Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. V Dánsku vznikne první umělý ostrov na produkci energie

V Dánsku vznikne první umělý ostrov na světě, který bude získávat a uchovávat větrnou energii ze Severního moře. Rozsáhlý projekt bude stát 210 miliard dánských korun (731 miliard Kč), a stane se tak nejdražší stavbou v dějinách země, uvedl dnes dánský ministr energetiky a životního prostředí Dan Jörgensen. Dánsko díky ní zvýší podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů, a přiblíží se tak cíli Evropské unie, kterým je stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

„Dánsko bude o jeden ostrov bohatší,“ citovala ministerstvo agentura DPA.

2. Siemens Energy, výrobce vybavení pro elektrárny, zruší 7800 pracovních míst

Společnost Siemens Energy, dodavatel vybavení pro elektrárny, do roku 2025 zruší 7800 pracovních míst, což odpovídá 8,5 procentům celkové pracovní síly. Cílem tohoto kroku je zvýšení ziskové marže a konkurenceschopnosti, uvedla dnes firma.

Siemens Energy se loni oddělila od německé průmyslové společnosti Siemens. Vyrábí plynové turbíny, generátory větrné energie, transformátory a kompresory. Vlastní podíl 67 procent ve firmě Siemens Gamesa zaměřené na turbíny pro větrné elektrárny.

3. První jaderný blok čínského designu Hualong One zahájil komerční provoz

Čínský design jaderného reaktoru Hualong One dosáhl dalšího milníku v podobě zahájení komerčního provozu. Po týden dlouhém demonstračním období vstoupil 5. blok jaderné elektrárny Fu-čching na konci ledna do komerčního provozu. Ve stejné elektrárně se v současné době dokončuje i druhý demonstrační blok, který by měl být spuštěn do konce letošního roku.

Pátý a šestý blok jaderné elektrárny Fu-čching jsou prvními demonstračními bloky čínského návrhu Hualong One. Jejich výstavba započala prvním litím betonu v květnu roku 2015 na prvním bloku, v případě druhého bloku v prosinci téhož roku.

4. Ve španělské aukci na podporu OZE byla dosažena průměrná cena pod 25 €/MWh

Španělskou aukci na podporu obnovitelných zdrojů energie ovládly fotovoltaické a větrné elektrárny. Za průměrných 24,75 EUR/MWh země podpoří projekty s instalovaným výkonem 3 034 MW. Vítězové nyní mají dva, respektive tři roky na uvedení elektráren do provozu. Španělsko chystá v příštích letech další aukce, které mu pomohou splnit svůj cíl do roku 2030.

Španělsko zveřejnilo výsledky aukce na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE), kterou pořádalo poprvé od roku 2017. Většinu úspěšného výkonu tvoří fotovoltaické projekty o výkonu 2 036 MW, zbytek pak větrné elektrárny s výkonem 998 MW. Celkem byla aukce vypsána pro 1 GW fotovoltaických a 1 GW větrných elektráren a technologie pro další  1 GW nebyla specifikována. Celkem se aukce zúčastnilo 84 nabízejících s téměř 10 GW výkonu.

5. Současný výpadek všech tří nizozemských podmořských propojení vyvolává otázku nad potřebou záložních kapacit

Nizozemsko předminulý týden zažilo nebývalou situaci, když všechna jeho podmořská kabelová propojení byla postižena výpadkem. Díky relativně vysoké výrobě obnovitelných zdrojů energie však nebyly ohrožený dodávky elektřiny. Dle odborníků však situace zdůraznila potřebu záložních kapacit. 

21. ledna po téměř 16 hodin byl nizozemský trh s elektřinou vůbec poprvé současně odstřižen od Británie, Norska a Dánska z důvodu spolu nesouvisejících poruch všech tří podmořských kabelových vedení, uvedl server Montel.

6. Čína loni spustila více uhelných elektráren než zbytek světa dohromady

Čína loni uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 gigawattu (GW). To je více než trojnásobek kapacity uvedené nově do provozu ve zbytku světa. Vyplývá to z průzkumu výzkumných společností Global Energy Monitor (GEM) a Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA). Loňský vývoj by tak moho ohrozit krátkodobé cíle Pekingu v ochraně klimatu.

Po očištění o elektrárny vyřazené z provozu se kapacita v čistém vyjádření zvýšila o 29,8 GW. Zbytek světa kapacitu uhelných elektráren o 17,2 GW naopak snížil.

7. Ceny emisních povolenek zaznamenaly nová maxima, přibližují se 40 EUR/t CO2

Ceny emisních povolenek v tomto týdnu zažily prudký růst, když od pondělí vzrostly o zhruba 15 % a aktuálně se pohybují nad 37,5 EUR/t CO2. Ve čtvrtek ráno dokonce prolomily hranici 38 EUR/t CO2 a zaznamenaly rekordní hodnotu 38,25 EUR/t CO2.

Švédská banka SEB v komentáři věnovaném růstu cen emisních povolenek v posledních měsících uvedla, že tento růst není spekulativní a že je podpořen tržními fundamenty.

8. Jaderná elektrárna Hinkley Point C hlásí zpoždění, 1. blok by měl zahájit výrobu o půl roku později

EDF znovu revidovala harmonogram a rozpočet projektu jaderné elektrárny Hinkley Point C. Zahájení výroby elektrické energie z 1. bloku se nyní očekává v červnu 2026, o půl roku později, než bylo původně oznámeno v roce 2016. Zpoždění vyplývající z pandemie onemocnění COVID-19 také zvýší náklady projektu o 500 milionů liber (14,7 miliard korun) na celkových 23 miliard liber (677 miliard korun).

„Navzdory tomu, že byla jaderná elektrárna Hinkley Point C zasažena zdravotní krizí COVID-19, bylo v roce 2020 dosaženo několika milníků ve výstavbě a ve výrobě komponent. V této souvislosti byla provedena podrobná kontrola harmonogramu a nákladů s cílem odhadnout dopad pandemie,“ uvedla společnost EDF.

9. Japonsko po vlnách mrazů zaměřuje pozornost na zajištění záložních zdrojů elektřiny

Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Hiroshi Kajiyama v úterý uvedl, že nedávný prudký nárůst poptávky po elektřině byl pro Japonsko lekcí a že by země měla při úvahách o budoucím energetickém mixu zvážit záložní zdroje elektřiny. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Japonsko čelilo na začátku ledna v důsledku vln mrazů potřebě významného růstu výroby elektřiny v tepelných elektrárnách spalujících uhlí, zemní plyn či topné oleje.

10. Veolia urychlí modernizaci Teplárny Karviná z uhlí na jiná paliva

Společnost Veolia Energie ČR urychlí modernizaci Teplárny Karviná za více než miliardu korun. Přestane tam využívat uhlí dříve, než původně plánovala. V první fázi postaví kotle na zemní plyn a poté multipalivový kotel, který bude vyrábět teplo z biomasy a takzvaných tuhých alternativních paliv z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Modernizace teplárny, která výrazně sníží emise, by mohla být dokončena v roce 2026. Firma to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.

Původní projekt postavený především na stavbě multipalivového kotle firma časově posouvá a upravuje v souladu s aktuálními trendy. Upravený projekt bude muset absolvovat nový proces posouzení vlivů na životní prostředí EIA a nové územní řízení.

Názory

Elektrárna Moorburg – symbol Energiewende

Na konci roku 2020 bylo rozhodnuto o odstavení jedné z největších a nejmodernějších uhelných elektráren v Německu. V provozu byla pouze pět let a její výstavba i konec je symbolickou ukázkou reality a environmentálních dopadů německé Energiewende.

Na začátku Energiewende bylo jasné, že bude potřeba zajistit zálohování větrných a fotovoltaických zdrojů při odstavování jaderných bloků. Proto se naplánovala a začala budovat řada nových uhelných bloků, které měly nahradit nejen jaderné reaktory, ale i nejstarší a nejméně efektivní uhelné zdroje s nejvyššími emisemi. Velký důraz byl kladen na to, aby měly co nejvyšší účinnost, a tím i nejmenší emise na jednotku výroby. Ke zvýšení efektivity mělo sloužit i využití pro produkci tepla, čímž by se nahradily menší lokální teplárny s vyššími emisemi a menší účinností. Elektrárny tak měly fungovat v režimu kogenerace.

Česká energetika v kleštích ideologií a politikaření

Naši energetiku čeká v následujících letech a desetiletích nutnost obnovy a přestavby.  Naši politici se však místo snahy o její transformaci na základě faktů a odborných znalosti svorně uchýlili k ideologizaci a politikaření. V těchto dnech tak podle mého do značné míry znemožnili racionální postup v následujících letech, což povede nejméně k značnému zdržení. Dochází tak k vážnému budoucímu ohrožení schopnosti naší energetické soustavy zajistit dostatek energie s odpovídajícími dopady na ekonomickou, sociální a životní úroveň naší společnosti. 

V současné době vrcholí rozhodování o případné výstavbě nového jaderného zdroje a celkové budoucnosti české energetiky. Stále více získávám dojem, že většina českých politiků bez rozdílu stranické příslušnosti se rozhodli jít cestou neřešení energetiky a zneužití této problematiky k politickému boji.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu