Domů
Názory
Mění vývoj německé Energiewende názory českých zelených aktivistů?
Černouhelná elektrárna Moorburg
Zdroj: Vattenfall, černouhelná elektrárna Moorburg.

Mění vývoj německé Energiewende názory českých zelených aktivistů?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Vývoj v Německu dost dramaticky mění názory českých zelených aktivistů na vývoj energetiky v Evropě. Velice pěkně je to vidět na nedávném článku publikovaném známým propagátorem fotovoltaiky a protijaderným bojovníkem Milanem Smržem.

V pondělním Deníku Referendum rozebíral pan Smrž janusovskou tvář německé energetiky. Nejen tento článek, ale i současná vyhlášení některých představitelů českých zelených aktivistických organizací, ukazuje na poměrně dramatický posun v jejich postojích. Je dominantně dán tím, jak hlavně průběh německé Energiewende stále jasněji ukazuje reálné možnosti různých cest k nízkoemisní energetice.

Považuji takový vývoj v názorech nejen za zajímavý, ale možná i významný pro další vývoj v české energetice. Proto jsem se pokusil s článkem pana Smrže polemizovat a konfrontovat jej s jiným pohledem a jím neuváděnými fakty. Myslím, že polemika by měla vycházet ve stejném médiu, jako oponovaný názor. Bohužel na prosbu o publikaci redakce Deníku Referendum odpověděla, že celá redakce má v dané oblasti jediný a jednotný názor, který se shoduje s názorem pana Smrže. A že žádný jiný názor nebudou v Deníku Referendum publikovat. Doporučili mi, pokud chci článek uveřejnit, mám jej poslat jinam. Proto nevychází můj příspěvek v médiu původního článku.

S články pana Smrže se setkávám nejen na stránkách Deníku Referendum už několik desetiletí. A doposud byly plné obdivu k německé energetické koncepci a vyzývaly k tomu, aby ji všichni následovali. A to hlavně v oblasti likvidace jaderné energetiky. Současný článek znamená v náhledech pana Smrže dramatický zlom. Najednou není v čele „progresivní energetické politiky“ Německo, ale Francie a Švédsko. Najednou je Německo janusovské a fanda fosilní energetiky. Pan Smrž už ovšem zapomněl zmínit, že Francie, Švédsko, ale třeba i Švýcarsko nebo provincie Ontario se mohou zbavit uhelných elektráren právě proto, že mají kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. A to takovou, že u nich jaderná elektřina tvoří významnou část energetického mixu. Této podoby nízkoemisní energetiky dosáhne brzy i Slovensko, které brzy zavře poslední uhelný zdroj a po spuštění dvou jaderných bloků v Mochovcích přestane být importérem elektřiny. Stejně tak se tomuto cíli přiblíží Finsko po spuštění bloku v Olkiluoto. Současná situace s emisemi je pěkně vidět online na stránkách https://www.electricitymap.org/. V zelené barvě (minimální emise CO2) jsou vždy právě Francie, Švédsko, Ontario a díky svým čistě vodním zdrojům i Norsko. K nejtmavším patří po většinu doby kromě Polska právě i Německo.

Online zobrazení emisí ukazuje, že státy využívající kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů mají nízké emise a jsou zbarveny do zelena (https://www.electricitymap.org/ ).

Zároveň pan Smrž zapomněl dodat, že nutnost využívání fosilních zdrojů, a dokonce i uhlí, je v Německu dominantně způsobena kampaní podobných protijaderných aktivistů, jako je on. Ti hlavní prioritou své kampaně stanovili likvidaci jaderné energetiky. A dosáhli toho, že Německo vedené koalicí zelených a SPD v roce 2000 zahájilo Enegiewende s touto zmíněnou hlavní prioritou a cílem uzavřít jaderné bloky do roku 2022. Stačí se podívat na články pana Smrže a vyhlášení podobných českých i německých aktivistů, kteří dlouhodobě deklarují nutnost zrušit využívání jaderné energie. Hlásají, že odstavené jaderné bloky se lehce a rychle nahradí obnovitelnými a i náhrada fosilních bude pak snadná a rychlá. I ve svém pondělním článku pan Smrž píše, že dnů bez větru a slunce je jen minimálně, a energetiku lze postavit čistě na kombinaci těchto zdrojů.

Na údajích z Agorametru za poslední měsíc je vidět, že období, kdy fouká málo nebo téměř vůbec, nejsou vůbec výjimkou. A slunce v lednu moc opravdu moc nedodá (zelená – biomasa, velmi světle modrá – voda, tmavě modrá – mořské větrné, světlejší modrá – pevninské větrné, žlutá – fotovoltaika, tmavě šedá – klasické zdroje).

Německo se však přesvědčilo, že tomu tak není. Stačí se podívat na data z nedávného prosince a ledna, kdy období bez větru bylo opravdu dost. Německo zjistilo, že i po extrémních nákladech a výstavbě výkonu větrných a fotovoltických zdrojů takovém, že každý z nich v ideálním případě dokáže zajistit téměř celý potřebný výkon, pokryly v roce 2018 větrné zdroje 20,3 % a fotovoltaické 7,7 % výroby elektřiny. U větrných zdrojů jsou to pak dominantně velké větrné farmy na severu Německa, u moře nebo na moři. V Bavorsku, které se nám geografií, hustotou obyvatelstva i průmyslovým zaměřením blíží, tak větrné turbíny vyrábí jen pár procent elektřiny. Zároveň nešlo o přechod od centrální energetiky k decentrální, ale právě naopak. Místo jaderných elektráren, které byly přímo v průmyslovém Bavorsku, je budou zásobovat z velké části velké větrné farmy od Baltického moře vzdálené tisíce kilometrů. Aby to však fungovalo, je potřeba navíc postavit řadu velmi dlouhých vedení velmi vysokého napětí. V každém případě se po odstavení jaderných bloků, které v Bavorsku z částí nahradí bloky plynové, se tato spolková země stane z exportéra importérem elektřiny.

Němečtí politici by velice rádi zavřely uhelné elektrárny, ale kvůli uzavření jaderných bloků to opravdu nejde a dlouho nepůjde. A hlavním důvodem není obava ze sociálních problémů kvůli uzavření hnědouhelných dolů. Vždyť 36 % uhelné elektřiny bylo v roce 2018 produkováno z dovezeného černého uhlí a černouhelné elektrárny mají fungovat i do těch třicátých let.

Nová moderní černouhelná elektrárna Moorburg, která v Hamburku nahradila jaderný zdroj, bude možná fungovat až do roku 2038 (zdroj Wikimedie, Ajepbah).

