Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

DomůEnergetický týdeníkTop 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Aktualizováno: Evropská přenosová soustava zažila v pátek nejzávažnější incident za posledních 14 let

Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

Aktualizace 12. 1. 2021 19:19. Prozatím blíže nespecifikovaná událost v pátek 8. ledna způsobila, že na více než hodinu byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy. Obě oddělené části soustavy se musely vyrovnat s výraznou výkonovou nerovnováhou. O události informovalo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) ve své tiskové zprávě. V důsledku působení automatických opatření se situace během několika minut stabilizovala. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.

Příčinou rozdělení synchronní zóny bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska, uvedla ve své tiskové zprávě společnost ČEPS, provozovatel přenosové soustavy v ČR. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy s přebytkem výkonu krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz.

2. Vedoucí představitelé japonského průmyslu požadují restart jaderných reaktorů

Japonská jaderná elektrárna Ikata. Autor: Newsliner

Japonsko bude potřebovat jadernou energetiku, má-li splnit vládní cíl uhlíkové neutrality, a mělo by proto co nejdříve restartovat nečinné jaderné reaktory. Japonská vláda by stejně intenzivně měla pracovat na prodloužení jejich životnosti a budování nových jaderných zdrojů. S tímto požadavkem přišel vedoucí Japonského fóra pro atomový průmysl (JAIF – Japanese Atomic Industrial Forum) a Japonské železárenské a ocelářské federace (JISF – Japanese Iron and Steel Federation).

Japonsko potvrdilo svůj cíl zvýšit podíl jaderné energie na 20 až 22 % do roku 2030, ale proces restartu jaderných reaktorů odstavených po havárii ve Fukušimě zůstává pomalý. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA – International Energy Agency) byly k lednu 2020 úspěšně dokončeny kontroly 15 reaktorů a devět z nich se vrátilo do provozu. Zbývajících 18 provozuschopných reaktorů je v různých fázích procesu kontroly Úřadu pro jadernou regulaci (NRA – Nuclear Regulation Authority). Některé mohou být nuceny dočasně odstavit z důvodu nedodržení termínů NRA k výstavbě záložních řídicích středisek nebo jiných zařízení vyžadovaných novými předpisy.

3. Polsko dovezlo v loňském roce rekordní množství elektrické energie

elektrické vedení, sloup

Polsko zaznamenalo v roce 2020 rekordní hodnotu čistého dovozu elektrické energie ve výši 13,2 TWh, a to i přesto, že spotřeba elektrické energie klesla v důsledku opatření spojených s pandemií COVID-19 meziročně o 2,3 %. Uvedl to zahraniční server Platts s odkazem na data zveřejněná polským provozovatelem přenosové soustavy PSE.

Spotřeba elektrické energie v Polsku klesla v loňském roce meziročně o 2,3 % na 165,5 TWh. Uvedený pokles nezvrátil ani prosincový nárůst spotřeby o 4,3 % ve srovnání s prosincem 2019. Nicméně meziroční růst spotřeby v listopadu a prosinci ukázal, že dopad pandemie COVID-19 na spotřebu elektřiny v zimních měsících není v Polsku tak výrazný.

4. Základy další čínské jaderné elektrárny s reaktory Hualong One byly položeny

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) oznámila provedení prvního lití betonu pro první reaktor nové čínské jaderné elektrárny San-ao. Po dokončení se má nová elektrárna skládat z celkem 6 čínských reaktorů Hualong One.

Průzkum lokality pro možnost výstavby elektrárny započal již v roce 2007. Čínský Národní energetický úřad povolil provedení demonstračních prací v lokalitě v květnu 2015. Samotná výstavba prvního a druhého bloku elektrárny byla schválena na výkonné schůzi Státní rady 2. září minulého roku.

5. Krátkodobý rozpad synchronní zóny a pokles kmitočtu neohrozil provoz přenosové soustavy ČR

Elektrické vedení

V pátek 8. 1. 2021 se vlivem několika výpadků krátkodobě rozdělila synchronní zóna evropské přenosové sítě na dvě části – jihovýchod kontinentální Evropy s přebytkovou bilancí a zbytek kontinentální Evropy s nedostatkovou bilancí. V důsledku působení automatických opatření se během několika minut pokles zastavil a kmitočet se vrátil do normálního pásma provozu. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.

Příčinou rozdělení synchronní zóny v pátek 8. ledna ve 14:05 bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz. Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu ±200 mHz, přičemž ve 14:09 již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Po splnění podmínek fázování provedl chorvatský provozovatel přenosové soustavy v 15:07 resynchronizaci obou ostrovů.

6. Ve Spojeném království bylo po 30 letech povoleno vybudování hlubinného uhelného dolu

uhelný důl

Vláda Spojeného království se rozhodla nezasahovat do rozhodnutí rady hrabství Cumbrie, která udělila povolení vybudovat hlubinný podmořský uhelný důl. Jedná se o první takové povolení za posledních 30 let. Zároveň se vláda snaží posunout uzavření uhelných elektráren bez zachytávání emisí z října 2025 na říjen 2024.

Rada hrabství Cumbrie ve Spojeném království udělila na konci loňského roku povolení společnosti West Cumbria Mining (WCM) vybudovat hlubinný uhelný důl. Jedná se již o třetí povolení od roku 2017, kdy WCM plány dolu předložila. Plány byly přezkoumávány na základě předkládaných vylepšení designu ze strany WCM.

7. Ceny zemního plynu v Asii trhají rekordy, podporují tak i ceny plynu a uhlí v Evropě

Spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) na trhu JKM, který je benchmarkem pro Asijské ceny, prolomily 7. ledna hranici 20 USD/MMBtu, a dosáhly tak svého historického maxima v důsledku panujícího chladného počasí a přetrvávajících omezení v přepravě. Vysoké ceny plynu na JKM, chladné počasí a rovněž vzrůstající ceny plynu v Evropě podpořily i ceny uhlí.

Spotová cena LNG na trhu JKM dosáhla 7. ledna, dle dat zahraničního portálu S&P Global Platts, na hodnotu 20,705 USD/MMBtu (přibližně 57,7 EUR/MWh). Jedná se o nejvyšší hodnotu od doby, kdy ji Platts začal v únoru 2009 monitorovat. V tomto týdnu přitom ceny nadále stoupají.

8. Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu

Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.

„Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dřív, než bude pozdě,“ uvedl zdroj z americké vlády.

9. Nedostatek tankerů prudce zvýšil ceny za přepravu LNG

LNG terminál

Nedostatek tankerů na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) z nich učinil nejdražší lodě najímané na převoz komodit. Sazby za pronájem se za poslední měsíc více než ztrojnásobily, uvedla agentura Bloomberg. Britská těžební společnost BP minulý týden zaplatila za pronájem tankeru pro LNG s vyzvednutím nákladu v USA rekordních 350.000 USD (7,5 milionu Kč) za den. Vyplývá to z údajů firmy Clarkson Research Services, což je divize největšího světového makléře pro lodní dopravu.

Předchozí rekord pro jakoukoliv loď pro převoz komodit byl z konce roku 2019. Tehdy byl jeden ze supertankerů pro převoz ropy objednán za 308.000 USD na den.

10. Průměrná cena silové elektřiny v Německu vloni poklesla téměř o pětinu

trading, ceny, prices, komodity

Průměrná cena silové elektřiny v Německu vloni meziročně poklesla o 19 %. Důvodem byly nízké ceny paliv, nízká poptávka po elektřině a vyšší výroba obnovitelných zdrojů energie (OZE). Informaci uvedl Institut energetické ekonomie (EWI) při univerzitě v Kolíně nad Rýnem.

Průměrná cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu v loňském roce dosáhla 30,47 EUR/MWh, což je o 7 EUR/MWh nebo o 19 % méně než v roce 2019. Svého minima cena dosáhla v dubnu, kdy se Německo nacházelo ve svém prvním lockdownu.

Názor

Síla české energetiky bude v diverzifikaci

Vedení

Evropská unie i další velké světové ekonomiky usilují o klimatickou neutralitu, nebo alespoň o zásadní snížení emisí skleníkových plynů. Pro energetickou i geopolitickou bezpečnost Česka, ale i pro ceny energií, je důležité, aby energetika byla diversifikována a stála na třech pilířích – obnovitelných zdrojích (primárně fotovoltaice), jádru a přechodně, do roku 2050, i nízkoemisním plynu, z dlouhodobého hlediska pak budou významnou roli hrát bateriová úložiště a využití vodíku. Rok 2050 je mezníkem, po kterém již nebude možné provozovat žádné emisní zdroje.

Německo staví svojí strategii také na třech pilířích, kterými jsou pevninské obnovitelné zdroje (fotovoltaika a pevninský vítr), offshore vítr a plyn.  V prosinci Němci přijali zákon, dle něhož chtějí mít v roce 2030 65 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, 23 % z plynu a 12 % z uhlí. Usilují přitom o přiměřenou diverzifikaci: fotovoltaika dosáhne 100 GW, onshore vítr 71 GW a vítr na moři 20 GW. Výroba z vodních elektráren a z biomasy zůstane na současné úrovni. Po roce 2030 role offshore ještě vzroste, protože stavět onshore je i v Německu čím dál obtížnější. Podstatnou roli pro vyrovnávání okamžité výroby a spotřeby budou hrát baterie. Dlouhodobě EU i Německo sází na vodík a počítají s tím, že po roce 2040 bude průmyslovou technologií.

Jaderná energetika v roce 2020 – část I.

V roce 2020 začal fungovat již sedmý typ reaktoru III. generace, čínský reaktor Hualong One. Rusko a Jižní Korea spustily první své bloky III, generace mimo svého území. Ruský reaktor VVER1200 se rozběhl v Bělorusku a jihokorejský APR1400 v Spojených arabských emirátech. Čína dokončuje blok Hualong One v Pákistánu. První zkušenost z provozu bloků III. generace ukazují, že by mohly splnit očekávání, která jsou do nich vkládána.

Jaderná energetika v roce 2020 – část II.

V roce 2020 začal fungovat již sedmý typ reaktoru III. generace, čínský reaktor Hualong One. Rusko a Jižní Korea spustily první své bloky III, generace mimo svého území. Ruský reaktor VVER1200 se rozběhl v Bělorusku a jihokorejský APR1400 v Spojených arabských emirátech. Čína dokončuje blok Hualong One v Pákistánu. První zkušenost z provozu bloků III. generace ukazují, že by mohly splnit očekávání, která jsou do nich vkládána.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

{„country“:“CZE“,“type“:“AREA“,“to“:“2021-01-17″,“from“:“2021-01-10″,“caption“:“Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2021-01-10″,“end_date“:“2021-01-17″,“lang“:“CZ“}

Energostat: výroba elektřiny v Německu

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“to“:“2021-01-17″,“from“:“2021-01-10″,“caption“:“Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2021-01-10″,“end_date“:“2021-01-17″,“lang“:“CZ“}

Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...Loading interface...
Naši partneři
Odebírejte náš newsletter
Zadejte svůj email, pokud Vás zajímají čerstvé zprávy o energetice.
Naše služby a inzerce
Zobrazit
Web podporují