Nový plynárenský balíček - 3. část: Plánování sítě, bezpečnost dodávek i zákaz ruského plynu

Evropský parlament 11. dubna schválil balíček, který má usnadnit zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů. Kromě toho cílí na koordinované plánování a provoz energetického systému EU a zavádí opatření ke zlepšení energetické bezpečnosti a umožňuje blokovat dovoz plynu z Ruska a Běloruska.

Plynárenský balíček – hlavní body

• Vytvoření vodíkové infrastruktury a trhu
• Obnovitelné a nízkouhlíkové plyny
• Integrované plánování sítě
• Podpora zapojení spotřebitelů
• Energetická bezpečnost a dodávky

Integrované plánování sítě

Jedním z cílů balíčku je zlepšit integrované plánování sítí pro elektřinu, plyn a vodík s cílem efektivněji využívat náklady na rozvoj energetické infrastruktury. Tímto způsobem by se mělo lépe koordinovat plánování a provoz celého energetického systému EU napříč různými energetickými nosiči, infrastrukturami a odvětvími spotřeby.

Konkrétní opatření se zaměřují na koordinaci již existujících národních plánů a jejich lepší integraci. Národní plány rozvoje sítí by měly být založeny na společných scénářích pro elektřinu, plyn a vodík. Tato opatření by měla být v souladu s národními energetickými a klimatickými plány a také s celoevropským desetiletým plánem rozvoje sítě (TYNDP).

Energetická bezpečnost

Vzhledem k nedávným událostem, jako byl prudký nárůst cen energií v roce 2021 a ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, se stala bezpečnost dodávek stěžejním tématem, vyžadujícím jak okamžitá opatření, tak dlouhodobé strategie.

Zároveň platí, že dekarbonizace energetického sektoru bude úspěšná pouze za předpokladu, že bude zajištěna energetická bezpečnost a odolnost energetického systému EU. Různé faktory, včetně technických chyb, přírodních událostí, kybernetických útoků a geopolitických konfliktů, mohou vést k výpadkům na přepravních trasách plynu, což může ohrozit dodávky do některých evropských zemí.

Plynárenský balíček proto upravuje nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, rozšiřuje jeho působnost na obnovitelné a nízkouhlíkové plyny a přizpůsobuje ho novým rizikům, jako jsou kybernetické hrozby.

Dohoda zahrnuje ustanovení týkající se solidarity. V případě krize, i za situace , že neexistují dvoustranné dohody, může členský stát požádat jiný členský stát o poskytnutí dodávek plynu na tržním principu. Postupy krizového řízení byly rovněž posíleny přidáním záruk pro přeshraniční toky plynu během stavu nouze a umožněním snížení spotřeby, která není nezbytná.

Strategické zásoby

Revidované nařízení o zabezpečení dodávek plynu (SoGS) přináší několik klíčových novinek. Nově definuje pojmenování "strategické zásoby" a požaduje, aby členské státy zajistily efektivní využití infrastruktury a úložišť, včetně povolení přeshraničních výměn. Dále zavádí společné hodnocení rizik na regionální úrovni.

Nová legislativa umožňuje členským státům zavést mechanismus pro společné pořizování strategických zásob provozovatelům přenosových soustav (TSO ) jako preventivní opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Tato změna umožní každému TSO v EU rozhodnout, zda se k tomuto novému mechanismu připojí, nebo ne.

Zákaz ruského plynu

Nová legislativa rovněž umožní evropským vládám blokovat dovoz plynu z Ruska a Běloruska, ať už prostřednictvím potrubí nebo LNG, a to tím, že zabrání ruským firmám v rezervaci kapacity plynárenské infrastruktury. Evropská unie se tak vyhnula uvalení sankcí na ruský plyn, na který někteří členové stále spoléhají. Plyn z Ruska dováží i Česká republika, velká závislost na něm přetrvává i na Slovensku, v Maďarsku a v Rakousku.

Cílem nové plynárenské politiky je vytvořit legální cestu pro vlády k blokování dodávek ruského plynu do jejich země, i když zatím žádný velký dovozce nenaznačil, že jej využije.