<div class="row">
<div class="col-md-9">
<p>Alespoň tak to vidí ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který to uvedl v dopise doručeným poslancům při projednávání novely<a title="Energetický zákon" href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/energeticky-zakon/"> energetického zákona</a> a zákona o podporovaných zdrojích energie. V dopise MPO přiznává, že minulé vedení úřadu pochybilo při vydávání prováděcích vyhlášek k energetickým zákonům. Kvůli těmto vyhláškám a následným cenovým rozhodnutím bylo vyplaceno až o 162 mld. Kč více na <a href="https://oenergetice.cz/tag/oze">OZE</a>. Z dopisu také vyplývá, že odpovědnost padá na minulé vedení ERÚ.</p>
<p>V dopise poslancům je vcelku podrobně popsána situace ohledně <a title="Novela energetického zákona – Hospodářský výbor" href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/novela-energetickeho-zakona-hospodarsky-vybor/">novely energetického zákona</a>, která je momentálně v legislativním procesu. Zvláště se ministr Mládek vyjadřuje k Energetickému regulačnímo úřadu a jeho roli v energetice, stejně jako jeho pravomocem, které jsou podle jeho názoru nedostatečně upraveny zákonem.</p>
<p>Podle Mládka je také důležité připomenout, že ERÚ měl důležitou roli v určování celkové výše nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie. V dopise taktéž uvedl, že ERÚ nad rámec <a href="http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=2005&amp;cz=180">zákona č. 180/2005 Sb.</a>, o podpoře využívání obnovitelných zdrojů zavedl pevnou dobu podpory obnovitelných zdrojů od 15 do 30 let (zákon byl později nahrazen <a title="Zákon o podporovaných zdrojích energie" href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/zakon-o-podporovanych-zdrojich-energie/">zákonem č. 165/2012 o podporovaných zdrojích energie</a>). Při novelizaci vyhlášky Energetického regulačního úřadu, kterou jsou stanoveny technicko-ekonomické parametry pro určení výše výkupních cen, nesprávně určil velikost investičních nákladů na nové výrobny elektřiny. Správným určením potřebných investičních nákladů se mohlo zabránit přeplácení obnovitelných zdrojů, které se nakonec stalo skutečností.</p>

<p>K otevřenému dopisu se vyjádřila i předsedkyně <a title="Energetický regulační úřad" href="https://oenergetice.cz/urady-instituce/energeticky-regulacni-urad/">Energetického regulačního úřadu</a> Alena Vitásková, která Mládkův dopis jednoznačně uvítala. Uvedla, že ji dal ministr Mládek za pravdu a chystá se ho vyzvat, aby se jménem vlády obrátil na Ústavní soud. Ten by na základě podnětu vlády mohl posoudit platnost vyhlášek.</p>
<p style="text-align: center"><em><strong>„Je to překvapivé, ale pozitivní vyjádření k problematice, na kterou jsme ministerstvo průmyslu dlouhodobě a opakovaně upozorňovali. Na základě auditu, který jsem nařídila, dokonce úřad podával trestní oznámení, jež však bylo odloženo. Na základě dnešního dopisu ministra Mládka lze konstatovat, že v minulosti byly nesprávně nastaveny výkupní ceny pro obnovitelné zdroje, čímž vznikla škoda ve výši až 162 miliard korun,“</strong></em>  předsedkyně ERÚ Alena Vitásková</p>
<p>Přebytečné financování elektráren vzniklo především kvůli nesprávně nastavené době návratnosti. Zatímco některé solární elektrárny měly reálnou dobu návratnosti 12 let, podpora je jim vyplácena po dobu 20 let. Kupříkladu na rok 2006 byla v cenovém rozhodnutí ERÚ určena výkupní cena pro fotovoltaické elektrárny na 13,20 Kč/kWh, ale měla být stanovena pouze 10,35 Kč/kWh, aby byla dodržena garantovaná 15 letá návratnost investice. Podle propočtů tak mohlo být v součtu vyplaceno až 162 mld. Kč &#8222;neoprávněně&#8220;.</p>
<p>Kompletní znění dopisu je možné najít <a href="http://www.eru.cz/documents/10540/1130534/20150310_TZ_priloha.pdf/f1a16fd7-654d-4b8b-8d37-0fdba60c5ba2">zde</a>.</p>
</div>
</div>


Legislativa ČR

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

Předkladatel: MPO; Důvod předložení: Provedení zmocňovacího ustanovení v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

Vyhláška o způsobech efektivního dalšího využití spotřebované elektřiny

To Petr Karásek 31. srpen 2025, 17:17
Možná je problém, že u té definice SCOP, co jste uvedl není uvedena topná tyč.
Co nejjednodušeji: SCOP je něco vypočteného dle ČSN EN 14 825 to, co se nakonec naměří na konkrétní instalaci TČ je nižší, než SCOP a dá se to spočítat simulací. Při ideální instalaci se sezónní energetická účinnost bude blížit SCOP.
Tam se uplatňují ty různé podmínky, jak dobře je TČ navrženo a provozováno.
Zde máte odkaz: dspace.cvut.cz/handle/10467/73272
Citát z úvodu: "Z výsledků bylo zjištěno, že rozdíl mezi těmito dvěma přístupy může dosahovat více jak 25 % a je závislý na okrajových podmínkách výpočtu"
Pozor: jsou dva různé parametry s podobným názvem:
SCOP =  sezónní topný faktor (Seasonal Coefficient of Performance)
a Sezónní energetická účinnost ηs % s různými hodnotami.

Panasonic otevřel v Plzni závod na tepelná čerpadla za osm miliard korun

Jde vidět, že je potřeba uvést základní fakta.
V roce 2015 se v Evropě vyrobilo pomocí fosilních zdrojů celkem 1250 TWh
v roce 2024 už výroba z fosilních zdrojů poklesla na 750 TWh.
Během nadcházejících deseti let klesne výroba z fosilních zdrojů na minimum, nebo zmizí úplně.

Německo zahájilo komerční provoz druhého terminálu na LNG ve Wilhelmshavenu

@Bob 31. srpen 2025, 15:46
Já si spíše myslím, že vůbec netušíte.
Nemáte pravdu s "by měla být normalizovaná data (normalizované TDD) pro roky 2023-2025 stejná"
-
Úplně jednoduchým porovnáním normalizovaných TDD z OTE pro rok 2024 a 2025 zjistíte, že jsou samozřejmě jiné.
---
V těch vašich přepočtených 2024 jsou tedy jaká normalizovaná data?  Z roku 2024 nebo 2025?
Stačí úplně jednoduchá odpověď čísla roku.

Emise CO2 v EU vzrostly v 1. čtvrtletí o 3,4 %, nejvyšší nárůst byl v Bulharsku a Česku

SCOP = Seasonal Coefficient of Performance (sezónní topný faktor).

? U tepelných čerpadel vyjadřuje průměrnou účinnost zařízení během celé topné sezóny.
Je to poměr mezi:

Celkovým množstvím tepla dodaným do systému (např. do topení, TUV) za sezónu
a

Celkovou spotřebovanou elektrickou energií tepelným čerpadlem (kompresor, čerpadla, ventilátory) za stejnou dobu.

Takže  když  SCOP  =  3,5      pak  spotřeba elektřiny  je   3,5 x  menší  než  spotřeba  tepla.   

z toho  Důvodu  je  SCOP  uváděn  pro  různé   druhy  spádů  otopných soustav .  podlahové topení  ho  může  mít  třeba  4,5.   Dále  pak   když  předimenzujete  TČ   bude  invertor  méně vytížen  a  proto  SCOP  poroste a  naopak  takže  když  máte  dům  s   tep.  ztrátou třeba  15kW a pořídíte si tepelné čerpadlo  s  výkonem  15kW  při   7/35  , pak  bude  reálný  SCOP  v  místně  instalace  mnohem  nižší  než  když  to samé čerpadlo  dáte  do  domu se ztrátou 6kW  ,  jsou na to  výpočtové  programy ,  dobrá  instalační firma  Vám  to  řekne přesně  -   reálně tak 1 z  50 ti.  Protože  to jsou jsou většinou  topenáři  co  mají  šikovné ruce  , ale  hlavu  už  moc ne.

To Petr Karásek 31. srpen 2025, 15:22
Samozřejmě, že existují TČ vzduch - voda, které při -15°C  umí dávat výstupní teplotu 55°C. Dokonce to musí umět všechny, aby mohly ohřívat TV alespoň na 60°C stále, nebo ji sanitovat ještě vyšší teplotou periodicky.
Když to nezvládá kompresor TČ, zapojuje se automaticky přímotopné topné těleso.
To TČ, co jsem z něho okopíroval parametry není žádné no-name a levné. Je to přímo Panasonic, o kterém je článek.
A pro topení s výstupem 55°C (pro ohřev TV by byly parametry ještě o něco horší) a chladnou oblast (sice není definováno, ale uvažujme, že to odpovídá topení v PD, jen za chladné dny) SCOP 3,26 a sezónní účinnost 127%.
Tj. Oproti přímotopu získáte jen 27% tepla navíc při minimální výpočtvé teplotě. Na začátku té ekvitermní křivky (počátku topení) dejme tomu těch 70%, za celou topnou sezónu někde kolem 50% navíc?
SCOP se nerovná sezónní účinnosti TČ.

Povědomí o možnostech, jak získat dotaci na energetickou renovaci nemovitostí je v Česku poměrně nízké. Nová zelená úsporám je sice dostupná, ale Češi ji kvůli neznalosti nevyužívají. Vyplývá to z průzkumu společnosti Šance pro budovy. Ten zkoum

Energetické úspory jsou pro Čechy dostupné, ti o nich ale skoro neví

Většina obyvatel očekává, že se blackouty budou opakovat. Připravenost veřejnosti na ně je ovšem nízká.

Češi při blackoutu nejvíc postrádali internet, připravenost je slabá, zjistil průzkum

Rolls-Royce zvažuje získání kapitálu pro svou divizi malých modulárních reaktorů, kde podíl drží i ČEZ. Možností je i vstup na burzu. Firma plánuje tři reaktory v Británii, jeden má vzniknout v Temelíně.

Rolls-Royce zvažuje možnosti financování divize modulárních jaderných reaktorů

Od spuštění registrací u Elektroenergetického datového centra ke sdílení elektřiny uplynul rok. Aktuálně v Česku sdílí 25 029 odběrných a 16 861 výrobních míst. Spolu si vyměnily elektřinu v celkovém objemu více než 33 gigawatthodin. Proces zapo

Sdílení elektřiny přineslo nižší ceny. Některé zákazníky ale čekalo vystřízlivění

V Česku se loni formou národních dotací, které rozděluje centrální vláda nebo putují k podnikatelům či neziskovým organizacím, vyplatilo 75 až 83 miliard korun. Vyplývá to z nové studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. Škrty v národn

Na obnovitelné zdroje bylo vyplaceno až o 162 miliard korun více

Mohlo by vás zajímat:

Biopaliva se v ČR dočkají další podpory

Koncoví zákazníci ušetří na podpoře výroby elektřiny a tepla

ERÚ počítá s nárůstem podpory pro POZE a poprvé od roku 2013 upravuje regulaci v teplárenství

Umožní nová legislativa provozování první AgroFotovoltaické farmy v Česku?

Zákon, který má ušetřit miliardy na podpoře OZE, míří ve Sněmovně ke schvalování

Senát doporučil stanovovat podporu obnovitelných zdrojů nařízením vlády

Přihlásit se

Energetické úspory jsou pro Čechy dostupné, ti o nich ale skoro neví

Češi při blackoutu nejvíc postrádali internet, připravenost je slabá, zjistil průzkum

Rolls-Royce zvažuje možnosti financování divize modulárních jaderných reaktorů

Sdílení elektřiny přineslo nižší ceny. Některé zákazníky ale čekalo vystřízlivění

Na národních dotacích se loni vyplatilo až 83 miliard. Výdajům vévodí obnovitelné zdroje, druhá je doprava

Naši partneři

Odebírejte náš newsletter