Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Američtí senátoři zvažují uvalení dodatečných sankcí na ruský plynovod Nord Stream 2

Dva američtí senátoři, autoři původního návrhu zákona uvalujícího sankce proti plynovodu Nord Stream 2, minulý týden ve středu uvedli, že pokud Rusko bude pokračovat v pokládce potrubí, zváží navržení dodatečných sankcí. Uvedla to agentura Reuters.

Sankce uvalené Spojenými státy americkými na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 zastavily v prosinci práci švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas na plynovodu. Společnost stáhla své speciální lodě, které se podílely na pokládce potrubí.

2. Dukovany vs. Darkov

V koronavirovém ochromení společností hýbaly, pořád hýbají, dvě události v energetickém sektoru. První je výstavba nového reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany, druhým tématem se pak stal počet nakažených horníků v OKD. Nový reaktor představuje energetickou budoucnost pro ČR, Darkov pak zase její minulost.

Budoucnost vidí česká politická scéna právě v jádru. Jedná se o jednu z největších energetických investic poslední doby. Proto mnoho vládních kritiků zpochybňuje řešení dostavby, kterou se najednou začalo “hýbat”, během nedávných měsíců, kdy média referovala převážně o událostech spojených s koronavirem. Veřejnost se v podstatě o výstavbě dozví až ve finální verzi, a to se nelíbí nejenom novinářům, ale i některým investorům ČEZu.

3. Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.

Společnost Vattenfall potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.

4. Evropská unie: Zemní plyn bude nezbytný při přechodu k zelené energetice

Zemní plyn bude v některých odvětvích hrát důležitou roli při přechodu k energii z obnovitelných zdrojů, upozornil Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, a dodal, že již existující infrastruktura by pak mohla zlevnit přechod k vodíku.

Evropská komise představila v minulých dnech fond oživení ve výši 750 miliard eur, který má členským státům pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí způsobenou nemocí COVID-19. Navzdory principu „do no harm“, který obecně vyloučí podporu projektů využívajících fosilní paliva, upozornil Timmermans, že v případě zemního plynu nemůže být Evropská unie takto striktní.

5. Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

Se zpomalující výstavbou větrných elektráren na pevnině se Německo snaží přesunout své úsilí na moře. Poté, co vládní koalice již dříve rozhodla navýšit cíl pro rok 2030, nyní přichází s návrhem zákona, který by měl zemi v následujících 20 letech zajistit až 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.

Intenzivní výstavba obnovitelných zdrojů (OZE) bude i v následujících letech nezbytná, aby Německo dosáhlo svých vytyčených cílů v oblasti snižování emisí. V posledních letech růst podílu OZE táhly především větrné elektrárny na pevnině, které nicméně v poslední době naráží při získávání povolení. Aukcím na výstavbu nových onshore větrných elektráren tak chybí projekty a není žádnou výjimkou, když není vysoutěžena ani polovina nabízeného výkonu.

6. Dceřiná firma ČEZ pro stavbu Dukovan začala naplno fungovat

Dceřiná firma ČEZ s názvem Elektrárna Dukovany II (EDU II) začala dnes naplno fungovat. Do společnosti, která vznikla už v roce 2015, přešla naprostá většina zaměstnanců, kteří v mateřském podniku připravují stavbu nových jaderných bloků. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden oznámil, že český stát poskytne energetické společnosti na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku.

„Od začátku června je součástí takzvané EDU II 80 zaměstnanců, kteří patří mezi největší odborníky nejen v České republice, ale i na světě. Jsou to specialisté na řadu oblastí, od řízení inženýrských projektů, jadernou bezpečnost až po experty na výběrová řízení. Nejde ale o žádnou nárazovou změnu, na projektu už pracují a pro naprostou většinu z nich se nic zásadního nemění, dál vše sdílí a spolupracují s kolegy z mateřské firmy,“ uvedl dnes generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.

7. Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v USA loni poprvé od roku 1885 překonala uhlí

Spotřeba energie z uhlí ve Spojených státech amerických se loni propadla na nejnižší úroveň od roku 1964, zejména z důvodu růstu výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn a z obnovitelných zdrojů energie. Celková spotřeba energie z obnovitelných zdrojů byla navíc loni poprvé vyšší než spotřeba energie z uhlí.

