Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Nová koncepce reaktorového pohonu pro misi na Mars předčila klíčové výkonnostní parametry

Reaktorové i nereaktorové aplikace ionizujícího záření jsou využívány již od počátku dobývání vesmíru. Může se jednat o jednoduché radioizotopové termoelektrické generátory využívající jaderného rozpadu při generování tepla, či komplikovanější reaktorové systémy. Ty mohou být dokonce využity jako pohon kosmických lodí (Nuclear Thermal Propulsion – NTP).

Nový návrh koncepce reaktorového pohonu pro budoucí mise na Mars předčil klíčové výkonnostní parametry a byl optimalizován pro budoucí výrobu, informovala společnost Atomic Electromagnetic Systems (GA-EMS).

2. První irská aukce na elektřinu z OZE přinesla průměrnou cenu 74 EUR/MWh

Irská vláda schválila začátkem září výsledky první aukce na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie (OZE), ve které proti sobě soutěžily solární i onshore větrné elektrárny. Z pohledu instalovaného výkonu ovládly aukci solární projekty s celkovým výkonem úspěšných nabídek ve výši 796 MW, celkový výkon úspěšných onshore větrných elektráren činil 479 MW. 

Podle zveřejněných výsledků první irské aukce na elektřinu z OZE je předpokládaná roční výroba elektřiny z úspěšných projektů 2 237 GWh, z čehož 1 470 GWh činí výroba onshore větrných elektráren a 767 GWh výroba solárních elektráren.

3. Foratom: Ke splnění emisních ambicí EU potřebuje jádro

Asociace Foratom prohlásila, že Evropská unie musí uznat roli jaderných zdrojů v dosažení nových emisních cílů. Evropská Komise totiž představila svůj plán na ambicióznější cíl pro rok 2030, který znamená redukci emisí skleníkových plynů o 55 %.

Evropská komise předložila koncem minulého týdne návrh k chystanému zákonu o klimatu, jehož cílem je snížit emise EU do roku 2030 minimálně o 55 %, což má unii nasměrovat k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby podpořily tento nový vyšší cíl. Rovněž Komise připravila legislativní návrhy, které by měly být přijaty do června příštího roku, aby byl nový cíl co nejrychleji implementován.

4. Větrná elektrárna ze dřeva? Švédové otestují nový koncept

Společnost Vattenfall oznámila, že bude spolupracovat se švédskou společnostní Modvion na využívání dřevěných věží pro své pevninské větrné elektrárny. Podle Vattenfallu má tato spolupráce potenciál snížit emise skleníkových plynů způsobených výstavbou o 25 %. Vattenfall chce v rámci spolupráce posoudit dřevěnou věž vyvinutou Modvionem pro potenciální využití pro budoucí větrné farmy.

Společnosti Vattenfall a Modvion společně podepsaly prohlášení o záměru vytvořit projekt rozvoje podnikání pro ohodnocení technologie výstavby a možné komerční využití dodávek dřevěných věží pro budoucí větrné projekty Vattenfallu. Portfolio Vattenfallu má potenciál přibližně 5 GW v projektech již realizovaných, v přípravě nebo výstavbě.

5. IAEA: Instalovaný výkon jaderných elektráren se může do roku 2050 až zdvojnásobit

Mezinárodní agentura pro atomovou energii vydala aktualizovanou prognózu vývoje jaderné energetiky do roku 2050. Ve srovnání s předchozím rokem se její odhady pro rok 2020 téměř nezměnily. V „nejoptimističtějším“ scénáři analytici IAEA očekávají zvýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren téměř na dvojnásobek. Rozptyl jejich prognózy je ovšem značný, v „pesimistickém“ scénáři totiž počítají se sedmiprocentním poklesem.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, angl. International Atomic Energy Agency – IAEA) zveřejnila 40. vydání své zprávy odhadující možný vývoj jaderné energetiky do roku 2050. V takzvaném vysokém či optimistickém scénáři IAEA očekává zvýšení globálního instalovaného výkonu jaderných elektráren o 82 % na 715 GWe. Podle nízkého či pesimistického scénáře pak jaderný výkon poklesne o 7 % na 363 GWe.

6. Projekt těžby lithia na Cínovci má být hotov do konce roku 2021

Projekt těžby lithia na Cínovci v Krušných horách technicky připraví německá skupina SMS Group. Zahájit práce má okamžitě a dokončit je s finální studií proveditelnosti do konce roku 2021. ČTK o tom dnes v analýze informovala společnost CFDWorld. Cínovecké ložisko lithia je jedno z největších v Evropě.

Výběr firmy oznámila australská společnost European Metals (EMH), která má v licencované společnosti Geomet 49procentní podíl, 51 procent drží ČEZ prostřednictvím Severočeských dolů. Na základě výsledků studie proveditelnosti a celé druhé fáze projektu se ČEZ a Severočeské doly rozhodnou, zda k těžbě přistoupí. ČEZ na jaře uvedl, že odbytištěm pro krušnohorské lithium by mohly být baterie do elektromobilů či baterie systémů pro ukládání elektřiny.

7. Soud EU zamítl žalobu Rakouska kvůli britské jaderné elektrárně Hinkley Point C

Soudní dvůr Evropské unie dnes definitivně zamítl rakouskou žalobu kvůli schválené státní podpoře pro výstavbu a provoz britské jaderné elektrárny Hinkley Point C. V tiskové zprávě o tom informoval unijní soud, který sídlí v Lucemburku. Vídeň žalobu podala v roce 2015 poté, co Evropská komise souhlasila s plánem britské vlády investovat do stavby nové jaderné elektrárny na jihozápadě Anglie. Británie byla v době podání žaloby ještě členem EU.

Rakousko, které je dlouhodobým kritikem jaderné energetiky, v žalobě tvrdilo, že schválení státní podpory je v rozporu se závazkem EU podporovat obnovitelné zdroje energie. Podle bývalého rakouského kancléře Wernera Faymanna, který podání žaloby před pěti lety inicioval, mají subvence podporovat nové moderní technologie, které jsou v zájmu všech států EU. „V žádném případě se nevztahují na jadernou energetiku,“ uvedl při podání žaloby.

8. Tisíc vodíkových autobusů míří do evropských měst

Konsorcium H2Bus v polovině září odkrylo dohodu se společností Wrightbus, kterou vykročilo k nasazení bezmála 1000 vodíkových palivočlánkových autobusů v Evropě. Součástí dohody je také podpůrná infrastruktura.  Tato iniciativa by měla vést k výraznému posunu v rozvoji vodíkové mobility v evropskýh městech a konkurenceschopným cenám vodíkových technologií.

Konsorcium H2Bus je nyní na správné cestě k nasazení 1000 vodíkových palivočlánkových autobusů společně s příslušnou infrastrukturou. Podepsalo totiž 15. září 2020 dohodu s výrobcem autobusů Wright Bus ze Severního Irska o dodání vozidel na vodíkový pohon.

9. Příspěvek státu podporovaným zdrojům energie má i příští rok být 27 mld. Kč

Příspěvek státu podporovaným zdrojům energie (POZE) má příští rok činit stejně jako letos 27 miliard korun. Rozhodla o tom dnes vláda, která schválila návrh příslušného vládního nařízení. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Zbylou část z podpory zhruba 45 miliard, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.

Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Celkem bylo od roku 2006 na podporu POZE v Česku vyplaceno zatím přes 385 miliard korun.

10. Na budované první turecké jaderné elektrárně byly dokončeny základy druhého bloku

Společnost JSC Akkuyu Nuklear oznámila dokončení betonáže základové desky pro reaktorovou budovu a strojovnu druhého bloku nově budované Jaderné elektrárny Akkuyu v provincii Mersin na jihu Turecka. Elektrárna má po dokončení disponovat instalovaným elektrickým výkonem 4800 MW, který zajistí čtyři tlakovodní reaktory VVER-1200, a má pokrýt přibližně 10 % turecké elektrické spotřeby.

Hlavním dodavatelem projektu je ruská státní společnost Rosatom. Zvolený obchodní model build-own-operate je u Rosatomu první svého druhu a realizuje jej na základě mezistátní smlouvy v hodnotě 20 miliard dolarů (cca 461 miliard korun) podepsané Ruskem a Tureckem v květnu 2010.

Inovativní technologie

Airbus chce do roku 2035 sestrojit letadlo na vodíkový pohon

Výrobce letecké techniky Airbus chce do roku 2035 jako první na světě sestrojit osobní letadlo na vodíkový pohon. Šéf podniku Guillaume Faury to uvedl v dnešním vydání deníku Le Parisien – Aujourd’hui en France. Potřeba k tomu budou investice v desítkách miliard eur, řekl podle agentury DPA.

„Francie – země inovací!“ okomentoval na twitteru oznámení Airbusu francouzský prezident Emmanuel Macron.

Téma

Analýza: Pochybnosti při vykazování emisí v ČR přetrvávají. Elektrárny emise snižují využitím „chyby měření“

Veřejnost nemá úplné a pravdivé informace o emisích nebezpečných látek a skleníkových plynů, které produkuje česká energetika a průmysl. To alespoň vyplývá z analýzy, kterou zpracovala advokátní kancelář Frank Bold.

Dle společnosti, která se dlouhodobě zabývá otázkami životního prostředí a energetikou, většímu snižování emisí brání nedostatky české legislativy. Především pak jde o vágní pravidla pro vykazování emisí, nedůslednost a bezzubost státních orgánů a jimi spravovaných institucí či nedostupnost informací o emisích.

Názor

Konečný plán na útlum těžby v OKD

Dne 22.9. vláda rozhodla definitivně o útlumu těžby v dolech OKD. Krok zesílený koronavirové krizí, celkem potřebný a logický, zároveň komplikující volební situaci. Dlouho se nevědělo, jak bude útlum probíhat. Nyní ale přišlo Ministerstvo obchodu a průmyslu s konkrétním plánem postupného ukončení těžby v dolech.

Fází bude několik. Postupně se OKD i část jejich zaměstnanců převede pod státní podnik DIAMO, které se specializuje na zahlazování následků hornické činnosti po těžbě. Postupný převod pod DIAMO započne již v prosinci tohoto roku. Poté nastanou tři fáze ukončení těžby v jednotlivých dolech:

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice.

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu.