Německo schválilo reformu zákona o OZE. Změny v podpoře, snaha o zapojení obcí, ale zejména výrazná vlna kritiky

Reforma německého zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), kterou po měsících jednání navrhlo ministerstvo energetiky, byla ve čtvrtek schválena německým Spolkovým sněmem (Bundestagem) 357 hlasy proti 260. Vzápětí ji o den později schválila i Spolková rada (Bundesrat) a reforma tak vstoupí v platnost v lednu 2021. Zákon, který má za cíl navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a zajistit dosažení cíle v jejich podílu pro rok 2030, se však setkal s vlnou kritiky.

Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, uvedl, že nový EEG představuje důležitý milník, je to totiž poprvé, kdy se cíl dosažení neutrality z hlediska emisí skleníkových plynů v dodávkách elektřiny stal součástí zákona.

„Zavádíme celou řadu individuálních opatření – od usnadnění vlastní spotřeby obnovitelné energie po finanční účast obcí v rozvoji pevninských větrných elektráren. Toto je hlavní a ústřední krok pro transformaci energetiky,“ uvedl Altmaier.

Altmaier tvrdí, že „odvážný krok“ osvobození výroby zeleného vodíku od povinnosti platit příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) „tvoří základ pro jeho tržní rozvoj“ a dodává, že podle něj tento krok budou následovat i další evropské země.

Ačkoliv zákon počítá s konkrétními cíli rozvoje OZE, vládní koalice přiznává, že ty budou muset být upraveny. Dosavadním cílem bylo do roku 2030 pokrýt 65 % spotřeby elektřiny větrnými, slunečním, vodními elektrárnami a elektrárnami na biomasu. S ohledem na nové cíle v oblasti klimatu na úrovni EU je však nutné tento podíl zvýšit. Stanovení nových cílů by mělo následovat počátkem roku 2021.

Tento bod je součástí rovněž přijatého 16bodového usnesení koaličních stran SPD a CDU/CSU, které obsahuje plány na další změny zákona, mimo konkrétních cílů rozvoje OZE také například způsob jejich financování.

Odstranění některých překážek v rozvoji OZE

Německo dlouhodobě bojuje s problémem pomalé výstavby pevninských větrných elektráren. Hlavním důvodem jsou dlouhé schvalovací procesy, omezení ploch pro výstavbu větrných elektráren, ale také protesty a stížnosti obyvatel a ochránců přírody.

Již delší dobu existuje povědomí o tom, že přijetí nových větrných elektráren se významně zvyšuje, když dotčené obce získávají podíl z příjmu z provozu elektráren. V ideálním případě by finanční odměnu měla dostávat nejen obecní pokladna, ale každý občan.

Ačkoliv zákon počítá s větším zapojením obcí do rozvoje pevninských větrných elektráren, a tím i na podílu na jejich výnosech, podle kometáře Klause Stratmanna, redaktora deníku Hadnelsblatt, je řešení bezzubé, a to kvůli tomu, že podíl na výnosu pro místní orgány není závazně předepsán. Stejný názor sdílí i Oliver Krischer, představitel strany Zelených, podle kterého by pro zvýšení přijetí výstavby nových elektráren bylo nutné zavést účast místních orgánů jako povinnost.

Logickým krokem je osvobození spotřeby elektřiny ze solární elektrárny na vlastní střeše od daní a dalších odvodů. Větší solární systémy (s instalovaným výkonem od 300 KWp) na střechách komerčních subjektů nebo supermarketů májí být poprvé zapojeny do soutěže o podporu prostřednictvím státních aukcí. Dotace bude udělena stejně jako v případě aukcí pro větrné elektrárny nebo klasické velké solární elektrárny těm, kteří budou požadovat nejnižší dotace.

Politik CDU Joachim Pfeiffer, zabývající se energetikou, v Bundestagu uvedl, že novela posílí pozici obcí a sníží byrokracii. Cílem je více tržních principů.

Podpora pro dosluhující větrné elektrárny

Dle německé Agentury pro větrnou energii na pevnině, FA Wind (Fachagentur Windenergie an Land), skončí na konci letošního roku podpora pro elektrárny o instalovaném výkonu zhruba 4 GW, v dalších letech to bude průměrně 2,4 GW ročně.

Dle průzkumu FA Wind provedeného v roce 2019 zhruba polovina z provozovatelů větrných elektráren nepředpokládá po ukončení nároku na podporu provoz svých větrných elektráren delší než 5 let.

Německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) v listopadu ve svém pozičním dokumentu opětovně upozorňuje, že regulatorní překážky v Německu stojí v mnoha případech v cestě nahrazení dosluhujících větrných elektráren novými výkonnějšími modely, což ohrožuje dosažení cílů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Německá vládní koalice tak rozhodla, že dotčení provozovatelé by měli po přechodnou fázi šesti měsíců dostávat přirážku k tržní ceně ve výši 10 EUR/MWh.

To se zatím zdá jako horká záplata, která reflektuje spor ohledně otázky pokračující podpory v rámci německé koalice. Na jedné straně žádají představitelé SPD jako například Olaf Lies, ministr životního prostředí v Dolním Sasku, spolkové zemi číslo jedna ve výrobě elektřiny z větru, velkorysejší řešení. Na druhé straně ekonomické křídlo CDU/CSU nevidí nutnost další podpory pro větrné elektrárny, do kterých byly po 20 let pumpovány finance z kapes spotřebitelů.

Koalice bude každopádně o dalším postupu v této otázce jednat již na začátku roku 2021.

Omezení podpory při záporných cenách elektřiny

Četnost záporných cen elektřiny v Německu s rostoucím podílem OZE roste a i loňský rok byl v tomto ohledu rekordní. Záporné ceny silové elektřiny nastávají v okamžiku přebytku výroby elektřiny nad její spotřebou. Příčinou tohoto stavu je mimo jiné i vyplácení podpory pro OZE i v případě záporných cen elektřiny.

Současné pravidlo stanoví, že provozovatelé OZE uvedených do provozu od roku 2016 již nedostávají podporu, pokud jsou ceny elektřiny záporné po dobu šesti hodin nebo déle. Reforma EEG toto pravidlo zpřísňuje a zkracuje dobu na čtyři hodiny.

Původní návrh zákona dokonce uváděl, že podpora by neměla být vyplácena ihned od první hodiny se zápornou cenou elektřiny. Podle návrhu usnesení se nadále plánuje toto období v budoucnu zkrátit.

Kritika ze strany opozice ale i průmyslu

Spolková rada projevila zklamání nad reformou. Podle ní mohla mohl být směr pro nezbytnou silnější tržní integraci a spravedlivější financování obnovitelné energie ještě jasněji nastaven. Kromě toho bylo možné významně přispět ke snížení byrokracie „odvrácením se od nyní příliš složitého financování skrze  příspěvek na OZE“.

„Návrh zákona je bohužel omezen na velké množství jednotlivých předpisů, z nichž některé lze uvítat – s ohledem na stávající systém, bohužel však neposkytuje dostatečné odpovědi na základní otázku, jak režim financování spravedlivěji rozdělit a jak obnovitelné zdroje více tržně integrovat a zajistit jejich systémovou odpovědnost, “ uzavřela Spolková rada, která navrhla řadu změn.

Po komplexnější reformě volá i průmysl, nejasnosti panují také ohledně budoucího financování rozvoje OZE.

„Přijatá reforma EEG nesplňuje naše očekávání. Místo mnoha malých změn potřebuje EEG naléhavě komplexní reformu, aby dovedl transformaci energetiky k úspěchu,“ uvedl Holger Lösch, zástupce generálního ředitele Svazu německého průmyslu (BDI), v tiskové zprávě.

„Nadále chybí odpovědi politiků na to, jak by měl být další rozvoj OZE financován. Na pořadu dne musí být to, aby stále udržitelněji vyráběná elektřina výrazně zlevnila,“ dodal Lösch.

Lösch naopak uvítal pokrok v oblasti vodíku. Osvobození od platby příspěvku na OZE je podle něj silným signálem pro rozvoj vodíku, který vytváří větší právní a investiční bezpečnost pro německé průmyslové společnosti.

Opoziční Zelení již tradičně napadají nedostatečně ambiciózní rozvoj OZE. Podle Antona Hofreitera, předsedy poslaneckého klubu zelených v Německém spolkovém sněmu, koaliční strany ohrožují vyhlídky Německa jako průmyslového centra.

„I když se poptávka po zelené elektřině z elektromobilů a ke klimatu šetrného průmyslu předvídatelně zvýší, koalice brzdí potřebnou dynamiku expanze,“ tvrdí  Hofreiter, který hlasoval proti vládnímu návrhu zákona. 

Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova