MPO chce „zhasnout“ nad Dukovany. Klíčové smlouvy již nemají být přístupné v registru smluv

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje rozsáhlejší úpravu takzvaného nízkouhlíkového zákona, která má především technicky sjednotit pravidla podpory nových jaderných zdrojů. Pro veřejnost je ovšem nejviditelnější změnou omezení transparentnosti: vybrané klíčové smlouvy týkající se výstavby jaderných bloků, včetně rozdílového kontraktu na podporu nových zdrojů, by nově nemusely být publikovány v registru smluv a některé již zveřejněné dokumenty bude možné znepřístupnit.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v tomto týdnu zveřejnilo návrh novely tzv. nízkouhlíkového zákona, tedy zákona č. 367/2021 Sb. o opatřeních k přechodu k nízkouhlíkové energetice, a navazujícího energetického zákona i zákona o registru smluv. Formálně jde především o úpravu mechanismu podpory, procesů uzavírání smluv a vypořádání vyrovnávacích plateb pro nové jaderné zdroje.

Novela má jako základní model podpory zavést smlouvu o vyrovnávacím režimu, tedy obdobu dvoustranného rozdílového kontraktu, zatímco smlouva o výkupu má zůstat alternativou, pokud ji vláda stanoví usnesením. Ministerstvo návrh zdůvodňuje tím, že aktuální rozhodovací praxe Evropské komise využití vyrovnávacího režimu preferuje.

Návrh zároveň výslovně stanoví, že na uzavření podpůrné smlouvy ani na podporu v určité výši nevzniká právní nárok. Smlouvy o výkupu i vyrovnávacím režimu se mají nově považovat za veřejnoprávní smlouvy, a nikoliv za soukromoprávní kontrakty, jak stanovuje současná úprava.

Než začne novela platit, musí projít připomínkovým řízením, legislativním procesem a musí být publikována ve sbírce zákonů. Její výsledné znění se tak může ještě změnit.

Klíčové smlouvy k jadernému tendru budou mimo registr

Podstatně větší praktický dopad může mít změna zákona o registru smluv. Nová výjimka z povinné publikace smluv v registru má dopadat na smlouvy týkající se využívání jaderné energie, jaderného paliva, vyhořelého paliva, jaderného materiálu, radioaktivního odpadu i na dodávky, služby, stavební práce a práva s těmito oblastmi přímo či nepřímo související.

Detaily těchto smluv se tak veřejnost již nedozví. Výslovně je zmíněna smlouva o vyrovnávacím režimu, tedy smlouva, na základě které bude provozovateli nových jaderných zdrojů vyplácena podpora nebo provozovatel elektrárny bude platit státu, pokud cena elektřiny na denním trhu bude vyšší než cena ve smlouvě (strike price). Právě tyto dokumenty budou určovat finanční vztah státu a investora, základní parametry podpory i podmínky ochrany bezpečnostních zájmů státu.

Návrh navíc umožňuje znepřístupnit smlouvy, které již byly v registru smluv zveřejněny, pokud nově spadnou pod některou z výjimek. Přechodné ustanovení současně říká, že dřívější neuveřejnění nebo nesprávné uveřejnění těchto smluv nemá vést k jejich neúčinnosti nebo neplatnosti.

Obavou ministerstva je neúčinnost smluv v případě chybné publikace

Ministerstvo argumentuje obchodní citlivostí jaderných kontraktů a rizikem, že chybná publikace části rozsáhlé smluvní dokumentace může ohrozit její účinnost. Důvodová zpráva výslovně zmiňuje projekty nových jaderných zdrojů, modernizace jaderných zařízení i nákup paliva jako oblasti, kde má právní jistota smluvních stran dostat přednost před transparentností.

Účelem novely je také oprava legislativních nedostatků, které vznikly při předchozí novele zákona. Důvodová zpráva uvádí, že stěžejní novela z roku 2023, jež zavedla smlouvu o vyrovnávacím režimu, byla přijata na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu a výsledná úprava nebyla ve všech ohledech dokonalá.

Tento případ tak ukazuje širší slabinu české (energetické) legislativy. Zásadní novely často vznikají až během projednávání ve Sněmovně, bez úplného standardního legislativního procesu, a následně vyžadují rychlé technické opravy.