Důležitá je ještě jedna skutečnost. Rozloučení s uhlím v Německu v roce 2038 (pokud se ho podaří dosáhnout) neznamená konec fosilní energetiky. Odstavované jaderné a uhelné elektrárny budou z velké části nahrazovány plynovými bloky. Jejich výstavba se už připravuje a přechod Německa na plyn hlavně z Ruska má zajistit i budovaný plynovod Nord Stream 2. Přechod od uhlí k plynu sice přináší velmi silné snížení škodlivin, ale produkce oxidu uhličitého při jeho spalování klesne pouze zhruba na polovinu oproti uhlí. Pokud však vezmeme v úvahu metan uvolňovaný při jeho těžbě a dopravě i vyšší dopad metanu na skleníkový efekt, tak je otázka, jestli přechod od uhlí k plynu bude pokrokem. Zvláště, když část plynových zdrojů nahradí i nízkoemisní zdroje jaderné. Ukazuje se, že pravdou je existence dvou možných energetických směrů. Jedním je kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů, která umožňuje relativně rychlou cestu k nízkoemisní energetice. Druhým pak kombinace fosilních (plynových) a obnovitelných zdrojů, kde je zatím přechod k nízkým emisím nejistý. V každém případě však hodně dlouhý.

Jako vzor hodný následování uvádí pan Smrž stále Rakousko. Podívejme se však, jaká je skutečná realita energetiky tohoto státu. Rakousko má extrémní geografickou výhodu, která mu umožňuje dominující část elektřiny vyrobit ve vodních elektrárnách. V minulém roce průtočné a přečerpávací hydroelektrárny vyrobily celkově 62 % elektřiny v Rakousku. Větrné vyrobily pouhých 11,6 % a fotovoltaické 2,6 %, což je mimochodem stejně jako uhelné. Fosilní plynové vyrobily více než větrné a fotovoltaické dohromady, celkem 14,5 %. Zdroje využívající biomasu okolo 4,7 %. Navíc je potřeba připomenout, že Rakousko je čistý importér elektřiny a dováží ji například i z Temelína a Dukovan nebo polských uhelných bloků.

I z daného přehledu je vidět, že Rakousko je velmi specifické a žádný ze států, který nemá tak excelentní podmínky pro využití vodních zdrojů, nemůže jeho energetický mix následovat. Na druhé straně je vidět, že jiné obnovitelné zdroje dodávají jen relativně malou část elektřiny v Rakousku. Ne až tak odlišnou od situace u nás. Pokud by nemělo Rakousko takové možnosti ve vodní energii, muselo by mít podíl fosilních nebo jaderných zdrojů podobný tomu našemu.

Pan Smrž se velmi často ohání situací v rakouské spolkové zemi Burgeland. Jak to ale s energetickou soběstačností tohoto regionu je ve skutečnosti? Je třeba připomenout, že se jedná o velmi málo průmyslově rozvinutou a málo osídlenou oblast s dominancí zemědělství. To dává možnost jeho spíše menší potřebu do značné míry naplnit elektřinou z biomasy, větru a slunce. To ovšem není energetický mix pro mnohem více osídlené a průmyslové regiony, jako je Česko. Navíc, fotovoltaické elektrárny, větrné turbíny a kotle na biomasu se v tomto regionu nevyrábějí a jsou do něj dováženy. Takže právě tato energetický náročná zařízení pro jeho potřeby se musí vyrobit jinde a pomocí jiných zdrojů energie. O reálné energetické soběstačnosti této oblasti tak opravdu nemůže být ani řeči.

Průběh Energiewende v Německu a jeho výsledky v oblasti emisí oxidu uhličitého ovlivňují názory zelených aktivistických organizací u nás. Tyto organizace bojovaly v devadesátých letech a na začátku tisíciletí všemi možnými i nemožnými prostředky proti dokončení a spuštění Temelína a potom za jeho uzavření. Stejně tak se zasazovaly za uzavření Dukovan po třiceti letech provozu po vzoru německé Energiewende. Pravidelně oceňovali anticenou Ropák právě snahu o využívání jaderných zdrojů. Nakonec se však ukázalo, že právě takto oceňovaní prosazovali ekologické řešení energetiky a umožnily významné snížení emisí oxidu uhličitého.

Dnes už například česká pobočka Greenpeace ústy svého vedoucího energetické kampaně Jana Rovenského deklaruje podporu dlouhodobému provozování Dukovan i Temelína (blíže zde). Přiznává tak, že se celá desetiletí mýlila. Bohaté a odhodlané Německo totiž jasně ukázalo, že by v každém případě místo Temelína a Dukovan u nás musely být fosilní zdroje. A z finančních důvodů by to bylo spíše domácí uhlí než dovážený plyn. Zatím stále zelení aktivisté nesouhlasí s výstavbou nových jaderných bloků. Ovšem i zde může česká Greenpeace změnit názor na základě vývoje v Německu, hlavně v Bavorsku, po roce 2022, kdy se projeví úplné odstavení jaderných bloků. Řada náznaků toho, co v Evropě hrozí, lze vidět i tuto zimu nejen v Německu, ale ještě více třeba v Belgii. Ta si vyzkoušela, jaké by to mohlo bez jádra být.

Bavorsko nám jasně ukáže, kam by i u nás vedla bezjaderná plynová cesta. Možné scénáře jsou dány našimi možnostmi. Potenciál vodních zdrojů je už u nás téměř úplně vyčerpán, nemáme větrné mořské pobřeží a ani v Německu fotovoltaika nedosahuje 10 % produkce. Velice podrobně jsou možné zdroje i jejich potenciál popsán v cyklu článků (větrné, vodní, sluneční, jaderné, geotermálníakumulace). Na základě rozboru jsou ukázány možné cesty k nízkoemisní energetice a možné scénáře české energetiky. Pro Českou republiku to znamená, že má v principu dvě základní možnosti. Buď se po vzoru Francie, Slovenska nebo Finska vydá směrem k nízkoemisní energetice založené na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů nebo se vydá směrem ukázaným Bavorskem ke kombinaci fosilních (plynových) a obnovitelných zdrojů. V druhém případě však hlavně při započtení celého cyklu produkce plynu s uvolněným metanem nelze o nízkých emisích skleníkových plynů moc uvažovat. Pokud přináší emise skleníkových plynů opravdu takové změny klimatu a rizika, jak se deklaruje, bylo by dobré, kdyby zelené organizace zvážily, jestli se opět nemýlí a neměly by změnit názor i k výstavbě nových jaderných zdrojů. Zda pan Smrž a jemu podobní svým nastavením hlavní priority na boj proti jaderné energetice nezpůsobili, že emise oxidu uhličitého z elektroenergetiky jsou v Německu mnohonásobně až řádově vyšší než ve Francii. A nejsou tak hlavní příčinou, že emise v Německu, Evropě i na světě nejsou stejně nízké jako ve Francii.

Historie energetiky u nás a vývoj Energiewende v Německu také dává jednu velmi důležitou zkušenost. Aktivisté, kteří se s vírou a svatým nadšením přivazovali k bránám či kolejím, aby zabránili využívání jaderných zdrojů, byli v Německu úplně a u nás částečně úspěšní (v Temelíně se dostavěly jen dva bloky). Reálně však způsobili to, že Německo zavírá zdroje, které už svoji uhlíkovou stopu realizovaly a ještě desetiletí mohly produkovat nízkoemisní elektřinu. A místo toho, že by již nyní bylo Německo téměř nebo úplně bez uhlí a s nízkými emisemi jako Francie, tak ještě desetiletí bude zvyšovat obsah oxidu uhličitého. A reálně přispěly k tomu, že se nám nepodaří splnit limity, které doporučují klimatologové. Tedy asi něco úplně jiného, než chtěli. Vede to k zamyšlení, zda alespoň v tak náročných vědeckých a technických záležitostech, jako jsou změny klimatu a reálné cesty ke snížení emisí skleníkových plynů nejsou znalosti důležitější než svaté nadšení a odhodlání.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(45)
Pavel Vrbka
10. únor 2019, 02:35

Vážený pane Milane Vaněček,

nerozumím o jakých dotačních podporách a tunelech píšete. Dále není pravda, že jaderná energie je nejdražší. Nezlobte se na mě, ale podáváte zde dezinformace.

Dále, jaký zdroj energie si tedy představujete, aby byl udržitelný, levný, stabilní a zároveň pokryl poptávku po elektrické energii v následujících 50 letech?

Vláďa
10. únor 2019, 07:13

Pokusím se problematiku shrnout. Zdroje OZE jsou "slunce", "vítr", "biomasa", "voda". Klasické zdroje jsou na uhlí "hnědé, černé", "jádro", "olej", "plyn". Zdroje OZE jsou výkonově dané okamžitými podmínkami. V noci žádné slunce, při bezvětří vítr stojí, biomasa musí narůst a usušit se, voda musí napršet. To znamená nutnost zajištění zálohy pro různou dobu využití pro jednotlivé zdroje. Záložní zdroje mají různou dobu potřebnou pro najetí. Uhelný zdroj startuje cca 5 hodin ze studeného stavu tak že jako okamžitá záloha nic moc. Jaderný zdroj je na to ještě hůř tam start za studeného stavu trvá několik dní, z teplého stavu několik hodin. Pokud počítáme s plynem nebo olejem jako palivem do kotle tak je start o něco kratší než start uhelného zdroje. Pokud bude použito uvedené palivo do spalovací turbíny je start stroje v desítkách minut, tato rychlost je vykoupena krátkou životností teplotně namáhaných částí. Dále je stále více zdůrazňován význam chemické akumulace. Zatím není její význam podstatný. Jsou zde problémy s řízením výkonu na svorkách připojení k síti. Na konec si nechám současný provoz všech zdrojů do nadřazené sítě. Točivé stroje mají svoji regulační charakteristiku která zajišťuje příslušné plynulé zatěžování / odlehčování podle stavu sítě. Nevím jakou výkonovou charakteristiku mají větrné elektrárny, tam by to měla být kombinace regulace frekvence a okamžité rychlosti větru.

Kamil Kubů
10. únor 2019, 11:42

Na polemice dvou myšlenkových proudů je úžasné sledovat naprosto odlišný styl argumentace a práce s fakty. Zatímco pana Wágnera, ačkoliv je zastáncem jaderné energie díky své profesi a znalostem, je prakticky nemožné přistihnout při falešné argumentaci a překrucování faktů, pan Smrž se ve svém původním článku dopouští hned několika manipulačních faulů. Bohužel tak příznačných pro obhájce "obnovitelné" budoucnosti lidstva.

Hned první ranou pod pás je neekonomický provoz uhelných elektráren, naoko podpořený analýzou Bloombergu o výhledu jejich provozu. Co se ale pan Smrž asi styděl uvést a z analýzy to jednoznačně vyplývá je fakt, že negativní cash flow uhelných elektráren je způsobeno administrativně-politickým řízením energetické soustavy upřednostňující výkup z obnovitelných zdrojů a nutností odstavovat klasické zdroje z provozu či je držet pouze jako zálohu. Je to stejné jako nedat koni oves a pak ho švihat bičem, že špatně táhne.

Vize snadného řízení energetické soustavy pomocí baterií s investiční náročností pod 100€/kWh vypadá jako volný lístek do královské lóže na představení jménem obnovitelná budoucnost. Jiný rozměr ale taková baterie dostane, pokud byste si ji přepočítali na fakt, že budete potřebovat takovou baterií pokrýt třeba týdenní výpadek obnovitelných zdrojů (viz. graf pana Wágnera) s příkonem 1kW (vcelku běžná spotřeba moderní domácnosti). Investice do takové kapacity představuje cca 17 tis. €, pravděpodobně bez potřební infrastruktury okolo s investičním horizontem 10let (uvedená zaručená životnost baterie). Nevím kolik kdo platí za elektřinu, ale mě by taková záloha zvedla náklady na elektřinu na více jak dvojnásobek.

Ekvilibristika pana Smrže s dotacemi je ale skutečně drsný kalibr. Tvrzení "Tyto finanční investice ovšem zásadně poškozují výrobu a spotřebu větrné, solární a geotermální energie. Mezi lety 2014 a 2016 poskytlo Německo fiskální podporu ve výši 33,3 miliardy eur a veřejné finance ve výši 2,4 miliardy eur ročně. " jednoznačně vyvolává dojem, že Německo "investuje" do rozvoje fosilní energetiky. Obrázek ale vypadá úplně jinak, když z uvedeného dokumentu zjistíte, že se v podstatné míře jedná o daňové zvýhodnění dopravy a průmyslu pro využívání paliv s nižšími emisemi CO2 (božská mantra ekologie) a fiskální podporu udržení sociálního smíru při omezování těžby uhlí. Pan Smrž zde opět očerňuje ďábla za to, že se snaží udělat něco ve prospěch přikázání božství obnovitelné energie. Uvedení dalšího odhadu dotací v ještě větším objemu, který ale s výše uvedeným není možné dát do žádného kontextu (naprostá většina se týká málo rozvinutých zemí s ekonomikou založenou na těžbě ropy nebo zemního plynu) s výše uvedenými dotacemi je pokračování ve vrtění psem. A poslední úder se započtením nákladů na respirační choroby, jejichž spojitost v plném rozsahu s klasickou energetikou je prostě neprokazatelná, to už je opravdu jen hra na city vnímavého publika.

Těžko říct něco na závěr. Dokud většina obyvatel bude více podléhat citové manipulaci pana Smrže namísto věcné argumentaci pana Wágnera, pojedeme po toboganu obnovitelného šílenství stále rychleji ke konečnému šplouchnuti na jeho konci.

Kalfa
10. únor 2019, 12:38

Díky, aspoň trochu vyvážená diskuze a ne jen neustálé fantasmagorie zelených fanatiků, jak se zdá, vyjadřují se (konečně) odborníci, ať už finanční nebo energetičtí. Já mám občas dojem, že melouni neznají fyzikální předpony a W, kW nebo MW prostě zaměňují ( a když si ještě spletou W a V, to je teprve mazec). Největší průšvih je ovšem zadělán s elektromobilitou. Tady mám pocit, že nejvěrnější obhájci nerozlišují v termínech mobil a elektromobil a jsou obětí bludu, že obojí lze stejně snadno a rychle nabít ze zásuvky u psacího stolu. Ale zpět k Energiewende, ten totální průšvih si totiž Němci nevymlsají sami, na to je celá Evropa moc prodrátovaná, nakonec již stávající praxe prokázala škodlivost ( a nemalé náklady na regulaci) OZE v případě přetoků z Německa v případě, že to začalo víc foukat. Navíc cca dva roky stará zkušenost ( viz : https://byznys.ihned.cz/c1-65608320-obnovitelne-zdroje-vzaly-s-delsimi-mrazy-za-sve-bez-jadra-a-uhli-to-jeste-dlouho-nepujde) to dokázala sice v obráceném gardu, ale nade vší pochybnost.

Jan Veselý
10. únor 2019, 14:28

Tak co se motáte do vyvážené diskuse? Vůbec to neumíte.

Ondra
10. únor 2019, 14:43

Máte tohle zapotřebí? To jako nikdo jinej kromě lidí který se Vám líbí nemůže vyjádřit svůj názor? Nebo se Vám jenom nelíbí když tady někdo poukáže na to že se opravdu může stát že v lednu nebude tejden v kuse foukat?

Milan Vaněček
10. únor 2019, 15:22

a navíc ještě budete mít odstavených pár jaderných elektráren (jak to znají v Belgii, Francii či ČR, dle nepříliš dávné historie). Ten vítr za týden zase zafouká, ty jaderky-to nikdo neví.

Rezervní kapacity a přeshraniční výpomoc to zatím vždy vyřešily.

Co takhle se vrátit k diskusi o sporu dvou lobystických skupin (zastoupených pány Smržem a Wagnerem) a ukazovat možná technická a současně stále se zlevňující řešení?!

Emil
10. únor 2019, 15:29

Můžete prozradit, podle jaké kauzality když týden nefouká, tak další týden foukat bude? Neprohlašoval jste o sobě, že jste vědec?

Ondra
11. únor 2019, 09:10

Pane Vaněčku musim říct že teď ste tomu nasadil korunu - "Ten vítr za týden zase zafouká, ty jaderky-to nikdo neví" od vědce je tohle už za hranicí trollingu.

Takže asi tak - u jaderek (ale i u ostatních konvenčních zdrojů) jsou odstávky většinou plánovaný a to byl i případ Belgie. Ano měli to dost blbý ale za prvý to není chyba technologie ale výsledek mizernejch investic do údržby a za druhý aspoň víte že s tím výkonem nemůžete počítat (i cca jak dlouho). Jak říkám je to blbý ale aspoň něco víte.

U počasí se můžete orientačně řídit předpovědí tak možná 3 dny dopředu pak je úspěšnost už hodně nízká (to nejsou žádný kecy tak to je). Den dopředu už je to slušný tam jsme s úspěšností předpovědí tak na 90%. Jestli mi nevěříte tak se podívejte na web Tennet kde maj jak předpověď výroby na den dopředu tak i skutečnou výrobu větrnejch elektráren (třeba za leden). Musim smeknout kloubouk že to maj dost přesný a většinou to pěkně sedí. Pak tam jsou ale i bloky kdy skutečná výroba byla jenom 50 % z předpovědi z minulýho dne. Abych byl férovej tak je to jenom pár hodin za celej měsíc.

Když se ale kouknete na počet hodin kdy byla skutečná výroba menší jak 90 % předpovědi tak to už je panečku celá čtvrtina měsíce! Pokud vemu že v lednu dával vítr v Německu podle agorameteru v maximech kolem 40 GW tak by Vám takhle ze dne na den vypadly i 4 GW výkonu se kterejma se počítalo. To už není tak málo. A jak výkon větrnejch elektráren poroste tak s nim poroste i tahle nejistota.

To nejsou žádný výmysly ani dojmy ale skutečný data který si můžete lehce ověřit kdyby jste mi nevěřil. Tož tak.

Milan Vaněček
11. únor 2019, 11:24

Ondro, to je výzva pro německé energetiky. Myslíte si že řeknou: to nééejde nebo že to vyřeší? ???? Já vím že to vyřeší i když budou stavět, především na moři, další desítky GW větrníků.

A zapřemýšlejte si o spolehlivosti jaderných elektráren v ČR kdyby byl v každé jen jeden reaktor (třeba 1,6GWe) tak jaká by byla .. ??

Já mám pochopení pro zelené lobysty (kdyby nedělali nátlakové akce tak se smradu z uhlí a výfukových plynů aut nezbavíme) i pro jaderné lobysty (jako pro každého komu jde o dobře placené zaměstnáni a hrozí jeho ztráta).

Ale nakonec čistá energetika zvítězí, když bude levná, její výhody jsou nezpochybnitelné, a všechny insider informace z oboru říkají, že bude stále levnější.

Ondra
11. únor 2019, 12:36

Ano pane Vaněčku výzva to je. A jestli k tomu Němci nebudou přistupovat stylem "Ten vítr za týden zase zafouká" tak si s tim určitě poraděj (o žádným to néééééééjde sem se ani slovem nezmínil :) ) ale něco to bude stát. Kéž bych všechno věděl s takovou jistotou jak Vy - to bych si šel vsadit. V tomhle případě si s tim budou muset poradit protože jiná možnost ani nepřipadá v úvahu.

Žádnej zdroj není 100 % spolehivej a to ani jádro (to snad nikdo nikdy netvrdil) a proto máme zálohy. Osobně si myslim že bloky s výkonem 1,6 GWe jsou pro Česko nesmysl protože kdyby tohle vypadlo tak to bude hodně bolet. Už 1GW mi přijde na hraně ale to platí pro každej zdroj (jádro, uhlí, plyn, vítr, voda, biomasa - vidíte že FVE nezmiňuju protože tak velkou FVE v Evropě asi nikdo nepostaví).

Emil
11. únor 2019, 13:06

Pane Vaněčku, asi proto taky ČR nemá dva reaktory, ale má jich šest, a SEK stále i do budoucna počítá se šesti. O reaktoru 1,6 GWe nikdo ani neuvažuje. Na kdyby se v energetice nehraje. Aspoň zatím.

Carlos
10. únor 2019, 13:58

Pavle, podívejte se, taky bych raději viděl něco jako anarchokapitalismus, nebo by mi asi stačil klasický kapitalismus (tedy s tím že omezíme některé velmi destruktivní excesy typu vypouštění PBC do řek a pod.) kde by byla větší volnost a více zodpovědnosti na lidech, teď je otázka jestli má být proti současnému stavu více posílena role obcí jakožto přímých vykonavatelů místní vůle obyvatel, či nikoliv, ale to nechme stranou. Jenže máme to co máme, tedy republikánské zřízení s prvky sociálního státu a zastupitelskou demokracií. To stejné mají v SRN, Rakousku, Francii... V určitý moment tu převládl v zastupitelském sboru názor že se mají ty dotace udělat tak jak jsou. Na základě toho se udělal zákon na základě kterého se pak zase stavěly elektrárny s nějakými podmínkami, ten zákon obsahoval slib výkupu a neomezeného přístupu k síti. Tehdejší optikou super nápad, dnešní už tak moc ne, ten zákon byl slib daný provozovatelům.

Pokud si chce stát zachovat alespoň nějakou vnější důvěryhodnost, tak nemůže dělat to co se tu udělalo s daněmi na FVE, co se udělalo s církevními restitucemi, tedy svévolně si udělat zákon retroaktivně měnící podmínky. Jediná možnost jak by snad bylo možné to napadnout a změnit je žalobou u soudu, ale to by znamenalo vést spor s každým jedním majitelem/provozovatelem zvlášť.

Moderní stát se nemůže chovat jako orientální despota a narušovat důvěru v právní jistotu. Ano, on může změnit zákon do budoucnosti, to ano, ale nemůže jen tak měnit do minulosti a z akcí podniknutých v minulosti žádat daně, poplatky a už vůbec ne zpětně!

Pokud chcete zrušit dotace do OZE, tak jsem pro, ale za podmínky toho že si elektrárenské společnosti buď vykoupí pozemky pod páteřními vedeními a v jejich ochranném pásmu, nebo že na tyto bude zjednána smlouva o pronájmu a bude placena kompenzace ze omezení užívání. Také za podmínky že bude zrušeno zastropování ručení za škody způsobené provozem energetického zdroje a bude to čistě na komerčním pojištění. Dále za podmínek že bude z každé tuny uhlí, což je asi 1-1.5MWh, placena daň za poškození životného prostředí do speciálního fondu na jeho ochranu a revitalizace.

Martin Hajek
10. únor 2019, 21:57

Děkuji panu Wágnerovi za článek, který takříkajíc udeřil hřebíček na hlavičku. Německo už částečnou srážku s realitou zažilo, ale brzy přijde další, až bude muset přiznat, že nejen že v roce 2020 nesplnilo cíl podílu energie z OZE vyplývající z evropské legislativy, ale také že další rozvoj výroby elektřiny z OZE nebude moci být tak rychlý, jak dnes tvrdí. A to ne kvůli nákladům vlastních OZE technologií, ale kvůli do astronomických výšin rostoucích nákladů na integraci těchto zdrojů do sítí a neschopnosti postavit odpovídající přenosové kapacity. Dnes si ještě Německo umělo pomoci novými vedeními do Nizozemí, Belgie atd., ale do budoucna už další takové propoje nemá smysl stavět, protože i v těch sousedních zemích budou větrníky plně synchronizované s těmi v Německu. A i Němci si budou muset dobře rozmyslet, jestli těžit dál vlastní hnědé uhlí a nebo kupovat plyn z Ruska. Ono to totiž prostě ani tak velké a silné ekonomice nebude jedno, o geopolitice ani nemluvě.

Josef
10. únor 2019, 22:07

Německo dříve nebo později dostaví síť to vyhovujícího stavu. Za 10 let se budou stavět obří 10-až 15MW větrné el. v severním moři s koef. využítí 60% s maximem v chladné části roku. energetický potenciál severního moře přesahuje veškeré energetické potřeby Německa. A co se ceny týče, pak vyšší cena energie nebude vadit , protože budoucnost je o efektivitě , vzhledem k HDP budou výdaje Německa na energie klesat.

Martin Hajek
10. únor 2019, 23:58

"Dříve nebo později" :-) Ve skutečnosti je termín dostavby klíčových sítí v Německu naprosto v nedohlednu. Nebavíme se o příštích 20 letech, to ani náhodou.

Josef
10. únor 2019, 21:59

asi se shodneme na tom, že omezovaní emisí CO2 je smysluplné pouze globálně.

Emise EU jsou asi 9% z celku a pokud USA , Čína, Indie si naplánovali ,že do roku 2050 emise nesníží , pak nemá žádný význam snižovat emise tady - a to ať CO2 způsobuje masivní změny klimatu nebo ne. Ptám se tedy jinak co je levnější OZE + plyn a nebo Jádro + OZE. Náklady na výstavbu JE stouply za posledních 10 let 5x - asi nesmyslně kvůli zelené ideologii ( tedy bezpečnostním opatřením...), ale z toho vyplývá , že cena 1kWh nebude 1kč jako z Temelína , ale 5kč. Bude to v součtu levnější než mix OZE + plyn ? já myslím, že nebude. Podle mého názoru mix OZE + plyn udělá celkem se všemi náklady cenu okolo 3kč kWh. Zastavení funkčních JE je neobhajitelné, ale stavba nových JE z čistě ekonomického pohledu také.

Martin Hajek
11. únor 2019, 00:00

A vy víte, kolik bude stát za 20 let zemní plyn? Pak máte buď křišťálovou kouli nebo malinko přefouknuté sebevědomí...

Josef
11. únor 2019, 21:36

Odhadovat budoucnost nemusíte podle křišťálové koule , ale podle logického úsudku zemního plynu je na více než 200 let spotřeby. Producenti ho chtějí prodat a plynové tepelné elektrárny mají nízké fixní náklady - lze je tedy poměrně snadno dočasně odstavit nebo prostě zrušit. Jinými slovy když plyn bude příliš drahý, pak bude postupně nahrazován jádrem a OZE, akumulací. Rodiny si koupí malá tepelná čerpadla jako doplněk k plynovému kotli, střechy pokryjí FV panely. Zákon nabídky a funguje.

A co JE ? Když bude cena silové elektřiny nízká jako že ona je nízká , pak máte postavenou JE , ale v té je utopených 400mld korun nebo ještě více , většina nákladů je fixních , protože platy a palivo budou do 15% ceny el. energie takže JE musíte provozovat i se ztrátou a to klidně i desítky let protože banka chce splátky úvěru každý měsíc.... Děláte stejnou chybu jako na Vaněček prostě se na věc díváte z ideologického hlediska on to vidí zeleně vy žlutě. Podle mého názoru je stavbě nové JE nakonec dojde, protože JE posiluje nezávislost ČR, ale JE se nebude rozvíjet v podtřebné šíři na to , aby nahradila uhlí a ropu a část zemního plynu naopak část uhlí nahradí plyn.

Milan Vaněček
11. únor 2019, 01:03

Pane Josef, v podstatě souhlasím s Vaším názorem. Zvláště ta prvá věta snad nelze zpochybnit. A druhý obdobně nezpochybnitelný názor je ten že potřebujeme čistou energii ze zdravotních důvodů a třetí ten že změny musí být finančně únosné pro velkou většinu populace.

Z toho vychází pozvolný přechod na OZE a plyn, v Německu dejme tomu do 2038, v ČR tak do 2050.

Petr Kolář
21. únor 2019, 07:02

Není vhodné téměř podprahově šířit myšlenku o nutnosti volby ČR mezi uhlím a jádrem. Ve skutečnosti dostatek uhlí do budoucna nemáme a mít ani nemůžeme i kdyby byl Jiřetín přehrabán tam a zpátky. I v takovém (dnes již naprosto nereálném vývoji) by ČR těžila za 20 let jen zhruba polovinu současných objemů. Tedy reálný výběr se zužuje pouze na jádro proti plynu, což je soupeř z tzv. vyšší váhové kategorie. Plyn by nám dovolil lépe reagovat na výkyvy počasí u západních sousedů a při rozfoukaných dnech brát elektřinu za výhodné ceny, které dotují občané Německa.

Milan Vaněček
9. únor 2019, 14:27

Jestli mění to nevím, ale je nutné se na problém podívat ne jako zelený aktivista pan Smrž nebo jako jaderný lobysta pan Wagner. Tak tedy fakta (či německé plány):

1)zelení aktivisté se děsí, že Německo uskuteční odklon od uhlí a podstatné snížení emisí CO2 příliš pozdě. Někdo totiž spočítal, že v roce 2038 či později to už bude z hlediska globálního oteplování pozdě a svět globálnímu oteplování nad 1,5 C neunikne.

2)pro jaderné aktivisty je rostoucí CO2 jedinou záchranou jaderné energetiky v EU, jediným důvodem proč budovat nové jaderné (bezemisní) elektrárny nebo alespoň stačit nahrazovat ty staré. Tvrdí, že JE jsou bezpečné a jaderný odpad není problém.

3)Je tu ale třetí skupina obyvatel, do které se počítám i já: myslím že většina obyvatel chce čistou (bez negativních zdravotních vlivů z emisí zdraví škodlivých látek), obnovitelnou a tedy i dlouhodobě udržitelnou ale i levnou elektrickou energii, žádné dotační tunely či vylobované státní podpory spojené s nejdražšími způsoby výroby elektrické energie. Naštěstí Fraunhofer ISE a jiné špičkové německé vědecké ústavy předložily pro Německo realistický přístup ke snižování zdraví nebezpečných škodlivin z výroby elektřiny i ke snižování CO2: technicky zdůvodněný termín 2038 naštval jak zelené aktivisty (je to moc pomalé) tak i jadernou loby v EU (je to technicky a ekonomicky zvládnutelné, a to bez jádra).

A teď pár poznámek přímo k textu pana Wagnera, text pana Smrže byl třeba na blogu iDnes.

4)Proč tedy ta třetí skupina obyvatel nechce budovat nové jaderné elektrárny? Proto že je to v současnosti v EU nejdražší způsob výroby elektřiny, protože to bez státní podpory (a dalších tunelů) nelze uskutečnit. Navíc, třeba v Japonsku si myslí, že je to velmi riskantní. Jaderná loby by si měla přiznat, že jenom z důvodu havarie ve Fukušimě přijalo Německo plán na urychlené odstavení JE, normálně by odstavovali JE mnohem pomaleji a uhelné mnohem rychleji. Řada lidí a vědecké obce rovněž nepovažuje za prokázané že za klimatickými změnami jsou z dominantní části odpovědní lidé a CO2, někteří tvrdí že jejich příspěvek může být menší či mnohem menší než 50% a že je stejně důležité se naučit na probíhající klimatické změny reagovat (problematika sucha, ...).

5) přechod na OZE a plyn, což je cílem třeba německé Energiewende umožní řešení všech tří problémů: a) velké snížení emisí CO2 b) především velké snížení zdravotně škodlivých emisí do ovzduší c)udržitelnou a provozně levnou energetiku z místních zdrojů (slunce, vítr, voda, syntetický plyn z přebytků).

6)Co se týče Belgie uváděné panem Wagnerem, cituji: "Řada náznaků toho, co v Evropě hrozí, lze vidět i tuto zimu nejen v Německu, ale ještě více třeba v Belgii. Ta si vyzkoušela, jaké by to mohlo bez jádra být." tak já mám na stejnou situaci právě opačný pohled, dle mého názoru se v Belgii ukázala silně zranitelnost země, která se spolehla především na JE (přes 50% výroby elektřiny) a pak zanedbaná údržba (známe to i z let 2015-7 z Dukovam i Temelína, problémy se sváry, vynucené odstávky) způsobila Belgii velké potíže.

Závěrem: méně zeleného a jaderného aktivismu a lobysmu a více racionálních vědeckých, technických a ekonomických úvah, to je to co potřebujeme.

Stručně řečeno: více selského rozumu, méně aktivismu a lobysmu.

Vladimir Wagner
9. únor 2019, 15:13

Zelení aktivisté věří v silný vliv antropogenního oxidu uhličitého na vývoj klimatu. Pan Vaněček věří, že vliv tohoto plynu na klima je malý. Nevím, kdo z nich má pravdu. Míra podílu antropogenního oxidu uhličitého v atmosféře je měřena dost přesně (na těchto měřeních se podílí i kolegové z našeho ústavu), docela slušně je sledován i současný vývoj klimatu. Ovšem předpověď budoucí vývoje klimatu a jeho dopad na různé oblasti a celkově na civilizaci silně závisí na přesnosti klimatologických modelů. Ty v sobě obsahují značné nejistoty. To však znamená, že dopady antropogenních emisí mohou být oproti předpovědím klimatologů mnohem menší, ale může to být i naopak, například mohou být i mnohem větší a katastrofálnější. Předpovědní modely a předpovědi klimatologů mají nejistoty a nepřesnosti.

Stejně jako já pan Vaněček říká, že jsou dvě možnosti. Kombinace jádra a obnovitelných zdrojů, kterou preferuje on, a kombinace fosilních a obnovitelných zdrojů, kterou preferuje on.

Pro Českou republiku to však znamená, že pokud podle pana Vaněčka přejde na kombinaci plynu a OZE, bude muset příslušné množství plynu dovážet z Ruska (sice přes Německo, ale z Ruska) a určitě ten plyn bude dražší než pro Německo. OZE energie v Česku bude z velké částí importovaná větrná ze severu Německa. Tak jak píši, vize pana Vaněčka je české následování Bavorska. Ovšem v tom , co to udělá s konkurenceschopností českého průmyslu a zda český spotřebitel vydrží tak vysoké ceny elektřiny jako německý bych tak optimistický, jako pan Vaněček, nebyl.

Vladimir Wagner
9. únor 2019, 15:15

Pochopitelně kombinaci jádra a OZE preferuji já a ne pan Vaněček :-) Omluva za upsání :-)

Milan Vaněček
9. únor 2019, 15:34

Pane Wagner, kéž by jsme následovali Bavorsko, to bylo do války chudou částí Německa, teď je na špičce.

Jinak zda lidský vliv přes CO2 na klima je nad 50 % či pod 50%, to není věc víry a nepodsouvejte mi že "věřím" že je malý. To musí být cílem nestranného vědeckého výzkumu, a ne nátlaku různých aktivistů (ať již uhelných a ropných z jedné strany nebo jaderných a technicky slabých zelených ze strany druhé).

Ale zdravotní škodlivost emisí (tím nemyslím CO2, to je o klimatu) do vzduchu, vody a půdy je reálná, i když různé lobystické zaplacené skupiny to též začínají zpochybňovat, všímejte si ....

Milan Vaněček
9. únor 2019, 15:47

Pane Wagner, kombinace jádro plus OZE je fantasmagorie. Jádro není pružný zdroj a taky z ekonomických důvodů potřebuje co nejvyšší koeficient využití.

OZE plus plyn (zemní i syntetický) je technicky realizovatelná možnost.

Jenom všechny změny v energetice musí být pozvolné, aby byly levné (technický pokrok je v čase zlevňuje, alespoň u slunce, větru a akumulace).

Vladimir Wagner
9. únor 2019, 16:32

Pane Vaněčku, že nemáte pravdu, ukazují reálné existující příklady citované i v mém článku, tak jen zopakuji: Francie, Švédsko, Ontário, Švýcarsko a velmi brzy budeme mít příklad i velmi blízko, bude jim Slovensko.

Emil
10. únor 2019, 06:35

Carlosi, hlavní problém je v už v tom "někomu něco slíbit". To že výrobci slíbíte, že od něj odeberete komoditu v jakémkoliv množství za předem stanovenou cenu, bez ohledu na aktuální poptávku, je přímo ukázkové porušení principů svobodného trhu, na který si tady hrajeme. To ostatní je už jen hašení požáru, který to způsobilo.

Pavel
10. únor 2019, 12:07

Za prvé, carlosi, já jsem nic nikomu nesliboval, přesto musím provozovatele oze tunelů živit. Nechť si je živí ti, kdo jim naslibovali. Za druhé, co to blábolíš o slibech? Řeč je o tom, že oze parodie na elektrárny jsou dotovány horem dolem, když vyrábějí, aby nevyráběli, a že místní fanatik vaňěček tady neustále horuje za to, aby se do těchto nefunkčních nesmylů lily další biliony. Nechť tak činí, když chce, ale pouze ze svoje.

Pavel
10. únor 2019, 12:10

To je velmi jednoduché veselý. Stačí zrušit nesmyslé regulace, které kolem jádra vyrostly díky hysterickým kampaním zelených a oze fanatiků jako ty. A pak stačí zrušit nesmyslné dotace do oze parodií na elektrárny a jejich legislativní zvýhodnění. Nechť mají oze parodie rovné podmínky jako ostatní zdroje.

Carlos
10. únor 2019, 14:39

Emile, ano, chyba byla už na začátku, ale nemůžete ten požár hasit tak že si zrušíte důvěryhodnost a chováte se jako orientální despocie.

Emil
10. únor 2019, 14:51

Carlosi, o tom jestli můžete nebo nemůžete nerozhoduji já nebo Vy, ale soudy event. mezinárodní arbitráže. A ty pokud vím už rozhodly...

Carlos
9. únor 2019, 16:38

Švédsko, Ontário, Švýcarsko, ano, ale z OZE snad jen kapybara Hydroelektrárenská. Jinak se to bude s JE, pokud nebudou ochotny jezdit s výkonem celkem dost v průběhu roku, bude hádat.

Milan Vaněček
9. únor 2019, 17:11

Pane Wagner opět manipulujete s pojmem OZE. Když pod pojmem OZE myslíte převážně vodu (jako ve Švédsku, Švýcarsku, Ontariu) tak to samozřejmě s jadernými elektrárnami lze kombinovat, voda je velmi pružný zdroj.

Ale zda máte dominující vodní elektrárny, jako třeba extrém Norsko, tak to musíte mít zcela specifické přírodní podmínky.

Ale vítr a slunce je všude (s výjimkou zimy u polárního kruhu) a když ty chcete ve velkém kombinovat s jadernou energetikou tak to bez velkého zastoupení vody (jako ve Švýcarsku či Švédsku) prostě nejde, to je ta Vaše fantasmagorie.

Zkrátka intermitentní slunce a vítr potřebují pružný doplňkový zdroj a to je třeba voda nebo plyn ale jádro to není v žádném případě.

Pavel
9. únor 2019, 17:12

Prozatím se hádají pouze oze parodie na elektrárny s výrobou elektřiny a její distribucí vůbec. Důsledek lobbingu oze vyIízanců vaněčkova typu je pak ten, že ty oze parodie je nutno dotovat, aby nevyráběly, když není poptávka, a když poptávka je tak oze nevyrábějí.

Pavel
9. únor 2019, 17:14

Jinými slovy vaněčku lobuješ za dotované oze parodie na elektrárny a dotovaný plyn. Dále lobbuješ za růst emisí co2, což je v rozporu s hlavním cílem energiewende.

Carlos
9. únor 2019, 17:50

Ano, s výrobou elektřiny postaru, kterou si samozřejmě snaží majitelé přirozeně uhájit.

Podle vás, Pavle, je normální někomu něco slíbit, pak to neplnit a ještě to ani vykompenzovat? Nojo, co čekat od člověka z ČR, kde si stát dělá co chce, kde se za obecného hýkotu mění podmínky jednou dané, provádí retroaktivní danění a pod. Jenže v civilizovaném světě je jaksi zvykem jednou dané podmínky a smlouvu dodržet a nebo zaplatit kompenzaci. A bylo-li zákonem při výstavbě slíbeno že bude vykoupena všechna elektřina, na což byla napočítána návratnost investice, tak civilizovaná země nemá jinou možnost, než buď zajistit odebrání tohoto proudu, nebo zaplatit i ten neodebraný.

V civilizovaném státě jsou jen dvě možnosti jak změnit minulou smlouvu, buď se smluvní strany dohodnou na změně podmínek, nebo se to vezme k soudu. Ne že se něco někomu slíbí, dá za nějakých podmínek, pak se změní a stát to chce zpátky, daní to a pod. jenom protože to přinese vládě politické body a prachy na rozházení.

Jan Veselý
9. únor 2019, 18:01

Fajn, tak je to vlastně vyřešené stačí vlastně jen dořešit dva takové "drobné" detaily. Jak to zařídit, aby se JE stavěly na čas a s rozpočtem okolo 3 000 EUR/kW a jak zvýšit produkci českých vodních a biomasových a bioplynových elektráren, asi 5x.

Mám navíc ještě jeden dotaz, které z 4 jmenovaných území hodlá na svůj jaderný úspěch navázat kompletní obměnou jaderných reaktorů?

A Slovensko bych jako příklad moc neuváděl, ta ostuda v Mochovcích jasně naznačuje, co by se dělo i u nás.

Carlos
9. únor 2019, 22:20

* nevykompenzovat

Petr
9. únor 2019, 20:50

Pan Vaněček se svým věčným důrazem na dotační výstavbu solárů v severních oblastech, kde je globálně nejméně slunce zase zapomíná, že OZE jsou i pružné elektrárny na vodu a biomasu.

Jiri
10. únor 2019, 09:48

Dobrý den, pane Vaněčku,

mohu se zeptat, podle kterého klíče jste určil, že je voda pružný, tzn. dobře a rychle regulovaný zdroj?

Průtočné vodní elektrárny (ty musíte mít, abyste získal masu energie po dlouhou dobu) mají uzavření přívodu vody na turbínu v řádech 10 i víc s. A to se bavím o poruchovém uzavření, ne o klasické regulaci, tam se bavíme klidně o 30 vteřinách.

Síť je třeba regulovat v pásmu+/- 200 mHz a tam se i dnešní tvrdá sít dostává opravdu velmi rychle (půl vteřiny od poruchy). Mimo tyto hranice jsme v abnormálním ostrovním režimu, který je opravdu velmi nedobrým stavem pro slunce i vítr, které jsou připojeny přes střídače (skoro všechny dnes) a situaci spíš zhoršují a proto jsou poměrně složitě vypínané.

Sice jste napsal, že chcete vystoupit z řad Zelení vs jaderní, ale nepřišlo mi, že byste to úplně udělal. pokud je na mé straně nepochopení Vaší myšlenky, tak se omlouvám.

Přijde mi, že nejlogičtější je mít prostě mix všeho. 50-60 % jádra spíše v několika jaderných zařízení, aby nešlo o závislost na jednu lokalitu. Vodní elektrárny, kde je to možné. K tomu rozumné obnovitelné zdroje, tzn. ne dotace jako se to udělalo u nás a zábor zdravé půdy polí a luk. Na zbytek spotřeby potom plynové elektrárny, spíše menšího charakteru (cca do 200 MW) jako vykrývací energii jen v době potřeby, ale ne na páteř výroby.

Ukazuje se, že plyn je pořád nákladný zdroj, v Počeradech se vyplatí v podstatě jen pokud vypadne EDU/ETE (ať už plánovaně nebo ne) a to díky pokutě za nedodání na trh. To samé je na Slovensku s Malženicemi, které už snad nejedou ani v tomto režimu. Jsou velký plynový zdroj, který se vyplatí výrazně méně, než dovoz z Polského uhlí nebo Českého jádra, případně virtuální prodej Německé elektřiny z OZE, když zrovna najednou je. Pokud byste nešel cestou zvýhodnění plynu po vzoru OZE, což je asi cesta do emisního pekla, tak je plyn prostě velmi málo sexy, pokud jde o delší časové období a trvalý provoz. Ano investice do něj je proti jádru velmi malá. Politické pozadí plynu jako čistě dovozu do Evropy je ještě další a poměrně zásadní aspekt, proč na něj nespoléhat v masivním měřítku.

Petr
9. únor 2019, 14:42

S podplacenýma melounama nemá už vůbec cenu se bavit, do roku 2022 jim globalisté přestanou posílat peníze, a hodí na ně veškerou vinu za deindustrializaci Západu, čímž se stanou úplně irelevantními.

Carlos
9. únor 2019, 15:30

Vám ti "globaslisti" taky leží v žaludku.

Zkusil bych být Vámi vyhledat odbornou pomoc, možná je to léčitelné.

Petr
9. únor 2019, 20:44

Díky za radu, ale já jsem se svým realismem spokojený, a stav vám podobných šťastnějších ignorantů s mediální léčbou propláchlými mozky je možná dokonce i zdravější, ale neskutečně nudně povrchní, že takový život nestojí za to, i kdyby se průměrně táhl 2x déle.

Navíc tady přece globalisty chválím, že se na Západě konečně chystají odpravit tu tak dlouho dotovanou zeleninu. Protože se mění historická éra, a teď naopak potřebují maximálně usnadnit a zrychlit výstavbu v EU.

Carlos
9. únor 2019, 21:47

Co Vy víte jaký jsem ;)

Nemyslím si že by to co se děje bylo už tak nějak v rukou globalistů, nemají důvod to nějak dál ovlivňovat, věci běží jak mají, demografické zhroucení EU, Ruska, Ukrajiny, Íránu, Japonska, v běhu, (asi jsem na někoho zapomenul), Čína začíná za dekádu, hezky nám konverguje Turecko, Jižní Amerika, část Afriky a Arabského světa. Trh s nemovitostmi nefunkční v celém západním světě. Vždyť je to večírek výběru zisků a bude dál a dál, protože pokud máme země se stárnoucí a stagnující populací, navíc mírně rostoucí výnosností práce, přechází to celé do deflace a statky by se měly začít časem koncentrovat.

K nějaké větší industrializaci Evropy není absolutně důvod, jedině že by v plánu byly ještě nějaké mnohem větší přesuny lidí, ale to si nemyslím že by bylo. A jestli něco budou dělat, tak spíš si zkusí poradit s ze řetězu urvanou Čínou. K tomu ale mají případně rozvíjející se ekonomiky a rýsuje se nám myslím nová destinace pro M-terorismus, do dekády.

Jediné co v zásadě potřebujete dostat do Evropy, ale pořádně se nedá mluvit o reindustrializaci, spíš to bude přeskupení, je elektronický/elektrotechnický průmysl polovodičů/baterií. Pokud vše půjde dobře, část jej bude na území ČR/Sasko. (Škoda že Rus hodil vidle do toho projektu s lithiem, mohla se využít značná část technologie co tam je. Pokud trať pod Cínovec zadrátujete 1.5kV, což na tu lokálku stačí, tak můžete nasadit místní odklizové lokomotivy, které by měly být dělány spíš na sílu než na výkon, po úpravách mohou klidně sloužit 70-100 let.) Druhá oblast bude energeticky náročné zpracování křemíku a hliníku, které bude mít ideální podmínky v Itálii (slunce + PVE v Alpách) a po pobřeží Středozemního moře. Zde je jediná podmínka, tichá dohoda zemí kolem moře a pokud bude M-terorizmus příslušně směřován, tak to půjde. Navíc při prolomení hranice děti/žena je válka/terorizmus společensky příliš nákladný na to aby se do toho někdo pustil. Cena je příliš vysoká. Pokud máte potomstva habakuk, tak +- pár se ztratí.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se