Domů
Německo
Německý onshore větrný průmysl se hroutí. Letos bylo postaveno nejméně elektráren za posledních 20 let
Zdroj: Pixabay

Německý onshore větrný průmysl se hroutí. Letos bylo postaveno nejméně elektráren za posledních 20 let

Onshore větrný průmysl v Německu se hroutí. Počet povolení vydaných pro větrné elektrárny na pevnině klesl během tří let o více než 70 %. V instalovaném výkonu to odpovídá poklesu z 3,6 GW na 1,3 GW. Počet postavených elektráren oproti pětiletému průměru poklesl letos dokonce o 80 % na nejnižší hodnotu za posledních dvacet let. Výrobci větrných elektráren plánují dále propouštět. V ohrožení jsou i klimatické cíle Německa.

Počet povolení vydaných na výstavbu pevninských (onshore) větrných elektráren v Německu poklesl z 1 228 povolení vydaných za prvních devět měsíců roku 2016 na 351 povolení vydaných za stejné období v letošním roce, uvádí Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW).

„Zatímco před třemi lety bylo v období od ledna do září vydáno 1 228 povolení, v prvních třech čtvrtletích tohoto roku bylo vydáno pouze 351 povolení. To znamená, že počet povolení je již třetí rok po sobě na znepokojivě nízké úrovni,“ uvádí BDEW v tiskové zprávě.

V instalovaném výkonu to podle dat německé Agentury pro větrnou energii na pevnině (Fachagentur Windenergie an Land) a německého síťového regulátora (Bundesnetzagenutr – BNetzA) odpovídá poklesu z 3,6 GW před třemi lety na letošních 1,3 GW. V roce 2018 bylo vydáno celkem 432 povolení, což odpovídá 1,5 GW.

V případě uvážení více vypovídajícího měřítka, tedy skutečně postavených a do provozu uvedených větrných elektráren na pevnině, je situace ještě horší. V prvních devíti měsících letošního roku bylo u našeho západního souseda uvedeno do provozu 150 nových větrných elektráren o celkovém výkonu 514 MW.

To představuje více než 80% pokles oproti průměru za posledních pět let a nejnižší výstavbu za dvě desetiletí. Podle BDEW by přitom k dosažení německých klimatických cílů muselo být každoročně postaveno 2,9 až 4,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině.

„Pro boj proti změně klimatu je to katastrofa. Pokud chceme dosáhnout cíle 65% podílu obnovitelných zdrojů [v roce 2030 pozn. red.], potřebujeme každý rok nejméně 4 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině. Letos pravděpodobně nedosáhneme ani 1 GW,“ uvedl Patrick Graichen, ředitel think-tanku Agora Energiewende, pro deník Financial Times.

Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Dva zásadní problémy: Prostor pro nové elektrárny a odpor veřejnosti

Existují dva zásadní problémy brzdící rozvoj onshore větrných elektráren v Německu. Jedním je ubývající plocha pro možnou výstavbu elektráren zaváděním pravidel stanovujících minimální vzdálenost elektráren od obydlí a regulatorními požadavky leteckých úřadů na minimální vzdálenost elektráren od tzv. radiomajáků. Druhým problémem jsou protesty obyvatel a zájmových skupin, které napadají nová zařízení u soudu.

Právě z důvodu množících se protestů německá vláda plánuje v rámci svého klimatického akčního programu zavést pravidlo stanovující minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí ve výši 1 km. To by podle německé Agentura pro životní prostředí (UBA) snížilo celkový potenciál pevninských větrných elektráren z 80 GW na 43-63 GW.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že „místa“ je tak nadále dost, je nutné brát v potaz, že ne všechny lokality nabízejí totožný potenciál z hlediska proudění větru, a tedy i využití větrných elektráren. I mírný pokles očekávané výroby tak může ovlivnit rozhodnutí investora, zda zdroj postaví, či ne.