Podle dat zveřejněných americkou vládní agenturou EIA dosáhla v roce 2019 spotřeba energie z obnovitelných zdrojů rekordních 12,1 exajoulů, z čehož téměř polovina připadala na energii z biomasy. Druhým největším obnovitelným zdrojem byl vítr s 2,9 EJ a třetím voda s 2,6 EJ. Solární elektrárny měly na celkové spotřebě energie z OZE asi 9% podíl. Díky pokračujícímu prudkému poklesu spotřeby energie z uhlí se tak obnovitelné zdroje dostaly poprvé od roku 1885 před uhlí.

8. Německo: Finalizaci zákona o odklonu od uhlí stojí v cestě požadavky provozovatelů na odškodné

Němečtí provozovatelé uhelných elektráren hovoří v souvislosti se současnou podobou návrhu zákona o odklonu od uhlí o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Od německé vlády přicházejí signály naznačující, že by vláda měla provozovatelům vyhovět. Informaci přinesl list Handelsblatt.

Podle německého spolkového ministerstva hospodářství by měl zákon o odklonu od uhlí vyřešit veškeré parlamentní překážky „pokud možno v první polovině roku 2020“. Z pohledu provozovatelů uhelných elektráren však všechny kontroverzní otázky doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.

9. Reuters: Polsko uvažuje o zavření tří dolů v příštích měsících

Koronavirová pandemie nutí Polsko urychlit odchod z uhelného sektoru a země zvažuje, že v příštích měsících uzavře nejméně tři uhelné doly. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Polsko je největším těžařem černého uhlí v Evropské unii.

Polsko je jedinou členskou zemí EU, která odmítla slíbit, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Těžba uhlí má v Polsku dlouhou historii a je pilířem ekonomiky. V posledních letech však bylo odvětví často ve ztrátě a stát se je snaží finančně podpořit.

10. Německá vláda přišla s balíčkem na oživení ekonomiky. Sníží cenu elektřiny a navýší prémie na nákup elektromobilů

Německá vláda se včera po 21hodinovém jednání dohodla na stimulačním balíčku, v rámci něhož podpoří ekonomiku v následujících 2 letech 130 miliardami eur. Mimo jiné sníží cenu elektřiny skrze poplatek na podporu OZE , sníží daň z přidané hodnoty a zavede vodíkovou strategii.

 „Německo se musí pokud možno rychle a v plné síle dostat z krize. To zajistíme pomocí nejkomplexnějšího ekonomického stimulačního balíčku pro občany a hospodářství v historii Německa,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier.

Téma

Budeme spalovat jaderný odpad urychlovačem řízeným transmutorem?

Technologie, které by umožnily efektivní „spálení“ transuranů, by dokázaly dramaticky snížit objem radioaktivního odpadu. Jednou z možností jsou v tomto případě urychlovačem řízené transmutory. Podívejme se, jak daleko jsme v cestě za uskutečněním této možnosti.

Pokud je průběh řízené štěpné reakce řízen právě neutrony vznikajícími při této štěpné reakce, je velmi citlivá na stabilitu průběhu štěpných reakcí a produkci neutronů ze štěpení. Poměr mezi počtem neutronů v následující generace ku tomu z té předchozí, který se označuje jako multiplikační faktor, musí být v tomto případě roven jedné. Takový jaderný štěpný systém označujeme jako kritický. Podmínky v aktivní zóně musí být udržovány tak, aby se její neutronika nezhoršovala a průběh štěpné řetězové reakce byl stabilní. Výkon takového reaktoru pak řídíme velmi malými odchylkami multiplikačního faktoru od jedničky. Pokud je o chlup nižší, výkon se snižuje, pokud pak o chlup vyšší, výkon se zvyšuje. Složení aktivní zóny reaktoru a zastoupení štěpných materiálů (nuklidy, které lze štěpit neutrony s libovolnou energií) tak musí být vyladěné a striktně definované. Omezeny jsou také dosahované toky neutronů v takovém systému. Vyšší bývají dosažitelné u rychlých reaktorů než klasických termálních.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice.

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu.