Síla české energetiky bude v diverzifikaci
Evropská unie i další velké světové ekonomiky usilují o klimatickou neutralitu, nebo alespoň o zásadní snížení emisí skleníkových plynů. Pro energetickou i geopolitickou bezpečnost Česka, ale i pro ceny energií, je důležité, aby energetika byla diversifikována a stála na třech pilířích – obnovitelných zdrojích (primárně fotovoltaice), jádru a přechodně, do roku 2050, i nízkoemisním plynu, z dlouhodobého hlediska pak budou významnou roli hrát bateriová úložiště a využití vodíku. Rok 2050 je mezníkem, po kterém již nebude možné provozovat žádné emisní zdroje.
Německo staví svojí strategii také na třech pilířích, kterými jsou pevninské obnovitelné zdroje (fotovoltaika a pevninský vítr), offshore vítr a plyn. V prosinci Němci přijali zákon, dle něhož chtějí mít v roce 2030 65 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, 23 % z plynu a 12 % z uhlí. Usilují přitom o přiměřenou diverzifikaci: fotovoltaika dosáhne 100 GW, onshore vítr 71 GW a vítr na moři 20 GW. Výroba z vodních elektráren a z biomasy zůstane na současné úrovni. Po roce 2030 role offshore ještě vzroste, protože stavět onshore je i v Německu čím dál obtížnější. Podstatnou roli pro vyrovnávání okamžité výroby a spotřeby budou hrát baterie. Dlouhodobě EU i Německo sází na vodík a počítají s tím, že po roce 2040 bude průmyslovou technologií.
Česko má v současné době díky jaderným a uhelným elektrárnám dostatek domácího výkonu i výroby. Uhelné zdroje mají být odstaveny nejpozději do roku 2038. Rychle rostoucí cena povolenek i další legislativní tlaky (emisní stropy BAT/BREF vydané od 2025 a platné od 2029, taxonomie) mohou vést k podstatně rychlejšímu odstavování, než si dnes mnozí představují. Česko tak potřebuje rychle rozhodnout dvě významná témata: jak zajistit dostatek energie a výkonu po uzavření uhelných zdrojů a jak dlouhodobě zajistit přiměřenou diverzifikaci svých zdrojů. Česká energetická cesta se tak stává závodem s časem, a nikoli soubojem technologií. Co tedy v Česku potřebujeme?
Do roku 2030 potřebujeme změnit teplárenství z uhelného na plynové. Zajistíme tak teplo za přijatelnou cenu, která bude o mnoho méně náchylná na cenu povolenky. Stavět další plynové zdroje později, po roku 2030, je nesmysl. Kvůli plnění klimatických cílů bychom je museli uzavřít dlouho před ukončením jejich životního cyklu, protože plyn – ať chceme či ne – patří mezi emisní zdroje a budeme se s ním muset v roce 2050 rozloučit.
Zároveň se musíme začít připravovat na klimatickou neutralitu. Včas potřebujeme budovat obnovitelné zdroje jako náhradu postupně dožívajících uhelných elektráren. Můžeme podobně jako Německo stavět fotovoltaiku a částečně i onshore větrné elektrárny.
Potřebujeme rovněž finálně připravit výstavbu jaderného zdroje jako náhradu stávajícího zdroje v Dukovanech. Na rozdíl od Německa nemáme moře, které umožňuje masivní využití offshore větrných elektráren – diverzifikaci zdrojů v našich podmínkách zajistí jádro. Podle současného plánu dojde jen k několikaletému překryvu v provozu obou zdrojů. To však situaci principiálně nemění. I Německo prozíravě staví zdroje „do zásoby“, nečeká až na nedostatek elektřiny.
Při značném nárůstu kapacity obnovitelných zdrojů bude zapotřebí rozvíjet i baterie ve velkém měřítku. Jejich využití pro podpůrné služby umožní už poslední kodex ČEPS (provozovatel přenosové soustavy) a další připravovaná legislativa. Dále je zapotřebí rozvíjet využití vodíku v ČR. Výhledově, vedle transformace dopravy na vodík, je nutné taky připravovat jeho distribuci a zdroje elektřiny s vodík-ready turbínami.
Období, do něhož vstupujeme, nám plyn pomůže vyřešit. Tím jeho role poroste, ale jen přechodně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje uskutečnit transformaci centrálního teplárenství na plyn. ČEZ nad rámec této transformace zvažuje i výstavbu dalších plynových elektráren. Výhodou plynových zdrojů je vedle menší emisní stopy ve srovnání s uhlím i jejich vysoká provozní flexibilita umožňující vyrovnat okamžitou výrobu z OZE.
Zemní plyn není univerzální dlouhodobé řešení, protože má několik omezení a rizik. Již výše zmiňuji emisní omezení kvůli klimaneutralitě a z nich plynoucí ekonomické limity. Navíc plyn není zárukou energetické bezpečnosti. Zásobníky plynu pojmou kolem 40–50 % roční spotřeby ČR, vystačí tedy na 5–6 měsíců. Jen pro srovnání: zásoba jaderného paliva vystačí na 2,5–4 roky, OZE je pak čistě lokální.
Využití zemního plynu proto dává smysl jen na přechodnou dobu. Až technologie postoupí, bude zapotřebí nasadit progresivní řešení s vysokou provozní flexibilitou umožňující vyrovnat okamžitou výrobu z OZE, například bateriová úložiště a využití vodíku.
Čeká nás hodně práce, ale máme velkou výhodu. Vlastně dvě. Víme, že musíme diverzifikovat zdroje i kolik na to máme času. Zároveň máme možnost maximálně využít příliv evropských financí, které mají přispět k dekarbonizaci a k udržitelnému rozvoji, a které jsou hlavně už od letošního roku k dispozici.
Pavel Řežábek, Hlavní ekonom ČEZ
Komentář byl původně publikován na webu ihned.cz
Mohlo by vás zajímat:
"Stavět další plynové zdroje později, po roku 2030, je nesmysl. Kvůli plnění klimatických cílů bychom je museli uzavřít dlouho před ukončením jejich životního cyklu, protože plyn – ať chceme či ne – patří mezi emisní zdroje a budeme se s ním muset v roce 2050 rozloučit."
Syntetický metan nebo biometan mají uzavřený cyklus a tedy neovlivní klimatické cíle. Takže nesouhlasím s tím, že se budeme pomalu loučit s plynem po roce 2030. Podle mne bude jen klesat množství zemního plynu v plynovodech který bude vytláčen čistým syntetickým metanem nebo biometanem.
A kapacita plynových zásobníků 5–6 měsíců je tedy ideální na překonání zimního období.
Jenže na zimní měsíce to vystačí spíš tak 2.
A při nové stavbě plynových elektráren by se museli budovat i nové zásobníky, což je daleko časově náročnější.
Jak zásobníky lze také využívat již vytěžené ložiska plynu.
Syntetický metan má celkově účinnost cca 15%, 85% ztráta není moc uzavřený cyklus. Jinak ale souhlasím že s plynem se jen tak nerozloučíme, klasický zemní rozhodně budeme potřebovat déle než v současných naivních plánech, a časem může mít roli i ten syntetický. V části dopravy budou syntetická paliva nutná, ale jestli se jimi bude zálohovat i elektrika zatím není jasné.
v PVE SEVER akumulujeme až 32 GWha a JÁDRO 8x1100MWe si postavíme na základě licence od RF sami = český energetický průmysl se stane uznávaný a žádaný partner řady NEEMISNÍCH ENERGETECKÝCH projektů, CHCE TO POUZE PRONÁRODNÍ VLÁDU ČR, nikoliv vlastizrádce u koryt moci!!!
Jaderné elektrárny si postavíme sami asi jako si sami vyrábíme oktávky a fabie.
Tak jako ŠKODA AUTO a.s patří Němcům, tak Škoda JS, ČKD Blansko a další klíčové průmyslové firmy v energetice patří Rusům.
Octávky a Fabie si vyrábíme sami. V Boleslavi probíhá podstatná část vývoje, která je podstatou firemního úspěchu. Dneska už málokterá značka není součástí nějakého koncernu. Nejsme v ničem pozadu.
Pochopte už, že nemáme žádnou licenci od RF. Nelze postavit další elektrárnu podle Temelína, neodpovídá už zpřísněným bezpečnostním normám.
Žijeme v UE a řídíme se povinně směrnicemi Evropské unie, které jsou zapracovány do zákonů České republiky. To, že se na území Česka elektřina vyrobí v množství, které se na území česka spotřebuje vůbec neznamená,že budou mít spotřebitelé na území česka elektřiny dostatek za slušnou cenu. Elektřina je zboží, vyváží se jako šroubky nebo maso. Kdo dá víc v rámci EU, ten elektřinu koupí. Hranice jednotlivých států EU nejsou překážkou obchodu. EU dělá takové směrnice, aby bylo elektřiny vyráběno co nejméně a byla co nejdražší. Vyrobci elektřiny si prostě potřebují ukrojit větší díl z koláče nebo větší díl z naporcovaného medvěda. Podnikání na úseku výroby elektřiny nebo podnikání na úrovni zavírání zdrojů výroby elektřiny je vysoce ziskové. Kdo tyto zisky platí? Lid, který bude na poli energií neúměrně zbídačován až do úrovně masové energetické chudoby. Jsem pro to, aby se nové zdroje elektřiny stavěly. Nejsem pro to, aby se s energií neúměrně mrhalo. V každém složitějším technickém výrobku jsou namontovány kazítka, aby výrobek nevydržel moc dlouho a spotřebitel musel koupit druhý. Téměř každý obal zboží s krátkodobou spotřebou je více energeticky náročný než zboží samotné. Existuje úplně zbytečná přeprava zboží (třeba do Polska se vyveze 10 000 tun mrkve z ČR a opačným směrem z Polska do ČR se doveze 11 000 tun mrkve). Kde je logistika snižování energetických nákladů? V pr...i.
Naštěstí hranice soustav stále existují, je potřeba to jen pořádně zdražit, když dnešní sítě už zjevně přestávají zvládat za dotace rychle stavěné OZE, takže obchodování elektřiny na velké vzdálenosti pořádně podraží, a více se projeví reálně skutečné náklady na nestabilní a často v pustinách centralizované větrníky.
Nejvíc by EU pomohla kdyby místo podpory spojování (šílený průser Německo-Rakousko) spíš nařídila rozdělit příliš celké a nevyrovnané soustavy Německa a i Itálie na dvě části severní a jižní.
Myslíte těch 7 zón v Itálii?
V současnosti již fotovoltaické a větrné elektrány (utility scale) na jednotném EU trhu již prolomily cenovou barieru a lze je stavět na soukromé podnikatelské bázi.
Plynové elektrárny (investičně velmi levné) jsou pak nejvhodnějším způsobem překonání intermittance slunce a větru.
Na druhou stranu, v EU je jaderná energetika stále nákladnější, investice je riskantní a ztrátová pro soukromé investory (bez zaručení výkupní ceny státem).
Zvětšování "časových oken" během roku, kdy je fotovoltaika a vítr cenově zcela bezkonkurenční, naprosto nejlevnější (- toto brzy, do 10 let, bude po dominantí část roku) snižuje koeficient využití jaderných elektráren (resp je nutí v té době prodávat pod výrobními náklady, se ztrátou).
Jakmile produkce JE dosáhne určité hodnoty (můj odhad je 20% výroby elektřiny) pak již OZE působí PROTI jaderné energetice likvidačně.
To spolu s vysokou finanční náročností a dlouhou dobou výstavby JE je další argument proti plánům na zvyšování podílu jádra u nás, z logiky věci by se měl spíše snižovat.
Resumé: mix bude u nás určitě, jak je v článku uvedeno, jde jen o proporce, jde o to kolik nás občany to bude stát,
jde o to
1) využít připravovanou velkou podporu (dotace) z EU, s tím už nikdo nepohne,
2) snížit staré a nezavádět nové dotace (které platíme buď přímo ve svých účtech za elektřinu nebo je částečně platí či garantuje náš stát).
3) Dovedu si představit pouze limitované (tak max. 5 miliard CZK/rok) dotace státu do chytrých sítí a akumulace.
Spotřeba elektřiny bude u nás zaručeně dále růst elekroauta, robotizace, elektrické pece v ocelářství, tepelná čerpadla.
Jádro mezi 40-60% je v našem prostoru úplně ideální a při započítání všech nákladů i na síť celkově nejziskovější.
Taky si musíme uvědomit, že větrníky, soláry i plynovky jsou zahraniční, a náš průmysl se nejvíc umí zapojit do staveb vody a jádra.
Nová Agro fotovoltaika razantně ovlivní odklon od zamýšlených velkých JZ. Máme velkou příležitost poučit se od Rakouska, aby jsme nákladně postavené Dukovany na konec vůbec neprovozovaly. Je v našich silách tomu obr tunelu ještě zabránit.
No jasňé ooooooooobr tunel.
Aneb "megalomanské" jádro 300 max 500 mld Kč 20% elektřiny na 60-80 let, nebo náš pohodičkový stále probíhající zelený solární tunel za 500 mld Kč max 2% elekřiny na 20 let.
Přičemž to první má sloužit na dlouhodobou podporu našeho průmyslu, kdežto to druhé jak jsem se tu nedávno dozvěděl sloužilo především ty 2 roky největších nákupů panelů ze zahraničí na podporu "lidstva".
Na průmysl Ti sere Bílý Tesák. Podnikavci maj peněz že neví co s nima a vozej je za hranice protože tady by hnily v silážních jámách. Pokud ročně vyvezou 300 miliard (prý střízlivý odhad), pak ať si Tunelín v Dukovanech zaplatěj sami. Obyvatelé mají elektřiny nad hlavu z jimi financovaného Tunelínu1
Lepší je soustředit se na jádro. I tak bude spousta problémů jak bezuhlíkově zajistit zimní vytápění. A přes léto provádět údržbu jaderek, jejichž výpadek nahradíme solární energií z Německa, kde nebudou vědět co s ní a rádi se jí zdarma zbaví.
A proč bychom měli z DE vozit něco čeho zde máme minimálně tolik co voni? To nedává smysl.
Hošani, distribuce teď online odpojují větrné nesmysly, protože ohrožují přenosovou síť. A vy máte zatemníno jako politruci.
Blackout málem ve francii, rakousku, krize ve španělsku.
Přejdeme jako ČR dnes do ostrovního režimu nebo blackout. Je to rychlé. 1-svítíš, 0-blackout.
Pak se doufám odmlčíte a zalezete do nejhlubších děr. Zloději.
Nadprodukce není až takový problém, odpojit část zdrojů je docela snadné, víc než technický problém v tom vidím otázku kdo bude ten který se odpojí a příjde tím o prachy.
Větší problém je při nedostatku kapacity, tam je potřeba akumulace nebo zálohy, a tyto náklady navíc málokdo zohledňuje při kalkulaci OZE.
Pane Bison, Čína, USA, Australie, Chile i EU již preferují stavbu utility scale FVE + akumulace,
nebo VtE + akumulace. To je přirozený nezastavitelný vývoj, náklady na akumulaci jsou optimalizovány pro provoz i pro maximální zisk.
Plynové zálohy to už je oblast zase jiných podnikatelů, kteří též chtějí z minimální investice maximalizovat svůj zisk.
Obě skupiny spolu přirozeně a výhodně spolupracují, ne že by jedna objektivně likvidovala druhou jako je to v případě kombinace JE + VtE či JE + FVE.
Malé baterky nijak nezpochybňuji, ale situace jako teď když týden skoro nefoukalo baterky nezachrání, tam je potřeba zálohy.
Vám plyn nevadí, já ho toleruju, myslím že se docela shodnem že FVE = plyn, ono ekonomicky dnes ani není moc alternativ. Ale jestli chceme časem opravdu dekarbonizovat tak jsu zvědavý jaké řešení se ukáže jako nejlepší. Zrovna VtE jsou relativně spolehlivé, když bude dostatečně rozsáhlá přenosová síť tak těch dlouhodobých záloh možná nebude potřeba až tak moc... Konkrétní technologická řešení jsou zatím prostě otevřená, já myslím že to skončí u nějakého mixu, ale těžko říct, uvidíme.
Nejsmutnější na tom je, že ti co píší takové články nemají ani ponětí co je to bezemisní energetika představa že nás spasí 1 blok v Dukovanech je zcela mimo realitu. A hlášky typu: "Do roku 2030 potřebujeme změnit teplárenství z uhelného na plynové". Zajistíme tak teplo za přijatelnou cenu jsou výsměchem pro lidi co tyto "levné" ceny od tepláren mají platit. Jsou různé cesty jak omezit fosilní zdroje energie, ale mnoho z nich vede do světa kde energie bude velmi drahá a špatně dostupná a kde nebude dlouhodobě růst životní úrovně občanů, protože to je jediný skutečný způsob jak zajistit výrazný pokles spotřeby energie. Místo snů přijde trpká skutečnost.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se