Domů
Německo
Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040
Zdroj: Dong Energy

Německo cílí na 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2040

Se zpomalující výstavbou větrných elektráren na pevnině se Německo snaží přesunout své úsilí na moře. Poté, co vládní koalice již dříve rozhodla navýšit cíl pro rok 2030, nyní přichází s návrhem zákona, který by měl zemi v následujících 20 letech zajistit až 40 GW výkonu v offshore větrných elektrárnách.

Intenzivní výstavba obnovitelných zdrojů (OZE) bude i v následujících letech nezbytná, aby Německo dosáhlo svých vytyčených cílů v oblasti snižování emisí. V posledních letech růst podílu OZE táhly především větrné elektrárny na pevnině, které nicméně v poslední době naráží při získávání povolení. Aukcím na výstavbu nových onshore větrných elektráren tak chybí projekty a není žádnou výjimkou, když není vysoutěžena ani polovina nabízeného výkonu.

Německo se tak v nadcházejících dvou desetiletích plánuje více zaměřit na výstavbu větrných elektráren na moři. Plán nyní nabývá konkrétnějších obrysů s návrhem nového zákona, který by měl rozvoj offshore větrné energetiky usměrňovat, kdy klíčové bude zejména nastavení podmínek dalších aukcí.

V Německu již proběhla dvě kola aukcí na výstavbu offshore větrných elektráren, a to v letech 2017 a 2018. První kolo přineslo překvapivé výsledky, kdy jeden z uchazečů vyhrál s nabídkou na nulovou podporu pro dva větrné parky. Podobně tomu bylo i v druhém kole v roce 2018, kdy se jednalo o další větrný park bez provozní podpory.

Za podáním těchto nabídek stálo několik skutečností, například dlouhá realizace projektu či zajištěné připojení k síti, jehož náklady developeři parků neponesou. Dlouhá doba realizace nahrává možnému využití větších a výkonnějších turbín, které by měly výrazně snížit náklady na vyráběnou elektřinu. Například společnost Siemens Gamesa nedávno představila návrh nové turbíny, která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa.

Zmiňované větrné parky by podle podmínek aukcí měly být dokončeny v letech 2024 a 2025, nicméně stále ještě nepadlo konečné rozhodnutí o jejich výstavbě.

Nově by developeři mohli za úspěch v aukci naopak platit

Pro následující kola aukcí bude klíčovým zavedení mechanismu, který bude hodnotit projekty z jiného pohledu než nabízené ceny. Nabízená cena je totiž nyní jediným hodnoceným kritériem, jež rozhoduje o případném úspěchu projektu v aukcích, a projekty s nabídkou na nulovou podporou tak není možné nijak ohodnotit.

Současný návrh zákona počítá se zavedením druhé cenové složky, která má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Mezi těmito developery by následně mělo proběhnout druhé kolo, které ukáže jejich ochotu za vítězství v aukci zaplatit. Německý síťový regulátor by tak měl provést další aukci, která bude probíhat dynamicky, a developeři by se tak mohli v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby své projekty nepřeceňovali.

V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, které budou zohledněny v druhé cenové složce, a umožní tak snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.

Zájmové skupiny BWO, BDEW a WindEurope sice podle serveru S&P Global návrh zákona vítají, nicméně by upřednostnily mechanismus Contracts for Difference, kdy se soutěží o konkrétní cenu a případný rozdíl oproti trhu dostane výrobce buď zaplacen, či jej odvede. Druhé aukční kolo pro nabídky s nulovou podporou by podle skupiny Stiftung OFFSHORE-WINDENERGIE totiž mohlo představovat zvýšené finanční riziko a zároveň snižovat pravděpodobnost, že se projekty realizují.

Komentáře

(33)

Milan Vaněček

2. červen 2020, 11:23

To je gól, o tom se jádru ani nesní. VtE na moři bez dotací a ještě za to investor zaplatí. Naprostý kontrast k tomu, že investoří JE stojí s nataženou dlaní a stále chtějí CfD, státní garance, zaručený zisk, státní krytí velkých škod, ...

Současně je třeba si uvědomit, že v roce 2040 bude už Německo bez uhelných elektráren, větrné (cca 40+40 GW na souši i na moři) elektrárny a fotovoltaické elektrárny budou drtivou většinu doby dodávat dostatek elektřiny pro Německo, po významnou dobu budou mít i velké exportní přebytky elektřiny

a zůstane jen částečný prostor pro pružné plynové elektrárny a pro akumulači.

A Německo pojede po roce 2040 dál s množstvím a tedy i výkonem VtE a FVE, což zcela zničí konkurenci stabilních zdrojů elektřiny (které počítají s vyšším než cca 50% vytížením) v okolí Německa.

Petr

2. červen 2020, 13:59

Bez dotací? A z čeho budou žít, když cena elektřiny v Německu klesá k nule, když jedou větráky? Ze záporných cen? Nebo myslíte, že tyhle elektrárny pojedou, když jinde v Německu nefouká?

St

2. červen 2020, 14:34

Pane Petře. Copak Vy po přečtení těchto diskusí nevíte, že OZE dokáží být tak ekonomický výhodné, že vyrábějí EE tak, že platí spotřebitelům? Copak vy nevíte, že když přestane foukat, tak hned bude svítit slunce? Vy opravdu nevěříte tomu, že OZE spasí svět? Tak to jste špatný občan. Měli by Vás poslat do Bruselu na převýchovu. Pak by jste věřil jen slunci, větru a biomase. Nikomu jinému. Jen svaté Grétě. Protože jen ta nás může spasit a zbavit nás nejen našich hříchů, ale hlavně globálního oteplování.

Martin Hájek

2. červen 2020, 15:41

Pane Vaněčku, Vy asi neumíte číst - jasně je tam napsáno, že zájmové svazy chtějí CfD. Proč asi? No protože když bude foukat, tak bude cena elektřiny nízká a větrníky si nakonec nevydělají na slanou vodu. Takže bude potřeba je nadále masivně dotovat. Člověk opravdu nemusí být žádný mudrc, aby to viděl. Dříve vysoutěžená nulová cena nic neznamená, mohla to být cesta, jak zablokovat protistranu. Záleží na tom, jaká byla sankce, pokud ty větrníky nakonec nevzniknou. Pokud byla nízká, tak se vyplatí protistranu vyblokovat. Takže mě docela zajímá, jaká tam bude sankce, pokud větrník nebude postaven do daného termínu, pokud bude dostatečně odrazující a bude na bází kauce (projektová společnost nic neriskuje, protože v případě udělení sankce prostě zkrachuje), tak začne být zajímavé se zabývat těmi výsledky.

Milan Vaněček

2. červen 2020, 19:07

Samozřejmě zamestnanecké svazy by chtěly dotace pořád. Právě že umím číst a uvažovat. Stejně i Vaše teplárenství chce dotace. Je jen na vládě, aby těm všem lobbystickým tlakům nepodlehla.

Bob

2. červen 2020, 21:44

Taky byste si měl přečíst, že ty nulové ceny nabídly jen projekty, které měly zajištěny příslušnou infrastrukturu (zajištění připojení k sítím). Což je zrovna u VtE na moři hodně drahé. Takže investiční podpora. Kromě toho se vsadím, že tyto elektrárny nemají odpovědnost za odchylku. A samozřejmě neponesou žádné náklady na k nim potřebnou akumulaci, nebo zálohu.

Jako obvykle, náklady se přenesou na někoho jiného a pak možná nebudou potřebovat podporu. Už v článku je napsáno, že není jisté, jestli vůbec budou postaveny a tedy také provozovány bez podpory.

energetik

2. červen 2020, 22:18

V nákladech na JE Temelín také nebyla rozvodna Chodov a Kočín která vznikla kvůli JE Temelín. A už vůbec ne Orlík který dělá Temelínu nutnou zálohu aby při blackoutu nezlikvidoval život na Zemi. A ani za to není stanoven žádný poplatek který by měly platit provozovatelé JE svým nutným zálohám.

Josef

2. červen 2020, 13:42

Ano toto je známé řešení energetiky Německa nejméně od roku 2000. pomocí OZE totiž není jiné řešení než toto. Nicméně k Vašemu komentáři lze připsat jen to, že cena energie z VTE na moři je v současnosti vyšší než cena FV panelů a pokud se domníváte že toto zlevní energii , pak se hrubě mýlíte a pokud bude Německo takovou el. energii vyvážet a konkurovat s ní JE, pak větší část té levně vyvezené energie zaplatí na účtech el. energie německé domácnosti což se jim líbit nebude že z toho vyplývá , že Německo se bude snažit vyvážet co nejméně a využít i přebytky v době větrného počasí například dobíjením baterií el. mobilů - těch bude rapidně přibývat.

Stejnou cestou půjde Anglie, Dánsko nebo Holansko. Jinak jak už jsem tady řekl mnohokrát po této cestě jít ČR nemůže ono ve vnitrozemí totiž nelze stavět offshore VTE.... proto vláda rozhodla o stavbě nového bloku v Dukovanech a za pár let rozhodne o revitalizaci všech 4 bloků tak, aby je šlo využívat i po roce 2045 a budou se stavět i další 2 bloky v Temelíně a nakonec další jaderná elektrárna el. energie se prosadí na úkor uhlí ropy a plynu.

Carlos

2. červen 2020, 14:09

Aukční cena z OZE se obecně pohybuje v rozmezí 50-60€, technologická je 40-60€, JE potřebují minimálně kolem 70-80€/MWh aby se daly rozumě provozovat, Maďarskou divnosmlouvu nepočítám. Takže jim OZE mohou konkurovat snadno.

Aby se JE prosadila na úkor ropy a plynu, musela by se cena obou dostat i s emisenkami dost vysoko, to se jen tak nestane.

Pokud by měl existovat smysluplný rozvoj JE, tak v první řadě musíte opustit těsné propojení JE-Stát, pak musíte otevřít, pokud by se to s nimi myslelo vážně, všechny lokality ve veřejné soutěži na stavbu JE a její provoz, ne to dávat přímým zadáním ČEZu. Budete to muset vysoutěžit, budete to muset otevřít všem technologiím splňujícím bezpečnostní omezení. Budete muset nastavit enviromentální regulaci, zajistit že nebudou zbytečně babrat vodu na chlazení, JE bude muset poskytnout okolí i nějaký přiměřený benefit... musíte zajistit aby byly odpovědné za případné škody kolem. Pak se dá o nějakém jaderném programu uvažovat, ale přístup, který se volí, že si parta dědků vymyslí že bude JE protože je to před čtyřiceti, padesáti lety tak učili ve škole, a pak se tomu všechno podřídí není možný a je pekelně drahý a je možný pouze u nás v postkomunistickém prostoru. Na západě by proti tomu co se tu chytá už dávno byly lidi v ulicích covid necovid a vláda přistoupila minimálně k referendu.

Jaroslav Studnička

2. červen 2020, 14:25

Ohledně OZE jste také volal minimálně po referendu? Buďme alespoň trochu objektivní pane Carlosi.

Carlos

2. červen 2020, 14:45

Před deseti lety jsem měl na energetiku a řešení situace a OZE trochu jiný názor než mám dnes, přece jenom technologie se za deset let změnily.

Jaroslav Studnička

2. červen 2020, 14:52

To máte sice pravdu, ale požadavek na dotace pro OZE stále zůstává i po deseti letech. Viz Komora OZE...

Carlos

2. červen 2020, 15:20

Tam zase hraje roli něco jiného a to dodržování jednou daného závazku, stát by neměl jednou dané slovo bez dohody nebo rozhodnutí soudu měnit.