Další snížení potenciálu způsobuje zmíněné pravidlo minimální vzdálenosti od radiomajáků, používaných v leteckém provozu pro přístrojovou navigaci. Větrné elektrárny v Německu musí být od těchto zařízení vzdálené minimálně 15 km. Mezinárodní organizace pro letectví stanovuje tuto vzdálenost na 10 km, v Belgii dosahuje například 7 km, ve Španělsku 3 km.

Aktuálně je tak v Německu díky tomuto pravidlu nemožné dokončit výstavbu zhruba 1 100 elektráren, které již požádaly o stavební povolení, uvádí ve své reportáži německá veřejnoprávní televize Norddeutscher Rundfunk.

Základy pro větrnou elektrárnu, která nemůže být postavena kvůli vzdálenosti od radiomajáku. Zdroj: ARD, Youtube

Ohroženy jsou desítky tisíc pracovních míst

Asociace VDMA Power Systems nedávno varovala, že přetrvávající propad rozvoje větrných elektráren by ohrozil téměř jednu třetinu ze zhruba 64 000 pracovních míst navázaných na onshore větrný průmysl.

„Větrný průmysl již přišel o 40 000 pracovních míst v důsledku přísných omezení, která uvalila spolková vláda,“ uvedla BWE s tím, že další zpřísnění regulace „vědomě sníží produkci a zaměstnanost“ v zemi.

Například Enercon, 4. největší výrobce větrných elektráren na světě, před dvěma týdny oznámil plány na propuštění až 3 000 zaměstnanců ze svých celkem 18 000 pracovních míst na celém světě. Škrty mají zasáhnout z velké části právě Německo.

„Současná energetická a klimatická politika vlády ohrožuje nejen odbornost vybudovanou v průběhu let a pracovní místa v našem odvětví, ale také ochranu klimatu a energetický přechod obecně,“ uvedl generální ředitel Enerconu, Hans-Dieter Kettwig a dodává, že vládní balíček opatření v oblasti klimatu předznamenává, že „naše problémy se ještě prohloubí“.

Komentáře

(29)

energetik II

25. listopad 2019, 09:39

Přidat jen 0,5 GW výkonu za 9 měsíců, to je opravdová bída. Je nutné situaci přehodnotit dle nových podmínek a než se dořeší onshore, tak přitlačit u offshore a u soláru. Jinak hrozí blamáž, že klimatické cíle nebudou zdaleka dosaženy.

Martin Hájek

25. listopad 2019, 10:06

Tak ta blamáž nehrozí, ta přijde v každém případě. Přitlačit u offshore je úplně k ničemu, protože nejsou vedení sever jih, takže to znamená jen vyšší platby pro provozovatele větrníků za omezování jejich výroby, kterou nebude kam dát.

Peter Kochjar

25. listopad 2019, 18:36

Přidat jen 0,5 GW výkonu za 9 měsíců, to je opravdová bída. AK je toto bieda

čo su Mochovce 0 GW 33 rokov

V

roku 1987 bola spustená výstavba ďalších dvoch blokov na báze rovnakého typu sovietskych reaktorov VVER 440/213, ale pre nedostatok financií bola stavba v roku 1992 zastavená a zakonzervovaná. Napriek nátlaku zo strany Rakúska sa v novembri 2008

PE

25. listopad 2019, 09:49

Je to jako s zenskou,nevi co chce,az to dostane ,je spokojena.....

Martin Hájek

25. listopad 2019, 10:08

Predikoval jsem, že výstavba větrníků narazí do zdi. Musím ale přiznat, že i já jsem překvapený jak rychle to přišlo a s jakou razancí. Německo si zakázalo jádro, chce odstavovat uhlí a nebude schopné stavět větrníky a brzy ani slunečníky. Takže co zbývá? No přece ruský plyn, toho je dost!

energetik II

25. listopad 2019, 10:26

Opravdu to tak zatím vypadá. Výkon jádra roku 2023 = NULA, výkon uhlí po roce 2030 = NULA a jestliže se výkon větrníků bude navyšovat letošním tempem , tak potom ať Němci rychle zahájí vedle Nord Strem II ještě stavbu další trubky Nord Strem III , ať můžou všechno převést na plyn.

Ivan Novák

25. listopad 2019, 11:18

Každá lež jednou praskne, a čím větší lež, tím větší rána. U německé podpory OZE stála na počátku Evropskou komisí posvěcená právnická lež o tom, že feed-in tarif není státní podporou, protože ho neplatí stát, nýbrž povinně vykupující údy síťařů. Kromě věcné škody, spočívající v drastické deformaci soutěže na trhu s elektřinou, to způsobilo i škodu morální, spousta lidi získala totiž potvrzení, že moderní svět je skutečně tzv. postpravdivý.

energetik II

25. listopad 2019, 11:22

Já se ani tomu problému s umísťováním nových pozemních větrníků v Německu nedivím. Německo měří asi 350 000 km čtverečních a někde jsem četl, že tam stojí už 35 000 pozemních větrníků. Tedy na 10 km čtv. jeden. větrník. Vím, že se větrníky většinou sdružují do farem, ale dělám jen statistický průměr. Z plochy Německa musíme odečíst plochu měst, kde zřejmě větrníky nestojí , nedávno jsem projel Mnichov a žádný jsem tam neviděl, také plochu jezer = na vodě se blbě staví, dále plochu chráněných území a CHKO /těžko někdo postaví větrník na Boubíně či v CHKO Šumava/ , dále plochy ,kde by se z důvodu slabého větru nevyplatilo větrníky stavět, plochy letišť a jejich okolí, ...atd. atd. Řekl bych, že takto můžeme vyškrtnout třetinu plochy Německa . Statisticky nám tak vyjde jeden postavený větrník na asi 6 km. čtverečních, což je čtverec 2,5 x 2,5 km. Protože je Německo většinou rovinaté a větrníky stojí často na kopcích, tak by při statisticky rovnoměrném rozprostření větrníků na území Německa neexistovalo žádné místo v krajině /bez velkoměst a CHKO/ , kde by obyvatel neviděl točící se větrník v průměrné vzdálenosti do 2 km od sebe. Samozřejmě to platí jen při statisticky průměrném rozložení větrníků a platí to pro místa mimo města, mimo CHKO, mimo místa, kde nefouká. I s těmito nedostatky výpočet potvrzuje, že větrníků je už v Německu - "na hraně toleranace u obyvatel".

Milan Vaněček

25. listopad 2019, 11:58

Jo kdyby se u nás stavělo větrníků aspoň tolik, co v Německu nyní, byl bych spokojen. Větrníky na souši už splnily svou historickou roli pro Němce=nahradily výrobu z jádra. Teď půjde hlavně o rozvoj větrníků na moři, ty nahradí většinu elektřiny z uhlí, mají na to do roku 2038 ještě osmnác let (to mi za tu dobu nestihnem ani 1,2 GW nového výkonu v jádře).

Tak to je shrnutí pro ty, co stále křičí. "to néééjde".

Je vidět že to šlo (náhrada jádra) a půjde (náhrada uhlí).

A když k tomu přidáte obrovský potenciál německé fotovoltaiky po 8 měsíců v roce, tak Vám z toho vyjde levná elektřinna (okolo 2040) v Německu a extrémně drahá ve Francii (ti budou muset do 2040 nahradit většinu svých starých JE, a podívejte se co je to už teď stojí a jak se to táhne - viz nekonečný a superdrahý příběh Flamanville 3).

To bude ve Francii a v ČR po 2040 opravdu hustý, elektřina jen pro bohaté, obrovské státní dluhy kvůli superdrahému jádru, které může v EU jedna havarie z fleku zastavit (viz Fukušima). Toho se už naštěstí nedočkám.

Emil

25. listopad 2019, 12:54

Jediný ověřitelný výrok ve Vašem příspěvku "Větrníky na souši už splnily svou historickou roli pro Němce=nahradily výrobu z jádra. ", je nepravdivý, a všechno ostatní jsou jen Vaše zbožná přání.

Martin Prokš

25. listopad 2019, 13:09

(citace) Větrníky na souši už splnily svou historickou roli pro Němce=nahradily výrobu z jádra. (konec citace)

To jako myslíte právě teď? Škoda že sem nejde vkládat obrázky, třeba takový obrázek z Agorameteru jak vyrábí ten vítr a slunce dnes vs. kolik je dnes spotřeba...

Emil

25. listopad 2019, 13:39

To by stejně bylo neprůkazné, protože na tom grafu není výroba z větru a slunce slunce vidět pouhým okem.

Vladimir Wagner

25. listopad 2019, 13:44

Větrníky na souši a dokonce ani všechny větrníky nenahradily výrobu z jádra. A to ani nemluvím o výrobě v době kdy nefouká. Ale zatím nenahradily jádro ani v celkové roční výrobě. V roce 2002 jádro dodávalo necelých 160 TWh (vítr v té době byl 16 TWh). V roce 2018 dodaly všechny větrné elektrárny okolo 110 TWh (jádro 72 TWh). Je tak vidět, že se ve větru zatím nepodařila ani náhrada výroby z jádra. A jak je vidět z článku, tak se to ani v dohledné budoucnosti nepovede. A to ještě bude mít na výrobu z jádra dramatický dopad konec dotací pro větrníky postavené do roku 2020. Je možné, že se dostane Německo do stádia, že odstavované větrníky na pevnině se nepodaří ani nahrazovat novými a pevninské větrníky budou nejen stagnovat, ale i klesat.

Milan Vaněček

25. listopad 2019, 14:04

Omlouvám se všem potrefeným husám "to néééjde", já vždy beru fotovoltaiku jako samozřejmost a budoucí dominantní a nejlevnější energetiku.

Takže správný výrok zní: v Německu větrníky spolu s fotovoltaikou již více než nahradily úbytek výroby elektřiny z jádra jádra mezi roky 2000 a současností.

Promiňte mi, že fotovoltaiku, kterou vždy beru jako nejvýznamnější, nejčistší a nejvíce high tech výrobu elektřiny jsou explicite opomenul zmínit. Ještě jednou se omlouvám Martinovi, Emilovi a Vladimírovi.

Emil

25. listopad 2019, 15:18

Ještě ten svůj výrok budete muset trochu vypilovat, chybí Vám tam naprosto klíčové "v ročním úhrnu". Jak už bylo zmíněno, stačí se dnes podívat na Agoru nebo Energostat a je (skoro) každému jasné, že plnohodnotně nenahradily vůbec nic a ani nikdy nenahradí.

Vladimir Wagner

25. listopad 2019, 15:23

Ono i v tom ročním úhrnu se vítr a fotovoltaika v Německu teprve blíží k tomu, aby vyrovnaly výrobu jádra na počátku tohoto století.

Milan Vaněček

25. listopad 2019, 15:46

pro další upřesnění: roční výroba větrníků a jádra již překonala roční výrobu již uzavřených jaderných elektráren. To je nezpochybnitelná realita, realita=současný stav.

Když se podíváme trochu do budoucnosti, tak až uzavřou všechny JE tak VtE a FVE budou opět vyrábět více v ročním úhrnu než vyráběly německé JE v maximu jejich činnosti. Ale to už je věštění na pár let dopředu. Já mám rád fakta=realitu.

A neříkat: to néééjde. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. V tom je ten zásadní rozdíl mezi náma dvěma.

