1. Americké jaderné elektrárny vyrábí i za extrémních mrazů způsobených polárním vírem

Americká společnost Exelon poděkovala svým zaměstnancům za to, jak „čelí mrazům“ a udržují své jaderné elektrárny ve státech Illinois, New Jersey a New Yorku na plném výkonu i poté, co minulý týden zasáhly Ameriku extrémní mrazy.

Dvacet jaderných elektráren společnosti Exelon se nachází ve třech státech, které byly zasaženy extrémním počasím. Denní teploty v oblasti Philadelphie padají až pod –14 °C, přičemž pocitová teplota až -37 °C překonala rekord z roku 1948.

2. Tesla kupuje výrobce baterií Maxwell, potřebuje levnější baterie pro své vozy

Společnost Tesla uzavřela dohodu o koupi společnosti Maxwell Technologies. Tento akt by mohl pomoci výrobci elektromobilů produkci baterií, které mají vyšší hustotu uložené energie a mají delší životnost. Vyvinuté baterie nemají součásti v kapalném skupenství, což zlevní výrobu a výsledný produkt bude bezpečnější. Dále se hovoří o využití superkondenzátorů.

Tesla významným způsobem navyšuje produkci svého klíčového Modelu 3. Z tohoto důvodu potřebuje snižovat cenu, aby mohla oslovit i jiné zákazníky, než jsou zájemci o luxusní vozy.

3. Čína zprovoznila svoji největší multi-zdrojovou elektrárnu spojující větrné a solární elektrárny s bateriemi

V Číně byl zprovozněn zatím údajně největší demonstrační projekt propojující větrné, fotovoltaické a koncentrační solární elektrárny s bateriovým úložištěm do jednoho celku.

Projekt s názvem Luneng Haixi multi-mixed energy demonstration project je první čínský pokus o větší intergraci a spolupráci různých obnovitelných zdrojů. Projekt se skládá ze 400 MW instalovaného výkonu větrných zdrojů, 200 MW fotovoltaických zdrojů, 50 MW koncentračních solárních zdrojů a bateriového úložiště o kapacitě 100 MWh. Tento soubor výrobních zařízení je jako jeden celek připojen k elektrizační soustavě od začátku února.

4. Výstavba plynovodu Nord Stream 2 běží podle plánu, hotova je pětina

Nord Stream 2. Zdroj: © Nord Stream 2 / Axel Schmidt

Stavba plynovodu Nord Stream 2 probíhá podle plánu, hotova je nyní pokládka přibližně pětiny z celkové délky potrubí. Projekt by měl být dokončen v prosinci letošního roku.

Paul Corcoran, finanční ředitel společnosti Nord Stream 2, v úterý na Evropské plynárenské konferenci ve Vídni uvedl, že dosud bylo položeno více než 500 kilometrů potrubí plynovodu Nord Stream 2. To představuje přibližně pětinu z celkové délky potrubí, která bude činit 2 400 km – dvě potrubí, každé s přibližnou délkou 1 200 km.

5. Vláda odmítla novelu zákona, která by podpořila neúčinné elektrárny

Vláda se na svém pondělním zasedání zabývala návrhem novely zákona o hospodaření s energií Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo se novelou snaží zhojit nedostatky předchozí úpravy, které jí vytkla Evropská komise. Zároveň zavádí nová pravidla pro plnění povinnosti zajistit minimální energetickou účinnost při změně stavby výrobny elektřiny či tepla. Vláda ale tuto část novely nakonec přijala se změnami.

Právě druhou část novely kritizují ekologické organizace, ve společné tiskové právě se proti ní ohradili především Hnutí DUHA a Greenpeace. Trnem v oku jim byla změna ustanovení, které říká, že minimum pro energetickou účinnost bude nově povinno plnit pouze zařízení, jehož modernizace má za následek změnu instalovaného výkonu. Starší výrobny, či zařízení, kterým se přestavbou instalovaný výkon nezmění, by povinnost zajistit alespoň toto minimum neměly. Dle organizací tak ministerstvo de facto podporuje prodlužování životnosti uhelných elektráren s nízkoúčinnou výrobou, kterých by se ale dle platných koncepčních dokumentů mělo postupně zbavovat, a brání rozvoji obnovitelných zdrojů.

6. Větrné elektrárny mohou vydělávat, i když nedodávají do sítě. TenneT vyplatil na kompenzacích stovky milionů EUR

Instalace nového HVDC vedení mezi Nizozemskem a Německem. Zdroj: Youtube kanál TenneT

Provozovatel německé přenosové soustavy TenneT loni vynaložil na udržení spolehlivosti dodávek více než jednu miliardu EUR. Z toho téměř půl miliardy EUR vyplatil provozovatelům větrných elektráren, aby nevyráběli elektřinu v době, kdy jejich výrobu nelze z důvodu nedostatečné síťové kapacity využít. Náklady byly ve srovnání s rokem 2017 prakticky shodné. Dle propočtů se však tyto náklady, které hradí koneční odběratelé, projeví na účtech odběratelů pouze minimálně.

Největší provozovatel přenosové soustavy v Německu vyčíslil náklady na udržení kvality a spolehlivosti dodávky za loňský rok na 1,03 miliardy EUR, tedy prakticky ve stejné výši jako v roce 2017. Zajímavostí přitom je, že téměř z poloviny byly náklady spojeny s vyplácením kompenzace za to, že provozovatel soustavy neumožnil větrným elektrárnám dodávat výkon do sítě.

7. Studie: Nahrazení ropy plynem nebude stačit k dostatečnému snížení emisí z lodní dopravy

Nová studie Imperial College London tvrdí, že používání zemního plynu jako alternativního paliva v lodní dopravě nebude dostačující ke splnění ambiciózních klimatických cílů. Informoval o tom portál Euractiv.  

V současnosti se mezinárodní lodní doprava podílí na celkových globálních emisích téměř 3 %. Očekává se ovšem, že se do roku 2050 se toto číslo zvýší na 50 %. Mezinárodní námořní organizace (IMO) chce tento předpokládaný trend zvrátit a stanovila si nezávazný cíl snížení emisí o 50 % do roku 2050 ve srovnání s rokem 2008. Tento cíl je první snahou o snížení emisí v mezinárodní námořní dopravě.

8. Propojení českého denního trhu se zbytkem Evropy je zase o krok blíže

Vedení VVN

Národní regulační orgány Německa, Rakouska, Polska, České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska požádaly ve společném dopise provozovatele přenosových soustav a nominované organizátory trhu s elektřinou v uvedených státech o zahájení dočasného projektu propojování denních trhů s elektřinou. Český denní trh je již od listopadu 2014 propojen s denními trhy Slovenska, Maďarska a Rumunska.

Podle zveřejněných informací požádali energetičtí regulátoři z uvedených zemí o zahájení dočasného projektu propojování denních trhů s elektřinou na základě přístupu založeného na koordinované čisté přenosové kapacitě (NTC).

9. ČEZ musí podle soudu vrátit SŽDC 1,1 miliardy Kč, společnost plánuje odvolání

Společnost ČEZ Prodej musí vrátit Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) 1,12 miliardy korun, které jí státní organizace v minulosti zaplatila za objednanou, ale neodebranou elektřinu. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 4. ČTK to potvrdily obě strany sporu. Rozhodnutí je nepravomocné, ČEZ Prodej se plánuje odvolat.

SŽDC v roce 2008 objednala pro dopravce u dceřiné firmy polostátní energetické společnosti ČEZ elektřinu na tři roky dopředu. Dopravci si ale pak elektřinu koupili sami levněji. Správa železnic tehdy zaplatila pouze za odebranou elektřinu, ČEZ Prodej však požadovala plnou cenu a podala na organizaci žalobu.

10. Polské OZE mají za sebou další bídný rok, budoucnost by však měla být příznivější

větrné elektrárny

Polské obnovitelné zdroje energie mají za sebou další slabý rok z pohledu nárůstu instalovaného výkonu. Loňská novelizace zákona o podpoře obnovitelných zdrojů a informace o možnosti částečného odblokování regulace omezující rozvoj pevninských větrných elektráren by však mohly situaci změnit.

Podle zahraničního serveru Platts bylo loni v Polsku zprovozněno 43 MW fotovoltaických elektráren a pouze 16 MW větrných elektráren. Instalovaný výkon vodních elektráren poklesl o 0,7 % na 982 MW, instalovaný výkon elektráren spalujících biomasu vzrostl o 0,1 % na 1,36 GW a instalovaný výkon bioplynových stanic vzrostl o 1 % na 238 MW. Celkový čistý přírůstek instalovaného výkonu OZE tak činil zhruba 55 MW.

 

Názor

Mění vývoj německé Energiewende názory českých zelených aktivistů?

Černouhelná elektrárna Moorburg

Vývoj v Německu dost dramaticky mění názory českých zelených aktivistů na vývoj energetiky v Evropě. Velice pěkně je to vidět na nedávném článku publikovaném známým propagátorem fotovoltaiky a protijaderným bojovníkem Milanem Smržem.

V pondělním Deníku Referendum rozebíral pan Smrž janusovskou tvář německé energetiky. Nejen tento článek, ale i současná vyhlášení některých představitelů českých zelených aktivistických organizací, ukazuje na poměrně dramatický posun v jejich postojích. Je dominantně dán tím, jak hlavně průběh německé Energiewende stále jasněji ukazuje reálné možnosti různých cest k nízkoemisní energetice.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

{"country":"CZE","type":"AREA","to":"2019-02-10","from":"2019-02-03","caption":"V\u00fdroba elekt\u0159iny v tomto t\u00fddnu v \u010cesk\u00e9 republice.","url":"https:\/\/energodock.cz\/energodock\/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2019-02-03","end_date":"2019-02-10"}

Energostat: výroba elektřiny v Německu

{"country":"GER","type":"AREA","to":"2019-02-10","from":"2019-02-03","caption":"V\u00fdroba elekt\u0159iny v tomto t\u00fddnu v N\u011bmecku.","url":"https:\/\/energodock.cz\/energodock\/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2019-02-03","end_date":"2019-02-10"}

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *