na bližší období ovlivňují výsledek hospodaření daleko méně, jelikož výroba (resp. cena) již byla prodána a z větší části zajištěna.
Změna vlastnické struktury ČEZu je žádaná s ohledem na financování nových jaderných bloků, jak se opatrně vyjádřili i členové představenstva. Investice do jaderné energetiky zkrátka není pro soukromý kapitál. Stále častěji se hovoří o čtyřech nových velkých blocích, což bude pravděpodobně i výstupem aktualizované Státní energetické koncepce.
Mohlo by vás zajímat:
Jen bych změnil jednu větu: "Trh proto očekává, že ministr NEdodrží své slovo."
Stát silou 108 hlasů poslanců prosadí tento zákon a Česká republika se dostanete k mezinárodnímu soudu a začnou na Českou republikou arbitráže za poškození smluv o investování zahraničních fondů. To bude ostuda jako Brno, ze kterého je většina naší vlády. Je to další krádež v přímém přenosu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se