Emil

25. listopad 2019, 16:05

On tady ale nikdo neříká, že něco nejde, pouze vyvracíme Vaše nepravdivá tvrzení. Když máte tak rád realitu, přečtěte si znova tento článek. Je té reality plný.

Kamil Kubů

25. listopad 2019, 16:10

Pane Vaněčku,

Ve svém nadšení pro vítr a slunce přehlížíte technická omezení, která jsou s těmito zdroji spojena. tato omezení je možné částečně obejít a to buď za cenu vyšších nákladů pro koncového spotřebitele, která se dnes schovává do různých dotací a nákladů za distribuci, nebo za cenu snížení úrovně poskytované služby. Mám na mysli dostupnost 24/7 v libovolném odběru až do výše nasmlouvané kapacity pro odběrné místo.

Se zvyšujícím se podílem obnovitelných intermitentních zdrojů se tyto náklady zvyšují a žádné politické rozhodnutí nebo zanícení pro záchranu planety s tím nic neudělá, protože vyplývají z fyzikální podstaty fungování těchto zdrojů.

Takže stručně: "néééééjde" to za udržení současných cen pro koncové odběratele a úrovně poskytované služby.

Milan Vaněček

25. listopad 2019, 16:27

To je mýtus, rozšiřovaný velkodistributory a velkovýrobci elektřiny. Dám Vám jednoduchý příklad: když máte svůj dům na svém pozemku a na něm starou dobrou studnu, tak Vás kubík vody nepřijde na 40-50 Kč (typické vodné, bez stočného) jako z vodárny, ale jen na pár korun za elektřinu pro čerpadlo a amortizaci čerpadla. Pár korun přidejte na rozbor vody jednou za pár let.

Na to přišla a to realizovala už řada lidí na venkově a v malých městech.

EU předpokládá (viz třeba anoncovaný zde článek na Aktuálně) že v budoucnu bude cca 50% výroby elektřiny v EU v systému "drobných" výrobců (výrobních podniků, družstev, jednotlivců). Teď to vypadá jako fantasmagorie, ale už kdysi to tak v kapitalismu bylo.

Občas se něco zase vrací, jako městské pivovary, mini a mikropivovary. Je to lepší než "europivo".

Kamil Kubů

25. listopad 2019, 16:37

Pane Vaněčku, snad ani vy nebudete popírat, že studna funguje na úplně jiném principu než větrná nebo solární elektrárna. Zkuste prosím jiný argument.

"Malovýroba" z vlastních zdrojů typicky naráží na problém s úrovní služby a její dostupností. Pokud si vybudujete nadbytečnou kapacitu, musíte někam umístit nadvýrobu. Pokud máte kapacitu pouze pro vaši "základní zátěž" musíte někde nakoupit potřebný výkon v době svojí špičky. Pokud tohle přehodíte na "distributora", zvyšujete cenu pro ostatní.

Vámi navrhované řešení ne nevypořádalo s mými námitkami. Popravdě řečeno, ani jsem to nečekal.

Milan Vaněček

25. listopad 2019, 18:34

Vy toho nechápete víc. Studna to je nejen vlastní zdroj ale i vlastní akumulace.

To, že jsem platíval za kubík vody 30 haléřů, pak v roce 1990 jednu korunu a tedˇpřes 40 korun ukazuje, jak je monopolní centrální distribuční síť předražená a neschopná konkurence.

To platí jak pro vodu, tak i pro elektřinu.

Martin Hájek

25. listopad 2019, 18:41

Ale musím uznat, že inovujete. Čekal jsem, že přijdete s oblíbenými rajčátky ze své zahrádky, a Vy jste přešel hned na studnu, to je jiný kalibr - Otec byl toho večera poněkud neklidný...

Kamil Kubů

26. listopad 2019, 00:30

Pane Vaněčku, s vámi je to opravdu těžká diskuse. Vaše argumentační faulování by stálo samo o sobě za vědeckou studii.

Tak ještě jednou. Studna s vodou funguje jinak a na jiném principu než solární elektrárna. Vynechte nářky nad zdražením během Vašeho života a zkuste jinou analogii nebo ještě lépe, nějakou věcnou argumentaci k diskutovanému problému.

Peter Kochjar

25. listopad 2019, 18:20

Nie som odborník ale mam nejaké čisla z Dánska. Nasiel som vyrobu el DK v roku 2000 a spotrebu za poslednych 6 mesiacov 2019

ROK 2000 prvý riadok

ROK 2019 druhý riadok

Uhlie : 43% pokles na

Uhlie : 17%

Vietor : 13% narast na

Vietor : 40%

Biogas a biomasa : 5% narast na

Biogas a biomasa : 14%

Gas : 26%

Gas : 7%

Ropa : 13%

Ropa : 1 %

Atom : 4% takmer bez zmeny.Dovoz zo Svecka cca

Atom : 3 %

Voda : nebola v tabulke Dovoz z Norska cca

Voda : 12 %

Odpad : nebola v tabulke

Odpad : 4 %

Zdroj:https://www.se.dk/vaerd-at-vide/vaerd-at-vide/stroem-i-danmark

http://avenbuild.ventures.dk/laesmere.asp?styleID=3&cryptID=id2Oy5bO3cyuk&laeringsressourceID=894&skabelonID=4&side=2

https://energinet.dk/El/Gron-omstilling/Miljoedeklarationer/Hvor-kommer-stroemmen-fra

V Dansku platia domacnocti trosku viac ako Slovenske domacnosti , Ale firmy platia menej.

Michal

25. listopad 2019, 13:04

Když si zdevastují přírodu a udělají z Německa obří průmyslovou zónu, tak jen zdevastují přírodu aby chránili klima a pro koho ho tedy chrání? Asi jen pro klima peníze a levicové voliče.

Milan Vaněček

25. listopad 2019, 14:07

Michale, to jen nesmyslně zvaníte, realita je jinde, projeďte a projděte se po Německu.

energetik II

25. listopad 2019, 15:43

TO : Wagner

Škoda, že Evropa nedokáže stavět jádro - " s čínskými parametry". 18.11. proběhlo na ostrově Chajnan slavnostní zahájení stavby dalších dvou reaktorů Hualong One v elektrárně Changjiang , jde o bloky č . 3,4. Bloky po 1,15 GW hrubého výkonu budou stát dohromady 5,84 mld. USD a budou postaveny za 60 měsíců. Nyní proběhlo zahájení přípravných prací ,k vlastnímu lití betonu dojde v srpnu 2020. Zdá se, že si Čína stanovila normu dělat jeden blok o 1 GW za 3 mld. USD /70 mld. Kč/ a to za 5 let stavby. To jsou velmi slušná čísla !

Peter Kochjar

25. listopad 2019, 18:42

Nie som odborník ale mam nejaké čisla z Dánska. Nasiel som vyrobu el DK v roku 2000 a spotrebu za poslednych 6 mesiacov 2019

ROK 2000 prvý riadok

ROK 2019

Uhlie : 43%

Uhlie : 17%

Vietor : 13%

Vietor : 40%

Biogas a biomasa : 5%

Biogas a biomasa : 14%

Gas : 26%

Gas : 7%

Ropa : 13%

Ropa : 1 %

Atom : 4%

Atom : 3 %

Voda : nebola v tabulke

Voda : 12 %

Odpad : nebola v tabulke

Odpad : 4 %

Zdroj:https://www.se.dk/vaerd-at-vide/vaerd-at-vide/stroem-i-danmark

http://avenbuild.ventures.dk/laesmere.asp?styleID=3&cryptID=id2Oy5bO3cyuk&laeringsressourceID=894&skabelonID=4&side=2

https://energinet.dk/El/Gron-omstilling/Miljoedeklarationer/Hvor-kommer-stroemmen-fra

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.