8. srpen 2025
Aktuální výroba v ČR
Celosvětově první loď s carbon capture and storage technologií je připravena k vyplutí

Společnost Mitsubishi vysílá první loď se systémem zachycování a ukládání uhlíku (CCS) na moře. Technologie bude dva roky testována, aby bylo ověřeno její možné širší využití v námořní dopravě.
Námořní doprava je silným znečišťovatelem, vypouští zhruba 2,5 % celosvětových skleníkových plynů. Díky závislosti na mezinárodním obchodu se očekává další zvětšení tohoto sektoru a tím i jeho uhlíkové stopy.
Z toho důvodu v roce 2018 členové Mezinárodní námořní organizace odsouhlasily společným úsilím snížit emise o 50 % oproti hodnotám z přelomu tisíciletí. V průběhu se mluvilo o mnoha možných technologiích, jako je vodík, amoniak či baterie, jakožto o možných řešeních. K průlomu v redukci emisí v námořní dopravě prozatím nedošlo.
Jak informoval zpravodajský portál EURACTIV, nyní přišla Japonská společnost Mitsubishi Shipbuilding s plánem testování technologie CCS (carbon-capture and storage) v lodní dopravě. Společnost chystá umístit na palubu lodi technologii CCS využívanou pro elektrárny a dva roky testovat chování na moři. Dle firmy společnosti se bude jednat o světově první loď s CCS technologií.
CCS by se mohlo osvědčit i na moři
Na základě dat by se CCS systém modifikoval a vylepšil specificky pro lodní dopravu. Výhodou je, že se jedná již i existující technologii, ačkoliv v současné době ne příliš využívanou.
V případě úspěchu by tento způsob snížení emisí měl jednu významnou výhodu oproti ostatním možným řešením – technologii by šlo v rámci modernizace nainstalovat na již existují lodě. To by provozovatelům ušetřilo mnoho financí oproti koupi nové lodě. Dle předchozí Japonské studie by se lodní emise mohly omezit o 85 % – 90 %.
Bohužel použití CCS technologii na moři přináší i své stinné stránky. Zejména se jedná o samotné skladování zachyceného uhlíku, který je dle japonské studie asi 4krát těžší než samotná ropa. Tím pádem by bylo potřeba více paliva a energie na samotnou cestu.
Jako další problém by mohlo být samotné palivo, které by nejspíše muselo projít před použitím úpravou – snížením obsahu síry a dusičnanů.
Nicméně snižování emisí v námořní dopravě získá brzy nový rozměr, jelikož EU v blízké době rozšíří svůj systém obchodování s emisemi EU ETS právě i na lodní dopravu.
Autor úvodní fotografie: Astilleros Gondán/Østensjø Rederi
Mohlo by vás zajímat
17. srpen 2025
20. srpen 2025
26. srpen 2025
10. září 2025
18. září 2025
18. září 2025
25. září 2025
Komentáře (2)
Jaktoze je zachyceny uhlik 4x tezsi nez palivo.. Kde se ta hmotnost veme ?:) To se ten uhlik tvori z atmosfery pri spalovani ? Ja myslel ze je z paliva a pak by nemohl byt zachyceny uhlik tezsi nez to palivo ze ktereho je :)
Takže malá lekce chemie. Princip uvolňovaní energie z uhlovodíkového paliva je jeho spálení se vzdušným kyslíkem. Většina hmotnosti uhlovodíků je uhlík, takže vezmeme jen ten uhlík. Ten hoří podle rovnice:
C + O2 == CO2
Atom/mol uhlíku váží 12, atom/mol kyslíku váží 16, takže výsledný CO2 váží 3,66x tolik co původní uhlík. Zde udávaná hodnota 4 tedy odpovídá teorii. ALE! toto by platilo pouze při spálení s čistým kyslíkem, nebo při propírání spalin a zachycení jen CO2. Ve skutečnosti se totiž palivo pálí se vzduchem jehož většina je dusík, na 1 kilo paliva je reálně potřeba 14 kilo vzduchu, takže primárních spalin je dokonce 15x tolik co vstupujícího uhlíku.
A to je podle mně ten hlavní problém. Na lodi těžko budete destilovat vzuch na kyslík, i to propírání spalin by bylo hodně náročné. Když dodnes neexistuje pořádný CCS na souši, tak jeho provozování na moři závání naprostou utopií a green-washingem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.