Jaroslav Studnička

2. červen 2020, 16:16

Bylo myšleno na nové projekty, nikoliv na stávající podporu.

Bob

2. červen 2020, 21:59

Kdo by jiný, než ČEZ, tak u nás mohl postavit JE? I pro ně je to velké sousto. Kvůli tomu, jak dlouho trvá, než se JE postaví a kvůli ubývání uhlí a závazkům nemáme prakticky jinou možnost, než alespoň jeden reaktor začít stavět. Tak, aby aspoň něco doplňovalo v mixu OZE a ZP.

Další věc je, že další případné jaderné zdroje už by asi měly být nějaké modulární. Ale čekat na ně nyní nemůžeme.

Ps. K ceně VtE a hlavně FVE vždy musíte ještě připočíst cenu na potřebnou akumulaci.

JE ji nyní potřebují hlavně pro využití noční výroby. To ale brzo skončí, v noci se budou nabíjet elektromobily. JE už nebudou akumulaci potřebovat prakticky žádnou na rozdíl od OZE.

energetik

2. červen 2020, 22:33

Kdokoliv, je ne státem vydržovaný ČEZ, protože to špatně dopadne. Podvod s rentgeny svarů bude jen sranda oproti tomu to tam všehoschopní manažeři dokážou.

Máme tu například i E.On, RWE, Vattenfall atd... kteří mají daleko větší zodpovědnost a zkušenosti s jadernou energetikou a více odborníků. Takže by mělo být výběrové řízení na provozovatele, když to stát chce postavit ale nechce provozovat. A měl to vyhrát ten, kdo nabídne výhodnější podmínky. Třeba já bych nabídl nižší cenu než požaduje ČEZ za výkup energie, ostatně to asi každý.

Carlos

2. červen 2020, 23:29

Tak pokud to otevřeme, tak se nabízí kterákoliv velká energetika v EU, ve světě, po aplikaci bezpečnostních pravidel, investiční fond... I na současný projekt mohly být vydány například akcie, nebo dluhopis, nestalo se tak a šlo se s tím rovnou za státem.

Jeden reaktor nám to nevytrhne, to by musely být v provozu zároveň i současné ale to znamená do elektrárny vrazit dalších minimálně 20mld korun. A otázka je jestli se pak nevyplatí postavit trubka k Brnu a někde tam postavit PPE napojenou na Sokolnice.

Pokud přičtete cenu akumulace k ceně FVE, což je trochu pitomost, protože jedna PVE může sloužit jak pro FVE tak pro VtE podle situace v sítit, můžete, ale pak se nesmí objevit nikde jinde v kalkulaci. Obecně ten postup nedoporučuju, zbytečně si ten výpočet zesložitíte.

Kde berete jistotu rozvoje EV a převážně nočního nabíjení? Víte jaký výkon to bude? V průměru člověk denně najede kolem 20km, pokud se pamatuji dobře, to jsou 4kWh, to je příkon asi 400W, jste si jistý že tolik aut u nás je? Část bude nabíjet přes den a část bude jezdit stále na rychlonabíječky a tam nebude čekat jistě na noční proud.

Malé Modulární Reaktory (napsal bych to zkratkou, ale to bych možná přitáhl nějaké anti-vaxery a anti-anit-vaxery) byly dobrý nápad před dvaceti lety, ale za tu dobu měl být alespoň jeden použitelný, není, kolik vývoje mají před sebou 10 let? Kolik let bude trvat licencování? dalších 10? Je jejich regulační zařízení opravdu vhodné? Je pro SMR opravdu vhodná nadkritická koncepce? Nemá být SMR spíše řízený urychlovačem? Nemá jeho palivo být ve formě amorfní? Nebo nemají to být sole v (těžké) vodě?

Ono je sice možné postavit firmu i ve složitém odvětví do 10-15 let, viz Space-X, ale mi nemáme jaderného Elona, jaderný obor je tak jako kosmický zahrabaný sám v sobě a pro jeho povahu tu nikdo nemá v garáži rozestavěný reaktor, Muskovy rakety také začaly tím že našel někoho kdo měl postavený "silný" motor doma v garáži? U reaktoru Vám asi nedovolí namontovat ventily z automyček u kterých vyměníte těsnění a nacpat do řízení nějaké Arduino (Space-X neměla na začátku ani to Arduino a museli všechno dělat od základu)

Energy Well byl představen v roce 2018, od té doby asi není žádný pohyb, ani fondy, ani že by měli hotovou nějakou část upotřebitelnou i jinde. Třeba TG soustrojí může být upotřebitelné i u systémů kde není zdrojem tepla jaderný reaktor, ale třeba spalování biomasy. Asi není ani 1:1 model nádoby, natož samotná nádoba. Není asi ani v přípravě model a místo a model kde by to mohli předvést s elektrickým vytápěním.

Pokud modulární reaktory chcete opravdu přivést na svět, tak by se měl jaderný průmysl okamžitě vzpamatovat, vykašlat se na vodopád a naskočit na SCRUM, nebo Kanban.

Když jsem si tu vzal na paškál Energy Well, Co proboha znamená mít 3 různé druhy chladiva?! Chápu že to asi tak nějak vyšlo z nějakých vědeckých výpočtů, ale zařízení to bude asi prodražovat. Turbosoustrojí má být poháněno, asi, plynem - CO2, což se ale zase běžně nevyrábí. Buď se to má stát standardem, pak by ale na trhu mělo být brzy toto zařízení vyráběno a nabízeno, nebo se to má opustit a použít parní okruh, buď s vodou, nebo uhlovodíky, což už jsou běžně dostupné a vyráběné záležitosti. Rozdíl v ceně může být obrovský.

Krásné je že mají samotížný primární okruh, ale pak to zabíjí stádem krokových motorů regulačních tyčí.

Na tom je vidět že to dělali vědci a jaderní inženýři a nikdo je nehlídal co se nákladů týče, tak si tam dali hromadu hejblátek a drahých nesmyslností.

Mimochodem, tuším kdo se tu objeví a co bude říkat, ale takto prostě funkční levný jaderný reaktor pro obecné použití nikdy neudělají!

Ono je to podobné jako u SW, taky by se měly používat u databází minimálně 3. Normální Forma, nebo Boyce-Coddova Forma, měly by se držet nějaké dobré praktiky jak navrhovat objekty, kód aby se dobře udržoval, ale realita je jiná. Databáze se lepí tak aby to vyšlo a bylo s tím co nejmíň práce (i podle toho jak moc často se budou informace měnit, co to je za informaci), kód je mnohdy jenom slepenec do-whileů a foreachů okořeněných nekonečnými if-elese eventuálně prostými if-return (continue) pod sebou protože to dělalo za deset let patnáct lidí. Natož aby někdo dával dohromady nějaký regex nebo složitou dlouhou podmínku. Natož aby někdo řešil flagy a zkoumal jaká je četnost stavů bránících dalšímu zpracování a podmínky ředil podle toho za sebe. Na to prostě nejsou prostředky. Zákazníkovi je jedno jestli mu to ušetří nanosekundy výpočtu na položku, něho zajímá že jste mu právě tím týdenním zkoumáním spálil pár tisíc dolarů pro bez efektu.

Buď má produkt být inženýrsky vyšperkovaná hračka a pak to vezme dlouho a bude drahé, nebo to má být produkt k užívání a prodeji a pak možná bude levný. (Pak se tomu ale nedívejte na střeva raději)

Šéf: "Kolik hodin ti vezme přidat tady tu informaci a propsat to do všech reportů?"

Programátor: "Hmmm..." Uvažuje: 'to je input, úprava databáze, možná nová tabulka, úprava objektů' "Minimálně 8"

Šéf: "Máš 4"

A s tím se musí dodat výsledek.

Automobilky zase dávají do aut levné systémy infotaimentu aby autu přidaly hodnotu a zaplatil se poměrně složitý pohon.

Vývojáři modulárních reaktorů buď musí k nim přidat takovou přidanou hodnotu aby si je podniky a firmy kupovaly, nebo musí změnit přístup a razantně jít s cenou dolů. A to nejenom cenou zařízení, ale kompletně nákladů. Pokud bude chtít nějaká firma prorazit s modulárními reaktory, tak nelze aby to bylo jako dnes s velkou JE, kdy dodá reaktor a provozovatel personál, údržbu... ale musí to být že se bude dodávat jako služba s kompletním servisem, údržba, prohlídky... pak to smysl bude mít, jinak ne.

Ivan Novák

3. červen 2020, 11:19

Ono i to SW bastlení nakonec bude mít meze, za kterými jednak produkt přestane spolehlivě poskytovat tu službu, kvůli níž si ho odběratel pořizuje, jednak výrobce nebude schopen problém vyřešit záplatou, protože ta se pohádá s nějakým dřívějším technickým řešením hlouběji uvnitř, o jejímž přesném chování výrobce už neví. Koneckonců, 737 MAX má právě tento typ potíží. O odolnosti proti cílenému útoku nemluvě.

Někteří provozovatelé kritické infrastruktury ve světě se pro bezpečnostní funkce vracejí k zadrátovanému ASŘ, a zrovna toto bych jim do regulovaných nákladů asi uznal.

Malé reaktory jsou dítě z 50. let minulého století a modularita typu "přivezu několik krabic z fabriky, pospojuju pár trubek a kabelů a je to" je chiméra, nedosažitelná vlivem požadované úrovně bezpečnosti na ekonomiku celku. Kdyby to mělo potenciál dozrát pro globální komerční energetiku, už by se tak dávno stalo.

Carlos

3. červen 2020, 12:17

Ano, má, pak jednou za X let až je prostor, nebo se výrazně změní proces uděláte přepis celého modulu, objektu, wahtever má ten problém.

Odolnost proti cílenému útoku je otázka co je to za systém a kde to ubastlení je. Samozřejmě je něco jiného běžný SW, což dělám já, a něco jiného je kritická aplikace někde v elektrárně. Navíc i tam záleží kde ten bastl je. Ubastelne GUI bude menší problém než blbě navržený modul třeba pro komunikaci přes síť. Ale i pak je tam ještě další obranná linie v podobě nastavení serveru třeba eventuálně OS. Na windows třeba bývala chyba že pokud jste nastavil klávesnici na obrazovce někomu kdo se zapomenul odhlásit a odešel od počítače jako alias pro commadlineu, tak jste se mohl dostat i do zamklého počítače vyvoláním klávesnice na obrazovce protože to pustilo příkazový řádek.

U toho letadla bylo víc problémů, pokud se nepletu.

Pak ještě roli hraje jak moc zdokumentované jednotlivé moduly jsou a jaké mají rozhraní. Uplne nejhorší bad practice je pojmenovat dvě třídní metody podobně.

třeba elektrarna.ZvysVykon(float a) a elektrarna.zvysVykon(float a) jsou dvě metody kde mohou a nemusí dělat to stejné. Respektive jedna může vrátit výkon a druhé bool jestli se podařilo či nikoliv. No a teď máte problém pokud čekáte float a dostanete bool (opačně to většinou není problém, true je nenulová hodnota, false je 0) a ono i to Céčko může bez problému přičíst.

Další věc je že by se systém neměl položit pokud mu místo čísla dáte string. Další věc je že byste neměl z haldy alokovat jak je libo atd.

Mohl bych jenom pro osvětlení zkratku ASŘ? Možná to znám anglicky, česky nikoliv. Ale nedivím se tomu že se dnes někde vrací k izolovaným systémům, pevně zadrátovaným, vypáleným ROMkám a nebo analogovému systému.

Malé modulární reaktory, ano, jak říkáte, jsou asi z části chiméra, na druhou stranu bych koncept toho že se převezou z jednoho místa na druhé úplně nezahazoval, byť to bude tak že se tam budou muset třeba díly zabetonovat, nebo jinak pevně ukotvit. Problém ale je že se mnohdy zařízení zbytečně navrhují s překročenou ložnou mírou jak pro auta tak pro železnici, vychází z toho pak nutnost přeprav nadměrných nákladů.

Otázka je taky jestli nebude pro taková zařízení lepší je mít právě na principu vnějšího neutronového zdroje který se dá ovládat celkem přesně, jaké tam má být palivo atd. Otázka kolik to má mít okruhů, co v nich má být atd. atd.

A vůbec nakonec je otázka jestli nejsou slepou větví, slyšel jsem úvahy o hybridech kde fúzní zdroj poskytuje dost neutronů které štěpí v obálce ze štěpitelného materiálu a teprve ta dodává většinu energie. Pokud bude fungovat ST-40 tak jak slibují, tedy udrží fúzi a byť by byl stále sám o sobě pod koeficientem 4, který je třeba k tomu aby to alespoň něco mohlo dodat ven, tak by obálka ze štěpného materiálu nebyla od věci. Takový reaktor by problém asi už moc nebyl dostatečný neutronový tok by mohl totiž zároveň fungovat tak že bude spalovat i produkty štěpení.

Milan Vaněček

2. červen 2020, 14:09

Pane Josefe, když už teď začínají být v Německu FVE, VtE na souši a dokonce i nejdražší VtE na moři bez dotací, tak na co budou Němci po 2040 doplácet ???

Naopak, budou mít levnou energii pro občany i průmysl, budou mít obrovské průmyslové exportní hi tec kapacity elektromobilů, větrných elektráren a možná že dokonce i proniknou znovu do špičky ve fotovoltaice a bateriích.

Zato Česká republika bude mít buď dostavené a ztrátové Dukovany II a bude nás ta drahá elektřina stát na doplatcích ten tisíc miliard jak jsem spočítal (podle pana Havlíčka to budou jen stovky miliard, když tržní cena bude "jen" o 30 Eur/MWh pod výrobní cenou nových Dukovan.

(v současných cenách 50 EUR/MWh tržní a 80 EUR/MWh předpokládaná z Dukovan).

Náš průmysl bude mít nejdražší elektřinu v regionu a bude sestupovat po trajektorii montovny - velkosklady - ztrátová výroba elektřiny = krach.

No doufám, že se Vám Vaše sny nesplní a že zase ČR začne produkovat moderní hi tec věci za použití čisté, levné (po roce 2040) elektřiny z našeho OZE a občas si vezme i tu přebytečnou OZE ze Severního moře.

Bob

2. červen 2020, 22:05

To je přece jednoduché. Němci budou muset dotovat akumulaci. Zvláště tu dlouhodobou. Třeba přes zelený vodík.

Dále pravděpodobně budou muset zachraňovat před krachem (dotovat neprodanou produkci EE) ty zdroje, které budou třeba 3 měsíce v roce produkovat takový přebytek EE, který nebude možno rozumně spotřebovat a za cenu, která by jim umožnila přežít prodat.

frank

2. červen 2020, 16:11

v souvislosti s tím, že v ČR nelze stavět elektrárny na moři mě napadla myšlenka, jestli země EU, bez přístupu k této možnosti nejsou vlastně diskriminovány :)

Jan Veselý

2. červen 2020, 16:47

Maximálně se mohou sebediskriminovat tím, že se odstřihnou od společného trhu.

A věřím, že by šel s Polskem nebo Německem domluvit "claim" v Baltu nebo Severním moři, který by si Česko na 100 let pronajalo, jen chtít. Když to šlo s kusem přístavu v Hamburku, ...

Josef

12. červen 2020, 22:30

Žádné výhodné místo pro VTE Vám nepronajmou, pokud to postavíte v mezinárodních vodách, pak Vás bude doprava el. energie na tisíce km stát příliš mnoho a budou ochotní jí dopravovat jen mimo špičku žádné nové vedení pro ČR totiž přes Polsko nebo Německo nikdo nepostaví. Další věc je, že kdykoli půjde do tuhého odříznou nás.

St

5. červen 2020, 22:30

Myšlenka je to hezká. Ale jak chcete tu EE k nám levně dopravit? Už teď má německá přenosová soustava velké problémy a kdyby jim ČEPS několikrát nepomohl, tak mohli mít Němci pěkná blackout. Nebo myslíte, že ve spolupráci s Poláky vybudujeme stanici na výrobu vodíku a ten bude sloužit jako pohon automobilů?

Bude to levné, rychlé a ekologické...

Jan Veselý

5. červen 2020, 22:43

Že by se ta elektřina přepravila po drátech? Fakticky stačí pár desítek km vedení na propojení přenosových soustav, např. z trafostanic Bezděčín/Babylon/Chotějovice a případně kousek zdvojení vedení. Němci a Poláci mají hned kousek za hranicí v Lužici/Dolním Slezsku obrovské přenosové kapacity, které tam jsou kvůli hnědouhelným elektrárnám. Tam problém s přenosem elektřiny není.

Martin Prokš

2. červen 2020, 14:27

Dobrý den,

Hloupý dotaz. Tohle jsou aukce o dotace. Pokud někdo neche dotace, tak proč by se do nich hlásil? Proč si prostě nekoupit pozemek, vyběhat stavební povolení, připojení do sítě a prostě si to postavit a připojit a kašlat na nějaké aukce a závazky z nich vyplývající, nebo dokonce závazek platit za to že vyrábí? Vždyť to "nedává" smysl.

Martin Hájek

2. červen 2020, 15:45

Protože cenné je to připojení do sítě, které je zadarmo - platí ho provozovatel přenosové soustavy, tedy fakticky zákazníci. Občanovi se pak dá vykládat, jak je ta elektřina z větru úžasně levná. Kdyby si měl to připojení offshore větrníku platit provozovatel, tak by se pořádně prohnul. Dále je s tím spojené právo na přednostní dodávku do sítě. To má zejména na severu Německa svoji hodnotu.

Martin Prokš

3. červen 2020, 11:36

Dobrý den,

Já vím, plus ještě prodej zelených certifikátů. Ale to jsem chtěl aby přiznal pan Vaněček, který nad tou zprávou tak nekriticky jásá. Proto jsem to slovíčko hloupý uváděl do uvozovek a ptal se cíleně pana Vaněčka.

Milan Vaněček

2. červen 2020, 15:05

Martine, vy jste se asi probudil po sto letech. Teď je situace taková, že stát vypisuje, u nás se tomu říká "veřejné soutěže", prakticky na všechno. Myslím, že v EU to bude podobné ....

Martin Prokš

2. červen 2020, 15:29

Dobrý den,

A já se znovu "hloupě" ptám, proč by se někdo hlásil do soutěže, jejíž podmínky jsou nevýhodné? Proč si to prostě ti dotyční nezařídí sami za své na své triko když je to pro ně tak ekonomicky výhodné?

Martin Hájek

2. červen 2020, 15:46

Provozovatelé větrníků jsou prostě soutěživí a tak se hlásí i do soutěží, kde nemohou nic získat :-).

Pavol

2. červen 2020, 20:04

Problém nie je postaviť veterné elektrárne na mori (cena je druhá vec), ale dopraviť elektrinu spotreviteľom. Ako sa píše napr. v článku https://oenergetice.cz/nemecko/mckinsey-stagnujici-rozvoj-prenosove-soustavy-vaznym-varovnym-signalem-transformaci-nemecke-energetiky , tak v Nemecku sa nedarí stavať prenosové vedenia: "Od konce roku 2016 bylo podle McKinsey postaveno pouze 164 km nových přenosových vedení."

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.