Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

DomůNěmeckoNěmecko cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

Se zpomalující výstavbou větrných elektráren na pevnině se Německo snaží přesunout své úsilí na moře. Poté, co vládní koalice již dříve rozhodla navýšit cíl pro rok 2030, nyní přichází s návrhem zákona, který by měl zemi v následujících 20 letech zajistit až 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.

Intenzivní výstavba obnovitelných zdrojů (OZE) bude i v následujících letech nezbytná, aby Německo dosáhlo svých vytyčených cílů v oblasti snižování emisí. V posledních letech růst podílu OZE táhly především větrné elektrárny na pevnině, které nicméně v poslední době naráží při získávání povolení. Aukcím na výstavbu nových onshore větrných elektráren tak chybí projekty a není žádnou výjimkou, když není vysoutěžena ani polovina nabízeného výkonu.

Německo se tak v nadcházejících dvou desetiletích plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. Plán nyní nabývá konkrétnějších obrysů s návrhem nového zákona, který by měl rozvoj offshore větrné energetiky usměrňovat, kdy klíčové bude zejména nastavení podmínek dalších aukcí.

V Německu již proběhla dvě kola aukcí na výstavbu offshore větrných elektráren, a to v letech 2017 a 2018. První kolo přineslo překvapivé výsledky, kdy jeden z uchazečů vyhrál s nabídkou na nulovou podporu pro dva větrné parky. Podobně tomu bylo i v druhém kole v roce 2018, kdy se jednalo o další větrný park bez provozní podpory.

Za podáním těchto nabídek stálo několik skutečností, například dlouhá realizace projektu či zajištěné připojení k síti, jehož náklady developeři parků neponesou. Dlouhá doba realizace nahrává možnému využití větších a výkonnějších turbín, které by měly výrazně snížit náklady na vyráběnou elektřinu. Například společnost Siemens Gamesa nedávno představila návrh nové turbíny, která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa.

Zmiňované větrné parky by podle podmínek aukcí měly být dokončeny v letech 2024 a 2025, nicméně stále ještě nepadlo konečné rozhodnutí o jejich výstavbě.

Nově by developeři mohli za úspěch v aukci naopak platit

Pro následující kola aukcí bude klíčovým zavedení mechanismu, který bude hodnotit projekty z jiného pohledu než nabízené ceny. Nabízená cena je totiž nyní jediným hodnoceným kritériem, jež rozhoduje o případném úspěchu projektu v aukcích, a projekty s nabídkou na nulovou podporou tak není možné nijak ohodnotit.

Současný návrh zákona počítá se zavedením druhé cenové složky, která má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Mezi těmito developery by následně mělo proběhnout druhé kolo, které ukáže jejich ochotu za vítězství v aukci zaplatit. Německý síťový regulátor by tak měl provést další aukci, která bude probíhat dynamicky, a developeři by se tak mohli v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby své projekty nepřeceňovali.

V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, které budou zohledněny v druhé cenové složce, a umožní tak snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.

Zájmové skupiny BWO, BDEW a WindEurope sice podle serveru S&P Global návrh zákona vítají, nicméně by upřednostnily mechanismus Contracts for Difference, kdy se soutěží o konkrétní cenu a případný rozdíl oproti trhu dostane výrobce buď zaplacen, či jej odvede. Druhé aukční kolo pro nabídky s nulovou podporou by podle skupiny Stiftung OFFSHORE-WINDENERGIE totiž mohlo představovat zvýšené finanční riziko a zároveň snižovat pravděpodobnost, že se projekty realizují.