Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Celosvětově první loď s carbon capture and storage technologií je připravena k vyplutí

Společnost Mitsubishi vysílá první loď se systémem zachycování a ukládání uhlíku (CCS) na moře. Technologie bude dva roky testována, aby bylo ověřeno její možné širší využití v námořní dopravě.

Námořní doprava je silným znečišťovatelem, vypouští zhruba 2,5 % celosvětových skleníkových plynů. Díky závislosti na mezinárodním obchodu se očekává další zvětšení tohoto sektoru a tím i jeho uhlíkové stopy.

2. Vattenfall chce v Německu odstavit svou nejmodernější uhelnou elektrárnu Moorburg po šesti letech provozu

Společnost Vattenfall nabídla v rámci německé aukce na odstavení uhelných elektráren, že ukončí provoz své největší a nejnovější elektrárny Moorburg v Hamburku. Provoz černouhelné elektrárny s výkonem 1,6 GW, která byla spuštěna teprve v listopadu 2015, je podle Vattenfallu nerentabilní. Po technické stránce mohla být elektrárna provozována až do roku 2038, o jejím případném konci po pouhých šesti letech provozu rozhodnou výsledky aukce.

Švédská energetická společnost Vattenfall, podle svého generálního ředitele možná uzavře svou nejnovější a největší uhelnou elektrárnu v Německu. Odstavení celé, nebo části, uhelné elektrárny Moorburg v Hamburku s instalovaným výkonem 1,6 GW nabídl její provozovatel v první německé aukci na odstavení uhelných elektráren.

3. Francouzská ministryně energetiky: Výstavba dalších jaderných bloků je jen hypotéza

Francie je v současné době jednička v oblasti využívání jaderné energetiky v Evropě, a to jak v počtu provozovaných jaderných bloků, tak v jejich podílu na výrobě elektrické energie v zemi. Francouzská jaderné flotila nicméně stárne, přičemž současná ministryně energetiky není výstavbě nových bloků příliš nakloněná.

Evropská jaderná velmoc Francie v současné době staví jeden nový blok v elektrárně Flamanville, přičemž výstavbu provází dlouhá zpoždění a navyšování rozpočtu. Výstavba nových jaderných bloků je téma, které se dlouhodobě řeší i v České republice. V případě Francie však o dalších blocích zatím rozhodnuto nebylo.

4. Baltské státy se dohodly na bojkotu jaderné energie z Běloruska

Ministerstva odpovědná za energetický sektor Estonska, Litvy a Lotyšska dosáhla dohody o ukončení obchodování s elektřinou s Běloruskem po spuštění Běloruské jaderné elektrárny a zavádí systém certifikátů, které dokládají původ elektřiny.

Státy rovněž zavádí jednotný tarif za využití přenosové infrastruktury, který zavedou, jakmile budou na konci prvního čtvrtletí příštího roku v Litvě a Lotyšsku přijaty požadované právní akty. Estonské zákony již nyní umožňují tarif zavést.

5. Společnost Tesla by se mohla stát novým dodavatelem elektřiny v Evropě

Aktivity americké společnosti Tesla vizionáře Elona Muska nasvědčují tomu, že společnost by nejenom mohla začít obchodovat s elektřinou v Evropě, ale mohla by se také stát dodavatelem elektřiny nebo dokonce agregátorem, který by mohl ovlivňovat spotřebu svých zákazníků například řízením nabíjení elektromobilů dle situace na trhu s elektřinou.

Americká automobilka Tesla před několika měsíci získala licenci na výrobu elektřiny ve Spojeném království. Dle informací agentury Reuters se také v červnu stala členem burzy EPEX Spot, platformě umožňující obchodovat elektřinu na denním a vnitrodenním trhu napříč trhy v západní Evropě.

6. Havlíček: Odchodu tepláren od uhlí pomohou evropské peníze

Transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá systematickou podporu této přeměny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Sdělil, že Česko má na transformaci energetiky připraveno víc než 100 miliard korun, do teplárenství mají jít desítky miliard Kč.

„Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,“ řekl Havlíček.

7. Horkovod z Temelína má zpoždění, na vině je koronavirus a deštivé počasí

Stavba horkovodu z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, jehož investorem je ČEZ, má zpoždění v řádu měsíců. První dodávky tepla se původně plánovaly na letošní topnou sezonu, což se nestihne. Město České Budějovice, jediný akcionář budějovické teplárny, musí kvůli zpoždění nakoupit nové emisní povolenky na spalování uhlí za desítky milionů Kč. Dodávky tepla pro obyvatele ohrožené nejsou. Podle stavební firmy Tenza jí kvůli epidemii koronaviru chyběli zahraniční dělníci a práce zpomalilo i deštivé počasí.

Temelínské teplo by mělo pokrýt 30 procent výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí teplárna z vlastních zdrojů. Horkovod dlouhý 26 kilometrů staví ČEZ za 1,44 miliardy korun od loňského března. Teplárně umožní asi o třetinu snížit spotřebu hnědého uhlí, klesnou tak i emise oxidu uhličitého. Na zpoždění prací upozornila Mladá fronta Dnes.

8. Egypt chce prodávat elektřinu do Evropy a Afriky

Egypt začal jednat o možnosti prodeje elektřiny do Evropy a Afriky. Chce tak využít výhody, kterou mu dává jeho postavení producenta levné obnovitelné energie, a stát se regionálním vývozním centrem. Řekl to agentuře Bloomberg šéf státního fondu bohatství Ajmán Soliman.

Egypt má přebytek elektřiny. Za možné zákazníky považuje země „hladové po elektřině“ na severu Afriky. Do Evropy by pak mohl dodávat prostřednictvím podmořského kabelu na Kypr a do Řecka.

9. Křetínského EPH prodává Pražskou teplárenskou skupině Veolia

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského prodává Pražskou teplárenskou francouzské skupině Veolia. Cena nebyla zveřejněna. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj. Veolia získá také maďarského výrobce tepla Bert.

EPH drží v Pražské teplárenské stoprocentní podíl prostřednictvím společnosti EP Energy. Křetínský uvedl, že Veolia měla o firmu vážný zájem. „V kontextu naší dlouholeté spolupráce s Veolií, dohody o partnerství při budování nízkoemisních zdrojů výroby tepla pro její potřeby a v neposlední řadě kvalitě Veolie jako provozovatele teplárenských soustav jsme nakonec s divestici souhlasili,“ sdělil Křetínský.

10. Postoj německých politiků k plynovodu Nord Stream 2 je nejednotný, jeho dokončení je stále nejisté

Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, sice naráží na opozici u řady evropských zemí a USA, nicméně dlouhou dobu měl jasnou podporu alespoň v Německu. V současné době se však stále častěji ozývají na německé politické scéně hlasy, které mluví proti jeho dokončení. Osud projektu, který byl již téměř dokončen, je tak stále nejistý.

Podle Manuely Schwesigové, ministerské předsedkyně spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, do které má plynovod Nord Stream 2 stejně jako jeho první větev ústit, podle serveru S&P Global uvedla, že případ zástupce ruské opozice Alexeje Navalného by neměl být využíván jako výhrůžka pro tento projekt.

Téma

Kanada chce být lídrem globální vodíkové energetiky

Navzdory problémům spojeným s pandemií COVID-19 se v Kanadě, stejně jako v dalších zemích, nezastavily úvahy nad možnostmi vodíkové energetiky. Kanadským cílem je stát se jedním z globálních lídrů, kteří by mohli vést potenciální energetickou revoluci budoucnosti. Případná spolupráce s Kanaďany by mohla být příležitostí také pro české firmy a výzkumné instituce.

Surovinové zdroje a levná energie, stejně jako technologické a finanční zdroje, zajišťují Kanadě poměrně výhodnou startovní pozici. Stejně důležité jako samotná produkce vodíku je pak jeho využití a různé aplikace vodíkové energetiky. Kanaďané věří, že i v tomto ohledu mají co nabídnout.

Názory

Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl první

Tento krátký seriál shrnuje témata související s procesem dekarbonizace české energetiky. Úvodní díl se zabývá především spojitostmi mezi sektorem energetiky a probíhající globální klimatickou změnou.

Energetika a globální klimatická změna

Zdaleka největším antropogenním zdrojem skleníkových plynů je spalování fosilních paliv, spojené právě se sektorem energetiky, viz graf 1.

Rok 2020 – další zlom v zavádění reaktorů III. generace

V letošním roce se nástup reaktorů III. generace dále zrychluje. Spouští se hned dva ruské reaktory VVER1200. První v ruské Leningradské jaderné elektrárně a druhý v nové běloruské elektrárně Ostrovec. První blok APR1400 se rozbíhá v elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech. V Číně uvedli do provozu blok ACPR1000 a do prvního reaktoru Hualong One v elektrárně Fu-čching se zaváží palivo. Provozované bloky III. generace mají stále lepší parametry, a i výstavba nových úspěšně pokračuje.

V současné době se začalo zavážet palivo do prvního bloku Hualong One (HPR1000). Jde už o sedmý typ reaktoru III. generace, který se dostal do provozu. Zkušenosti se sbírají už u šesti tlakovodních reaktorů a jednoho varného. Těmi tlakovodními jsou AP1000 firmy Westinghouse, francouzský reaktor EPR, ruský VVER1200, korejský APR1400, čínský ACPR1000 a nyní již i zmíněný reaktor Hualong One. Jediným typem varného reaktoru III. generace je japonský reaktor ABWR. Čtyři dokončené bloky jsou však v Japonsku od havárie ve Fukušimě I mimo provoz. Nejblíže k opětnému spuštění by měly být v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa. V letošním roce zaznamenáváme další skok při přechodu k těmto reaktorům.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu